KOMENTÁŘ. Celkem nenápadně od 1. ledna 2026 vstoupila v platnost rozvodová novela občanského zákoníku, která se potenciálně – statisticky vzato – může do budoucna týkat až poloviny dnes sezdaných párů… Zavedla několik nových právních institutů a provedla změny u rozvodů a péče o dítě. Je dobré o nich vědět.

Novinkou je, že ve věci rozvodu stačí podat jen návrh a prvoinstanční soud nařídí společné jednání jak pro úpravu styku rodičů s dítětem, tak i samotný rozvod. Stále ale platí, že nejdříve se musí rozhodnout o poměrech k nezletilému a teprve potom samotný rozvod. V případě průtahů nebo konfliktu rodičů lze ale řízení rozdělit opět na dvě samostatná jednání.

Doteď se rodiče zaměřili na spor o výsledek: kdo bude tím „hlavním“ rodičem (kdo si péči přisvojí primárně pro sebe) a kdo tím druhotným. Od počátku roku se však upřednostňuje dohoda spolu s rovnováhou a kontinuální péčí.

V centru pozornosti zůstává nejlepší zájem dítěte, ne konkurz na nejlepšího rodiče. V nových ustanoveních občanského zákoníku se již nepoužívají zaběhlé pojmy jako je střídavá péče a výlučná péče, a to proto, že oba rodiče mají stejně rovné právo a povinnosti o dítě pečovat.

Soud už tedy neurčuje konkrétní péči, ale soustředí se na reálné uspořádání poměrů. Novela nepředepisuje dopředu žádný model péče o dítě. Reálně soud samozřejmě musí určit konkrétní „nastavení“ – kdo kdy dítě fakticky opatruje, kde bydlí, jak probíhá styk.

Výsledkem by ale měla být menší administrativní formalita, zjednodušení procesu, a hlavně pro dvě strany kratší období, kdy přetrvává nejistota s vynesením rozsudku.

Prozatímní rozhodnutí je kompromis mezi přiměřenou rychlostí soudního řízení a individuálním právem na spravedlivý proces.

Soudem určený kontakt

Do konce roku 2025 měl své slovo u soudních jednáních tzv. OSPOD, neboli Orgán sociálně-právní ochrany dětí, ovšem od ledna – pokud se to rodiče dohodnou na rozvodu – již nebude do soudního jednání vůbec přizván.

Pokud by však mezi rodiči mohlo dojít ke střetu zájmů, soud kolizního opatrovníka ustanoví právě ve formě OSPOD. Stejně tak bude ustaven, požádá-li o něj samo dítě (jde o zjednodušení, nikoli plošné vyloučení).

V případě, že dítě je schopno vnímat a chápat situaci, je výslovně zdůrazněna povinnost rodičů informovat jej o soudním řízení. Dítě pak má právo vyjádřit svůj názor o důsledcích rozvodu a má možnost ustanovit kolizního opatrovníka.

V praxi jsou po rozvodu časté rodičovské schválnosti, účelové tvrzení, že dítě k druhému z rodičů jít nechce, že je potomek třeba nemocný, či se vymýšlí jiné metody, jak styku bránit.

Nově se proto zavedl pojem nepřímý styk ve formě kontaktu s druhým rodičem pomocí mobilů nebo emailů a sociálních sítí. Takový pravidelný kontakt může soud určit jako alternativu či doplněk fyzických kontaktů.

Jakékoli blokování je pak porušením soudního rozhodnutí, které může vést až k tomu, že soud může změnit své rozhodnutí (je-li bránění kontaktu s druhým rodičem dlouhodobé, opakované a úmyslné). Možností je i pokuta za nedodržování rozhodnutí soudu.

Soudní poplatek za rozvod je pět tisíc. Pokud se ale manželé dopředu na všem dohodnou a soud jejich dohodu posvětí, zaplatí jen dva tisíce.

Zbytečně nezdržovat jednání

Před soudem prvního stupně se nově neplatí žádný poplatek ve věci úpravy poměrů dítěte. V případě odvolání je už stanovena částka na tři tisíce korun.

Smyslem je, aby rodiče neprodlužovali soudní jednání svými podáními, kdy spoléhali na to, že odvolání dosud nic nestálo, a tím se prodlužovala právní nejistota.

Soudní poplatek za rozvod je pět tisíc. Pokud se ale manželé dopředu na všem dohodnou a soud jejich dohodu posvětí, zaplatí jen dva tisíce.

Manželé, kteří splňují podmínky nemajetnosti, jsou od platby osvobozeni. V případě, že navrhovatelem je oběť domácího násilí, soudní poplatky se neplatí, navíc může získat i úhradu za vlastní náklady řízení.

Do konce loňského roku se hojně používal právní institut tzv. předběžné opatření, kdy jeden z rodičů podal tento návrh na dočasnou úpravu poměrů přímo soudní instanci, aniž by druhého rodiče o tom informoval.

Soud na základě toho mohl rozhodnout a upravit prozatímní poměry. Aby se předešlo těmto překvapením pro jednu ze stran, zavedlo se právě prozatímní rozhodnutí, kdy soud první instance nejprve nechá obě strany se k podání vyjádřit a bez zbytečného odkladu (nejpozději do tří měsíců) vydá rozhodnutí.

Jeho životnost je omezena nejvýše na tři měsíce, které bude možné prodloužit nebo i změnit. Prozatímní rozhodnutí je kompromis mezi přiměřenou rychlostí soudního řízení a individuálním právem na spravedlivý proces.

Lze postoupit výživné?

Pokud na nezletilé dítě jeden z rodičů neplatí výživné, je možné vymáhat po neplatícím rodiči po dobu prvních šesti měsíců prodlení nejen samotnou jistinu (tedy dlužnou částku), ale i úrok z prodlení ve zvýšené sazbě 2,5 promile za každý den. Pak již nastupuje běžná zákonná sazbu úroku z prodlení.

Pokud nelze vymoci výživné pomoci soudního exekutora, lze požádat stát o náhradní výživné.

V případě, že pohledávka za výživném je již splatná, lze ji dokonce postoupit na třetí osobu. Zde platí dva režimy: pokud jde o pohledávku v plné výši (tedy alespoň ve výši jistiny), lze ji postoupit bez souhlasu soudu.

Pohledávka by naopak byla absolutně neplatná, pokud by chyběl souhlas soudu a jednalo by se o pohledávku ve výši pod cenou jistiny. V obou případech není možné hradit pohledávku v hotovosti, ale vždy bezhotovostním převodem.

Změn je tedy hodně a je dobré je znát – když už taková situace nastane.

Autor je právník, zakladatel a majitel vzdělávací akademie Molinek Business Academy, s.r.o.