Evropská unie pomohla členským zemím v boji s první vlnou koronavirové pandemie, a to navzdory svým omezeným pravomocím. Vyplývá to z předběžného hodnocení Evropského účetního dvora. Bez společného postupu EU by členské státy měly například složitější cestu k informacím o covidu i k samotné vakcíně proti nemoci. I tak má unie pořád co zlepšovat.

V Bruselu finišuje příprava nových pravidel proti šíření teroristického obsahu na internetu. Online platformy by podle nich dostaly pouhou hodinu na to, odstranit závadný obsah ze sítě, a to dokonce napříč různými unijními státy. Podle kritiků je ale právě v tom riziko zneužití – varují před situací, kdy bude například o závadném obsahu v Česku rozhodovat vláda

Centrální nákupy vakcíny na úrovni Evropské unie jsou jedinou cestou, jak v současnosti získat očkovací látky proti koronaviru, potvrzuje české ministerstvo zdravotnictví. Nejen premiér Babiš přitom společný evropský postup kritizuje jako pomalý. Podle ministerstva však díky němu Česko vyrovnává svou slabší pozici na trhu a získává i lepší cenu za vakcíny.

Česko při přípravě na očkování proti covid-19 zaspalo, přiznává národní koordinátor pro očkování Zdeněk Blahuta. Zpoždění je podle něj zhruba dvou- až tříměsíční. Některé evropské státy už mají funkční web pro registraci zájemců o očkování, staví očkovací a distribuční centra a s vakcinací začnou v nejbližších týdnech.

V hnědouhelném dole Turów na polsko-česko-německém pomezí se dál těží, navzdory odporu pohraničních obcí Česka i Německa. Letošní rozšíření těžby v dole podle kritiků ohrožuje zdraví obyvatel regionu a porušuje evropské i polské předpisy. Česká vláda se teď snaží spor řešit s Evropskou komisí. Rozhodnout by nakonec mohl Soudní dvůr EU, říká Nikol Krejčová z organizace Greenpeace, která

Vláda v nejbližších dnech rozhodne o rozdělení peněz z nového Modernizačního fondu. Ten má Česku pomoci s přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku. 150 miliard korun z fondu se rozdělí na modernizaci teplárenské soustavy, podporu obnovitelných zdrojů energie či snížení emisí z dopravy. Návrh ale kritizují například stovky měst a obcí, na které z miliard zbyly jen „drobné“.

Nejde jen o neškodná videa nebo pornografické materiály s tvářemi celebrit. Takzvané „hluboké lži“, deep fakes, mohou vyvolat i občanské nepokoje a polarizovat společnost. Právě před podobnými hrozbami umělé inteligence varuje ve své poslední zprávě evropský policejní úřad Europol.

Chytřejší přístup k závislostem by Česku mohl ušetřit miliardy korun, stát ale zbytečně komplikuje výrobu léčebného konopí nebo dostupnost substitučních látek. „Přitom je v Česku téměř milion lidí, kteří zneužívají sedativa jako například benzodiazepiny, a to za tichého přihlížení ministerstva zdravotnictví nebo SÚKL. Kde to žijeme?“ ptá se bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Po několika „klidnějších“ letech se v Evropě znovu do popředí dostává hrozba islamistického terorismu. Kromě obligátních výzev k „užší spolupráci“ má Evropská unie i poměrně dost konkrétních nástrojů, jak se terorismu společně bránit. Některé z nich představí už v nejbližších týdnech.

Koronavirová krize opět otevírá diskusi o stabilitě české koruny a možné cestě k přijetí společné evropské měny. Zatímco odborníci vstup do eurozóny doporučují, právě i s ohledem na probíhající krizi, vláda (i česká veřejnost) je k euru nadále skeptická.