arbeer.de on Foter.com, zdroj

Klikněte na strom a zjistěte, kolik vám vynese. Les jako hi-tech hřiště i dobrý byznys

Napsal/a Vojtěch Berger 18. října 2018

REPORTÁŽ. Dobře spravovaný les může být výnosnou investicí. Ukazuje to sousední Rakousko, kde na rozdíl od Česka většina lesů patří soukromníkům a kde lze čerpat i inspiraci pro obnovu lesů poškozených kůrovcovou kalamitou. Lesníci ve Štýrsku pracují s pomocí genetiky a nejmodernějších počítačových programů na tom, aby příští generace lesů byla proti kůrovci odolnější.

„Jsou napadené kůrovcem a taky 160 let staré, pamatují monarchii. Zasadili je tu bez hlubších znalostí o jejich původu a o tom, jestli sem vůbec patří,“ ukazuje Martin Jeitler na zvláštní „lanovka“, která sváží z hory vysoké zhruba jako Praděd jeden kmen za druhým.

Jeitler je vrchním lesníkem v lesním hospodářství knížecí rodiny Lichtenštejnů v horách nad Kalwangem ve středním Rakousku.

Stará se o území velké zhruba 13 a půl tisíce hektarů, převážně v těžkém alpském terénu. Les pokrývá asi 66 procent celé plochy.

Dříve tu v lesnictví pracovalo sto lidí, dnes jsou tu nastálo lesníci zaměstnaní jen tři. Není to jen kvůli tomu, že kácení a odvoz dřeva provádějí většinou externí firmy s vlastní těžební a dopravní technikou, ale i díky používání nejmodernějších nástrojů při monitoringu a správě lesa.

Vrchní lesník Jeitler sice stále nejraději obchází svůj revír osobně, přehled o něm má ale i od počítače v kanceláři.

Klikněte na svůj strom

Na obrazovce se nejdřív objevuje klasický letecký snímek okolních hor. Když ale Jeitler fotku přiblíží na maximum, objeví se nad každým jednotlivým stromem tečka a po jejím rozkliknutí detaily o tomto stromu.

Na dalších obrazovkách je vidět třeba výška stromů v jednotlivých částech lesa či digitální reliéfní mapa oblasti, rovné plochy jsou zelené, ty strmé tmavě červené (viz obrázek).

Letecké snímky se pravidelně aktualizují každé dva roky a pokud lesníci vědí, že kvůli těžbě se situace v terénu na jednom místě radikálně změnila, tak i častěji.

Už z kanceláře je tak jasné, kolik kubíků dřeva těžba na konkrétním místě přinese.

Stejně tak lze od stolu přesně odhadnout terén těžby a to, jestli na pokácení a odvoz stromů v konkrétní části lesa bude stačit obyčejný traktor nebo složitější lanová technika.

„Lanovky“ podobné té již zmíněné vytěží a odvezou tři čtvrtiny dřeva. Harvestory, tedy těžké těžební stroje, naopak obstarají jen asi jedno procento těžby.

Výsledkem je šetrnější těžba, která tolik neničí les, a také snižování nákladů na administraci.

V Česku zatím hlavně „postaru“

V Česku je skoro 60 procent lesů státních, největším správcem jsou Lesy České republiky a moderní technologie při tom používá o poznání méně.

„Zásoby dříví v lese zjišťujeme nejčastěji relaskopováním (jedna z metod měření přímo v terénu, pozn. red.) , tedy měřením podle lomu světla, případně fyzicky měříme stojící stromy. Ve spolupráci s Ústavem hospodářské úpravy lesů budeme ale nově využívat data z dálkového průzkumu Země. Díky nim určíme na minimální vzorové ploše 3 x 3 metry výšku porostů, ne však  jednotlivých stromů,“ vysvětluje mluvčí státního podniku Lesy ČR Eva Jouklová.

 

 

„Lesníci v Česku mají k dispozici různé typy snímků od satelitů, přes letecké snímky po ty z dronů. Na národní úrovni pro hodnocení lesů se víc používají satelity. Na území středně velkých podniků hlavně letecké snímkování a pak v menších rozměrech pro časté nebo nárazové zjišťování informací se používají drony,“ dodává Peter Surový z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.

Vlastníci lesů – soukromí i státní – si podle něj tyto služy dnes většinou zabezpečují přes specializované firmy.

Rakouské pily plné českého dřeva

Naopak v Rakousku je 82 procent lesů v soukromých rukou, privátních vlastníků je necelých 150. 

Poptávka bývá i vyšší než jsme schopni vytěžit, ročně každopádně pokácíme jen tolik stromů, kolik je roční přírůstek, kolik je ekologicky udržitelné, v našem případě 36 tisíc kubíků,“ vysvětluje ředitel lesního hospodářství v Kalwangu Helmut Rinnhofer, zatímco opodál pracuje těžební souprava.

Těžba dřeva a závod na produkci semen a sazenic ve štýrském Kalwangu

Na jednom konci lanového vleku na dřevo je nákladní auto s hydraulickým ramenem a těžební hlavicí, která během pár vteřin umí kmen odvětvit a nařezat.

Postavit tohle zařízení trvá i celý den a takhle vytěžené dřevo je proto i dražší – zhruba 35 eur za kubík. Přesto je o něj podle Rinnhofera zájem, pokud má dobrou kvalitu.

Poptávku po méně kvalitním dřevu letos v Rakousku vydatně saturuje i kůrovcová kalamita v sousedním Česku a přebytek zasaženého dřeva dále tlačí jeho cenu dolů.

„Letos dorazilo z Česka na rakouské pily velké množství dřeva napadeného kůrovcem,“ potvrzuje ředitel trend i z dalších okolních zemí, kde pily nestačí zpracovávat kalamitní dřevo. Po kvalitním dřevu podle Rinnhofera poptávka naopak roste. O to víc se v Kalwangu snaží udržet lesy zdravé.

Prevence už v květináči

Zdejší lesníci se ale kůrovci a dalším škůdcům ale nebrání jen pilou. Prevence začíná už „v květináči“, či přesněji kontejneru na sazenice.

K lesnímu hospodářství totiž patří i firma na pěstování sazenic stromů a produkci jejich semen. Vede se přesná evidence toho, z jaké nadmořské výšky a z jaké oblasti lesa semena ze šišek pocházejí. Podle toho je lesníci zase vracejí na svahy, už na ta – podle nich – správná místa.

Vykácené části lesa nestačí jen „pokropit“ tisícemi nových sazenic, smysl má sázet jen ty, které mají největší šanci přežít, budou odolné proti škůdcům i větru a jednou poskytnou i kvalitní dřevo, říkají správci lichtenštejských lesů i v narážce na to, jak se lesy obnovují v Česku.

Nedávná analýza projektu Česko v datech potvrdila, že kůrovec způsobuje českému dřevařskému průmyslu problémy.

Jednak s nedostatkem dělníků pro těžbu zasaženého dřeva při současné nízké nezaměstnanosti v ČR, jednak s výší tržeb za kalamitní dřevo, které se oproti zdravým stromům prodává i za poloviční cenu.

Studie zároveň předpokládá, že do budoucna naopak cena dřeva poroste rychleji než inflace, a dobře spravovaný les tak bude dobrou investicí. Na správnou obnovu lesů se proto – i kvůli byznysu – vyplatí myslet už teď, dlouho předtím, než z lesa odjedou těžební stroje.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

1 komentář

  1. Ogar z Valašska napsal:

    Jako český soukromý vlastník lesa nemám ke zpracovávání LHO žádné zásadní připomínky. Jestli je firmy připravují pomocí dronů nebo ne, nevidím jako rozhodující. Spíš 10letý horizont je dnes dost dlouhý (a to pomíjím, že občas se objeví problém ve veřejné zakázce a LHO jsou vypracovány opožděně), ale na druhou stranu lesní hospodářství jede v dlouhodobém horizontu …
    Jako zásadní mi přijde, co sázím. Osobně jedeme smíšený jedlobukový les (řádek jedle, řádek buky), který je po naši oblast přirozený.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies