Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
zeitrafferin via Foter.com / CC BY, zdroj

Německá média se sbírají z migrační krize. Ta česká jsou v ní pořád

Vyznat se v záplavě aktuálních informací, trendů a statistik o migrantech v Německu je složité. Některá česká média to pro jistotu ani nezkoušejí. 

Němečtí novináři prý zpravodajsky nezvládli migrační vlnu. Kritika na ně přicházela z různých stran – nejen zevnitř jejich země, ale i ze zahraničí. Hlasitě a opakovaně je dodnes slyšet i z Česka.

Paradoxem je, že některá česká média dnes pracují se stejně „kreativním přístupem“ k migračním faktům, jaký sama vyčítala a vyčítají médiím v Německu.

Současný tón online-mediálního mainstreamu v informování o migraci se v tuzemsku příliš neliší od toho z podzimu 2015.

Co to znamená? Z migračních témat dostávají prostor hlavně ta problémová, související s kriminalitou nebo terorismem. Nejde ovšem jen o selektivní výběr témat, ale i o žonglování s čísly. Platí přitom, že čím dramatičtější, tím lepší.

Půlmilion sem nebo tam

Příkladem je reportáž na serveru Novinky.cz převzatá z německého týdeníku Focus, která se věnuje složitému tématu deportací odmítnutých žadatelů o azyl z Německa.

Ty se nedaří do jejich domovských zemí vracet ani zdaleka tak rychle, jak by bylo potřeba. Za první pololetí se povedlo vrátit jen něco přes 12 tisíc cizinců určených k deportaci, což je dokonce o tisíc méně než v roce 2016.

V Německu se o tom dlouho píše a nejde tedy o žádné senzační odhalení. V české verzi textu ale bez bližšího komentáře stojí, že ke konci roku by Německo mělo opustit 485 tisíc cizinců. Tohle je však číslo, které koncem roku 2016 odhadla poradenská společnost McKinsey, již si pro tento účel najala německá vláda.

Neziskové organizace, které pracují s uprchlíky v Německu, upozornily na to, že počet osob určených k deportaci roste mnohem pomaleji. Ve skutečnosti bylo k 30. červnu tohoto roku podle centrálního registru cizinců v Německu takových lidí jen asi 226 tisíc.

Počty tím ale nekončí. Když se od nich odečtou ještě lidé, kteří jsou v Německu takzvaně trpěni (jejich deportaci znemožňuje například nemoc nebo ztráta dokladů), dostaneme se na číslo přibližně 67 tisíc lidí.

Když vyčleníme z těchto všech cizinců jen osoby, kterým Německo odmítlo dát azyl nebo doplňkovou ochranu, zbývá osob určených k návratu zhruba 32 tisíc.

Server Novinky.cz ale původně psal bezmála o půlmilionu – a problém tak nepoměrně zveličil. Přitom právě kritika podobného postupu (i když opačného – tedy bagatelizování problémů) míří už dlouho směrem z Česka do Německa.

Kdo tu říká pravdu

Další z čerstvých příkladů: vydavatel serveru Neviditelný pes Ondřej Neff v rozhovoru pro Info.cz tvrdí, že v německých velkých mediálních domech funguje autocenzura, a že se redaktoři bojí psát „politicky nekorektní“ materiály, například o kriminalitě migrantů.

Zrovna v době, kdy tento rozhovor vyšel, přitom na německých zpravodajských serverech rezonovala čerstvá statistika sexuálních deliktů v Bavorsku (ukazuje velký nárůst u žadatelů o azyl, výsledky ale zkreslují nově zpřísněné zákony i další faktory).

Četlo si o tom tedy celé Německo a přibývaly další a další interpretace této zneklidňující, ale přesto nejednoznačné statistiky.

Ondřej Neff přesto vidí v německých médiích autocenzuru. Jenže jako její jediný příklad uvedl v rozhovoru víc než rok a půl starý případ z Kolína nad Rýnem.

Tehdy tam o silvestrovské noci ženy v centru města ohlásily řadu případů sexuálního napadení. Popis pachatelů mířil na přistěhovalce, hlavně ze severní Afriky a arabských zemí. Faktem je, že německá média v tu dobu opravdu zaspala a o událostech v Kolíně informovala s mnohahodinovým zpožděním.

Od té doby ale uplynulo už dost času a dost se toho změnilo.

Jako zlomový moment v přístupu německých médií k migraci označuje kolínský Silvestr 2015 i studie zveřejněná letos v červenci, kterou pro Nadaci Otto Brennera vypracoval tým profesora mediálních věd Michaela Hallera.

Tisíce analyzovaných článků velkých celostátních i regionálních tištěných a online médií (byť některá nebyla do výzkumu zařazena) ukázaly, že v roce 2015 a začátkem roku 2016 neinformovala německá média o migrační krizi čistě zpravodajsky.

Dávala velký prostor zástupcům německé vlády a naopak málo samotným aktérům – uprchlíkům nebo dobrovolníkům, kteří se o ně starají. V důsledku tak zpravodajství bylo do určité míry jednostranné, aktivistické a podporovalo tehdejší vládní politiku.

Jak napravit chyby

Ještě před zveřejněním této studie přiznal například šéfredaktor zpravodajského kanálu veřejnoprávní televize ARD Tagesschau 24 Karl Gniffke, že jemu podřízení reportéři udělali chyby v příspěvcích o protiislámském hnutí Pegida (původem z Drážďan), a že z jejich výstupů bylo zkrátka znát, že Pegidu nemají rádi. Dodal taky, že už se to nebude opakovat.

Půl roku předtím (prosinec 2016) se ARD také bránila nařčení, že záměrně neinformovala o znásilnění a vraždě studentky v západoněmeckém Freiburgu, protože podezřelým byl mladý Afghánec.

Již zmiňovaný Karl Gniffke divákům adresoval několik textů na blogu ARD. V jednom vysvětloval, proč celostátní vysílání nebude informovat o každé vraždě v Německu.

A v jiném, o pár dní později, proč se do zpravodajství ARD naopak dostal jiný podobný kriminální případ z Bochumi, ve kterém byl pachatel rovněž žadatelem o azyl. Gniffke napsal, že se v zemi změnila situace a o tématu teď diskutuje každý. ARD chce proto lidem dát spolehlivé informace.

Kritický přístup k tématu migrace tedy v německých médiích nechybí. Právě naopak, zesiluje.

A silvestrovská noc v Kolíně po necelých dvou letech už nefunguje jako symbol autocenzury, ale spíš jako moment, kdy se od ní němečtí novináři začali odklánět.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře