Integrace dětí z Ukrajiny. Experti radí podpořit mimoškolní aktivity a zlepšit dopravu do škol
Od nového školního roku zasedly do lavic českých škol i desítky tisíc nových žáků z Ukrajiny. Experti upozorňují, že kromě samotné výuky je nutné myslet i na další překážky integrace dětských a mladých ukrajinských uprchlíků do českého školství. Státu proto doporučují větší podporu mimoškolních aktivit i dopravních spojů, jejichž nedostatek hlavně na venkově dětem cestu do škol komplikuje.
Na začátku června se odhadoval počet ukrajinských žáků na českém území na 130 tisíc, nyní se podle ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) do studia na českých školách zapsala zhruba polovina těchto žáků. Tedy přibližně 57 000 dětí a mladých studentů.
Pro takový počet by měly kapacity českých škol na většině míst v Česku stačit, v opačném případě mají školy díky novele Lex Ukrajina II umožněno vytvářet oddělené třídy. Pro srovnání, v Česku bylo podle statistiky ministerstva školství za uplynulý školní rok celkem 965 tisíc žáků základních škol ve zhruba 50 tisících třídách.
Text Barbory Pištorové původně vyšel v síti Euractiv, s níž HlídacíPes.org spolupracuje. Titulek, perex a mezititulky jsou redakční.
Kapacity jsou však regionálně výrazně nerovné, říká pro Euractiv.cz Štěpán Kment, analytik výzkumné organizace PAQ Research. Naplnění kapacit proto očekává hlavně ve větších městech, jako jsou Praha, Brno, Plzeň či Pardubice. Naopak nejvíc míst by mělo být na Ostravsku.
V minulém školním roce se výuky podle Kmenta účastnil jen zlomek celkového počtu ukrajinských dětí v Česku. Do vzdělávání bylo zapsáno na úrovni mateřských škol 19 % dětí, na úrovni základní školy 38 %.
„Kolik žáků nastoupí, to je otázka,“ připustil nedávno prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. Podle zjištění studie PAQ Research chce nicméně většina ukrajinských rodičů, jejichž děti do škol prozatím nechodily, na podzim začít. Počet dětí ve školách se tedy zvýší a zejména v mateřských školách nemusí stačit kapacity.
Integrace Ukrajinců? V každé škole jinak
Účast ukrajinských dětí na výuce během minulého školního roku komplikovala malá informovanost rodičů, která se podle studie týkala každého šestého žáka. „Stát by měl udělat informační kampaň mezi zbytkem rodičů – aby věděli, kam a kdy děti zapsat a jaká mají práva,“ popsal ve studii možná opatření analytik PAQ Research Karel Gargulák.
Další problém představovalo odmítání ukrajinských žáků ze strany škol a školek. To se týkalo téměř každého čtvrtého Ukrajince. Stát by proto měl usilovat o prověření, zda ve školách, které ukrajinské děti nepřijímají, skutečně nemají místo, navrhuje Gargulák.
Rozdíly v přístupu k integraci Ukrajinců podle Kmenta téměř vždy odpovídaly schopnostem a nápaditosti ředitelů. Zatímco na některých školách byla organizována výuka češtiny v nadstandardním rozsahu, aby uprchlíci měli smysluplnou náplň výuky, jinde se školy věnovaly těmto ohroženým dětem jen málo.
Obtížnější je situace zejména pro základní školy mimo velká města, které se doposud s integrací cizojazyčných žáků nesetkaly. Ty byly a jsou nuceny vytvořit systém podpory takřka „na zelené louce“.
Více školních autobusů
Situaci v minulém školním roce komplikovala také probíhající ukrajinská online výuka. Někteří ukrajinští ředitelé totiž trvali na docházce svých žáků „na dálku“, a to včetně dětí, které kvůli válce odešly do zahraničí. Tento souběh proto vedl k tomu, že se žáci soustředili výhradně na online výuku z Ukrajiny, což se týkalo zhruba desetiny dětí a mladých Ukrajinců.
Užší spolupráce při organizaci výuky se proto stala jedním z bodů schůzky českého ministra školství s jeho ukrajinským protějškem Serhiyem Shkarletem. Uskutečnit by se také mělo virtuální jednání, kde by obě země měly sdílet své zkušenosti s aktuálním režimem výuky dětí na Ukrajině a formami jejich distanční výuky.
K tomu, aby Ukrajinci studium v Česku lépe zvládali, je však podle studie PAQ Research potřeba se soustředit i na další aspekty účasti na výuce. Patří k tomu například podpora lekcí češtiny, ale i volnočasových aktivit. Právě ty by měly přispět ke začlenění dětí do českého kolektivu – s čímž se podle studie potýkají až dvě třetiny ukrajinských dětí – a podpořit tak jejich znalost češtiny.
Další komplikací je například doprava dětí do škol, kterou mnohdy znesnadňuje nedostatek dopravních spojů. Stát by proto podle výzkumníků měl zvážit financování tzv. busingu, tedy svážení dětí ke školám.
Šojdrová: Nechceme ztracenou generaci
Nadcházející školní rok bude výzvou i pro ostatní státy Unie. „Každý členský stát má jiné podmínky a bariéry, ale máme společný cíl, a tím je pomoc dětem ve vzdělávání. Nechceme ztracenou generaci mladých lidí bez kvalitního vzdělání, to si nemůžeme dovolit,“ říká pro server Euractiv.cz europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP).
„Investice do vzdělávání a integrace se vždy vyplácí i dlouhodobě ekonomicky. Proto Evropská unie bude členským státům v jejich úsilí všemi prostředky pomáhat,“ konstatuje.
K lepší integraci ukrajinských žáků přispívá několik evropských programů. K těm patří například program pro vzdělávání ERASMUS +, Evropský sbor solidarity nebo Azylový a migrační fond, kde jsou prostředky na integraci uprchlíků.
Členské státy musí počítat s žáky a studenty z Ukrajiny dlouhodobě. Řada z nich se nebude mít po ukončení války kam vracet, upozorňuje Šojdrová. Pro řešení těchto dlouhodobých důsledků proto Evropská unie sahá i k prostředkům z fondu obnovy.
„ČR má ve svém ‚národním plánu obnovy‘ více než 172 miliard korun na investice, a může je využít i na tyto účely. O další pomoci z úrovně EU samozřejmě jednáme a uvažujeme i podle požadavků a vývoje situace,“ upřesňuje europoslankyně.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Dětskou práci ani otroky nevyužíváme, musí doložit firmy. Jak chce Brusel „prosadit dobro“
Bruselská setba: Boty vyrobené dětmi a otrockou práci nechceme
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
7 komentářů
Měl bych jeden zdánlivě šílený nápad: Ať si soudruzi experti koupí za svoje peníze dodávku na dopravu ukrajinských žáků do škol a ve volném čase mohou vést nějaký zájmový kroužek. Tyhle hraběcí rady co by stát měl a neměl umí produkovat kde kdo.
To by mne zajímalo, jak bude probíhat vyučování ve škole na Ostravici v 1. třídě. 5 ukrajinských dětí, neumí ani slovo česky a jejich matky také ne. Chudák učitelka. Hlavně že Fiala je v pohodě. On je učit nebude.
Na vraha puťku jsi zapomněl podržtaško. Ten je v pohodě, tomu nikdo barák nevybombardoval.
Jo, taky se divím, jak shark. Ono i na tomto je vidět proč je naše společnost takzvaně rozdělena. On totiž právě že nikdo z těch našich elit, expertů a vůbec není schopen uvažovat realisticky, o tom, že můžeme rozdělit jen to co máme. Prostě „My NaTo“ máme , nejen v zahraniční politice, ale ve všem támhle pár miliard, támhle dalších, když na to nejsou peníze v rozpočtu, tak se vesele vypůjčí a jede se dál, (skoro jak v hospodě „napiš mi to na futro“..)
Čili i v tomto – prokristápána – speciální doprava dětí busy do škol..Kde by na to veřejná správa vzala peníze, když teď šíleně letí nahoru ceny ropy? Přitom, ale školní spoje mají samozřejmě u nás skoro všude, ovšem nápad aby právě pro ukrajinské dětičky jezdil bus od domu k domu, je asi z nějakého amerického hororu..
– nebo třeba k tomu „..K tomu, aby Ukrajinci studium v Česku lépe zvládali“ – tak ony ty školy už musely přidat mimořádné kapacity, jen aby ty ukrajinské děti mohly přijmout. Na to aby jim mohly poskytovat ještě speciální výuku,, už by asi potřebovaly další kapacity navíc..A že bych to trapně připomněl, i Fialová vláda lže v tom, že dostatečně zvyšuje platy učitelů – i v tom je v skluzu oproti původním slibům (130 procent), i jen na to by potřebovala tak 30-50 miliard navíc.
– že vláda mezitím začala naopak seškrtávat peníze pro zájmové aktivity dětí
– že tedy připomeňme naopak budou muset i ty školy drasticky šetřit kvůli energetické krizi (pokud vůbec budou schopné v plném režimu učit),… atd..
Ovšem nejvíc jsem se zasmál větě „..Užší spolupráce při organizaci výuky se proto stala jedním z bodů schůzky českého ministra školství s jeho ukrajinským protějškem Serhiyem Shkarletem. ! Prokristapána, kdyby to člověk nečetl v té samé době na PL
„…Atlantická rada kritizuje ukrajinského ministra školství Sergeje Škarlete, tedy politika, se kterým náš ministr školství jako bratr v triku chce uzavřít dohodu o sladění postupů ve výchově a výuce. Ukrajinský ministr školství začal svou politickou kariéru v proruské a euroskeptické straně regionu někdejšího prezidenta Janukovyče. Později svou protiunijní orienatci změnil a následně jej ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prosadil do křesla ministra školství. Udělal to proti vůli studentů, kteří se bouřili, i proti vůli velké části ukrajinské politické reprezentace. Důvodem protestů byly ministrovy údajné korupční skandály a zejména obvinění z plagiátorství v jeho vědecké práci. V reakci na jmenování Sergeje Škarleta ministrem školství vypukly protesty studentů, učitelů a vědců v mnoha městech po celé Ukrajině. …:)))))
Tak v tom se opravdu naši experti trefili :)))
Taky nápad: Proč českým dětem v těch volnočasových kroužcích nesnížit poplatky za to, že budou ukrajinské děti učit české konverzaci? Případně je přímo vést k tomu, aby s ukrajinskými dětmi hovořily, opravovaly jim chyby, vysvětlovaly slovní obraty atd.?
Ohledně války na Ukrajině jsem skeptik a myslím si, že část uprchlých občanů Ukrajiny nebude mít možnost se vrátit (zejména, pokud Němci a Francouzi prodají Ukrajinu Putinovi). Takže si z dost velkého procenta vlastně vychováváme budoucí občany ČR. A podle toho bychom s nimi měli jednat.
Sice zajímavý nápad, ale
1)Nelze dětem v těch volnočasových kroužcích snížit poplatky , protože pak by ty peníze té škole (či nějaké instituci, kroužku, atd.) chyběly. Jsou to prostě peníze na provoz
2) Takže spíše jako dobrovolná aktivita, by to fungovat mohlo, a ono to v řadě podobných případů i funguje (i třeba mezi českými dětmi)
3) V čem vidím problém, že ty české děti nejen že nerozumí ukrajinsky, včetně tedy těch složitějších gramatických obratů , ale ony je dokonce neznají ani správně v češtině..
4) S tím (ne)vracením je složité, ono už dnes Zelenskyj na jednáních říká že ti lidé by se později vracet měli, ale dokonce že i ty ukrajinské děti by měly pokračovat v ukrajinské výuce online. Takže ono spíš záleží na tom jak ta válka dopadne. Zatím to vypadá tak že Putin (když už) si vezme jen část Uktajiny a ten zbytek bude prozatím nějak pokračovat dál – asi by se to přirovnalo k naší druhé republice po obsazení Sudet Němci. Dosti depresivní období,,,
1. Škole by to, pochopitelně, mohl zaplatit stát. I tak na tom vydělá, než kdyby organizoval a platil nějaké extra kurzy.
2. Souhlas.
3. Jde o to, aby se „oblomili“ v češtině, byť třeba v počátcích „rukama nohama“. Pokud stát zaplatí někoho, kdo tu ukrajinštinu zvládne v situacích, jaké popisujete, tak to půjde o level výš. Navíc je řada Ukrajinců ruskojazyčných nebo bilingválních a ruštinu by měli starší pedagogové znát. Klidně bych dal vydělat pedagogickým důchodcům, co měli ruštinu od 4. třídy základní školy po 2. ročník na vysoké.
4. Tohle je věštění z kříšťálové koule. Já myslím, že by se mělo spíš počítat s eventualitou jejich delšího pobytu. Zejména uprchlíci z východu země (pokud zůstane Putinovi) se nebudou mít kam vrátit.
A budu ošklivě pragmatický: Pracovití a kulturně jakž takž kompatibilní (a schopní se prakticky stoprocentně přizpůsobit) Ukrajinci pro nás budou přínos (podobně jako třeba občané Vietnamu), zatímco líní a v ekonomice naprosto bezcenní a kulturně nekompatibilní „imigranti“, co se je k nám snaží nacpat EU, jsou jednoznačně zátěž a vysoké riziko kde čeho možného.
Docela bych rovněž očekával, že se tu nějaké Ukrajinky usadí tím mechanismem, že se provdají za místní muže. Třeba i válečné vdovy s malými dětmi.