Pixabay, zdroj

České lesy neumějí čelit suchu, kůrovci ani větru. Dobře složený les je přitom dobrá investice

V České republice se kůrovcové kalamity opakují  zhruba v desetiletém cyklu. Ta aktuální je zatím nejsilnější, jakou Česko pamatuje od vzniku moderního lesnictví. Souvisí i s nárůstem těžby dřeva. Zatímco v roce 1950 se na našem území vytěžilo 7,45 milionů m3 dřeva, v roce 2017 to už byl téměř trojnásobek. Za nárůstem stojí ale hlavně neplánovaná těžba, uvádí analýza projektu Česko v datech.

V loňském roce stál kůrovec za zhruba třetinou celkové těžby, nejintenzivněji se těžilo především v Moravskoslezském kraji (64,5 % těžby v roce 2017 kvůli kůrovci) a Olomouckém kraji (39,1 % kvůli kůrovci a dalších 39 % kvůli živelním pohromám).

V obou krajích padlo loni devět stromů z deseti z důvodu nahodilé (neplánované) těžby.

Řádově desítky procent z celkové těžby v Česku ročně připadnou na živelní nahodilou těžbu, kterou např. v roce 2007 „obstaral“ orkán Kyrill. Právě těžba po řádění živlu tehdy pokryla 68 % nahodilé těžby.

Jak uzdravit lesy

Příčiny dnešního stavu českých lesů jsou dlouhodobě známé. Nevhodné druhové složení s převažujícími nepůvodními smrky, postupná změna klimatu (rostoucí teploty, sucho), neschopnost státních podniků (Lesy ČR) pružně reagovat na vznikající problémy nebo nedostatečná motivace k těžbě ze strany státu.

Podle odborníků na lesní hospodářství správci lesů „zaspali“ a staré lesy dnes nejsou schopny hrozbám čelit. Odolnost stromů totiž klesá s věkem a zatímco ještě v roce 1970 byla průměrná doba plánované produkční doby lesa 102 let, dnes je to už 115 let.

Zdroj grafů: Česko v datech

V 18. století proběhlo historicky nejrozsáhlejší odlesnění území současného Česka. Následkem toho se rozvinulo lesní hospodaření a do české kotliny se ve velkém dostaly nejprve borovice a později i smrky. Smrkové monokultury se pak výrazně prosadily s průmyslovou revolucí v 19. století.

Zastoupení smrku v našich lesích klesá stále pomalu (průměrně o 2,25 % za dekádu), u borovice o 0,75 % za deset let. Nárůst bukových porostů je pak 1,44 %, dubu zhruba 0,56 % a ostatních listnatých stromů 0,88 % za dekádu.

Při současné rychlosti změny složení našich lesů bychom tedy dosáhli doporučené skladby zhruba za 30 let (v případě dubu) až za 60 let (u smrku a buku), respektive za 260 let v případě jedle.

Od 90. let postupně narůstá podíl listnatých stromů v nových výsadbách, druhovému složení našich lesů ale stále dominuje smrk (v roce 2017 šlo o 39,8 % nově zalesněné plochy, v případě buku pak o 22,1 % a dubu o 13 % plochy).

Děje se tak i přesto, že smrkové monokultury jsou ekologicky málo odolné, o čemž se ví již desítky, ne-li stovky let.

Kůrovec je i ekonomický problém

Současná kůrovcová kalamita s sebou přináší i další problémy, jako je například nedostatek lesních dělníků. Firmám i samosprávám chybějí tisíce lidí a o podobnou práci není při současné nízké nezaměstnanosti zájem.

„Proto stále více z nich sáhlo během roku 2018 po zahraničních dělnících, především z Ukrajiny,“ upřesňuje Zuzana Lhotáková, která se na analýze těžby dřeva podílela.

Kalamity podle ní znamenají i menší výdělky pro firmy, které jsou zahlceny těžbou nekvalitního dřeva, jehož cena je oproti dřevu zdravému zhruba poloviční.

Správně spravovaný a odolný les by byl podle analýzy přitom výhodnou investicí do budoucna. Podle Česko v datech lze předpokládat, že cena dřeva poroste rychleji než inflace a i díky novým technologiím zpracování dřeva bude možné zvyšovat zisky.

Ceny přírodních zdrojů – tedy i lesů – jsou také v Česku stále na nižší úrovni než na Západě a meziročně mohou růst i o desítky procent.

6 komentářů

  1. TomasK napsal:

    Nejvyšší čas k trestání vyhánění lesníků, lesům nejlépe rozumí velkoměstští ekologové a teoretikové, kteří v lese už jednou byli na školním výletě a všechno o něm vědí nejlépe

  2. Petr Kaminsky napsal:

    Doufam, ze si tohle prectou nejruznejsi bojovnici s kurovcem (Babis) a ideologove (Klaus/Zeman).

  3. Adam Rakovský napsal:

    Problém každého lesníka je, jak zasadit buk nebo dub, ale za 80 let těžit smrk. Smrk je – s borovicí – jedna z mála smysluplných konstrukčních dřevin využitelných ve stavebnictví.
    Listnaté stromy dnes nemají komerční odbyt. Od doby, co přišla IKEA, je český nábytkářský průmysl na kolenou, nábytek z masivu je marginální výstup a parkety v českých domácnostech také nevidno. Proto výrazná většina listnatého dříví končí v papíru nebo v rámci energetiky. Ostatně 24% v Rakousku zpracovaného (tj. vyrostlého a vytěženého + dovezeného) dříví je využito energeticky.
    Ano, je pravdou, že k přirozenému zmlazování lesa v důsledku sucha v nižších polohách v podstatě nedochází. Ano, je pravdou, že smrky rostou i tak, kde je pro ně už dnes sucho (ale kdo přes padesáti či třiceti lety věděl, že bude sucho?). Nicméně hospodářským řešením není listnatý les, protože jeden listnatý strom (s velkou korunou) zabere plochu několika smrků a jeho hospodářská využitelnost je nejistá. Nedojde-li k edukaci zákazníka a změně spotřebitelského chování, pak nezbývá než masivně podporovat energetické využitíé listnatých stromů (ano, česky řečeno jejich spalování).
    Řešením bylo již před lety (2012) vyhlásit kamlamitu, vytěžit smrky napadené kůrovcem bez ohledu na cenu (jediným kritériem – jako při podobných kalamitách ve Francii – by byla rychlost odvozu z lesa) a tím přilákat zahraniční firmy k těžbě. Důsledkem by byla ztráta státního podniku v řádu stovek milionů až miliardy, což je politicky neprůchodné za jakékoliv vlády.
    Představa, že český těžební průmysl, který je kapacitně nastaven na třetinové až poloviční těžby, vytěží kalamitu řádně a včas,je iluzí, která se již několik let prokazuje jako nepravdivá. Prostě se vždycky část lesa „nestihne“ vytěžit – logicky, protože ji nemá kdo vytěžit.

  4. Karel Novotný napsal:

    Je to skutečně trochu začarovaný kruh: kůrovec srazil ceny dřeva, tedy omezil plánovanou těžbu, lesy proto stárnou a jsou méně odolné, což vede k více kůrovci, což dále sráží cenu …
    Na druhou stranu mírné stárnutí až tak nevadí a také podíl plánované těžby klesá také kvůli tomu, že dnes už se nedělá (aspoň my ji neděláme) velká mýtní těžba, ale spíš mýtiny drobnějšího rozsahu, ideální v místech přirozené obnovy. Očekávám, že jak kalamita opadne a cena půjde nahoru, tak se podíl nenahodilé těžby zvýší.

  5. ČERT napsal:

    Jen bych se ohradil proti tvrzení, že smrk (klasický smrk, smrk ztepilý) je u nás jako takový nepůvodní druh – nebo respektive, pokud by to tak mělo vyznít. On u nás každopádně původní je; ale nepůvodní je ta struktura lesů, v nichž ten smrk takto převládá.

  6. Slovanský vlastenec napsal:

    autor zřejmě záměrně neuvádí (či dokonce nezná?) význam zdravého lesa (neopadavého smrku a borovice) na koloběh vody, intercepci a bioprecipitaci terpenů do ovzduší, reciproční asimilační tok v gambiu, význam kořenových pletiv pro jímání vody, a další souvislosti jímání CO2 a prachu, index listové plochy LP, uvolňování O2, přírůstek celulózy a zejména klimatický efekt lesa ve dne chladí v noci hřeje, vyčesávání horizontálních srážek, krajinotvorný význam,…… buď budou na analýzách pracovat odborníci, nebo amatérské názory nepublikujte!!! Kolik činí index LP v zimě u listnáčů? NULA=0!!!!!!!!!!!!!!!!!! Proto musíme míti cca 75% neopadávavých stromů. které zejména v zimě snižují teplotní extrémy, zmírňují odpar a doplňuje podzemní hladinu vody!!! civilizace, které zničily lesy zanikly!!!

Přidávání komentářů není povoleno