
Jan Urban: K čemu jsou užiteční ovádi a proč se Okamura nikdy nevzdává
KOMENTÁŘ. Příroda je nikdy nekončícím zdrojem překvapení, které překonává jen lidská hloupost. Vezměme si jako příklad ováda. Tvor ve všech ohledech natolik otravný a zbytečný, že v lidové mluvě na něj zbylo jen slovo hovado. Skvělí letci, samičky potřebují k životu sát cizí krev, roznašeči řady nemocí, velmi bolestivá kousnutí. V žádném naučném slovníku nenajdete jedinou informaci o nějakém pozitivním přínosu hovad pro život v přírodě.
Snad jen s trochou fantazie lze přijmout jako jejich víceméně náhodný přínos podíl na opylování rostlin a provzdušňování půdy jejich larvami žijícími v bahně. Za vůbec největší zásluhu ovádů je pak považováno to, že slouží jako potrava pro ptáky, obojživelníky, plazy a hmyzožravé savce.
Hledejte smysl života v tom, že do krve otravujete jiné, a nakonec vás sežerou. Hodně to však připomíná současnou českou politiku. Ale protože člověk, i ten český, je přece jenom inteligentnější než ovád, bude dobré takové přirovnání upřesnit.
Čeští političtí ovádi ovládají tajemným způsobem společenství neovádů, kteří jim ve volbách odevzdávají moc. Pak na ně přibližně na čtyři roky zapomenou. Velká část neovádů se je po mnoha desetiletích dokonce naučila milovat, přestože je jen vysávají. Zhruba u třetiny to způsobuje částečnou slepotu, kvůli které se ovádům daří vydávat se za cokoliv jiného, třeba i za „motýle“.
Okamurova lež
Ale vážně. Sociální sítě, internet a nástup otevřeně služebných médií v posledních patnácti letech kompletně proměnily komunikaci v politice, a tím i politiku jako celek. Donedávna nepředstavitelné zhrubnutí jazyka, útěk od faktické diskuse a norem institucionální důstojnosti přinesly do české politiky hrubost, vědomé lži a agresivitu.
Cílem už není vyřešit problém, ale za každou cenu ponížit oponenta. Tatam je představa ctihodných poslanců a poslankyň, chováním i jednáním dávajících občanům příklad, či ministrů vlády, nadřazujícím zájem země nad zájem partajní či osobní.
Česká sněmovna namísto takového ideálu nabízí do televizních hádanic výběr prolhaných pornoherců, agresivních a pomlouvačných šašků i jednoduchých lhářů, pletoucích si politiku ve prospěch země s pokusy nahradit ji za každou cenu ideologickými žvásty.
Političtí ovádi nemohou jinak. Nikdy nepochopili, že každá státní instituce by v demokracii měla vyzařovat určitou rituální kulturnost, důstojnost a zdvořilost. Jen hlupák a nestoudný lhář, jako je předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura, se může při projevu na pietním setkání v Resslově ulici v Praze 16. června přirovnávat k padlým parašutistům, a k tomu ještě prznit známá fakta.
Historií nevzdělaný nacionalista a „politik“ dneška si dovolil „citovat“ zvolání někoho z posledních čtyř parašutistů v posledním beznadějném odporu v kryptě obklíčeného kostela jako „My jsme Češi! My se nevzdáváme!“
Po ovádech z ODS a ČSSD ovládají současné Česko ovádí kmeny z ANO, SPD a Motoristů. Vypadají, hloupě lžou a nesnášejí novináře úplně stejně jako jejich předchůdci.
Nehodilo se mu do krámu, že tito muži skládali přísahu Československu, a tak ze skutečného výroku „My jsme Čechoslováci! My se nevzdáváme!“ Slovensko nedůstojně a drze vynechal. Jedním z těch posledních čtyř československých bojovníků v kryptě byl Slovák Josef Gabčík.
Nejvíc největší český myslitel…
Okamura, který předsedal mimořádné schůzi parlamentních ovádů a přepisovačů historie, když vehementně protestovali proti konání sjezdu sudetoněmeckého landsmannschaftu v rámci festivalu Meeting Brno, teď spěchá na ideovou konferenci pravicově extrémistické strany AfD spolu s Velkým Ovádem a zakladatelem „ovádismu“ Václavem Klausem.
Jeho následovníci ho u příležitosti jeho narozenin v minulých dnech opakovaně označili za jednoho z největších světových myslitelů dneška. Pro poslance Vladimíra Pikoru je Klaus „největším českým politikem a myslitelem všech dob“ a pro jeho kolegu Matěje Gregora „nejvýznamnější politickou osobností naší moderní historie“. A ministr Igor Červený si nechal v kanceláři pověsit dokonce Klausovu fotografii v nadživotní velikosti.
Na oslavě Klausových pětaosmdesátých narozenin, samozřejmě, nemohla chybět Jiřinka Bohdalová (obdivovatelka a kamarádka zatím šesti prezidentů, nositelka Řádu Bílého lva 1. třídy) a Miloš Zeman – to je ten, co jí to vyznamenání dal. Nikdo, opět samozřejmě, nezmínil rozkradené stovky miliard ze zpackané privatizace v devadesátých letech, vytvoření ODS loajální oligarchie a sítě krajských mafií, podlézání Moskvě, švýcarská konta nebo ukradené chilské protokolární pero a celosvětovou ostudu s tím spojenou.
A za pár dní tedy soudruzi Okamura a Klaus zajedou na výměnu zkušeností se stejně protievropskými přáteli z AfD. Nikdo jim nevysvětlí, že jejich naivní odmítání Evropské unie a ohánění se státní suverenitou za každou cenu by pro Českou republiku znamenalo jen jediné – volit mezi německým a ruským protektorátem.
Po ovádech z ODS a ČSSD ovládají současné Česko ovádí kmeny z ANO, SPD a Motoristů. Vypadají, hloupě lžou a nesnášejí novináře úplně stejně jako jejich předchůdci. Andrej Babiš se svými dotacemi, Tünde Bartha a Ondřej Prokop se svými zapomenutými městskými byty, poslušné stádo koaličních poslanců a poslankyň hlasující bez váhání a kdykoliv v zájmu Agrofertu. Klaus, Zeman, Babiš, Okamura – jeden jako druhý ovád český věčný.

České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Reload (397650)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též

Česko jede na dluh, málo investuje, budoucnost projídá, potvrzují data

Jan Urban: Lékařům ještě věříme. Jak profesní etika končí v ideologickém bahně
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)