Změna soudce u obnovy řízení: Ve sněmovně je většinový souhlas, ANO je proti
O povolení obnovy řízení na základě nových důkazů by měl v budoucnu rozhodovat jiný soudce, než který obžalovaného soudil v procesu původním. Počítá s tím návrh nového trestního řádu, který by měl být hotový do konce roku. Návrh je ovšem jedna věc, druhá, jak se k němu postaví poslanci.
HlídacíPes.org dlouhodobě popisuje snahy, které by měly vyřešit jeden z nejstarších problémů v povolování obnovy řízení. Soudci, kteří případy soudili v minulosti, totiž bývají málo motivování k přiznání chyb.
To má změnit novinka v trestním řádu, o které informoval předseda komise pro jeho rekodifikaci, soudce Nejvyššího soudu Jiří Říha. „Řešení bylo shledáno v přesunu rozhodování na jiný senát téhož soudu,“ uvedl nedávno na dotaz HlídacíPes.org.
Co na to poslanci?
Samotný návrh by mělo ministerstvo spravedlnosti představit do konce letošního roku. Ani pak ale není jisté, zda se novinka ujme: čeká ji legislativní proces, v němž může ještě doznat podstatných změn.
HlídacíPes.org oslovil všech 22 poslanců klíčového ústavně právního výboru s dotazem, pro jakou variantu by zvedli ruku. Ve hře je totiž kromě ponechání kritizované stávající úpravy, v níž o povolení obnovy rozhoduje stejný soudce nebo senát, který případ soudil v minulosti, i možnost přesunout rozhodování na „nadřízené“, tedy odvolací soudy. Většinově se ale zdá, že má novinka podporu.
Rozhodně pro změnu je místopředsedkyně výboru Jana Levová (SPD). „I soudci jsou jen lidé a dovedu si představit, že soudce není ochoten odlišným rozsudkem od rozsudku původního připustit, že první rozsudek nebyl správný,“ říká Levová.
Související články
Návrh trestního řádu: obnovu řízení má povolovat jiný soudce, než který vedl proces
Jak dál u justičních omylů: Pomohlo by odebrat „zaujatým“ soudcům řízení o obnově procesu?
Podobně se vyjádřil i další z místopřesedů ústavně právního výboru Jan Chvojka (ČSSD). „Výhodou takového postupu je, že přesun rozhodnutí na jiného soudce zvyšuje nestrannost posouzení a přináší nový pohled na věc, nevýhodou je značná náročnost, kdy nový soudce bude muset prostudovat celý spis, a to i v případě, kdy návrh na obnovu bude zcela nedůvodný. Výhody takového modelu nicméně podle mě převažují,“ říká Jan Chvojka.
Nejsilnější zastoupení ve výboru má hnutí ANO, jehož zástupkyně Věra Procházková ovšem s jakoukoli změnou nesouhlasí. „Myslím, ze by měla zůstat stávající úprava a nevytvářet prostor de facto pro další instanci,“ uvedla Procházková bez dalších podrobností.
Konkrétnější není ani ministerstvo spravedlnosti, na jehož „objednávku“ nový trestní řád vzniká. Přestože už komise pro nový trestní řád dospěla v tomto bodě k většinovému rozhodnutí, mluvčí úřadu Marie Benešové (za ANO) setrvává na opatrných prohlášeních z minulých měsíců. „Opravné prostředky jsou v současné době v rámci rekodifikace předmětem diskusí,“ říká mluvčí ministerstva Martin Bačkovský.
Původně byla v rámci diskusí uvnitř komise ve hře i možnost, aby o povolení obnovy rozhodovaly vyšší soudní instance, to by ale podle Jiřího Říhy vedlo k „přehřívání“ soudní soustavy. Zjednodušeně řečeno by se sice ulevilo nižším soudům, ale více by se zatížily soudy vrchní a Nejvyšší soud.
„Ano, zvažovali jsme i tuto alternativu – o obnově řízení by rozhodoval nadřízený soud, ale nakonec jsme ji zavrhli. Docházelo by totiž k přetěžování vyšších soudů, u nichž zvyšujeme jejich zátěž i v jiných ohledech – především návrhem na výrazné posílení apelace (apelačního principu na úkor kasačního) u odvolacích soudů a rozšířením dovolacích důvodů v rámci dovolání u Nejvyššího soudu,“ uvedl předseda komise.
Důvodem pro změnu je především snaha vyhnout se „střetu zájmů“, aby bylo vyloučeno, že o obnově řízení budou rozhodovat soudci, kteří se podíleli na rozhodnutí, proti kterému směřuje návrh na obnovu řízení. Ti mohou být podle kritiků zaujatí a podléhat pokušení neupozornit na případné chyby v původním řízení. Proti změně naopak mluví časová náročnost, kdy se bude muset nový soudce od počátku seznámit se spisem.
Článek je součástí projektu Nevina, který HlídacíPes.org připravuje za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
Cílem projektu je popsat případy domněle či skutečně nespravedlivě odsouzených a ukázat hlavní příčiny, které brání průchodu spravedlnosti.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
5 komentářů
V mosteckém Palermu lustrační zákon neplatí / soudci rozhodli bez znovujmenování/ !!!
Trochu pokrytecké tvrzení, že ANO je proti. Ptali jste se čtyř lidí, jak vyplývá z článku. Z toho dvou z ANO a ti se vyslovili tak, že to nepovažují za nutné. Já sice také jsem pro, aby obnovu řízení řešil jiný soudce, ale také si myslím že to k ničemu nebude. Páni soudci se proti sobě příliš nestaví. A tenhle článek je jako průzkum veřejného mínění. Výsledky prognóz sebrané na 1000 respondentů se zatím žádné agentuře nepovedly.
sněhuláku, zavedením onoho zákona se korupce dost prodraží. Navíc je tu šance, že ten nový soudce bude neúplatný. Já vím je to málo pravděpodobné, ale….
Sněhulák má zajímavou reakci. Nicméně právo člověka je víc než cokoliv jiného, míním. Pokud by docházelo ke kolegiáite a tedy k následování rozhodnutí původního soudce, statistika to odhalí. Ale obecně snaha ztížit možnost opakování postoje i chyb asi není špatně.
Je to tak, ovšem je nutné vidět důvody proč, proč ta změna neprojde, a zároveň to ukazuje ten největší problém našeho soudnictví.
Za prvé, patrně nikoliv ANO, ale část poslanců (a politiků) ANO kteří spolupracují na přípravě toho zákona s ministerstvem spravedlnosti správně připomínají, že taková změna neprojde. Protože proti tomu stojí většina soudců. Právě taková opatření by vedla k OMEZENÍ jejich ˇUSTAVNÍ NEZÁVISLOTI, kterou dostali ABSOLUTNĚ při vzniku naší Ústavy za Občana Havla. No Pasarán. i kdyby to parlament protlačil do zákona, tak následně to ÚStavní soud zruší.
Ale za druhé – je to dost neštastný argument tvrdit že „nový soudce bude muset prostudovat celý spis, a to i v případě, kdy návrh na obnovu bude zcela nedůvodný. „, ukazuje byrokratickou brzdu našeho soudního systému. Protože ten soudce by přece nemusel přečíst úplně celý spis. Měl by rozhodovat pouze o důvodech uvedených v návrhu na obnovu – a pouze si zde uvedená fakta ověřit v soudním spisu – a k ní relevantní další důkazy. Pokud by dnes byly vedeny spisy v elektronické formě s možností dohledání, byla by to práce na pár minut.
Ale stejně by stačilo pokud, by si ten soudce vyžádal zdůvodnění u toho prvního soudce. „Žalovaný uvádí v „návrhu na obnovu toto a toto „, uveďte mi prosím – přesnou citací ze spisu (výčet důkazů, výpovědí) proč tomu tak není. Podobnou žádost o posouzení by mohl poslat i žalobci toho případu.
Popřípadě si dovedu představit, že by se nad tím dohledánm mohli „pocvičit“ (při dodržení anonymizace“ znalci či studenti z právních VŠ. Nakonec, když už se politicky protlačil třeba registr smluv, tak snad není důvod proč by i občané nemohli /zase, při dodržení nějaké anonymizace) do soudních spisů nahlížet přes internet – a i oni si zhodnotit zda je důvod pro obnovu procesu či ne.. Ale to už je úplná sci-fi z toho vedra. Přece soudní moc si občany rozvracet nedáme, že ne soudruzi?