Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foter.com, zdroj

Děkujeme, odejděte. Proč se Německu vyplatí zaplatit migrantům bez azylu novou kuchyň

Nedostali azyl a ještě jim má stát platit zpáteční letenku? Pochybnosti o finanční podpoře dobrovolného návratu migrantů má nejenom řada Němců. Téma ráda přebírají i česká média a většinou je z toho peprná diskuse pod článkem. V něm také ale zpravidla chybí klíčová věta – že to má Německo dost přesně spočítané a že ví, co dělá.

Německá vláda schválila zvýšení finanční prémie těm migrantům, kteří se rozhodnou dobrovolně vrátit do vlasti. Má to být nadstavba k programům podpory dobrovolných návratů, které už v Německu delší dobu fungují.

Pokud migranti využijí starý i nový program současně, mohou si oproti dosavadním příspěvkům při dobrovolném návratu přijít až na dvojnásobnou sumu (v případě jednotlivců celkem 2200 eur, v případě rodin až 6000 eur) a ze získaných peněz si doma třeba opravit dům nebo vybavit kuchyň.

Česká média tuto zprávu ale většinou převzala bez kontextu a s několika nepřesnostmi, které dost podstatně mění celé sdělení.

Především se téměř nepsalo o tom, že jsou dobrovolné návraty migrantů pro německý stát výrazně levnější než nucená vyhoštění. A to i s finanční podporou, která se z českého pohledu a přepočtená na koruny zdá být vysoká.

Letenka s policistou v ceně

Na deportaci odmítnutých žadatelů o azyl si německý stát najímá charterové lety nebo migranty „přidá“ mezi cestující běžných linek. V případě cílových destinací jako Afghánistán nebo Irák ani jiná než letecká forma dopravy nepřipadá v úvahu.

Každý takový pasažér má zpravidla doprovod, někdy tlumočníky, někdy policejní eskortu, podle toho, jestli jde o rodiny s dětmi, nebo o vyhoštěné pachatele trestných činů.

Tyto personální náklady zvedají náklady na vyhoštění, nejde tedy jen o cenu samotné dopravy. K tomu připadají ještě administrativní náklady německých úřadů při sestavování potřebných dokumentů migranta na cestu, případně i náklady na jeho pobyt ve vazbě těsně před vyhoštěním.

Velkou pozornost vzbudil v německých médiích třeba případ deportace 34 Afghánců z loňského prosince, která dohromady vyšla zhruba na 350 tisíc eur (tedy přes 10 tisíc eur na každého, a tak výrazně dráž, než varianta dobrovolného odchodu s maximálním přiznaným příspěvkem). Mnohatisícové náklady na jedno vyhoštění potvrzují i další výpočty německých médií.

Teď nebo nikdy

Logo nového programu, zdroj: Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky

Není také pravda, že by nový program byl určen pouze už odmítnutým žadatelům o azyl. Využít ho můžou i ti, kteří na rozhodnutí o mezinárodní ochraně teprve čekají.

Právě proto se proti vládnímu plánu ostře postavila organizace Pro Asyl, která v Německu uprchlíkům nabízí právní poradenství a další servis během azylového řízení.

Vláda svoji nabídku omezila jen na tři měsíce (do konce února). Kdo se k dobrovolnému návratu nerozhodne do té doby, přijde o vyšší prémii.

Navíc oba finanční programy dohromady fungují tak, že motivují k dobrovolnému odchodu hlavně ty migranty, o jejichž žádosti o azyl úřady ještě nerozhodly.

Pro Asyl tak tvrdí, že někteří lidé teď pod tlakem vidiny časově omezené nabídky peněz Německo unáhleně opustí, aniž využili všech právních prostředků pro získání azylu.

Neúprosnější než vypadá

Kdo naopak státní podporu při dobrovolném návratu využít nemůže, jsou Syřané. Stejně jako Německo nepodporuje dobrovolné návraty do země, kde stále neskončila válka, neprovádí ani nucená vyhoštění zpět do Sýrie. Například vlády spolkových zemí Saska a Bavorska ale chtějí jednat o revizi a toto pravidlo změnit.

Do Afghánistánu pak Německo už rok vrací odmítnuté žadatele o azyl přesto, že země není bezpečná a zažívá teroristické útoky.

I to ukazuje, že Německo za poslední dva roky udělalo v azylové politice mnohem větší krok k pragmatismu a „neúprosnosti“, než to z mediálního mainstreamu v Česku obvykle vypadá.

Finanční podpora dobrovolných návratů, které jsou pro stát levnější, teď z pohledu vlády dává smysl i proto, že jejich počet v Německu klesá.

Zatímco v roce 2016 se dobrovolně vrátilo 55 tisíc osob (zhruba dvakrát tolik než bylo deportováno), čísla z prvního letošního pololetí ukazují oproti loňsku pokles o necelou polovinu.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře