Ilustrační foto
Facebook: bfz Regensburg Neumarkt Abensberg, zdroj

Čtyři roky od migrační krize. Cíl zaměstnat půlku uprchlíků je v Rakousku i Německu na dosah

Napsal/a Vojtěch Berger 5. srpna 2019

Příchod statisíců uprchlíků do Evropy v roce 2015 vyvolal řadu obav. Ze zvýšení z kriminality, z kulturních a náboženských rozdílů i z neschopnosti běženců najít si zaměstnání. Právě na pracovním trhu nakonec realita předčila očekávání, rozhodně ve dvou zemích, kam přišlo nejvíc běženců v přepočtu na počet obyvatel – v Německu a v Rakousku.

V Rakousku se k letošnímu červenci povedlo získat zaměstnání 44 procentům uprchlíků, kteří do země dorazili v roce 2015. Cíl úřadů byl přitom, aby do pěti let od jejich příchodu měla práci zhruba polovina.

Na tuhle úroveň se Rakousko dostane příští rok, tedy podle plánu nebo mírně před ním, řekl šéf rakouské Agentury AMS (Arbeitsmarktservice – rakouská obdoba Úřadu práce ČR) Johannes Kopf.

Dodal, že uprchlíci nacházejí uplatnění především v zemědělství či pomocných pracích na stavbách. Podle Kopfa tak neberou práci Rakušanům.

Šetření, které se prodraží

Nárůst počtu zaměstnaných uprchlíků, kteří do Rakouska přišli v roce 2015 (Zdroj: Televize ORF)

V Rakousku do letoška vládla půldruhého roku koalice s účastí ostře protiimigračně naladěné strany Svobodných. Ta také ve vládě prosadila krácení státních příspěvků na integraci uprchlíků včetně škrtání kurzů němčiny a snižování financí pro úřady práce.

Opatření sklidilo kritiku odborníků i organizací pomáhajících běžencům s jejich novým začátkem v Rakousku.

Počty zaměstnaných uprchlíků sice stoupají škrtům navzdory, s většími prostředky od státu by ale agentura AMS dokázala uprchlíkům lépe přiřazovat pracovní místa podle jejich kvalifikace, naznačil šéf agentury Kopf.

Německo mělo v roce 2015 stejný cíl – do pěti let zaměstnat zhruba polovinu tehdy čerstvě zaregistrovaných uprchlíků. Červencové statistiky ukazují, že se k tomuto cíli země blíží o něco pomaleji než Rakousko, podíl běženců se zaměstnáním přesto stabilně a výrazně roste.

Prezident sdružení německých zaměstnavatelských svazů Ingo Kramer se ve světle průběžných statistik z trhu práce už loni sám podivoval, že „to jde tak rychle“.

 

 

Sto tisíc zaměstnaných za rok

V tuto chvíli má v Německu práci 35 procent z těch uprchlíků, kteří tam dorazili od roku 2015 z osmi hlavních destinací – Sýrie, Afghánistánu, Iráku, Eritreje, Pákistánu, Nigérie, Somálska a Íránu.

V absolutních číslech se jedná o 400 tisíc lidí, z celkového počtu zhruba 1,2 milionu, kteří do Německa přišli mezi lety 2015-2018.

Německé statistiky tak oproti těm rakouským zahrnují i uprchlíky, kteří jsou v Německu kratší dobu – měli tedy na hledání práce vedle kurzů němčiny a dalších nutných úředních kroků méně času než ti, kteří dorazili už před čtyřmi lety.

Pro srovnání – ještě loni v srpnu mělo práci v Německu o sto tisíc uprchlíků méně. Deklarovaný cíl zaměstnat do konce příštího roku zhruba polovinu příchozích z roku 2015 tak není zcela nereálný.

Uprchlíci v Německu většinou pracují na pomocných pozicích ve výrobě, jako pracovníci úklidu, v gastronomii nebo v zemědělství, řekl deníku Die Welt Ulrich Walwei z Institutu pro výzkum pracovního trhu a profesí v Norimberku.

Co udělá krize?

Právě v tom se také skrývá největší otazník výše popsaného pozitivního vývoje na pracovním trhu v Německu a Rakousku: Jak velký problém do budoucna bude, že tolik uprchlíků šlo cestou rychle získaného, ale méně kvalifikovaného a také špatně placeného místa?

To se ukáže až ve chvíli, kdy oslabí německá a rakouská ekonomika a kdy tato pracovní místa budou mizet jako první. V německém případě už ekonomové varují před propadem do recese, v tom rakouském zatím jen pozorují oslabení ekonomického růstu.

V Rakousku se navíc mohou vymstít škrty v integračních opatřeních na trhu práce provedené minulou vládou. „Ušetřené“ peníze totiž mířily právě na to, aby uprchlíci přicházeli na pracovní trhu lépe vybavení, jazykově i odborně, a mohli aspirovat na lepší místo.

Aktuální statistiky z Německa a Rakouska tedy sice zdaleka nejsou happyendem integrace uprchlíků, patří ale do komplexního obrazu o tom, jak se země nejvíc zasažené migrační vlnou s nově příchozími vypořádaly. A dokazují, že v některých ohledech realita předstihla opatrná očekávání.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

23 komentářů

  1. Pavel Liška napsal:

    Jojo … viděl jsem to sám. Třeba ve stáncích s občerstvením na veletrzích prodávali Němcia vedle sebe měli jednoho na pohled imigranta, který se jim motal pod ruky a kterému museli ještě názorně posunkama ukazovat co mají dělat. Fronta a nervozita utěšeně narůstala, produktivita práce klesala . Ovšem zaměstanost uprchlíků stoupla. Nechci se dohadovat jak velkou roli v této statistice hrají dotace na takto vytvořená místa a příspěvky na zaměstnanost uprchlíků. To by mohlo být taky zajímavé vědět. A taky se zase křiví trh práce.
    A druhá, nesmírně důležitá a do budoucna nebezpečná věc je to, na kterých pracovních pozicích tito lidé pracují. Nebojím se říct, že vykonávají v drtivé většině podřadnou a těžkou práci, kterou nechtějí etničtí Němci vykonávat . To musí být pro ty uprchlíky strašně frustrující, když vidí, že jsou využíváni jako levná síla pro špinavou práci. Dostat se z této situace a ze své bubliny dokážou jen ti nejlepší z nich . Ti ostatní mohou rezignovat, zatrpknout, izolovat se a radikalizovat se. Nebo jejich potomci. Tento experiment je strašně nebezpečný a skutečnost, že momentálně ve statistice jsou nějaká čísla a vše jde takříkajíc podle plánu, na tom, že to je hra s ohněm nic nezmění.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Popisujete to přesně. Jak to dopadne v další generaci, to vydíme na příklad ve Francii ve všech větších městech, kde vás upozorňují (nebo donedávna upozorňovaly) tabule s textem : Turisté, vstupujte jen ve větších skupinách!

      • Oskar (hanák z Hané) napsal:

        Oprava : …vidíme …, místo vydíme.

  2. Evropan napsal:

    Země může bohatnout i z práce imigrantů, nikoli jen z prodeje surovin a obchodu s větrem.

  3. Jakub napsal:

    Také dělám v Německu a mám minimální Německu mzdu 7.80 €/h plus diety, na dopravu, 25% za přesčas, přídavky na 2 děti. Do ČR se nikdy nevrátím.

    • ron napsal:

      neboj, nebude to dlouho trvat a vrátíš!!! nebude se ti chtít bydlet jak čuně někde na ubytovně, jíst konzervy a jezdit každý týden 700km za 55 netto. Budeš šťastný že budeš každý den ve 3 doma a půjdeš si zaběhat nebo na kolo!!! Taky jsem žil v tom bludu

    • Jenda napsal:

      No vidíte když se neumíte uplatnit tady, tak se nevracejte. Mě se nevyplatí jít dělat do Německa a už vůbec ne nějakého pucfleka.

    • STANDA napsal:

      Odečti diety a jsi na 200kč /hod. To už má dost lidí i u nás. A práce přesčas? Peníze nejsou všechno to poznáte později na svém zdraví. Ale teď máte diety stejné nebo větší než základní plat,jíte konzervy a jídlo z domova,tak nosíte domů více než běžný dělník u nás.Přeji vám váš sen,ale nic netrvá věčně.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      To jste toho rozumu moc od pána Boha nepobral, když doma nedosáhente ani na průměrnou českou mzdu (7,80EUR x.25,745 Kč = 200,81 Kč/hod. x 8 hod. = 1606,488 kč/den x 21 dní = 33736,248 Kč/měsíc). Tak to Vám opravdu zbývá jen dělat v Německu ty nejpořadnějsí práce. A to doživotně.

      • JaPe napsal:

        Znám spoustu veskrze pracovitých lidí, kteří na oficiální průměrnou mzdu nemají šanci. Možná je ta oficiální v Praze a velkých firmách, ale určitě není běžná. Dělám ve firmě s 15 lidmi, firma je stabilní, poměrně úspěšná a na takovou mzdu si sáhnou dva až tři lidé z provozu. V širokém okolí je to stejné, není kam utíkat. Statistika je sice exaktní věda, ale skutečnost bývá značně odlišná.

        • Paco napsal:

          Sprry, ale to na poměrně úspěšnou firmu nevypadá. Spíš hluboký podprumer, když si na průměrnou mzdu sáhne tak málo z Vás.

      • sam napsal:

        Právě jsem nahlédl do inzerátů v jihočeském Deníku, kde hledají řemeslníky za 17 až 18 tisíc. Ono s tím vaším rozumem a rozhledem to asi nebude také moc v pořádku.

  4. Radoslav Britaňák napsal:

    Čas ukáže jak to bude fungovat- ale už nebude cesty zpátky.

  5. Zdenek napsal:

    A kolik procent z praceschopnych uprchliku/migrantu to je? Prestoze lidem, kteri se chteji do zapadnich zemi dostat, rozumim, byl jsem vetsim optimistou. Pocital jsem, ze napr. pri 10% celkove nezamestnanosti bude nezamestnanost mezi migranty tak 35%. Ja bych vsem, co se do Nemecka dostali, pral bezproblemove zacleneni, dobrou praci a slusny plat, ale pokud je realita diky omezene kvalifikaci diametralne odlisna, pak druha generace, co si nepamatuje bidu vlasti rodicu a srovnava se se svymi nemeckymi vrstevniky, kteri stavi na zakladech budovanych desitkami generaci predku, tak ta druha generace nebude spokojena s malem, ktere snad rodicum jeste staci. Nevim, jestli toto „budovani“ nejchudsi tridy misto podpory stredni tridy, je tim pravym receptem na soudrznou spolecnost v dlouhodobem vyhledu. Jeden by rekl, ze Franci neni tak daleko, aby se jeden nemohl poucit z chyb sousedu, popripade vlastnich, kdy ani turecka mensina neni zcela bez problemu. Sam jsem ekonomicky migrant, ale nikdo mi nedal vizum dokud jsem nemel pracovni smlouvu v ruce. Tezko tedy mohu kritizovat ekonomicke migranty, ale podle meho skromneho nazoru klicovym slovem by mela byt docasnost. Trvaly pobyt nebo obcanstvi pak jen pro bezuhonne, s odpracovanymi roky a dobrou znalosti jazyka.

  6. Admirál napsal:

    U nás ekonomičtí migranti (Ukrajina, Moldávie, Bulharsko, Rumunsko) Pracují na 100%)
    Proč s tím mají naši kolegové v EU takovou potíž???

  7. petrph napsal:

    Pokoušel jsem se prokousat těmi odkazovanými prvotními články, a nejsem si jistý zda hovoří o tom samém.. (Německá úřední němčina je ještě horší než naše)-
    Protože sice se píše, že v absolutních číslech se jedná o 400 tisíc lidí“, je tam rozlišení dle států, háže se tam desítkami procent,
    ale jde skutečně právě o ty lidi, kteří „do Německa přišli mezi lety 2015-2018“, jako nelegální azylanti? Migrace do Německa je dlouhodobě masová záležitost
    Pokusím se o jednu úvahu, budu rád, pokud mi někdo vysvětlí kde jsem udělal chybu. Totiž, to číslo 1,2 milionu zahrnuje všechny přijaté uprchlíky. Chybí mi bližší demografické údaje dle jejich věku, pohlaví, apod.. (Ovšem, vzhledem k tomu, že světová média ukazují hlavně zachraňované maminky s dětmi,..? :)))
    Takže jen, velmi hrubý odhad, pokud vezmu do úvahy islámský společenský model, chlap pracuje a živí tím celou rodinu (manželku, případně manželky v domácnostii. plus děti ) , znamenalo by těch 400 000 zaměstnaných z nich že jsou takto zaopatřeni všichni , problém s migranty je vyřešen, azylové tábory zejí prázdnotou, atd? Jistě, je to velmi hrubý, odhad, spousta mužů přišla sama, leč na straně druhé, jejich rodiny nemají jen jedno dítě, někdy i víc manželek, krom toho dochází ke slučování rodin, atd..)

