Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Foto: kenteegardin via Foter / CC BY-SA
, zdroj

Jak dál u justičních omylů: Pomohlo by odebrat „zaujatým“ soudcům řízení o obnově procesu?

ANALÝZA. Stará bolest českého trestního řízení, kterou je návrh na povolení obnovy procesu, má velkou šanci na vyléčení. Dosud je takové řízení v rukou soudce, který obžalovaného odsoudil – a vždy existují pochyby o motivaci takového člověka přiznat povolením obnovy svou vlastní chybu. Změnit to může nový trestní řád, na jehož přípravě se po několika letech přešlapování znovu rozeběhly práce.

Předpokládám, že do konce roku bude připraven finální text nového trestního řádu k první odborné diskusi, slíbil letos zjara tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.

Kněžínek už ministrem není, ale práce na novém trestním řádu běží dál. Podstatné je, že tzv. malou komisi pro nový trestní řád, která má na starosti paragrafové znění, převzal od prof. Dagmar Císařové soudce Nejvyššího soudu Jiří Říha.

Abychom vysvětlili, co tato změna znamená, je nutný malý návrat do nedávné minulosti.

Soudci nic psát nebudou!

O nutnosti modernizovat trestní řád, který v základní podobě pochází z roku 1961, mluví každá politická reprezentace. A tento plán se rovněž pravidelně objevuje v programových prohlášeních vlád, tak jak přicházejí a odcházejí.

Vlak ujel už poněkolikáté. V roce 2009 byl přijat nový trestní zákoník, na nějž má nový trestní řád organicky navazovat. Jenže od té doby už znovu uplynulo deset let.

Ostatně o koncepční zastaralosti hovoří i dokument, který se jmenuje Východiska a principy nového trestního řádu, který už v roce 2014 vytvořila komise vedená dnešním předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem.

„Platný zákon o trestním řízení soudním je přes značný počet novelizací ve své koncepci stále poznamenán politicko-právní doktrínou státu ovládaného komunistickou ideologií založenou na třídním pojetí, jejímž hlavním smyslem bylo potlačovat tzv. nepřátelské třídy, a to i prostředky trestního práva uplatňovanými v trestním řízení,“ píše se v dokumentu Šámalovy komise.

Jedním z odrazů této doktríny do jednotlivých ustanovení trestního řádu je i úprava návrhu na povolení obnovy řízení. Rozhoduje o ní stejný senát nebo soudce, který obžalovaného soudil v původním řízení. A je zcela zřejmé, že tento model může být ovlivněn neochotou soudců připustit nové důkazy, které by mohly původní rozhodnutí zvrátit. Právě „novost“ těchto důkazů je plně na posouzení obnovovacího soudu a je také nutnou podmínkou, aby mohla být obnova řízení povolena.

Jenže už na jaře roku 2015 je všechno jinak.

Nástupce Heleny Válkové, která jako ministryně spravedlnosti Šámala o vedení komise požádala, Robert Pelikán nechtěl, aby se soudci podíleli na legislativě. Komisi svěřil prof. Dagmar Císařové a práce na přípravě nového trestního řádu se když ne zpomalily, pak rozhodně vydaly jiným směrem.

Části trestního řádu, které komise připravila pod vedením Dagmar Císařové, ministerstvo loni zveřejnilo na svém webu. A znovu velmi jemně řečeno, nesetkaly se u odborné veřejnosti s vřelým přijetím.

Ministerstvo v této době nepředpokládalo, že by návrh na povolení obnovy řízení prošel jakoukoli změnou.

Obnova řízení je mimořádný opravný prostředek, jehož účelem je odstranit rozhodnutí, která neodpovídají skutkovému stavu, protože se objevily důkazy, které nebyly v průběhu původního řízení známy, a které pro navrhovatele mohou znamenat příznivější rozhodnutí ve věci. Důvodem je tedy změna skutkového stavu a je logické a plně v souladu se zásadou ekonomie, aby případ (a to ať jeho obnovu, tak i nové řízení) posuzoval soud, který se tím původně zabýval a má již o obsahu spisu znalosti,“ říkal v roce 2016 mluvčí ministerstva Daniel Škvařil.

Varianty jsou znovu na stole

Letos v lednu ovšem došlo k další změně v čele komise. Dagmar Císařovou nahradil soudce Nejvyššího soudu Jiří Říha. Důležitá zpráva pro zmíněné novinky zní, že se komise rozhodla vrátit k původním východiskům, která sepsala ještě pod Šámalovým vedením. Ten se ostatně na práci opět aktivně podílí – poté, co na jednání komise nebyl za vedení prof. Císařové zván. Stejně jako řada dalších odborníků z praxe.

Znovu citujme z uvedeného dokumentu, na jehož půdorysu by měl být nový trestní řád vystavěn.

„U mimořádných opravných prostředků bude především rozšířena možnost podat návrh na obnovu řízení, a to širším vymezením „nových skutečností“ a „nových důkazů“, přičemž rozhodování o obnově řízení (tzv. řízení obnovovací – judicium rescidens) bude přesunuto na odvolací soudy, anebo při zachování příslušnosti soudu prvního stupně bude alespoň zavedeno rozhodování jiným soudcem soudu prvního stupně, aby bylo vyloučeno, že o obnově řízení budou rozhodovat soudci, kteří se podíleli na rozhodnutí, proti kterému směřuje návrh na obnovu řízení.“

Jinými slovy je na stole možnost odebrat řízení o povolení obnovy z rukou původním soudcům. A to buď ve variantě, kdy by rozhodovaly až odvolací soudy, nebo pokud by rozhodování zůstalo na původním soudu, dostal by ho jiný soudce nebo senát. Jednou z méně pravděpodobných možností je pak ponechání rozhodnutí na stejné instanci, ale přesunutí případu do jiného okresu nebo kraje.

Čas a peníze vs. riziko ovlivnění

Má to svá pro i proti.

Proti mluví především zmíněná zásada ekonomie. Soudce, který už ve věci rozhodoval, zná spis, případ, čili nehrozí časová ztráta.

Po změně naopak už léta volají právníci i experti, kteří pracují na obhajobě údajně nespravedlivě odsouzených. Patří mezi ně i soudní znalec, genetik Daniel Vaněk, který spustil českou odnož projektu Nevina (Innocence Project), známého především z USA.

Podle Vaňka je jednou z překážek nároku na férové posouzení, zda obnovu řízení povolit, právě fakt, že je v rukou původního soudce. „Nelze totiž vyloučit, že obnovu nepovolí jen proto, aby se nepřišlo na to, že odsoudil nevinného,“ říká Vaněk.

Na podobné problémy ostatně léta narážejí v USA, kde je vyhledávání nevinných pomocí nových vědeckých metod posuzování stop zatím nejdál. Za poslední čtvrtstoletí tam opustilo věznice přes 1700 nespravedlivě odsouzených. “S ochotou systému trestního soudnictví a orgánů policie spolupracovat na objevování justičních omylů je to samozřejmě různé. Často natrefíme na opravdu tuhý odpor,” říká Mark Godsey, jedna z vůdčích osobností amerického Innocence projektu.

HlídacíPes.org v minulých dnech oslovil justiční odborníky, soudce, advokáty, státní zástupce i právní teoretiky s anketní otázkou, jaký model by považovali do budoucna za nejvhodnější. Stejně tak byli osloveni všichni poslanci klíčového ústavně právního výboru. Výsledky ankety přineseme v následujících dnech.


Článek je součástí projektu Nevina, který HlídacíPes.org připravuje za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Cílem projektu je popsat případy domněle či skutečně nespravedlivě odsouzených a ukázat hlavní příčiny, které brání průchodu spravedlnosti.

Líbil se vám tento text?

Podpořte nás prostřednictvím Darujme nebo převodem pomocí QR kódu

Moc děkujeme za podporu!

QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Podpořte novináře