Novela trestního zákoníku od letoška výrazně zmírnila postih části konopných deliktů. Na pravomocně odsouzené z minulých let však prakticky nedopadá a ve věznicích tak zůstávají i lidé, jejichž jednání by dnes soudy posuzovaly výrazně mírněji. Právě proto sílí tlak na prezidenta, aby u těchto případů zvážil mimořádný zásah.

Když někdejší brněnský politik Matěj Hollan, dnes ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, mluví o lidech odsouzených za pěstování rostlin konopí, neskrývá rozhořčení.

„U sexuálních predátorů se přihlíží k tomu, že dosud vedli řádný život, ale když máte marihuanu, máte smůlu. Donedávna šlo o úplný prekrim – police nepočítala reálné množství, ale hypotetické, pokud by vše dorostlo, sklidilo se a nasušilo a cíleně aplikovala paragraf s výrazně vyšší trestní sazbou,“ upozorňuje Hollan.

Podobně mluví i bývalý ústavní soudce Vladimír Balaš, který byl za předchozí Fialovy vlády jako poslanec za STAN jedním z předkladatelů novely trestního zákona.

„Nechci být moc kritický k orgánům činným v trestním řízení, ale mám pocit, že u nich byla zjevná snaha ukázat se, jak skvěle fungují a volit k tomu tu jednodušší cestu, místo toho, aby se skutečně zamysleli nad tím, že není důležité stíhat lidi, kteří si něco pěstují pro sebe nebo pro babičku. Mají stíhat skutečně organizovaný zločin nebo ty, kteří to distribuují ve velkém,“ říká bývalý ústavní soudce Vladimír Balaš.

Ve vězení podle expertů zůstávají lidé za činy, které by je dnes za mříže už neposlaly. Přesná data o jejich počtu ale k dispozici nejsou. I proto na Hrad míří výzvy, aby prezident v těchto případech zvážil hromadnou amnestii.

Policie už si prostě nemůže tak vymýšlet. Neruší to trestnost, ale je to posun k méně tvrdým trestům a může to být brané jako vzkaz, aby se policie začala věnovat něčemu jinému, skutečně závažnějším případům.

Dealer, nebo domácí uživatel?

Zákon přinesl ve vztahu ke konopí dva klíčové body. Místo vágního „malé množství“ definoval počet rostlin, jež lze pěstovat bez postihu, i maximální legální gramáž marihuany držené u sebe či doma.

Poslední Zpráva o nelegálních drogách v České republice za rok 2025 odhaduje, že „konopí z důvodu samoléčby za posledních 12 měsíců užilo 720 tisíc až 790 tisíc lidí.

„Mnohem podstatnější ale je, že nová úprava už neumožňuje to, aby šel někdo do vězení jen za domnělou distribuci. Právě za to byly vysoké tresty,“ zdůrazňuje Hollan.

Naopak proti novele vystupoval například ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Podle něj je nelegální produkce konopí v Česku a zejména její vývoz do zahraničí podporován „skupováním přebytků od malopěstitelů“.

Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil dokonce vidí za ohlášeným koncem svého nástupce Pavla Béma mimo jiné i tlak „části policie a prokuratury, kterým vadilo, že silný úřad u Úřadu vlády prosadil částečnou legalizaci samopěstování konopí“.

Změna každopádně od letošního ledna platí a z trestního zákoníku proto zmizel paragraf o „přechovávání pro druhého“, který umožňoval dopočítávané teoreticky možné budoucí distribuce a prodeje marihuany.

„Policie už si prostě nemůže tak vymýšlet. Neruší to trestnost, ale je to posun k méně tvrdým trestům a může to být bráno jako vzkaz, aby se policie začala věnovat něčemu jinému, skutečně závažnějším případům,“ konstatuje Hollan.

„Chceme přezkum starších případů“

Nové případy po 1. lednu už u soudů dopadají výrazně jinak: tam, kde lidé za pěstování konopí dříve končili na dlouhé roky ve vězení, nyní odcházejí s podmínkou či alternativním trestem.

V souvislosti s „drobnými konopnými delikty“ bylo podle údajů ministerstva po 1. lednu 2026 a novele trestního zákoníku propuštěno z vězení jen šest osob.

„Příkaz zákona směrem k soudům je jasný: nemají za činy spojené se samozásobením odsuzovat. A i orgány činné v trestním řízení by měly lépe prověřovat to, co budou žalovat. Stíhání by se nemělo vést zbytečně tam, kde to nedává smysl. Stát to stojí peníze daňového poplatníka a efekt to nepřináší,“ je přesvědčen Vladimír Balaš.

Ve vztahu k dříve odsouzeným se ale nic nezměnilo, i když jedním ze základních důvodů novely bylo vedle ukončení „nadužívání trestní represe u jednání s malou společenskou škodlivostí“ i snaha snížit počet vězněných osob.

Trestným činem nově není pěstování, sklízení, zpracování a přechovávání konopí, ale pouze do limitu pěti rostlin, 200 gramů marihuany doma a 50 gramů u sebe.

V souvislosti s „drobnými konopnými delikty“ bylo podle údajů ministerstva po 1. lednu 2026 propuštěno z vězení jen šest osob.

V jiných případech soudy nemají žádnou povinnost přehodnocovat nebo zkracovat dříve uložené tresty, ani když by byl skutek dnes posuzován mírněji.

„Podle nás je to napsáno špatně a chtěli bychom to změnit. V rámci novely trestního zákoníku. Chtěli bychom tam automatický přezkum těchto případů,“ říká Hollan.

Ministerstvo spravedlnosti s možností změny nepočítá. „Takové podněty jsme zaznamenali, avšak o jejich realizaci neuvažujeme,“ říká Lucie Rozsypalová z odboru komunikace ministerstva spravedlnosti.

„Změny v pohledu na to, do jaké míry mají být určitá jednání trestná, se zásadně nedotýkají již pravomocně rozhodnutých věcí. Pouze v případech (a to ještě ne vždy), kdy některá jednání přestanou být zcela trestná, se stanoví, že tresty za již legalizovaná jednání či jednání, která jsou nově pouze přestupky, nebudou vykonány,“ vysvětluje Rozsypalová.

Když ne amnestii, aspoň milost

Další možnou variantou je prezidentská amnestie. Žádost, kterou podepsali mimo jiné současný (byť končící) i bývalý protidrogoví koordinátor Pavel Bém a Jindřich Vobořil, doputovala do Kanceláře prezidenta republiky již v prosinci loňského roku.

Poslední Zpráva o nelegálních drogách v České republice za rok 2025 odhaduje, že konopí z důvodu samoléčby za posledních 12 měsíců užilo 720 tisíc až 790 tisíc lidí.

Nevyslyšena zatím zůstala i žádost o schůzku na toto téma. Byl to právě prezident Petr Pavel, kdo v rámci debaty na festivalu Colours of Ostrava v červenci 2023 řekl, že „za předpokladu regulované legalizace konopí by jistě tuto svou pravomoc využil a amnestii vyhlásil“.

Podle Matěje Hollana je nesporné, že novela trestního zákoníku přinesla revoluci v trestání pěstování konopí a možnost pěstovat pro svou potřebu až pět rostlin a přechovávat definované gramy marihuany „je de iure legalizací“.

Kancelář prezidenta republiky (KPR) na dotaz HlídacíPes.org potvrdila, že v prosinci 2025 podnět k přípravě amnestie dorazil. „Prezident republiky dlouhodobě zastává názor, že u méně závažných konopných deliktů je na místě spíše racionální a méně represivní přístup, založený na odborné analýze a datech,“ stojí v odpovědi KPR.

Podle Hradu příprava jakékoli amnestie vyžaduje detailní statistiky a analýzy dopadů. Těmi prý disponuje pouze Ministerstvo spravedlnosti. „Z dosavadní standardní praxe platí, že přípravu amnestií zajišťuje právě toto ministerstvo. Spolu s Vězeňskou službou ČR je jedinou institucí, která má k dispozici kompletní relevantní data o odsouzených, jejich trestné činnosti, právní kvalifikaci i souběžných trestech,“ konstatuje KPR. 

Podle Hollana by ale sepsání úzce zacílené amnestie neměl být z právního hlediska problém: „Sepsat se to dá velice rychle, tak, aby se to týkalo lidí, kteří jsou ve vězení na dlouhé roky třeba za to, že pěstovali kytky kvůli výrobě mastí pro své příbuzné. Samozřejmě by se muselo právně ošetřit, aby se to třeba nevztahovalo třeba i na ty, co prodávali jiné drogy.“

Svou výzvu k udělení prezidentské milosti lidem odsouzeným za pěstování konopí pro svou potřebu prezidentovi adresoval i bývalý ústavní soudce a exposlanec Vladimír Balaš.

Dostal jsem reakci, že prezident bude postupovat v souladu se zákonem. Nezbytnou podmínkou je, že sami ti lidé musejí o milost požádat.

„U lidí, kteří už jsou ve vězení, je to na individuální posouzení, to je přesně to, co mi odepsala i prezidentská kancelář. Musejí být ale aktivní sami ti věznění lidé, možná to chce i nějaký tlak odborné veřejnosti,“ říká.

Proces možného udělování milostí je podle něj zdlouhavý a ve věznicích „zůstává pořád dost lidí, kteří by se z hlediska dnešní právní úpravy do toho prostředí vůbec nedostali“.

„Dostal jsem reakci, že prezident bude postupovat v souladu se zákonem. Nezbytnou podmínkou je, že sami ti lidé musejí o milost požádat. Otázka je, jestli podklady, které se mu pro to připravují, vznikají svižně nebo ne. Myslím spíše, že to trošku drhne,“ podotýká Balaš.

Jednu milost spojenou s tímto tématem prezident Pavel již udělil. Šlo o případ seniorů, kdy muž tvrdil, že konopí pěstoval pro zdravotní pomoc svým příbuzným. Soudy ale této verzi neuvěřily a poslaly je na pět let do vězení. Prezident Pavel jim pak v březnu 2025 udělil milost s ohledem na věk a zdravotní stav.

Příběhy odsouzených

Matěj Černý. Pěstoval konopí kvůli bolesti ramene a vyráběl léčivý extrakt i pro svého otce diabetika; dostal devět let a s přičtením dřívější podmínky za tinktury pro otce pak celkem 12 let vězení. Policie dopočítala možné finální množství téměř na 58 kilogramům marihuany a kvalifikovala ji tak jako mimořádně závažnou drogovou kauzu.

Lukáš Chudý. Se dvěma známými zasadil v lese 31 rostlin, z nichž jemu mělo patřit devět. Krajský soud mu původně uložil 4,5 roku, odvolací soud trest zvýšil na 8 let. I zde policie vypočetla hypotetické množství drogy.

Libuše Bryndová. Z konopí vyráběla mastičky na artritické a astmatické obtíže, soud ji potrestal za výrobu drog. Hrozilo jí až pět let vězení, nakonec s dvěma měsíci vězení s podmíněným odkladem na jeden rok.

Miloš Jenčík. Invalidní důchodce, který trpěl Bechtěrevovou chorobou. Dostával léčebné konopí na předpis, zároveň si pěstoval kvůli silným bolestem vlastní konopí. Policie u něj našla 136 rostlin a přibližně 7,6 kilogramu sušeného materiálu; soud schválil dohodu o vině a trestu a uložil mu dvouletý trest s podmíněným odkladem na tři roky.

Proč se to dělo

Vysoké tresty za pěstování marihuany – často pro vlastní potřebu k léčbě některých nemocí či pro výrobu konopných mastí – donedávna stály na záměně dvou paragrafů trestního zákoníku.

Policie a státní zástupci i menší případy, jež by mohly spadat spíše pod paragraf 285 (samozásobení), běžně posuzovali jako výrobu, obchod, spolčení a distribuci podle paragrafu 283 s podstatně vyšší trestní sazbou.

Z veřejně dostupných oficiálních podkladů plyne, že například v letech 2014–2020 bylo v ČR za § 285, tedy za pěstování konopí pro vlastní potřebu, odsouzeno pouze šest osob.

I když měl tedy § 285 chránit samozásobitele před přehnanou represí, obvykle byli obžalováni podle § 283 jako velcí dealeři.

„Toto přehození na paragraf 283 je pořád možné, ale pokud by to tak policie nadále dělala, šla by proti vůli zákonodárců a proti smyslu novely zákona,“ upozorňuje Matěj Hollan.