    Ona vlastně v té informaci chybí druhá strana rovnice. Pokud je zaměstnaných 400 000 což je třetina, tak by jich taky třetina měla ubýt v azylových zařízeních, a taky o třetinu měly poklesnout trvalé náklady azylanty-ale tuto radostnou zprávu jsem zatím nikde neviděl..

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      Vy si myslíte, že článek je fake news? Já si to také myslím. Ono totiž, poloviční pravda je celou lží.

      • petrph napsal:

        Na Vaši otázku ať si odpoví každý sám, právě podle toho jak rozumí pojmu fake news.
        Protože a píši to důrazně, samozřejmě netvrdím (a není to pravda), že by v tomto článku redakce HP primárně stvořila fake news. V tom článku cituje poměrně přesně data převzatá z německých (a dá se odhadnout, že seriozních) zdrojů. V čem je problém – a na to jsem upozornil, že už tato data – publikovaná přímo německými státními úřady mohou být – použil bych výraz „nikoliv relevantní“ . Jeden argument jsem uvedl uvedu další dva. Za prvé, vidím v tom seznamu „uprchlíky z Afghanistánu“ – což je ale renonc, protože ti (a Němci to říkají sami) vůbc nárok na azyl nemají, čili právě ty se snaží odmítat a posílat zpátky.. Je sice pravda , že jich v Německu spousta pracuje, ale ti tam asi přišli legálně, takže se asi sčítají hrušky s jabkama).

        A za druhé, asi by se dost těžko vysvětlovalo, jak tyto přesné počty vůbec získali. Protože mít uloženou v nějaké evidenci zaměstnanců údaj „přišel do Německa ilegálně v roce 2015“. to byl takový zločin proti nedávno zavedenému GDPR, že by na tom právníci vytřískali miliony

        • ČERT napsal:

          No, jestli zrovna Afghánci v Německu vůbec nárok na azyl nemají…??? Tak je mi známo, že někteří z Afghánců byli nebo měli být z Německa deportováni, protože jim nebyl uznán nárok na azyl, ale při té velké migrační vlně v roce 2015… Krátce předtím probíhala velká migrační vlna do Německa a vůbec do států EU z Kosova a dalších zemí západního Balkánu (Albánie, snad i Srbsko, Makedonie) – a Němci tehdy, aby to aspoň trochu redukovali, tak právě tyhle státy oficiálně prohlásili za tzv. bezpečné země, tzn. že se s jejich občany přestali o azylu bavit. Ale současně oficiálně jmenovali tři státy, jejichž občané mají na ten azyl nebo jednání o něm naopak jakési přednostní právo – a to Sýrii, Irák a právě Afghánistán. Tak v Afghánistánu, stav permanentní občanské války, část země pod faktickou kontrolou Talibanu…
          A pokud jde o samotný článek… Tak hlavně pokud jde o Německo, je známo, že ta jeho obrovská ekonomika je na práci cizinců dlouho obecně závislá. Pracuje tam spousta lidí z ostatních zemí EU, dávají tzv. zelené karty (nebo snad i modré karty v případě Bavorska), tzn. pracovní povolení, lidem ze zemí mimo EU… A pokud jde o tuhle migrační vlnu z let 2015/16, tak ano, je známo, že poměrně velká část z nich je nějakým způsobem do té ekonomiky také zapojená… Možná na to celé můžeme pohlížet jako na nějaké sociální inženýrství, v kontextu toho „Wir schaffen das“… Asi bychom mohli být k nějakým přesnějším číslům, jak naznačujete, poněkud skeptičtí…

          • petrph napsal:

            Jistě se dá souhlasit, že “ že obrovská ekonomika Německa je na práci cizinců dlouho obecně závislá.“ Leč přeci jen bych očekával že kvalifikované práci – čím víc, tím líp :))) Proto ty zelené karty pro kvalitní lidi, které head hunters shání po celém světě. Třeba i v těch zemích o kterých tu mluvíme,
            Zatímco, že by akurát německá ekonomika založená na nejmodernějších technologíich byla nějak moc závislá na nekvalifikované práci pomocných sil v zemědělství či na na stavbách, se zase čekat moc nedá.
            No a tady je nutné správně analyzovat onu větu „.. aby uprchlíci přicházeli na pracovní trhu lépe vybavení, jazykově i odborně, a mohli aspirovat na lepší místo. “ Ono totiž, když to srovnáme s výukou a výchovou evropských dětí. které se na svou práci připravují ca 20 let svého života (včetně předškolní výchovy ), tak snaha to u uprchlíků z třetího světa (zcela jiných kulturních okruhů) dohnat za pár měsíců kurzu po příchodu je úsměvná.

            Jen bych tedy připomenul, že i náš stát toto prováděl leč za předlistopadového režimu, jak pro občany z přátelských rozvojových zemí, tak i pro vlastní dělnické kádry…

            To jen připomenutí pokud si snad někdo myslí, že restauraci komunismu brání tím, že se u nás nadává prezidentovi nebo v Německu fízlují pravicové organizace. Žel,
            pokud) k ní dochází, tak jinými cestami, za nadšenému hýkání elit..

  8. dannero napsal:

    zdá se mi to nebo je to staronový model otroctví, i v USA se Afričani používali na práce na polích, stavbách a jako pomocná síla. Pouze málo účinný bič nahradil účinnější způsob a to falešný sen o bohatství a finanční závislost. Myslím že se v budoucnosti o tom bude mluvit stejně jako se teď mluví o temné historii Ameriky.

    • Ina.kori napsal:

      Proč hovoříte o novodobém otroctví? Co umí tihle Afričané ? Zřejmě se ani za 4 roky nebyli schopni naučit žádné řemeslo, aby jim byla nabídnuta kvalifikovaná práce. Proto vykonávají tu nekvalifikovanou. Tenhle aspekt platí nejen pro migranty, ale i pro domácí. Nic neumíš, tak alespoň zametej!?

  9. petrph napsal:

    Jen bych si dovolil doplnit drobnou zprávičku, která s tímto tématem nikoliv nepodstatně souvisí..
    https://www.sport.cz/fotbal/bundesliga/clanek/1131149-skandal-v-nemecku-hraje-profesionalni-fotbalista-s-falesnou-identitou.html#hp-sez
    Skandál v Německu. Hraje profesionální fotbalista s falešnou identitou?
    Cituji ve zkratce „Německým fotbalem hýbe velká aféra. Týká se týmu Hamburku, a především pak gambijského záložníka Bakeryho Jatty. Podle deníku Sport Bild totiž v Německu hraje a žije pod falešnou identitou. Původně se jmenoval Bakary Daffeh a narodit se měl o tři roky dříve, než se uvádí v jeho dokumentech. Do Německa se dostal v roce 2015 jako utečenec z Gambie…. předložil dokumenty, že je neplnoletý, aby měl větší šanci na udělení povolení k pobytu v zemi,“ píše deník.
    Navíc „měl uvádět i zavádějící informace o své hráčské minulosti, když zdůrazňoval, že nikdy nehrál za žádný africký tým. „Před několika měsíci jsem si kopal do míče s kamarády. Naboso a na betonu. Kdo měl boty, byl král,“ říkal. Podle gambijských trenérů měl Daffeh hrát hned za několik klubů i v Senegalu a Nigérii. Měl dokonce nastoupit i za gambijskou reprezentaci do 20 let.“.

    Proč to sem dávám, předpokládám, že takové „záměny“, resp. omyly mohou přijít v organizovaném sportu jeho německý tým pěkně draho, na pokutách, nebo zpětně odečítaných kontumacích a podobně.. A takových případů bude přibývat v různých oblastech, a to mimo kontrolu státních úřadů, které by je mohli ututlat.
    Pochybuji že budou mít němečtí zaměstnavatelé radost, až to budou muset za ně hradit..

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama