Jednou z priorit českého předsednictví EU bude řešení uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině. Nevyhne se ale ani širší reformě migrační a azylové politiky, která se zatím příliš neposunula. Současné francouzské předsednictví řeší hlavně vnější ochranu před nežádoucí migrací, na které se státy spíše shodnou. Na české předsednictví zbude mnohem spornější otázka solidarity mezi zeměmi v otázce

Bulharsko je slabým článkem Evropské unie, pokud jde o míru ruského vlivu na kritická odvětví ekonomiky, ale také na média a občanskou společnost, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz analytička think tanku European Council on Foreign Relations Marija Trifonová. Dubnové rozhodnutí ruského Gazpromu přerušit dodávky plynu do Polska a Bulharska podle ní vyvolalo v zemi bouři.

Ukrajinský odpor vůči ruské agresi jasně ukázal, že válku nevyhrávají jen nejnovější zbraně a obranné systémy, ale spíš jejich efektivní využítí ve spojení s dobrou morálkou. Západ chce také v budoucích konfliktech předejít logistickým selháním, jaké na Ukrajině předvedla ruská armáda. Právě v logistice se proto nejlépe uplatní umělá inteligence, spíš než v „zabijáckých robotech“, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz

Nedělní první kolo prezidentských voleb ve Francii slibuje především těsný souboj o druhé místo. Kandidátů je dvanáct, favorit je ale zatím jasný – stávající prezident Emmanuel Macron. Tomu by se však v případě úspěchu mohla hned po volbách vymstít málo aktivní kampaň.

Evropská unie zatím váhá s využitím finančního nástroje, který by měl pomoci prosadit vládu práva v některých unijních zemích. Státy, které mají chronické problémy se střetem zájmů, korupcí nebo nezávislostí soudnictví, by mohly přijít o dotace z unijního rozpočtu. Nejčastěji se mluví o Polsku a o Maďarsku. Použití nového nástroje posvětil Soudní dvůr EU už v půlce února, jeho

Rusko hledá mezery, jimiž by mohlo obcházet zdánlivě neprůstřelné sankce Evropské unie. Nejčastěji se mluví o využití transakcí v kryptoměnách. Ty sice Evropská komise na sankční seznam zařadila, účinné páky na kryptosvět však Bruselu chybějí. Je tu ale snaha to změnit.

Tank T-72 ani stíhačku Jas-39 Gripen (mimochodem obojí ve výzbroji české armády) si Evropská unie v boji proti klimatickým změnám nepochybně do štítu nedá. Se spotřebou paliva 800 litrů na sto kilometrů v terénu, respektive dva tisíce litrů za hodinu letu tato bojová technika v takzvané klimatické taxonomii EU propadá. Válka na Ukrajině ale může přinejmenším vlažný unijní

Evropská unie minulý týden zakázala vysílání ruské státní stanice Russia Today a šíření obsahu serveru Sputnik. „Evropská unie je zcela jistě v informační válce s Ruskem. Je smutné, že si to její představitelé uvědomili až za cenu mnoha mrtvých civilistů,“ zní od expertů.

V pondělí Ukrajina podala přihlášku do Evropské unie. Sebrat odvahu na tento krok trvalo Kyjevu skoro dvacet let, během kterých zažila země dvě revoluce a několik prezidentů neschopných či neochotných zemi skutečně reformovat. Navíc, čím více se Ukrajina k EU přibližovala, tím více Rusko dělalo pro to, aby jí v tom zamezilo.

Evropský parlament chce spustit vyšetřování Maďarska a Polska kvůli podezření, že tamní vlády využily špionážní program Pegasus proti svým kritikům, namísto boje proti terorismu. Někteří europoslanci také kvůli kauze Pegasus požadují, aby Evropská unie více dohlížela na zákonné využití odposlechů v jednotlivých členských státech.