Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: Duncan C./ Flickr
duncan c, zdroj

Česká cesta z Matrixu vede jen přes důchodovou reformu a radikální změny daní

KOMENTÁŘ. Všechna povstání, lidové bouře či revoluce byly vždy namířeny proti konkrétnímu nepříteli. Když se ale ve filmu Matrix Neo vydal do města strojů a Zion se postavil na poslední zoufalý odpor, žádný konkrétní nepřítel neexistoval. Byl to zdánlivě neporazitelný systém a jen víra dodávala obráncům sílu vzdorovat přesile strojů. Obdobně jsme na tom dnes my, zbývá nám hlavně víra v to, že se jednou něco změní.

Představa, že se to stane jen díky odchodu nemocného muže z Hradu a trestně stíhaného premiéra ze Strakovky je mylná. Cesta vede přes zásadní reformu státu a celého systému až ke znovunalezení ztracené svobody.

Není náhodou, že se neustále dokola objevují nová politická uskupení slibující vždy to samé, odstranění korupce a likvidaci starých mocenských struktur. Vždy se jim podaří uspět a poté zmizí v propadlišti dějin. Voliči intuitivně správně tuší, že zásadní změna je potřeba, ale zcela nejasné je to, kdo a jak tuto změnu přinese.

Čekání na dvě zásadní reformy

Účelová seskupení jako byly Věci veřejné, Úsvit, nyní SPD či Přísaha nemají žádný skutečný program ani vizi, jen vlastní prospěch a moc. Vizi bohužel není příliš vidět ani ve stranách, které jdou do voleb s ambicí vyhrát, respektive společně sestavit demokratickou vládu. Třeba Piráti si pod reformou státní správy představují digitalizaci a elektronizaci systému, ODS zase slibuje snížení nákladů na provoz státu, nižší počet státních úředníků a efektivní výběr daní.

Ani jeden z těchto kroků ale neřeší hlavní problém, a tím je systém a jeho moc nad občany. Zásadní snížení účasti státu na běžném životě lidí je přitom jediná cesta k dlouhodobé prosperitě a svobodě. Cesta k tomuto cíli vede přes dvě zásadní reformy, a to reformu důchodového systému (autor se téma tu detailněji věnoval ZDE) a reformu daňovou.

Zásadní snížení celostátního rozpočtu, tedy přerozdělování vygenerovaného bohatství, automaticky sníží prostor pro korupci, se kterou tak marně po generace bojujeme. Zabezpečení na penzi je ryze osobní záležitost a není úlohou státu, stát se má starat jen o sociálně slabé a o zbytek se postarají lidé sami.

Pokud ze státního rozpočtu vypadne více než půl bilionu (!) korun na penze, sníží se prostor pro uplácení voličů o více než čtvrtinu. Proč ministerstvo financí stanovuje a vybírá daně na celostátní úrovni a pak je jako milodary přerozděluje krajům?

DPH představuje jednoznačně dvojité zdanění, a ve výši v jaké je vybíráno v ČR na něj lze pohlížet málem jako na hospodářskou kriminalitu. To nás přivádí k zásadnímu problému naší společnosti: zločin povýšen parlamentem na zákon se stává společenskou normou. Průběžný systém financování důchodů a DPH jsou toho nejjasnějšími příklady.

Třicet let bez dálnice

Autor tohoto textu má přes jedenáct let investiční společnost ve Švýcarsku, tamní daňový systém respektuje a obdivuje. Proč? Federální daně tam nepředstavují ani 10 % HDP, přičemž daně na úrovni kantonů a měst stanovují a vybírají kantony samy. Ministra financí tam většina obyvatel ani nezná, jelikož má jen velice omezený vliv na jejich životy a podnikání. ČR má všechny předpoklady být na tom hospodářsky i společensky jako Švýcarsko, jediné, co tomu stojí v cestě je politické vedení země.

Za 30 let střídání v čele státu nedokázaly vlády zprovoznit dálnici mezi Prahou a Brnem, a když jsem jel minulý týden vlakem na letiště do Vídně, trvalo to pět hodin. Naše země je i tak na vysoké ekonomické úrovni v rámci EU, ale to jen politikům navzdory, ne jejich přičiněním.

Musíme hledat politickou reprezentaci, která bude mít odvahu a ochotu redukovat stát na co nejnižší možný stupeň. Důsledná decentralizace, ponechání vygenerovaného bohatství v rukou občanů ať sami rozhodují, kterým směrem jej vynaložit, nám zabezpečí dlouhodobou konkurenceschopnost a prosperitu.

I když v Matrixu zachránil Zion a zbytek lidstva v úvodu zmíněný spasitel Neo, v normálním životě tomu tak není. Žádný spasitel nepřijde. Musíme se tohoto úkolu chopit sami, jelikož jen svobodní lidé jsou nositeli svého osudu.

I když dnes neexistuje politické uskupení, které by tuto cestu nabízelo, musíme doufat a věřit že mladá generace jednou takové politiky vygeneruje.


Autor je investor, působil na manažerských pozicích v Komerční bance, pojišťovně AIG či v PPF Asset Management. Od roku 2009 se věnuje nezávislé správě aktiv individuálních klientů, je šéfem společnosti Carduus Asset Management.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

39 komentářů

  1. Honza napsal:

    Cesta je jediná, že se Češi naučí si na svůj životní standard vydělat sami. Že nebudou plundrovat dědictví minulých generací a projídat budoucnost svých vnuků a pravnuků.

    • Pavel Liška napsal:

      Ano. Klepl jste hřebíček na hlavičku. Jen dodávám : že nebudou dychtit po dotacích, emancipují se a vymaní se z náruče EU. Tak jako se postaví na vlastní nohy každý rozumný mladý člověk a žije svůj život bez ochranitelského a omezujícího vlivu rodičů.

  2. Vladimír Komárek napsal:

    Problém je v tom, že v Česku (Českoslovemsku) se za žádné zločiny nikdy adekvátně netrestalo (kolaborace s fašistickou vládou v protektorátu; více než kolaborace s komunistickou mocí 1948-89; mimochodem Zeman, Klaus i Babiš dobrovolně podali přihlášku do mafiánské KSČ a nikdy to neodčinili). Logicky pak přišlo rozkradení majetků státu za Klausovo „zhasni“ při privatizaci a následně akceptování Klauso-Zemanovské Oposmlouvy (zločinu proti demokracii) a nyní to dosáhlo maxima v Babišizaci a řízení Hrabišstánu agenty Zlomanem a Hrabišem. Důsledkem je, že každý ničema se pokusí přes „politiku“ a uplácením politiků dostat svůj „podíl na zisku“. Když to nevyjde – smůla; když to vyjde – nakrade si…vždy však má jistotu, že potrestán nebude. Tak „vo co gou“? Tak prosté to je – mravně pokleslý národ: výsledkem je humus ve kterém žijeme. Například já sám (65+) jsem zažil jediného nekomunistického prezidenta (V. Havla) a Babiš to zřejmě Hradem dorazí. Stydím se za to, že jsem Čech (Moravan).

  3. Marek Loucký napsal:

    Plané teoretizování, se kterým se plně ztotožní asi 2 nebo 3 % občanů, což je asi maximální volební potenciál Trikolóry, Svobodných, Nezávislých a dalších obskurních spolků tohoto ražení. Sorry jako, ale s takovou podporou a důvěrou občanů uděláte úplné prd…O takový program zkrátka není zájem. Byť v jednotlivostech by mohla Vaše představa znít pro některé lidi atraktivně (včetně mě), jako celek neobstojí. Jedná se o další variaci na téma vlhkých snů o českém Švýcarsku…shodou okolností teď to krásně popsal Jiří Hlavenka ve svém příspěvku na FB:
    https://www.facebook.com/jiri.hlavenka/posts/10161482783283902

    • Pavel napsal:

      Tady nejde o volební preference ale o ekonomickou realitu (tedy pokud hovoříme o reformě daní a důchodů). Buď na to dojde nebo ne a pak dříve či později skončíme jako Řecko v roce 2008 nebo hůř.

      • Tondach napsal:

        To je hodně přitažené za vlasy…

      • petrph napsal:

        No ale v tom je ten fór, sice buď a nebo, ale v jiném srovnání.
        Takže dejme tomu buď to tedy zůstane jak je a pak (možná) dopadnem jako v Řecku (což značí, že stát bude mít ohromné dluhy – ono totiž jak známo ani Řecko je nezaplatilo..),

        A NEBO, by se provedla ta reforma, a pak by ta zodpovědnost dopadla na příští důchodce, oni by pak mohli skončit ve stáří bez příjmů a o žebrácké holi..(o zadlužení nemluvě, on by jim stejně nikdo nepůjčil:))-

        • Pavel napsal:

          Jinými slovy nechápete a o situaci, v jaké bylo Řecko v roce 2008, nic nevíte. To, že řecko mělo a stále má ohromné dluhy, jejichž významnou část nesplatí je fakt ale jaksi to není to hlavní. To hlavní je, že když má stát jako řecko (tedy stát střední velikosti a marginálního významu) ohromné dluhy, které má problémy splácet, tak mu už nikdo další NEPUČÍ. A když si marginální stát střední velikosti jako řecko či čr nedokáže dost vydělat (rozuměj vybrat na daních) a nikdo ji zároveň nepučí, tak prašule jednoho dne fyzicky DOJDOU. A pak skutečně nastane situace, že důchodci půjdou „o žebrácké holi“. Protože co udělá stát, kterému dojdou prachy? Vykašle se na ty nejslabší – třeba důchodce. A přesně to se stalo Řecku v roce 2008, nikdo řecku už nepučil a řečtí na státu závislí důchodci (mimo jiné) šli o žebrácké holi, protože řecko ze dne na den bylo najednou nuceno začít brutálně škrtat ve výdajích. Většina řecké populace prostě prodělala takový náraz jako prodělají cestující auta, které ve vysoké rychlosti bez brždění narazí do betonvé zdi. A to samé hrozí akutně budoucím českým důchodcům – průběžný systém dříve či později zkrachuje a důchodci, kteří si kvůli vysokému zdanění práce (rozuměj vysokému sociálnímu pojištění) nemohou víc šetřit a investovat, se půjdou pást. Nebo můžeme před tou zdí začít brzdit. Připomínám, že ČR narozdíl od řecka nemá euro, takže ho nikdo kvůli stabilitě eura z bryndy tahat nebude.

          • josef napsal:

            … v tomto textu je několik bludů :
            – jako první, že Řecko účelově upravovalo statistické výkazy pro parametry k přijmutí eura a obecně k výkonnosti celého hospodářství, které nemá až tak žádný nosný obor,
            – jako druhé, že když už mělo euro, tak pak už nešlo ho „devalvovat“ (jako to bylo možné u drachmy ) a i dále upravovalo statistické výkazy,
            – jako třetí, že když dopadlo „zu grund“, tak Merkelová „prosadila“ neústupnost, protože by krachem Řecka přišly o peníze německé banky, které tam měly uvěry… Proto životní úroveň v Řecku klesla na dlouhou dobu a než se dostane na předchozí úroveň (dostane-li se vůbec ?), tak to bude za velice dlouho…
            – za čtvrté, čeští důchodci neplatí žádné sociální pojištění – ti mají důchod „čistý“ a z jejich útrat „roste“ zejména výběr DPH, a pokud jim zbydou peníze z důchodu tak mohou i investovat… Po revoluci bylo na důchodovém podúčtu (snad až) 330 mld. Kčs – tj. tehdejších cenách… To by po různých devalvacích bylo v nových cenách (v havlovské „demokratické“ době) minimálně 1500 mld.Kč – čili důchodci mají stále předplaceno…

          • Pavel napsal:

            Ano, josef, opět jsi vyplodil řadu bludů. Což je evidentně evidentně způsobeno tím, že nerozumíš psanému textu, josef. Za prvé, za druhé a za čtvrté. Kde se výše píše o tom, co se v řecku dělo před tím, než přijalo euro a než fakticky zkrachovalo? Kde se výše píše, že čeští důchodci platí sociální pojištění? Nikde. To jen ty zde promítáš svoje vlhké dojmy. Výše se píše jen a pouze o BUDOUCÍCH českých důchodcích tedy SOUČASNÝCH pracujících. Nauč se pořádně číst, než zase začneš nesmyslně hystericky vyskakovat, když se někde objeví fakt, který ti nejde pod nos nebo nerozumíš, jinak se opět ztrapníš. Za třetí, tvoje fantasmagorie na téma co si prosadila nebo neprosadila Merklová jsou pro smích. Realitou je, že Merklová vytáhla řecko z nejhoršího. Bez ní by dopadlo mnohem mnohem hůř a věřitelé, kterým socialistický Pasok s populistickým žvanilem Papandreem za pár šupů (a koryto pro pasok a papandrea) prodal řeckou budoucnost, by po právu obrali Řecko na kost. S vlastní měnou by dopadlo řecko stejně. Jen místo rozprodeje všeho řeckého by nastala hyperinflace a důchodci a státní zaměstnanci by se šli pást stejně. Jen díky Merklové došlo na rozložení plateb, k realizaci záchranných úvěrů a dokonce k odpuštění části dluhů. Samozřejmě vše muselo být doprovázeno striktními škrty v dosavadním bezuzdném rozhazování řeckého státu (tak podobnému tomu co teď předvádí bureš), jinak by se řecko z díry nevyhrabalo a skončilo katastroficky.

  4. Admirál napsal:

    Jsem zvědav, jak propagátoři „důchodové reformy přesvědčí populus o výhodnosti spoření do soukromých fondů při inflaci 10%.
    To bude vyžadovat hóódně peněz na zaplacení vymývání hlav.

  5. Ivo Patta napsal:

    Důchodová reforma? Potřebné změny daní? Žádný problém! Navíc správně provedenou důchodovou reformou a sofistikovanou změnou daní lze zvýšit do čtyř let plodnost na potřebných 2,1 dítěte/ženu. Více v nové knize Ekonomům to myslí černobíle. Najdete tam v kapitole Sociálně ekonomický audit státního důchodového systému a kapitolách Daně pod mikroskopem I.-III. tolik potřebné reformy. Proč už dávno nejsou? To se v knize dočtete také!

    • liberal shark napsal:

      Ano, krize porodnosti úzce souvisí s důchodovým systémem. Pokud musí produktivní lidé živit důchodce, nemohou živit tolik dětí. Podle mně je jediným východiskem opuštění průběžného systému a přechod na fondový – investiční. To by vedlo ke zvýšení motivace a zásluhovosti a zároveň multiplikační efekt v ekonomice.

      • Admirál napsal:

        A když budou lidé spořit do fondových investičních fondů, to jim zcela jistě zbude mnohem více peněz na děti.

        Naspoří peníze, přijde inflace a kde že jsou úspory na stáří? V p…. (dnešní případ). To u průběžáku nehrozí.

  6. František Mlejnek napsal:

    Nevím sice, co to je matrix, vím jen, že se tak jmenoval nějaký film, ale vím, co má autgor na mysli – nastolit tvrdou tyranii krajní pravice, v němž běžný občan bude do vyčerpání těla i duše makat na buržoje, takže se ani důchodu nedožije, natož aby si ho v pohodě užil.

    • Pavel napsal:

      Čo si predstavujetě pod takýmto pojmom „tvrdá tyranie krajní pravice“, kefalín? To, že tě nebude živit stát?

      • Jan Kratina napsal:

        Jednoduše to, že 99% zchudlých občanů bude pracovat pro přepychový blahobyt 1% bohatých. Pravice, a nejen ta krajní, rozevírá nůžky.

      • Jan Kratina napsal:

        Franta to píše zcela jasně: obyčejný pracující člověk se za kýženého řádění pravice, nám známého z 90. let, ani důchodu nedožije, natož aby si ho v pohodě užil.

        • Pavel napsal:

          Měl bys sdělit ks číny, že jsou krajní pravice. Případně by sis mohl postěžovat komoušovi skálovi, že ta jejich strana byla krajně pravičácká – lidi nahnala do dolů a 60 let se nedožili.

          • josef napsal:

            no ale oni v těch dolech nedělali do šedesáti let, ale do důchodu šli dříve…

          • Pavel napsal:

            Tak to byla pro otroky komoušů jistě velká úleva, že nemusí v uranovém nebo uhelném dole otročit do 60 let. Každopádně tvoje další fantasmagorie o odchodech do důchodu za komoušů je rovněž pro smích, josef. Na důchod v míň než 60 letech měla za komoušů nárok leda zasloužilá matka s pěti děckama.

      • Honza Beneš napsal:

        Jo, asi nás všechny uživí nějaká „neziskovka ve veřejném zájmu“, která má bohaté sponzory.

    • liberal shark napsal:

      Zatímco dnes v tyranii krajní levice makáte na stát a slušného důchodu se také nedožijete :-).

  7. Tondach napsal:

    Ještě tak vědět, jak by ta důchodová reforma měla vlastně vypadat… žádná reforma důchodů nenajde nikde žádné další miliardy a průběžný důchodový systém ještě nikde nic nepřekonalo!

    • liberal shark napsal:

      Zkuste se seznámit s důchodovým systémem ve Švýcarsku. Ostatně drtivá většina světa žádný průběžný systém nemá. To jen v Evropě převládá tato Bismarckova pyramidová hra, díky které vytáhl z poddaných peníze na zbrojení, aby mohl sjednotit Německo „krví a železem“.

  8. wenkovan napsal:

    „Cesta vede přes zásadní reformu státu a celého systému až ke znovunalezení ztracené svobody“ – nevede, protože je to absolutně nereálné, žádný legální postup není možný. Náš civilizační okruh je na konci své vývojové křivky a napřed se musí všechno podělat, aby se začalo znovu od začátku, jako už mnohokrát v historii lidstva. Nic nového pod sluncem.

  9. petrph napsal:

    Bohužel, to samo o sobě je jen fantazie, podobná matrixu. Ani tyt dvě reformy vlastně nejde provést.
    V případě důchodové – potíž je v tom, že ta by potřebovala po řadu desetiletí dvojí financování důchodů, jedno pro vyplácení současných důchodců, a druhé tedy celoživotní spoření (v nějakých privátních fondech),..těm mladším generacím pro jejich pozdější důchody. Plus tedy by to chtělo po tuto a ještě delší řadu desetiletí stabilní politické, ekonomické i právní prostředí.. (z řady důchodů). Btw – pro přípomínku – zdravotní pojištění se sice dalo touto cestou „privatizace“ v komerčních pojištovnách, jenomže to jede právě tou „průběžnou cestou“, co se ten rok vybere, z toho se zaplatí, čili tam se nic na dekády dopředu nespoří. Ale i tak z nich dokázalo pár krachnout. Bejt to fondy důchodové, tak jejich pojištěnci skončí ve stáří pod mostem..

    A pokud se týká výběru daní, aniž bych diskutoval jiné nesnáze dost dobře nechápu z čeho pan autor usuzuje, že by se o ty vybrané daně staraly kraje líp, kdyby je dostaly přímo a nikoliv od státu? Když v jejich vedení zasedají zástupci těch stejných partají?

  10. Josef napsal:

    Cesta vede přes především korektní hospodaření tak, jak to umí mnohé firmy, rodiny jednotlivci a podobně, kterým se daří, ale musí mít opravdu výdaje pod kontrolou, ale ne přes rozkrádače typu Klaus, Babiš, Zeman a další, kteří tomuto státu dělali a dělají svým počínáním obrovskou sekeru! Jak to lze změnit je však jiná věc, protože do politiky slušní lidé nechodí, a tak se tam děje to, co vidíme především nyní. K tomu je nutné přičíst tlupu hloupých, vyčůraných, neschopných důchodců a jiných sociálních negramotů, kteří tyto typy populistických politiků volí…

  11. liberal shark napsal:

    Autor neuvádí dvě další podstatné reformy – financování zdravotní péče a především kontrola nad výkonem veřejné moci – v první řadě soudní.

    • Dr. B napsal:

      No co se týká zdravotnictví, tak to si můžeme představit jako luxusní prostitutku. Je úplně jedno, kolik peněz do něj nasypete, vždycky to bude málo. Souvisí to s mnoha faktory, jakkoli reformovaný systém bude krom nenažranosti zdravotnictví narážet i na obrovské tempo rozvoje medicíny, které zdravotnictví na jedné straně posouvá mílovými kroky kupředu, avšak za cenu stále se navyšující ceny těchto výdobytků. A žádný politik nebude v duchu úspor hlásat omezení péče pro občany. To je politická sebevražda. Zdravotnictví tak bude stále problémem a upřímně, zdravotnické systémy postavené na rozdílném přístupu k „standardní“ péči dle movitosti klienta (typicky zdravotnický systém USA) vážně nejsou to, co bychom asi u nás chtěli. Můžeme to řešit různými druhy komerčních připojištění k zákonnému zdravotnímu pojištění, který by pokrýval onen povinný „standard“ (například Francouzský systém). Těžko se však takový systém bude prosazovat u nás, když jsou všichni zvyklí mít zdravotnictví takzvaně „zdarma,“ tedy kompletně pokryté ze zákonného pojištění.
      Kontrola nad výkonem veřejné moci prostřednictvím moci soudní u nás existuje, otázkou je však její vymahatelnost. Ta občas kulhá na obě nohy, bohužel. Mnohem větší legrací pak je volání po hmotné odpovědnosti politiků (SPD, Přísaha atd.). Nevím, jak si tito pánové představují vymáhání například miliónových, či dokonce miliardových částek při vzniklé škodě. To je jen nerealizovatelný blábol pro duchem chudé voliče.
      Volání po hmotné odpovědnosti vysokých státních úředníků pak logicky přinese obrovský nárůst mzdových nákladů, protože pokud bude mít ředitel nějakého úřadu hmotnou odpovědnost za rozhodnutí svého úřadu, pak bude muset stát zásadně navýšit plat takového managera, jinak prostě nesežene nikoho, kdo by to za stávající platy dělal. Podobný efekt vidíme ve státním IT. Při tabulkových platech bude stát zaměstnávat ajťáky s mnohem menšími schopnostmi a vzděláním, než soukromý sektor, který ty nejlepší prostě přeplatí. Navíc jim zajistí lepší a pružnější pracovní prostředí. Digitalizace státní správy tak bude i nadále nekonečnou chimérou bez šance na její smysluplnou realizaci.
      Výše ještě zmiňujete důchodovou reformu. Podle mě není průběžný systém špatný, pokud bude správně vyladěn. Má jednu obrovskou výhodu, peníze v něm jdou velmi špatně rozkrást, protože se nikde „neválí,“ ale jsou ihned po vybrání přerozděleny důchodcům. Při pokusech o další „pilíř“ v podobě nějakého penzijního spoření dotovaného státem do soukromých fondů narazíme na dvě zásadní nevýhody:
      1. Inflace bude z dlouhodobého pohledu naspořené částky v čase požírat a to nejenom peníze střadatelů, ale i peníze státní.
      2. Dlouhodobé penzijní fondy jde vykrást, nebo mohou zkrachovat.
      Z těchto důvodů mi připadá, že přesouvat státní peníze do soukromých fondů není chytrým řešením. Navíc ve chvíli, kdy si přece každý může vedle průběžného důchodového systému sám investovat v mnohých důchodových fondech sám. I tak mu hrozí známá investiční rizika, ale nebude to stát, který v případě krachu bude přicházet o peníze. Protože pokud takový fond, který bude mít součást příjmu ze státní kasy a bude garantován státem zkrachuje, pak tento průšvih bude stejně sanovat stát coby garant tohoto „polostátního“ důchodového pilíře.
      V důchodové reformě by tedy bylo nejvhodnější nastavit systém tak, aby byl průběžný, aby mohl každý člověk kdykoli zjistit, jak na tom po dosažení důchodového věku bude. Měl by zajistit stejný důstojný příjem všem tak, aby důchodce nežil na hranici chudoby, ale nemusel by být štědřejší k bohatším, kteří by současně do tohoto systému nemuseli přispívat vyšší částkou, než ti chudší. Mohli by naopak „ušetřené“ prostředky investovat do soukromého důchodového zajištění, prostě se připojistit. To by podle mě snížilo rizika pro stát, odstranilo by to nepoměr výše odvodu do tohoto systému pro různě bohaté občany a současně by to všem, kdo by chtěli, nechalo otevřenou možnost si na důchod „přispořit.“

      • petrph napsal:

        Jestli bych si dovolil pár poznámek.
        1) K tomu zdravotnictví. Ono se o tom tolik nepíše, ale tam omezení jsou – totiž zdravotní zařízení, mají se zdravotními pojišťovnami ve smlouvách uvedeny finanční limity, které mohou za rok vyčerpat. Čili je to právě na těch lékařských odbornících, aby si hlídali jak potřeba, a nebo si ty vyšší vy u té pojištovny zdůvodnily..(a na to mají třevba velké nemocnice management a právníky
        Přenést tuto zodpovědnost na pacoše, aby on si měl rozhodovat, mám si doplatit / zaplatit dražší výkon nebo ne, když jediné co o tom ví, že je dražší, je poněkud diskutabilní..
        Btw, on ten systém v UeSeJ je poněkud chaotický, tam je sice nepovinné zdravotní pojištění, jenomže hlavně veřejné nemocnice musí stejně přijímat a poskytnout nezbytnou péči těm co pojištění nemají a ani jí nezaplatí.. Takže je pak věcí managementu nemocnice, aby si ty peníze navíc sehnali kde se dá, od státu od měst, na různých dotacích, nadacích darech (přičemž donátoři si to zase odepíší z daní, atd.) Takže výsledek je asi tak stejný jako u nás, za ty nepracují a nemajetné to zaplatí soudruh stát ..
        2) Ajťáci v případě státu, ono je třeba si uvědomit, že pro většínu IT prací si stát stejně najímá externí firmy, takže tu drahotu !lepších“ si zaplatí smluvně stejně. Jenomže ani pak nedosáhne kvalitní výsledek, což je pozoruhodné. To se ale obávám že souvisí s celkovým chaosem státní správy- Ty objednané IT systémy nemohou samotné ten chaos zlepšit, pouze ho překlopit do dogitálního prostředí..
        3) Ono to tak nakonec, s těmi důchody dopadne, jak kdysi prorokoval pan Kalousek, důchodce bude od státu dostávat jen minimální příjem, a co a jak si kde naspořil mavíc, bude jen jeho věc. Ale těžko si dovedu představit tu politickou garnituru která to navrhne a odhlasuje – že od toho roku se ty vyplácené důchody takto oříznou…

        • Dr. B napsal:

          Souhlasím s Vámi.
          Jen poznámka k systému zdravotního pojištění v USA, vy zmiňujete nezbytnou péči, já mluvím o standardní péči. Nezbytnou péči vám poskytne v civilizovaném světě bez ohledu na vaše pojištění každý zdravotnický systém. Jde o život zachraňující úkony. Standardní péče je již definovaná od země k zemi různě, v principu je však mnohem širší, než ta prvně zmíněná. Pro ilustraci Amerického zdravotního systému existuje zajímavý dokumentární film (Michael Moore – Sicko). Vím, že Moorea je třeba brát s rezervou, ale i základní a nezpochybnitelná fakta ve filmu jsou v některých okamžicích vpravdě děsivá.
          Co se digitalizace státní správy týká, hlavní problém je, že jednotlivé úřady/organizace používají zcela odlišné systémy. Nedávno zmínil jejich počet tuším Hamáček a šlo o desítky systémů. A on argumentoval tím, že je velmi komplikované tyto systémy spolu propojit. A tím omlouval vlekoucí se „digitalizaci“ státní správy.
          Já bych si troufl tvrdit, že jejich propojení není komplikované, ale v principu v podstatě nemožné. Pokud se tedy státní prostředky utrácejí za ono zmíněné propojení, pak bych řekl, že jde o lití peněz do kanálu 🙁 Jedinou smysl dávající cestou je podle mě konstrukce jednoho systému a přechod celé státní sféry na takovou jednotnou platformu. Bez tohoto kroku bude celý proces onoho propojování starých nekompatibilních platforem nekonečnou snahou bez zdárného výsledku. A v součtu to bude řádově dražší, než vývoj systému nového.

          • petrph napsal:

            To se obávám, že pan Hamáček střelil od boku a že těch státních systémů bude řádově mnohem více, jestli tedy vůbec chápal o čem mluví. Ono tedy ostatně, nejde o to, propojit je mezi sebou, ale pouze napojit, na ty hlavní IS státní evidence, tedy základní registry.
            Nicméně, existuje několik pádných důvodů, proč by se státní IS neměly slučovat do jednoho společného.
            1) Politický – dalo by se říct bohužel, vláda a parlament stále vymýšlejí nové zákony, nové povinnosti, nové legislativní změny – a ty se tedy okamžitě promítají i do těch IS, musí se neustále předělávat rozšiřovat, měnit, někdy i naopak, kdy takové evidence se i ruší. Čili, odhadl bych že pak je jednodušší upravit (nebo objednat nový) ten izolovaný IS, který se týká právě té problematiky nového zákona či právní úpravy, než mít takto permanentně rozhrabaný jeden celkový..
            2) Spíše tedy zase bohudík, Zákon o ochraně osobních údajů to říká v par. 5 „a) Správce je povinen stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány,.. a dále pak d) shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanového účelu.“
            ,Jinak řečeno, v tom svém IS si může (ten který úřad) evidovat právě a jen ty údaje, které on ze zákona má evidovat . A nemůže je tedy automaticky zpřístupnit v rámci nějakého jednotného univerzálního IS po celé státní správě. Sice různí IT populističtí p oitici slibují, že by to šlo, jenomže právě z  těchto důvodů to nejde. Ten který úřad má taky za ta data nějakou zodpovědnost (taky uvedenou v tom zákoněa nikdo jiný ze státní správy se v tom hrabat nemá.. Jistě, skutečně „nemusí “ obíhat s papíry občan, mohou si to „poslat“ ti úředníci mezi úřady mezi sebou (přes datové schránky) – ale vždycky až na základě konkrétního oprávněného požadavku v té a té věci

            3) A ten další důvod je technologický, ony zase ty různé IS různě zastarávají, ať SW či HW, a není asi důvod pokaždé měnit naprosto všechno ve státní správě najednou.

            A jestli v závěru píšete, „v  součtu to bude řádově dražší, než vývoj systému nového.““, tak bohužel, jak píši v  bodu 1, on to není statický stav „až by se jeden ten systém dodělal, ale dynamický, než by se dodělal, už by v něm muselo být desítky , stovky nutných změn ,.. Ostatně, teď budou volby, příjdou novví ministři , parlament začne vymýšlet nov é zákony a spousta IS se začne měnitt A nebo i naopak, ty už objednané aee třeba ještě nedodané se škrtnou

      • Horymír napsal:

        Jedině průběžný penzijní systém je dlouhodobě udržitelný. Špatně se z něj krade , odolává inflaci ba i státnímu bankrotu.
        Naproti tomu soukromé fondy ke krádežím přímo vybízejí. V nich nikdo nikomu za nic neručí. V případě krachu Vám jenom sdělí,že jste si měl vybrat lepší fond. Vždyť Vás upozorňovali,že minulé výnosy nezaručují výnosy budoucí.Nejen že si berou procenta z výnosů (to by bylo celkem v pořádku),ale za správu fondu si berou procenta z jistiny i když Vám třeba vygenerovali ztrátu. I když máte to štěstí a dočkáte se výplaty renty,tak stále ještě nemáte vyhráno. Fond Vám náhle sníží rentu,nebo ji přestane vyplácet úplně a jen Vám s omluvou sdělí,že manažera hledá Interpol,ale Vy už u nich nic nemáte.
        Dnes když se řekne důchodová reforma,tak se myslí spoření ve fondech. Po vykradení minulosti a přítomnosti,je to pokus vykrást budoucnost.
        Samozřejmě,že důchod z průběžného systému nemůže plně nahradit aktivní příjem.Člověk se musí zajistit i sám a to nejlépe tak,aby v důchodu potřeboval co nejméně peněz (vlastní bydlení,energie,voda,zahrada a třeba i slepice,králíci,kachny…,nějaké ty drahé kovy) a hlavně nevolit strany,co chtějí privatizovat důchody a zdravotnictví.

        • Pavel napsal:

          Fantasmagorie. Tzv. „průběžný penzijní systém“ je fakticky státní rozpočet, tedy na peníze ta nejděravější instituce v zemi. Přičemž státní bankrot znamená bankrot důchodů a pasoucí se důchodce.

          • Horymír napsal:

            Právě že ne! Stát zbankrotuje, tím se vymažou dluhy , ti co státu půjčili o všechno přijdou (tedy v extrémním případě),vydají se nové peníze,vyberou se daně a ze státního rozpočtu se vyplatí důchody.
            Tohle žádný privátní fond neumí.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *