Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Eurokomisařka Věra Jourová. Foto: Profimedia
,

Unijní zákon o médiích vidí novináři a vydavatelé úplně jinak. Reakce jsou bouřlivé

Zatímco novináři zpravidla vítají nový Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků jako posílení své vlastní ochrany, vydavatelé se naopak obávají, že zákon spíše podpoří regulaci médií na úkor svobodného tisku. Evropský zákon o svobodě médií v polovině září představila eurokomisařka Věra Jourová a od té doby vzbuzuje bouřlivé reakce.

Historicky prvním evropským nařízením tohoto typu se Evropská komise snaží vytvořit mediální prostor, ve kterém budou redakce chráněny před politickým i ekonomickým tlakem. Legislativa má mimo jiné vnést transparentnost do vlastnictví médií a má také zamezit přidělování veřejných prostředků pouze spřáteleným médiím.

Mezinárodní asociace bojující za ochranu novinářů a svobodu tisku mají za to, že nový zákon posílí svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků a lépe ochrání redakční nezávislost.

„Oblast médií je tradičně pravomocí členských států, ale svoboda médií je ohrožena natolik, že opatření na úrovni EU je nezbytné pro ochranu evropských demokratických hodnot,” uvedly organizace ve společném prohlášení.

Návrh naopak kritizují vydavatelé, kteří se obávají, že zákon naopak podpoří regulaci médií, včetně těch jejich. Komise si však stojí za svým: „Pro někoho to bude příliš, pro někoho málo. Těm, kteří tvrdí, že EU by neměla regulovat mediální prostředí v Evropě, vzkazujeme: jsme přesvědčeni o opaku,“ řekla Věra Jourová při představování zákona.

Novináři: Zákon by mohl být přísnější

Mezinárodní asociace bojující za ochranu novinářů a svobodu tisku, včetně Mezinárodního tiskového institutu (IPI) a Evropské federace novinářů (EFJ), dokonce volají po ještě silnějších opatřeních.

Komise například navrhuje, aby národní orgány přidělovaly médiím veřejné prostředky, včetně veřejně placené reklamy, transparentně a spravedlivě. Chce tak zamezit tomu, aby veřejný sektor podporoval pouze vybraná provládní média. Podle novinářských asociací by však zákon měl nastavit pravidla pro veškeré finanční vztahy mezi státem a médii.


Text Lucie Schniderové původně vyšel v síti Euractiv, s níž HlídacíPes.org spolupracuje. Titulek, perex a mezititulky jsou redakční.


Přísnější by měl být i podle českého europoslance Marcela Kolaji (Piráti, Zelení/EFA). Ten upozorňuje, že opatření týkající se transparentnosti a vlastnictví médií jsou navrhována jako pouhá doporučení.

„Vzniká tak potenciální, nicméně nemalé riziko, že doporučení nebude dostačující k naplnění daných cílů. Návrh jen reflektuje status quo a nevidím tudíž posun, který je v této oblasti potřeba,“ komentoval návrh Kolaja. Pravidla transparentnosti by podle něj měla být závazná, stejně jako opatření upravující vlastnictví médií.

Problém vidí Kolaja i v opatřeních, která mají řešit přidělování veřejných prostředků médiím. Například v případě samospráv se totiž nová pravidla transparentnosti mají vztahovat jen na velké místní samosprávy s více než milionem obyvatel.

Neziskové organizace pak požadují i větší záruky nezávislosti národních regulátorů a nové Evropské rady pro mediální služby. Volají také po lepší ochraně novinářů před špehováním, s čímž souhlasí i europoslanec Kolaja. Čtvrtý článek zmíněného evropského zákona sice ochranu novinářů řeší, zaměřuje se ale hlavně na využití spionážního softwaru.

„To je ve světle současného skandálu ohledně spyware Pegasus a Predator zcela pochopitelné. Současná formulace článku 4 však vynechává jakékoli další způsoby plošného šmírování, jako je například odposlouchávání rozhovorů, identifikování osob ve veřejném prostoru a podobně,“ dodává Kolaja.

