Kejdou proti Putinovi. Biomasa může nahradit pětinu energie zemního plynu
Cesta ze závislosti na ruském plynu vede i přes výrazně vyšší využití biometanu. Ten by v Česku podle různých odhadů mohl nahradit pětinu až třetinu spotřeby zemního plynu. Jde navíc o „zelenou“ energii. Ekologové ale varují, že biomasa coby palivo bioplynových stanic může paradoxně přírodě a klimatu i škodit, pokud se pěstuje bez rozmyslu.
Už nyní je Evropa ve výrobě biometanu světovou jedničkou. Do roku 2030 by měla jeho roční produkce ještě vzrůst a nahradit zhruba pětinu zemního plynu z Ruska.
„Bioplyn je v ČR obvykle využíván ke kombinované výrobě elektřiny a tepla. To by se do budoucna mělo změnit,“ shrnuje Vojtěch Bílý z tiskového oddělení ministerstva zemědělství. Nyní proto vláda chystá podporu pro přechod výroby bioplynu na výrobu biometanu, který může v plynové soustavě nahrazovat zemní plyn.
Text Barbory Pištorové vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.
Aby ale bioplyn, případně jeho vyčištěná podoba ve formě biometanu, mohl hrát významnější roli, potřebovaly by bioplynky více „paliva“. Tedy materiálu, kterým se stanice plní a z něhož bioplyn vzniká. Ten mohou tvořit vedlejší produkty zemědělské výroby, jako je hnůj, senáž nebo gastroodpad. Významnou položkou je i cíleně pěstovaná biomasa.
„Cílené pěstování biomasy na zemědělské půdě pokrývá zhruba polovinu vstupů pro bioplynové stanice,“ doplňuje energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký. Do této kategorie patří například kukuřičná siláž.
Aby Česko získalo větší množství energetických plodin a mohlo jich více přetvářet na bioplyn, muselo by také vyčlenit více zemědělské půdy pro jejich pěstování.
Místa je dost
Otázkou je udržitelnost takového postupu. Tedy, zda by cílené pěstování biomasy ve větším měřítku neohrozilo potravinovou soběstačnost Česka nebo nepoškodilo českou krajinu.
To, že by energetické plodiny vytlačily ty potravinové, by hrozit nemělo. „Na rozdíl od řady jiných zemí disponuje ČR dostatečným potenciálem k zajištění tohoto strategického cíle (potravinové soběstačnosti, pozn. red.). Proto se nabízí využití části tohoto potenciálu pro energetické účely,“ uvádí Akční plán pro biomasu ministerstva zemědělství.
Zemědělská půda v Česku tvoří celkem 3480 tisíc hektarů. Z této rozlohy – i při zajištění stoprocentní potravinové soběstačnosti ČR – by stále bylo možné využít k jiným než potravinovým účelům 1160 tisíc až 1508 tisíc hektarů. Ty by mohly sloužit například k cílenému pěstování biomasy.
Energetické plodiny dnes zabírají zhruba čtyři procenta zemědělské půdy, uvedl vedoucí sekce bioplynu ve sdružení CZ Biom Adam Moravec. Z toho asi dvě procenta pro bioplyn s energetickým obsahem, což odpovídá přibližně osmi procentům spotřeby zemního plynu.
Nepřehnat to s kukuřicí
Kontroverzní je zejména to, zda intenzivnějším pěstováním energetických plodin neutrpí životní prostředí.
Cíleně vypěstované vstupy do bioplynek pokrývá asi ze tří pětin kukuřičná siláž a ze dvou pětin senáž, popsal Polanecký. „Hlavním rizikem je pěstování kukuřice na zeleno na nevhodných plochách kvůli půdní erozi a pronikání pesticidů do půdy a vod. Rizikové je také nadměrné hnojení nepotravinářských plodin.“
Produkce zelené hmoty z hektaru také podle Polaneckého významně závisí na způsobu hospodaření a intenzitě hnojení. „Například bojínek pěstovaný na orné půdě dává podobné výnosy jako kukuřice, tráva z běžné louky má výnos významně nižší,“ uvedl.
Dalším důležitým faktorem jsou srážky v daném roce. Je proto vhodné hledat i další varianty vstupů pro bioplynové stanice, například využití víceletých pícnin, které jsou prospěšné pro půdu.
„Úvahy o vyšším využití zemědělské půdy pro zásobování bioplynových stanic musí respektovat dostatečnou výměru pro potravinářskou produkci a pro prostor pro biodiverzitu a dodržovat principy udržitelného hospodaření,“ konstatuje Polanecký.
A co jídlo v popelnicích…
S tím však nesouhlasí zastánci pěstování energetických plodin. Energetické plodiny jsou podle nich už dnes hlídané řadou kritérií udržitelnosti a úspor skleníkových plynů.
„Tohle je až absurdní, když si uvědomíme, že třetinu vyrobených potravin nedokážeme využít,“ uvedl. „Produkce pšenice, ze které je v budoucnu chléb v popelnici, není omezována žádnými kritérii udržitelnosti a její emisní stopa nikoho nezajímá,“ kritizuje Adam Moravec z CZ Biom.
Pozornost by se podle něj proto měla zaměřit zejména na zemědělské postupy, a to nejen u pěstitelů cílené biomasy, ale i pěstitelů plodin určených pro výrobu potravin. Na rozdíl od potravinářství pak mohou energetické plodiny dokonce přispívat k větší druhové rozmanitosti, příkladem je třeba vojtěška.
Zatracovat by se neměla ani kukuřice, jejíž výhoda podle Moravce spočívá zejména v „dlouhodobosti na stanovišti“. To zaručuje krytí půdy v době, kdy je většina ostatních plodin již sklizena.
„Podle akčního plánu pro biomasu je k dispozici téměř milion hektarů zemědělské půdy bez toho, aby utrpěla potravinová bezpečnost,“ shrnuje Moravec. Česko proto podle něj může výměru energetické biomasy znásobit, a vytvořit tak energetický potenciál odpovídající i 20 procentům spotřeby zemního plynu.
Biomasa? Mokřad a les mají přednost
Kvůli ochraně krajiny už dnes v Evropské unii platí povinnost sledovat a prokazovat splnění takzvaných kritérií udržitelnosti a kritérií úspor emisí skleníkových plynů.
„Kritéria udržitelnosti kontrolují, kde se biomasa vzala. Kritéria úspor emisí skleníkových plynů zajímá uhlíková stopa pěstování a získávání biomasy, až po samotnou energii vyrobenou z biomasy,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Existující evropská legislativa cílí zejména na to, aby biomasa pro energetiku nebyla pěstována na úkor ochrany přírody, dobrého stavu zemědělské půdy nebo lesů, a aby výsledná bioenergie – na rozdíl od fosilních paliv – nepřispívala ke změně klimatu.
Pro jednotlivé typy biomasy proto již nyní platí rozdílné podmínky. Zemědělská biomasa pro výrobu bioenergie nesmí pocházet z chráněných oblastí nebo z půdy, kvůli které se vykácel les či vysušil mokřad. Stejně tak těžba lesní biomasy nesmí ohrožovat produkční kapacitu lesů a musí být zajištěna jejich obnova i požadavky ochrany přírody.
Český hnůj, český plyn
Poškození krajiny hrozí výrazně méně při výrobě bioplynu z organického odpadu. Ten tvoří hlavně hnůj a kejda, rostlinné zbytky zastupují pouhou dvacetinu. „V případě využití senáže nebo kejdy jako vstupu jsou rizika nižší,“ doplňuje Karel Polanecký z Hnutí Duha.
Přestože je nyní svážení odpadu do bioplynových stanic na vzestupu, jeho množství není podle ministerstva zemědělství příliš velké. „Ve vstupních surovinách bioplynových stanic roste využití odpadu, ale i přes precizní sběr bioodpadu lze takto zajistit pouze cca 2 TWh energie v bioplynu,“ shrnuje mluvčí Bílý. Pro srovnání, roční produkce bioplynu v ČR se nyní nachází podle dat ministerstva na úrovni 6,5 TWh.
Pokud by Česko přistoupilo k preciznímu využití odpadů a dalších vedlejších produktů, bioplynové stanice by podle některých odhadů dokázaly vytvořit energetický potenciál až 30 procent. „Podaří-li se část zemního plynu díky úsporám a využitím čistých technologií ušetřit, může energetická biomasa tvořit výraznou náhradu ruského plynu,“ uzavírá Adam Moravec z CZ Biom.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Dětskou práci ani otroky nevyužíváme, musí doložit firmy. Jak chce Brusel „prosadit dobro“
Bruselská setba: Boty vyrobené dětmi a otrockou práci nechceme
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
20 komentářů
A čím budete hnojit pole, když nebudete mít od Putina umělá hnojiva? Budete sbírat moč a výkaly jako nedávno číňani?
Hnůj a biomasa patří zpět na pole. Tečka.
Zrovna kejda může pole pěkně zmrvit soudruhu!!
Tedy, že jsem si udělal pár jednoduchých propočtů, ta produkce biomasy by se musela 3-5x zvětšit, aby se dosáhlo slibovaných úspor. Takže a podle toho pak počítat potřebné zdroje. Že dejme tomu „..Podle akčního plánu pro biomasu je k dispozici téměř milion hektarů zemědělské půdy “ – ale už se prosím neřeší, komu ta půda patří, a jestli nejen on ale i jeho okolí, bude souhlasit s tím,
protože ..
a to už je to co se nepíše
„..K nejčastěji zmiňovaným problémům bioplynových stanic patří obtěžování obydlených lokalit zápachem, .. Dalším možným negativem je zvýšená hustota dopravy, která je daná nutností dopravování biomasy do stanice. „…
Že bych dal drobné srovnání, kvůli obtěžování okolí zápachem z jedné prasečí farmy v lokalitě Lety , vypukla u nás před pár lety politická a kulturní revoluce, která se řešila až na vládní úrovni – výkupem té farmy za státní peníze a její zrušení ..
Tož – i toto by se mohlo vzít do úvahy, že spousta lokalit o takové „sousedy“ zájem mít nebude,, a co na to pak soudruh stát,
A až tím se vracíme obloukem na začátek, co už snad spousta lidí chápe – ono to řešení energetické krize nebude čistě technologické, ale a hlavně politické – a bude tedy čistě na rozhodování politiků , komu to menší množství energie dodají (za jakou cenu) a komu ne (tedy i vypínat a omezovat), ale taky komu budou omezovat jeho práva, když se ty nové energetické zdroje budou budovat …A že se třeba pak i bude hodit, když se budou moct blokovat i média, pokud by si přes ně chtěl někdo stěžovat. :)))
Stačilo by u té biomasy zrušit zákaz GMO. Stačí změna jednoho enzymu v chloroplastu a konverze sluneční energie do chemických vazeb v biomase naroste asi na sedminásobek. Takže bychom se současnými plochami na „biomasové plodiny“ měli toho biometanu ještě víc, než kolik uvádíte jako potřebné množství.
Pochopitelně, GMO brambory jsou s to produkovat škrob vhodný na dělání fólií, použitelných na výrobu pytlíků a dalších předmětů, do kterých tč. cpeme ropu. Bonusem je rozklad tohoto materiálu na neškodné látky, srovnatelné s tlením dřeva nebo listí.
Existuje řada GMO rostlin, schopných produkovat plnohodnotné bílkoviny (možnost omezit spotřebu masa bez zdravotního mrzačení populace, jaké plánují ekologové). Dtto GMO rostliny schopné dodat tělu vápník a další mikroprvky (které se jinak mizerně z rostlin vstřebávají, protože člověk není býložravec).
Důvodem zrušení prasečáku v Letech byl zápach? Díky, pobavil jste mě a to se dnes cení. 🙂
Ten prasečák měl jen několikaprocentní (něco mezi 10 – 20 procenty, pokud jsem to správně odhadl) překryv s areálem tábore v Letech (jeho okraji, kam patrně vězňové ani nechodili). Plánky byly v době diskusí o té hovadině zveřejněny v různých médiích. NGO aktivistům hlavně vadila prosperující firma.
Proti Putinu kejdou?
Věru hnojný nápad.
Vždyť zvítězí-li Západ,
jen Rusové vejdou
do Stalinova nebe.
Zvítězí-li Západ …
Z té myšlenky zebe.
Svět – ruský nebo žádný!
To ví každý pravý Rus.
Da: Zvítězí-li Západ,
Putin vydá rozkaz pádný:
„Mé Car-bomby, vpřed!
Ať kosmos zmizí v kouři!“
Kdo kydá kejdu,
sklidí bouři.
Více zde: http://www.forum24.cz/rusum-se-jeste-nechce-do-nebe-jaderne-vyhrozovani-odhaluje-jejich-frustraci-z-vyvoje-valky/
Co s kejdou ví každý lemr
nejlépe sní zasypat Kreml!!
Je to pitomost. Kejda patří do půdy, ne do bioplynky. V bioplynce by měl skončit ten chleba, co ho dali do popelnice protože ze zkazil (pomoc proti tomu? vyrábět kvalitní chleba, který se kazí později). Jenže toho je málo, tak jde na spálení, které se musí energeticky dotovat (přimícháváním uhlí k odpadu, „moderněji“ spalováním pomocí plynu).
Rusku by silně ublížilo zrušení emisních povolenek a zrušení podpory OZE, což by obojí srazilo cenu plynu a ropy (nepřímo, přes pokles ceny energií). Rusku by silně uškodilo i zrušení zákazu frakování a těžba břidličného plynu na území EU (je docela možné, že už v příštím roce bychom mohli přestat odebírat ruský plyn). Pokud bychom začali plynovat uhlí (na koks s produkcí svítiplynu a následně ještě koks na vodní plyn), poklesla by drasticky potřeba ruského plynu už letos.
Už ekonomické chcípnutí OZE, které nepřímo zvedají spotřebu ruského plynu kolísáním svého výkonu, by udělalo svoje (daly by se nahodit některé uhelné elektrárny, jejichž výkon je stabilní a regulovatelný).
A stavět jaderné bloky podle norem MAAE, nikoli podle norem EU, koncipovaných tak, aby se podle nich nic nedalo postavit.
Tedy, netvrdil bych že by výrazně pomohlo „.. zrušení zákazu frakování a těžba břidličného plynu na území EU . A to proto, že jsou i z Ameriky publikovány dosti děsivé případy kdy touto cestou došlo ke kontaminaci spodních vod – a následně i k masovým zdravotním problémům jak zvířat, tak ale i obyvatel v okolí.
V tom má Amerika řekněme tu výhodu dodnes ohromných neobydlených území, kde to lze .
Ale v dosti přehuštěné Evropě, pokud už se taková naleziště najdou , tak aby byly současně bezpečně vzdáleny od obcí a měst (ale i třeba od zemědělských podniků a farem), to už by byla spíš výhra v lotýnce.
Takže mne jímá docela hrůza, kdyby pak rozhodlo politické hledisko, a za cenu toho plynu ty místní lidi obětovali.
Naprostá většina těch případů byla později identifikována jako podvod. Jsou to prostě ekologové, a tudíž nelze věřit ničemu, co napíšou nebo řeknou. Např. zatloukli, že k těmto únikům docházelo dávno před tím, než se s tím frakováním začalo. Případně, že značně přeháněli.
Např. „šílená nebezpečnost“ glyfosfátu, na jejímž základě si vyřvali ekologičtí podvodníci jeho zákaz, byla prokázaná na jednom případě (celosvětově), kdy muž, pracující s glyfosfátem a hrubě porušující bezpečnostní předpisy, dostal nějaký nádor.
Frakování se děje stovky (i přes tisíc) metrů pod úrovní spodních vod, takže „kontaminace spodních vod“ je asi stejně pravděpodobná, jako že se vám do studny provalí voda ze stovky metrů vzdáleného artézského vrtu a vy budete mít vodotrysk.
Pochopitelně, pokud budete držet vzdálenost, jaká se drží např. od jaderných elektráren, tak těch lokalit najdete dost a dost.
A nezávislost na ruském plynu by stála i za přestěhování nějakých výrob nebo i sídel.
proc ne, je to rozhodne jedna z cest, ale nesmi byt jedina, jak se zbavit zavislosti na vrahovi a zrude putlerovi..zaspali jsme ,ale ted uz neni cesty zpet, ten nelida proti nam zneuzije uplne cokoliv, co muze a kdo to popira jeste dnes, je lhar nebo zradce…musime zacit dovazet co nejvic zkapalneneho plynu a vybudpovat novy plynovod, a samozrejme mohutne podporovat fotovoltaiku a stavet jadro, coz je sice na dlouho, ale je to jedina cesta…jakmile bude rozumna alternativa, tak pujde cena plynu zase dolu, kdybychom nezaspali, vid stbaku buresi a spol, tak jsme na tom mohli byt jako polaci..takhle to bude nejakou dobu trvat a po tu dobu nas bude putler vydirat..bohuzel jinak to dopadnout nemohlo a hlavni vinici jsou dosluhujici velezradce agent Mlha na hrade, subina Necas, Sobotka a agent Bures..casu bylo dost ale neudelali vubec nic!
Fotovoltaika je naprosto bezcenná. Zkapalněný plyn má cca 1,7 násobnou „skleníkovou stopu“ oproti uhlí, tudíž je lépe spalovat to uhlí a z něj přejít rovnou na jádro.
Pokud se týká plynu, tak je třeba zrušit zákaz frakování a začít těžit svůj z břidlice. Ten by mohl mít (při eliminaci dopravy, zkapalňování atd) skleníkovou stopu +- srovnatelnou s uhlím. Do některých výrob by se dal posílat svítiplyn a vodní plyn (obojí s uhlí) opět se skleníkovou stopou srovnatelnou s uhlím, a tudíž menší než plyn z dovozu.
fotovoltaika samozrejme bezcenna neni, to je blost, je to dulezita soucast energetickeho mixu, ale musi to davat smysl, nesmi to byt na ukor urodne pudy apod…at se klidne frakuje, dokud bude putler valcit tak je to ok..pak se muzeme zase zacit treba bavit. a kolik muzeme my natezit z bridlic, to nevim..to jsem zatim nikde neslysel ze by to melo nejaky smysl..cil je co je nejvic to jde ted se vyvazet ze zavislosti na RU plynu coz se melo stat uz davno, jak bude alernativa oni pak jeste sami prilezou, na to bych si klidne vsadil..cinani je jen zneuziji a budou to brat hodne pod cenou a to jim stacit nebude
Fotovoltaika je bezcenná proto, že dává elektřinu tehdy, kdy „pánbu dá“. Přednostní výkup elektřiny z nich znamená, že na tu dobu musíme vypínat jiné zdroje, což zvyšuje jejich spotřebu a emise. Navíc její kolísání musíme vykrývat plynem, protože jiné zdroje prostě nejsou tak pružné.
Baterky jistě ano (ale to není zdroj), nicméně baterka, schopná pár hodin dávat výkon jaderného bloku by stála minimálně desetinásobek (ještě nikdy taková nebyla postavena, takže jsou to extrapolace z ceny menších) a opravdu by jela jen těch pár hodin a potřebovala by zdroj, který by ji zase naplnil (zatímco ten jaderný blok dokáže dodávat elektřinu desítky let (protože ji opravdu vyrábí) a naprostá většina jeho odstávek je dlouhodobě (týdny až měsíce) předem plánovaná, takže se na ně distributor může nachystat.
Pokud bychom chtěli hradit potřeby naší energetiky hradit fotovoltaikou, museli bychom mít soláry na cca 25 procentech území (s tím že hodně přes 90 procent jejich energie by šlo do baterie). A v plně nabité baterii by byla energie cca deseti hirošimských jaderných bomb (s docela nepříjemně vysokou pravděpodobností, že ta baterka opravdu jednou bouchne).
Krom toho nákup FV panelů a některých klíčových komponent jak solárních tak i větrných elektráren podporuje čínský totalitní režim, protože ten vytlačil ze světového trhu ostatní výrobce využíváním dětské a vězeňské práce.
Účelně by pomohly velkokapacitní kravíny. Stačilo by vymyslet přídatné zařízení, které by ze vzduchu vychytávalo bioodpad dobytka, případně transformovat do stlačené podoby. Kravám
by to zlepšilo životní prostředí a lidstvu pomohlo jako součást
energetické soustavy.
Bioplynku do každé rodiny a jímat každý prd. Stejně to bude na prd. A soláry místo čepic, takové ekobrigadýrky.
Už dneska jde mláto z pivovarů většinou přímo do bioplynek,místo aby šlo nejprve dobytku a pak teprve do bioplynky.
ERÚ už zase připravuje tarify,kdy budeme platit za velikost jističe jako mourovatí. To kdyby se chtělo šetřit předraženou elektřinou.
A fialová srandavláda vše hodlá vysedět.
A je to tady 😂. Plány Putinovi zhatí, naši vepři boubelatí!
Coby statistikovi mi poněkud vadí ta „nesnesitelná lehkost čísel“, s kterými se v článku operuje. Všude čtu, že naše závislost na ruském plynu je 98-100%. V článku se ale uvádí:
bioplyn s energetickým obsahem, což odpovídá přibližně osmi procentům spotřeby zemního plynu.
Takže se tedy ptám: pokývá nám zemní plyn naši spotřebu z 0-2% nebo z 8%? Tak nevím, jsem z toho poněkud jelen. Nicméně, nejsem energetik, možná se jen nevyznám v energetických pojmech.