Ukrajinští uprchlíci za hranicemi ve východním Polsku. Foto: Profimedia

Češi budou v čele EU řešit i spornou migrační solidaritu. Povinné kvóty na stole nejsou

Napsal/a Euractiv.cz 14. května 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

Jednou z priorit českého předsednictví EU bude řešení uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině. Nevyhne se ale ani širší reformě migrační a azylové politiky, která se zatím příliš neposunula. Současné francouzské předsednictví řeší hlavně vnější ochranu před nežádoucí migrací, na které se státy spíše shodnou. Na české předsednictví zbude mnohem spornější otázka solidarity mezi zeměmi v otázce migrantů.

Zatímco Evropa se vyrovnává s masivní uprchlickou vlnu z Ukrajiny, nevyřešené zůstává dědictví předchozí migrační krize z let 2015 a 2016. Stále se čeká na to, až se státy a evropské instituce shodnou na takové reformě migrační a azylové politiky, která by byla funkční a pro všechny přijatelná.

Evropská komise Ursuly von der Leyenové doufá, že vyhlíženou reformou se stane takzvaný Nový pakt o migraci a azylu, který leží na stole už od podzimu 2020. Hlavní důvod, proč se reforma zatím moc neposunula, je kromě pandemie i fakt, že legislativních návrhů je v balíčku hodně, konkrétně dvě desítky, a řada z nich navíc zasahuje do mimořádně citlivých oblastí.


Text Ondřeje Pleváka vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.


Loňský červen přinesl mírný pokrok, když se z Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) stala plnohodnotná Agentura EU pro azyl (EUAA). Ta už funguje a její pracovníci teď v rámci misí pomáhají národním úřadům se zvládáním přílivu ukrajinských uprchlíků.

Podle Tomáše Urubka z odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra teď současné francouzské předsednictví moderuje vyjednávání o paktu se „zdravým selským rozumem“, kdy postupuje krok po kroku.

„Francouzské předsednictví zvolilo postup, kterému se říká gradualistický, my tomu říkáme v Rakousko-Uhersku ,salámová metoda‘, kdy se postupně ukrajuje z balíku problémů. Samozřejmě se začíná tím, co je nejméně kontroverzní, a to je vnější dimenze ochrany před nežádoucí migrací,“ řekl v dubnovém rozhovoru pro Euractiv.cz ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN).

Na české a případně švédské předsednictví tak podle Beka zbydou citlivější otázky, a to především mechanismus solidarity mezi členskými zeměmi.

Stále sporná solidarita

Právě „sdílení břemene“ v krizových situacích zůstává nejkontroverznější součástí projednávané reformy. Nechvalně proslulé relokační kvóty, na které někteří politici ze střední a východní Evropy stále s varováním odkazují, ale na stole nejsou. Evropská komise navrhla flexibilnější podobu solidarity a státy se teď dohadují o její podobě.

„Česká vláda, minulá i současná, zastává pozici, že solidarita je na místě, ale má mít různé formy. Nemá mít podobu nuceného přerozdělování uprchlíků či migrantů,“ popsal český pohled Bek. V kontextu dnešní krize Česko a řada dalších nejvíce zasažených zemí preferují finanční podporu a volají po uvolnění dodatečných finančních prostředků z evropské úrovně.

Některé členské země ale podle Beka vysílají signály, že jsou i proti variabilní podobě solidarity. Češi tak stojí před náročnou výzvou, dojednat kompromis v této věci rozhodně nebude jednoduché. Ministr ale věří, že současná obrovská uprchlická krize, která dříve či později zasáhne všechny evropské země, povede k „vystřízlivění“ Evropy a dohodu se podaří najít.

Optimistický je i Tomáš Urubek, podle kterého se může vyjednávání o solidaritě v průběhu podzimu významně posunout. Najít kompromis mezi státy však nestačí. Další silný hráč se silnými názory je totiž Evropský parlament, který musí s podobou reformy souhlasit.

I když se současná uprchlická krize nedá úplně srovnávat s krizí v roce 2015, protože Ukrajina má s EU bezvízový styk a Asociační dohodu, EU se ze svých předchozích zkušeností poučila. Podle europoslankyně Michaely Šojdrové (KDU-ČSL, EPP) nakonec vznikne takový solidární mechanismus, který umožní přijímání uprchlíků na bázi dobrovolnosti.

Migrace z Afriky kvůli Ukrajině

Zatím není jasné, jestli válka na Ukrajině a její dopady reformu urychlí, nebo naopak zpomalí. Karolína Kottová ze Zastoupení Evropské komise v ČR má zato, že současná krize ukázala, jak EU dokáže rychle a společně reagovat.

Michaela Šojdrová naopak urychlení reformy směrem k českému předsednictví nečeká. „Musíme řešit mnoho jiných urgentních problémů, jako je například hrozba nedostatku potravin pro Afriku a s tím spojený hlad a další vlny uprchlíků,“ upozornila.

„Socio-ekonomické dopady války mohou vést k většímu proudění migrantů ze Severní Afriky. Tyto země jsou totiž závislé na zemědělských produktech z Ukrajiny a Ruska. Největší zásah dopadne na Jemen, Sýrii a Libanon. Evropa by měla být připravená,“ doplňuje Tomáš Urubek z ministerstva vnitra.

Jak nedávno potvrdil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), Česko se během druhé poloviny roku blíže zaměří především na ochranu společných vnějších hranic EU.

Šojdrová: Máme co nabídnout

Češi chtějí podle Urubka posunout dále téma screeningu na vnějších hranicích a navázat na Francii v otázce nástroje MOCADEM, což je tzv. mechanismus pro koordinaci opatření ve vnější dimenzi migrace. Jasnými prioritami se v tomto ohledu staly Ukrajina a jižní a jihovýchodní sousedství EU.

Vlajkovou iniciativou se má stát říjnová ministerská konference tzv. Pražského procesu, který zastřešuje dialog o migraci se zeměmi podél západobalkánské a východoevropské migrační trasy. Hlavním tématem bude opět Ukrajina, ke které se přidá Afghánistán.

Už teď je jasné, že řešení uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny patří mezi nejdůležitější priority českého předsednictví. Michaela Šojdrová očekává, že se EU bude bavit především o tom, jak vzdorovat dopadům války, a také o pomoci Ukrajině a zemím, které hostí statisíce ukrajinských uprchlíků.

„V tomto má Česká republika již nyní velkou zkušenost a má co nabídnout. Ukazuje se, že institut dočasné ochrany je dobrým nástrojem, který zajišťuje rychlé odbavení pro uprchlíky i pro jejich další život v novém prostředí. Zároveň tím bráníme nelegální nekontrolované migraci a posilujeme bezpečnost. Myslím, že bychom měli s institutem dočasné ochrany více počítat i do budoucna pro tyto výjimečné situace a české předsednictví má možnost využít této zkušenosti,“ říká europoslankyně.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)