Zvláštní případ veřejnoprávní média

K návrhu zákona se pozitivně staví i Evropská vysílací unie (EBU), jejíž součástí je i Český rozhlas a Česká televize. Zákon podporuje nezávislá média a uznává klíčovou roli těch veřejnoprávních při poskytování objektivního zpravodajství.

„Vítáme jakoukoli snahu o podporu veřejnoprávních médií a odvrácení hrozeb, kterým celé mediální odvětví čelí, stejně jako opatření na ochranu právního státu,“ uvedl generální ředitel EBU Noel Curran.

Navrhovaná legislativa žádá členské státy, aby zajistily stabilní a přiměřené financování pro veřejnoprávní média, a zachovaly tak jejich nezávislost.

Po zajištění adekvátního financování veřejnoprávních médií volají i české novinářské organizace. Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI), Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) a Syndikát novinářů ČR v otevřeném dopise vyzvaly Poslaneckou sněmovnu, aby zvážila zvýšení koncesionářského poplatku.

„ČT zaznamenala tento krok naposledy před 14 lety, ČRo ještě dřív. V době rekordně vysoké inflace hrozí, že neřešené podfinancování bude veřejnoprávní média oslabovat stále více,“ uvedli předsedové organizací. Ti také žádají, aby se na volbě mediálních rad podílely minimálně obě komory českého parlamentu. Zapojení Senátu do volby mediálních radních je i součástí novely mediálních zákonů, o níž v těchto týdnech jedná Poslanecká sněmovna.

Vydavatelé: Ohrožení svobody tisku

Zástupci evropských vydavatelů jsou k návrhu zákona naopak kritičtí. Evropské asociace vydavatelů novin (ENPA) a vydavatelů časopisů (EMMA) se proti zákonu otevřeně postavily s obavou, že spíše přinese regulaci médií na úkor svobodného a nezávislého tisku. Členem těchto organizací je i Unie vydavatelů ČR, která sdružuje české vydavatele, jako jsou Mafra, CNC, či Economia.

„Redakční nezávislost vydavatelů tisku je v ohrožení, a s ní i základy svobody tisku v Evropě,“ uvedl výkonný ředitel EMMA-ENPA Ilias Konteas.

Eurokomisařka Jourová ale při představování legislativy uvedla, že zmíněné obavy jsou nedorozuměním. Komise chce podle ní regulovat prostor, ve kterém média operují, ne média samotná. Nová pravidla mají naopak posílit jejich svobodu a nezávislost.

Vydavatelé tisku však chtějí zachovat status quo, ve kterém je svobodný a nezávislý tisk zbaven regulačního dohledu ze strany mediálních orgánů. Obávají se, že regulátoři médií budou moci zasahovat do svobodného tisku. Zároveň by podle nich i nadále měly mít mediální politiku na starosti členské státy, aby pravidla mohla být přizpůsobena vnitrostátním mediálním trhům.

„Nevidíme žádný důvod ani ospravedlnění pro další harmonizaci mediálního práva na úrovni EU, ani pro to, aby se tištěná a digitální periodika poprvé ocitla pod regulačním dohledem Evropské rady pro mediální služby nacházející se ve spojení s Evropskou komisí,“ píší evropští vydavatelé tisku ve společném prohlášení. Centralizace mediální politiky by podle nich mohla vést k zesílení politického vlivu na média.

Také zástupci evropských vydavatelů zpravodajství, News Media Europe, kteří zákon v zásadě podporují, se domnívají, že by zřízení rady mohlo otevřít cestu ke státní kontrole nad médii.

Podle Komise by však nová evropská mediální rada měla být ze své podstaty zcela nezávislý orgán. Jak uvedl eurokomisař Thierry Breton, rada nebude moct přijímat instrukce od žádné strany a nehrozí žádné riziko, že by se Komise pokoušela na ni vyvíjet jakýkoliv vliv.

Podle návrhu by Evropská rada pro mediální služby měla sdružovat zástupce národních mediálních regulačních orgánů a Komise bude mít pouze pozorovatelskou roli.

Rada by měla poskytovat Komisi poradenství při provádění legislativy a vydávat nezávazná stanoviska k vnitrostátním opatřením a koncentraci vlastnictví médií v případech, kdy by mohlo ovlivnit pluralitu a svobodu médií.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře