Návrat Rusů na benátský festival Bienále vzbudil vlnu protestů na mezinárodní i domácí půdě. Nyní organizátoři přišli s šalamounským řešením: ruský pavilon bude zavřený, původně plánovaná produkce se natočí během vernisáže a pak se bude promítat v oknech ruského objektu. Není zatím jasné, zda tento nápad „uzná“ EU: ta pohrozila festivalu zmrazením grantu ve výši dvou milionů eur kvůli porušení mezinárodních sankcí.

Benátské bienále je považováno za jednu z nejdůležitějších světových přehlídek současného umění a kultury. Jak kvůli dlouhé tradici, tak kvůli prestiži, kdy se na jednom místě potkávají současné umělecké trendy, byznys a také politika. Tu do ní letos vnesla zejména plánovaná účast Ruska.

To se Bienále neúčastnilo od invaze na Ukrajinu v roce 2022, ale pro letošní rok ale nahlásilo svůj návrat. Plánovalo se zúčastnit s výstavou nazvanou Strom je zakořeněn v nebi, která měla představit kolem 50 umělců a hudebníků.

Podle zjištění, která tento týden zveřejnil nezávislý server Open, mělo Rusku v návratu na Bienále pomáhat přímo nejvyšší vedení festivalu.

„Série dokumentů a e-mailová komunikace mezi Nadací La Biennale a komisařkou ruského pavilonu Anastasií Karnejevovou – které server Open viděl – ukazuje, že mezi lety 2025 a 2026 bylo vyvinuto strukturované úsilí o návrat Moskvy na tuto akci, s výstavním projektem, zúčastněnými umělci a aktivitami, které jsou již v pokročilé fázi organizace,“ napsal web Open.

Uniklé dokumenty popisují i to, že se vedení Bienále snažilo pomáhat i se získáním víz pro Rusy: „E-mail mezi Karneevovou a generálním ředitelem festivalu Andreou Del Mercato z listopadu 2025 ukazuje snahu Del Mercata pomoci zajistit cestovní vízum pro kurátora pavilonu Petra Musojeva, a cituje výňatky z jeho rozhovoru s úředníkem italské diplomatické mise v Rusku.“

Porota vyloučila Rusko i Izrael

Kritika na organizátory festivalu se snesla už v březnu po zveřejnění tiskové zprávy o plánované účasti Ruska. Protestovaly tisíce umělců, akademiků, kurátorů, novinářů i politiků.

V březnu byl pak zveřejněn otevřený dopis, v němž více než šest tisíc osobností vyzvalo představitele Benátského bienále, aby se „zabývali důsledky“ ruské účasti. Autorem petice je mezinárodní hnutí Arts Against Aggression.

Český pavilon v Benátkách. Foto: Roman Franc, se svolením Národní galerie

„Bienále by mělo zůstat místem, kde umění nezakrývá násilí a nepoddává se mu, ale osvětluje pravdu, paměť a odpovědnost – a odolává jakémukoli pokusu instrumentalizovat kulturu ve službách diktatury, imperiální nadvlády a útlaku,“ stálo v petici. Autoři také upozornili na to, že prakticky všichni Rusové zapojení do organizace mají vazby na Kreml.

Mezinárodní porota pro udělování cen Bienále minulý týden veřejně prohlásila, že „nebude zvažovat země, jejichž vůdci jsou v současné době Mezinárodním trestním soudem (ICC) obviněni ze zločinů proti lidskosti“, čímž fakticky vyloučila Rusko, ale také Izrael.

Evropská komise pak v dopise adresovaném prezidentovi Benátského bienále pohrozila, že v reakci na znovuotevření ruského pavilonu zmrazí grant pro tuto kulturní instituci ve výši dvou milionů eur, který byl přidělen do roku 2028.

Ve společném prohlášení komisařka EU pro technologie Henna Virkkunenová a komisař pro kulturu Glenn Micallef označili akceptování Ruska za krok za „neslučitelný s kolektivní reakcí EU na ruskou agresi proti Ukrajině“.

V protestech nikomu bránit nebudeme, vzkazuje Národní galerie

„Rozhodnutí pořadatelů bienále umožnit účast Rusku, navíc s lidmi, kteří jsou napojeni na tamní nejvyšší mocenské struktury, nepovažujeme za šťastné, říká mluvčí Národní galerie Jana Holcová

Jak jako zástupce Česka hodnotíte fakt, že se bienále budou účastnit i ruští umělci, zástupci Ruské federace? 

Jsme rádi, že se české Ministerstvo kultury připojilo k iniciativě ministrů kultury evropských států, kteří se společně ohradili proti účasti Ruské federace na letošním 61. Benátském bienále. Rozhodnutí pořadatelů bienále umožnit účast Rusku, navíc s lidmi, kteří jsou napojeni na tamní nejvyšší mocenské struktury, nepovažujeme za šťastné.

Ovlivnil tento fakt jakkoli přípravy české účasti, například rozhodnutí některých umělců do Benátek nepřijet?

Přípravy tento fakt neovlivnil, výstava se v tuto chvíli v Benátkách v Českém a Slovenském pavilonu instaluje. Umělci, kteří budou vystavovat v našem společném pavilonu a představí společný projekt The Silence of the Mole, se bienále zúčastní.

Budete se případně nějak účastnit případného bojkotu prezentace Ruska v Benátkách?

O nějakém plánovaném společném bojkotu nevíme. Ale samozřejmě ani nebudeme nikomu z umělců ani z našich zaměstnanců bránit, aby se svobodně vyjádřili.

Třicet dní na vysvětlení

Dvaadvacet evropských ministrů kultury, se zpožděním se připojil i český ministr Oto Klempíř, podepsalo dopis, v němž vyzvalo prezidenta Bienále Pietrangela Buttafuoca, aby znovu zvážil účast Ruska, a varovali, že poskytnutí prominentní kulturní platformy normalizuje agresivní válku.

Jak je nyní patrné z uniklých dokumentů, vedení Bienále vymyslelo plán, jak pokud možno nepřijít o evropský grant a zároveň Rusko zcela nevyloučit.

Dopis ministra kultury Oto Klempíře.

Ruský pavilon má být fyzicky přístupný pouze během vernisáží před zahájením bienále, které se konají od 5. do 8. května, kdy někteří z umělců zapojených do výstavy Strom má kořeny v nebi uspořádají vystoupení pro tisk a další odborníky z oboru.

Od 9. května až do konce festivalu 22. listopadu by byla budova uzavřena, ale multimediální nahrávka vystoupení by zůstala viditelná zvenku na obrazovkách instalovaných v oknech pavilonu.

Nadace Bienále v reakci na zveřejnění uniklých dokumentů sdělila deníku Il Giornale, že zařazení Ruska bylo umožněno s „absolutním respektem k pravidlům, v přísném souladu s platnými národními a mezinárodními zákony a v mezích vlastních pravomocí a odpovědností“.

„Žádný zákaz evropských sankcí nebyl obcházen, jak uvádějí novinářské zprávy. Sankce byly důsledně uplatňovány,“ pokračuje prohlášení nadace a dodává, že stejně jako u všech ostatních národních účastníků s pavilony v Giardini byla „proveditelnost projektů Ruské federace a jejich soulad s platnými předpisy rovněž důsledně posouzena“.

Vedení Bienále se také pozastavilo nad tím, že byly uniklé emaily zveřejněny. Podle deníku Il Giornale byli zástupci vedení festivalu „ohromeni“.

Jak zareaguje na nově zveřejněné informace Evropská komise, není zatím jasné. Organizátoři Bienále mají 30 dní na vysvětlení pozice nebo přijetí nápravných opatření. Tato lhůta končí 11. května – tedy dva dny po zahájení akce.

Navzdory odporu italské vlády

Nové podrobnosti o ruském pavilonu byly zveřejněny jen několik dní poté, co italský ministr kultury Alessandro Giuli oznámil, že se nezúčastní vernisáží a slavnostního zahájení Bienále 9. května.

Italské ministerstvo kultury vydalo prohlášení, že o účasti Ruska „rozhodla zcela nezávisle Nadace Bienále, a to navzdory odporu italské vlády“.

Giuli již v březnu požádal Nadaci Bienále, aby předala dokumenty a komunikaci s ruskými úřady, aby posoudila „jejich slučitelnost se současným sankčním režimem“ uvaleným Evropskou unií (EU).

Ministr kultury také vyzval k rezignaci vládní zástupkyni Tamaru Gregorettiovou ze správní rady Nadace Bienále s tím, že nevarovala ministerstvo kultury před možnou účastí Ruska a „skutečností, že se vyjádřila ve prospěch jeho účasti – přestože si byla plně vědoma mezinárodní citlivosti této otázky“. Tamaru Gregorettiová působí ve správní radě Bienále od března 2024.

Starosta Benátek Luigi Brugnaro řekl, že pavilon nechá zavřít, pokud bude šířit propagandu, zároveň ale zdůraznil, že „Benátky mají být místem diplomacie a otevřenosti“.

Brugnaro byl loni obviněn z korupce v případu prodeje městských pozemků a jednoho z paláců, který je vyšetřován od roku 2022. Jeho výslech by měl proběhnout letos na podzim. Brugnaro dosud tvrdí, že je nevinen.

„Nikdy jsme neodešli“

Rusko sice nebylo na benátském festivalu zastoupeno od své invaze v roce 2022, ve vztahu k letošnímu Bienále si ale zakázalo sloveso „návrat“.

„Rusko nikdy Benátské bienále neopustilo. Protože jsme nikam neodešli, nemůžeme se vracet. Hledáme nové formy tvůrčí činnosti v současných podmínkách,“ nechal se slyšet Michail Švydkoj, speciální prezidentský zástupce pro mezinárodní kulturní spolupráci a bývalý ministr kultury.

Kreml účast bere jako „důkaz, že ruská kultura není izolovaná a pokusy o její zrušení ze strany západních politických elit za poslední čtyři roky selhaly“.

Komisařkou ruského pavilonu je od roku 2021 Anastasia Karneevová, která je úzce napojená na nejvyšší patra ruské politiky.

Svou uměleckou agenturu Smart Art založila spolu s Jekaterinou Vinokurovou, nevlastní dcerou ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Italský deník La Stampa popsal i to, že Karneevová je napojena na státní zbrojní korporaci Rostec.

Ukrajina uvalila na Karneevovou a další osoby spojené s přípravou ruského pavilonu sankce. „Benátské bienále je jednou z nejprestižnějších uměleckých platforem a nesmí sloužit jako tribuna pro rozhřešení válečných zločinů,“ komentoval to šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.

Například Lotyšsko zakázalo kvůli účasti na organizaci ruského pavilonu vstup do země Karneevové, Vinokurové i Michailovi Švydkojovi, který byl jedním z hlavních lobbistů projektu.

Starosta Benátek Luigi Brugnaro řekl, že pavilon nechá zavřít, pokud bude šířit propagandu, zároveň ale zdůraznil, že „Benátky mají být místem diplomacie a otevřenosti“.