Foto: Profimedia

Kejdou proti Putinovi. Biomasa může nahradit pětinu energie zemního plynu

Napsal/a Euractiv.cz 28. května 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

Cesta ze závislosti na ruském plynu vede i přes výrazně vyšší využití biometanu. Ten by v Česku podle různých odhadů mohl nahradit pětinu až třetinu spotřeby zemního plynu. Jde navíc o „zelenou“ energii. Ekologové ale varují, že biomasa coby palivo bioplynových stanic může paradoxně přírodě a klimatu i škodit, pokud se pěstuje bez rozmyslu.

Už nyní je Evropa ve výrobě biometanu světovou jedničkou. Do roku 2030 by měla jeho roční produkce ještě vzrůst a nahradit zhruba pětinu zemního plynu z Ruska.

„Bioplyn je v ČR obvykle využíván ke kombinované výrobě elektřiny a tepla. To by se do budoucna mělo změnit,“ shrnuje Vojtěch Bílý z tiskového oddělení ministerstva zemědělství. Nyní proto vláda chystá podporu pro přechod výroby bioplynu na výrobu biometanu, který může v plynové soustavě nahrazovat zemní plyn.


Text Barbory Pištorové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


Aby ale bioplyn, případně jeho vyčištěná podoba ve formě biometanu, mohl hrát významnější roli, potřebovaly by bioplynky více „paliva“. Tedy materiálu, kterým se stanice plní a z něhož bioplyn vzniká. Ten mohou tvořit vedlejší produkty zemědělské výroby, jako je hnůj, senáž nebo gastroodpad. Významnou položkou je i cíleně pěstovaná biomasa.

„Cílené pěstování biomasy na zemědělské půdě pokrývá zhruba polovinu vstupů pro bioplynové stanice,“ doplňuje energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký. Do této kategorie patří například kukuřičná siláž.

Aby Česko získalo větší množství energetických plodin a mohlo jich více přetvářet na bioplyn, muselo by také vyčlenit více zemědělské půdy pro jejich pěstování.

Místa je dost

Otázkou je udržitelnost takového postupu. Tedy, zda by cílené pěstování biomasy ve větším měřítku neohrozilo potravinovou soběstačnost Česka nebo nepoškodilo českou krajinu.

To, že by energetické plodiny vytlačily ty potravinové, by hrozit nemělo. „Na rozdíl od řady jiných zemí disponuje ČR dostatečným potenciálem k zajištění tohoto strategického cíle (potravinové soběstačnosti, pozn. red.). Proto se nabízí využití části tohoto potenciálu pro energetické účely,“ uvádí Akční plán pro biomasu ministerstva zemědělství.

Zemědělská půda v Česku tvoří celkem 3480 tisíc hektarů. Z této rozlohy – i při zajištění stoprocentní potravinové soběstačnosti ČR – by stále bylo možné využít k jiným než potravinovým účelům 1160 tisíc až 1508 tisíc hektarů. Ty by mohly sloužit například k cílenému pěstování biomasy.

Energetické plodiny dnes zabírají zhruba čtyři procenta zemědělské půdy, uvedl vedoucí sekce bioplynu ve sdružení CZ Biom Adam Moravec. Z toho asi dvě procenta pro bioplyn s energetickým obsahem, což odpovídá přibližně osmi procentům spotřeby zemního plynu.

Nepřehnat to s kukuřicí

Kontroverzní je zejména to, zda intenzivnějším pěstováním energetických plodin neutrpí životní prostředí.

Cíleně vypěstované vstupy do bioplynek pokrývá asi ze tří pětin kukuřičná siláž a ze dvou pětin senáž, popsal Polanecký. „Hlavním rizikem je pěstování kukuřice na zeleno na nevhodných plochách kvůli půdní erozi a pronikání pesticidů do půdy a vod. Rizikové je také nadměrné hnojení nepotravinářských plodin.“

Produkce zelené hmoty z hektaru také podle Polaneckého významně závisí na způsobu hospodaření a intenzitě hnojení. „Například bojínek pěstovaný na orné půdě dává podobné výnosy jako kukuřice, tráva z běžné louky má výnos významně nižší,“ uvedl.

Dalším důležitým faktorem jsou srážky v daném roce. Je proto vhodné hledat i další varianty vstupů pro bioplynové stanice, například využití víceletých pícnin, které jsou prospěšné pro půdu.

„Úvahy o vyšším využití zemědělské půdy pro zásobování bioplynových stanic musí respektovat dostatečnou výměru pro potravinářskou produkci a pro prostor pro biodiverzitu a dodržovat principy udržitelného hospodaření,“ konstatuje Polanecký.

A co jídlo v popelnicích…

S tím však nesouhlasí zastánci pěstování energetických plodin. Energetické plodiny jsou podle nich už dnes hlídané řadou kritérií udržitelnosti a úspor skleníkových plynů.

„Tohle je až absurdní, když si uvědomíme, že třetinu vyrobených potravin nedokážeme využít,“ uvedl. „Produkce pšenice, ze které je v budoucnu chléb v popelnici, není omezována žádnými kritérii udržitelnosti a její emisní stopa nikoho nezajímá,“ kritizuje Adam Moravec z CZ Biom.

Pozornost by se podle něj proto měla zaměřit zejména na zemědělské postupy, a to nejen u pěstitelů cílené biomasy, ale i pěstitelů plodin určených pro výrobu potravin. Na rozdíl od potravinářství pak mohou energetické plodiny dokonce přispívat k větší druhové rozmanitosti, příkladem je třeba vojtěška.

Zatracovat by se neměla ani kukuřice, jejíž výhoda podle Moravce spočívá zejména v „dlouhodobosti na stanovišti“. To zaručuje krytí půdy v době, kdy je většina ostatních plodin již sklizena.

„Podle akčního plánu pro biomasu je k dispozici téměř milion hektarů zemědělské půdy bez toho, aby utrpěla potravinová bezpečnost,“ shrnuje Moravec. Česko proto podle něj může výměru energetické biomasy znásobit, a vytvořit tak energetický potenciál odpovídající i 20 procentům spotřeby zemního plynu.

Biomasa? Mokřad a les mají přednost

Kvůli ochraně krajiny už dnes v Evropské unii platí povinnost sledovat a prokazovat splnění takzvaných kritérií udržitelnosti a kritérií úspor emisí skleníkových plynů.

„Kritéria udržitelnosti kontrolují, kde se biomasa vzala. Kritéria úspor emisí skleníkových plynů zajímá uhlíková stopa pěstování a získávání biomasy, až po samotnou energii vyrobenou z biomasy,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Existující evropská legislativa cílí zejména na to, aby biomasa pro energetiku nebyla pěstována na úkor ochrany přírody, dobrého stavu zemědělské půdy nebo lesů, a aby výsledná bioenergie – na rozdíl od fosilních paliv – nepřispívala ke změně klimatu.

Pro jednotlivé typy biomasy proto již nyní platí rozdílné podmínky. Zemědělská biomasa pro výrobu bioenergie nesmí pocházet z chráněných oblastí nebo z půdy, kvůli které se vykácel les či vysušil mokřad. Stejně tak těžba lesní biomasy nesmí ohrožovat produkční kapacitu lesů a musí být zajištěna jejich obnova i požadavky ochrany přírody.

Český hnůj, český plyn

Poškození krajiny hrozí výrazně méně při výrobě bioplynu z organického odpadu. Ten tvoří hlavně hnůj a kejda, rostlinné zbytky zastupují pouhou dvacetinu. „V případě využití senáže nebo kejdy jako vstupu jsou rizika nižší,“ doplňuje Karel Polanecký z Hnutí Duha.

Přestože je nyní svážení odpadu do bioplynových stanic na vzestupu, jeho množství není podle ministerstva zemědělství příliš velké. „Ve vstupních surovinách bioplynových stanic roste využití odpadu, ale i přes precizní sběr bioodpadu lze takto zajistit pouze cca 2 TWh energie v bioplynu,“ shrnuje mluvčí Bílý. Pro srovnání, roční produkce bioplynu v ČR se nyní nachází podle dat ministerstva na úrovni 6,5 TWh.

Pokud by Česko přistoupilo k preciznímu využití odpadů a dalších vedlejších produktů, bioplynové stanice by podle některých odhadů dokázaly vytvořit energetický potenciál až 30 procent. „Podaří-li se část zemního plynu díky úsporám a využitím čistých technologií ušetřit, může energetická biomasa tvořit výraznou náhradu ruského plynu,“ uzavírá Adam Moravec z CZ Biom.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)