Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Fragment sestřelené stíhačky SU-25. Foto: Profimedia
,

Ján Rakytka: Staronový model ruského hrdiny. Smrt válečníka jako nejvyšší vykoupení

GLOSA. Nikomu, kdo se zajímá o současný vojenský konflikt na Ukrajině, neunikla zpráva o nedělním sestřelení ruského generálmajora Kanamata Botaševa nad Luhanskem. Překvapením není pouze jeho vysoká hodnost, ale také – na pilota stíhačky neobvykle pokročilý- věk 63 let. Kolegové z leteckého vojska dojímavě konstatují, že prý generál ve výslužbě jednoduše nemohl zůstat stranou.

Vzpomněl jsem si přitom na sovětský válečný film ze školních  let. Hlavním hrdinou byl statný senior á la Landovský, jmenoval se ovšem Macharašvili. Volba gruzínského příjmení nepochybně podkuřovala Stalinovi, avšak hlavní poselství filmu bylo hlubší.

Dějová linie je prostá: starý muž se hlásí do armády, aby pomohl sužované vlasti a nalezl na frontě svého syna, o němž nemá dlouhé měsíce žádné zprávy. Sovětští politrukové však s tím mají problém – co si pomyslí svět o Rudé armádě, když zjistí, že do války posílá „starce“. „Starce?!“ rozlítí se ten muž a rozhlédne se kolem: „Má někdo z vás odvahu si to se mnou rozdat?“

Dopadne to podle očekávání – udýchaný, ale vítězný bojar je přijat. Jindy se zas prokáže jako moudrý taťka a citlivý hospodář. Když vidí, jak jeden tankista při manévrování lhostejně drtí pásy svého T-34 dozrávající vinici, okamžitě zasáhne. Vytáhne mladíka z věže jako králíka a podle učení Makarenka ho řádně zpohlavkuje. Velkofilm končí patetickou pointou – otec nalézá svého ztraceného syna na terase hořícího Reichstagu. Zraněný syn mu umírá v náruči, oba však došli naplnění svých tužeb i svého poslání. Na kupoli vlaje rudý prapor vítězství a v srdci diváka hárá jiskra obdivu k hrdinství a vůli všech obětovat se za ideál svobody.


KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG


 

Tolik k filmu, kde na bezchybné vybarvení hrdinství bylo dost času, umělé krve a pyrotechniky. Také s herci a finančními prostředky nebyl tenkrát problém. Dnes budí válečná mise starého letce Botaševa rozpaky. Pilot to byl asi skvělý – řadili jej do té nejvyšší kasty, kde výcvik trvá léta a stojí miliony – odešel však do výslužby už v roce 2013. Není jasné, proč vůbec zasedl ke kniplu Su–25, zda jde o výraz fatálního nedostatku pilotů ruské armády nebo o furiantství starého barda. Nebo snad obojí dohromady.

Nicméně se ruská propaganda pokusila prodat jeho žertvu jako završení poslání letecké celebrity: „Na téhle planetě je jen několik lidí, kteří žijí nebem tak, jak jste jím žil vy. Nebe si bere ty nejlepší a dnes si vzalo vás. Sbohem, veliteli!“ (napsal nejmenovaný bývalý kolega).

Smrt válečníka je znovu podávána jako nejvyšší vykoupení. Z pohledu diváka mimo ruský filmový vkus je to smrt tragicky lehkovážná a nota bene zbytečná. Navíc tu, žel, nejde o film.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře

5 komentářů

  1. martin napsal:

    soudruh ale neskoncil nahore v nebi, ale dole
    v pekle

    • Zdenál napsal:

      Má to jednu výhodu. V pekle se mluví rusky a spousta našich soudruhů i z Hradu se tam pohodlně domluví.

  2. Zbyněk Šeděnka napsal:

    Trochu mi to připomíná jeden vtip, jak se tři hodně staří dědové baví, jak by chtěli zemřít. Ten první říká, že by se chtěl zabít v závodním autě při rychlosti aspoň 300 kilometrů za hodinu. Ten druhý by se chtěl zabít ve stíhačce a ten třetí se zasnil a řekl:“ Pánové, já bych chtěl být zastřelen žárlivým manželem.“
    Když to vztáhnu na toho generála, tak žárlivý manžel nehrozil, závodní auto taky ne, tak aspoň že vyšla ta stíhačka.

  3. Toky napsal:

    Copak jsi Pepíčku dělal na výročí osvobození? S fotrem ksme si hráli na rudoarmějce. Vtrhli ksme k sousedce, fotr ji vychlastal všechen chlast, já jsem ukradl hodinky a fotr ji znásilnil !!

  4. Ghx napsal:

    Jen pro upresneni co jsem cetl. Botaševa v roce 2013 z letectva vyhodili, za neschvaleny let v letadle, na ktere nemel osvedceni (tusim Su27).
    Nad ukrajinou nebyl sestreleny jako soucast letectva ruske armady, ale „spadal“ pod PMC Wagner Group.

Přidávání komentářů není povoleno