Volby do Evropského parlamentu budou i měřítkem popularity Viktora Orbána. Zatímco se Orbánova strana Fidesz chystá v Bruselu bojovat „za Maďary proti Bruselu“, na domácí půdě se proti její politice zvedá velká vlna odporu. Vede ji bývalý prominentní člen Fideszu Péter Magyar, který upozorňuje na korupci ve vládních kruzích, ale také na čím dál větší problémy v maďarské ekonomice, školství i zdravotnictví. Jeho nová strana TISZA má ambici získat ve volbách do Evropského parlamentu 20 % hlasů.

„Žijeme v novodobém feudalismu, kde Orbán je vladař a všichni ostatní jsou jeho vazalové,“ popisuje Kristian (příjmení nechtěl kvůli vlastní bezpečnosti uvádět, ale redakce ho zná), asi 45letý zaměstnanec státní správy, co mu na současném Maďarsku vadí nejvíc.

Kromě tristní situace ve zdravotnictví i školství a rozdělené společnosti, je to právě „feudalismus“, který Maďaři fandící opozici zmiňují jako zásadní problém současného Maďarska nejčastěji.

Ačkoliv cizinci zní tyto stížnosti na první poslech poněkud zvláštně, při hlubší debatě s lidmi člověk pochopí, co vlastně „orbánovským feudalismem“ mají na mysli.

Maďarskému premiérovi se podle nich za 14 let vlády podařilo napříč státní správou vytvořit systém, který nahrává příznivcům strany Fidesz a velmi komplikuje život komukoliv, kdo s ní nesouhlasí.

Především se to týká menších měst a vesnic. „Lidé se cítí velmi nejistí, protože jejich kariéry, životy závisí často na jednom, dvou lidech, kteří jsou napojeni na Fidesz,“ popisuje Kristian.

„Zvlášť na venkově jsou úřady, samospráva zcela loajální vládě a místní lidé mají strach, že kdyby ji kritizovali, budou potrestáni ztrátou práce, společenského postavení, dosaďte si cokoliv,“ vysvětluje novinářka Viktória Serdultová z nezávislého portálu Hvg.hu.

Podle Roberta Svobody, hungaristy a překladatele žijícího dlouhodobě v Maďarsku, je to právě centralizace všech oblastí veřejného života i systém řízení ekonomiky, které drží velkou část maďarské společnosti v moderním „vazalském“ systému znevýhodňujícím zaměstnance.

„Příznačné je, že například resorty školství i zdravotnictví spadají pod ministerstvo vnitra, tudíž po organizační stránce v mnohém připomínají život v ozbrojených složkách policie. Jednání a dohody prakticky všude ustupují příkazům, nařízením a povelům,“ přibližuje Robert Svoboda situaci v důležitých státních rezortech a poukazuje na další problém.

Na demonstraci do centra Budapešti se začátkem dubna sjelo přes sto tisíc lidí. Demonstrantky z Esztergomu si stěžovaly na mafiánské praktiky vlády, nízké mzdy a otřesný stav zdravotnictví. Foto: T. Engelová

„Vláda rozhoduje bez konzultací či jednání se zaměstnanci dotčených oblastí, debata neexistuje. Svoje nařízení často vydává v noci, mnohdy chybí čas na přípravu nebo na přechod k novým pravidlům. Podobně rozhoduje, co bude zestátněno a posléze třeba předáno/prodáno některému z přátelských oligarchů,“ dodává.

Nepředvídatelný Orbán

Nejistotu v každodenním pracovním životě kvůli překotným vládním rozhodnutím popisuje také Aniko (ani ona příjmení kvůli bezpečnosti nechtěla uvádět). Nepracuje sice ve státním sektoru, ale v nadnárodní společnosti. I té se ale podle Aniko dotýkají vládní nařízení, u nichž podle ní nikdo nikdy neví, kdy začnou platit a na koho dopadnou.

„Fidesz má v parlamentu většinu, ale je to vlastně jedno, protože už od covidu v podstatě uměle udržují stav nouze, který jim umožňuje schvalovat zákony bez souhlasu parlamentu. Vládnou pomocí dekretů, kterými můžou měnit zákony v podstatě z týdne na týden. Třeba teď takhle zavedli daň z nadměrného výdělku pro banky. Nikdo ale neví, co bude za měsíc. Nemůžete se spolehnout na to, že fungujete podle nějakých pravidel, protože vláda je může kdykoliv změnit,“ popisuje Aniko nepředvídatelnost současného systému, která se odráží i v reálné ekonomické situaci.

Podle dubnových údajů Eurostatu postihla Maďarsko nejvyšší meziroční míra inflace (17%) z členských států EU. S 12% hned za ním skončila Česká republika. Už vloni ale Eurostat označil Maďary za druhý nejchudší národ Evropské unie z hlediska skutečné individuální spotřeby.  

A to navzdory tomu, že je Maďarsko dlouholetým příjemcem dotací z EU a i podle evropského plánu obnovy, schváleného koncem minulého roku, by mělo během několika následujících let obdržet v dotacích celkem 10,4 miliardy eur.

Podporovatelé Viktora Orbána jeho nakládání se štědrými dotacemi kvitují například podporou rodinné politiky. Orbán zavedl třeba podporu pro novomanžele (jde pouze o první svazky), kteří rok po svatbě dostávají od státu 5000 forintů měsíčně.

Když tu vyrazíte s nějakým zdravotním problémem do nemocnice, jste v podstatě mrtvý. Zdravotní péče je tu na otřesné úrovni.

Podporuje také babičky, které se chtějí starat o vnoučata a mají odpracováno 40 let. Od roku 2015 můžou mladé manželské páry využít státní příspěvek na rodinné bydlení, pokud slíbí, že budou mít děti. Od jejich počtu se pak odvíjí další benefity.

„Například rodiny se čtyřmi a více dětmi jsou osvobozené od placení daní,“ uvádí novinářka Viktória Serdultová.

Podle Kristiana, který žije v Budapešti a má dvě děti, jsou to ale příspěvky, na které většina běžných menších rodin nedosáhne. Navíc je nepovažuje za tak zásadní jako dotace v jiných sektorech, které jsou podle něj naopak silně podfinancované.

„Čerpáme sice dotace z Evropské unie, ale žijí z nich jen elity. Za posledních 14 let se tu objevilo mnoho multimilionářů, kteří jsou všichni nějak napojeni na Fidesz. Přitom, když tu vyrazíte s nějakým zdravotním problémem do nemocnice, jste v podstatě mrtvý. Zdravotní péče je tu na otřesné úrovni. V podstatě vám nepomůžou. Na vyšetření čekáte měsíce,“ popisuje tristní stav maďarského zdravotnictví a dodává, že školství na tom není o moc líp.

„Učitelé mají nízké platy, v podstatě otročí. Tato vláda bere mladým lidem budoucnost a obyvatele udržuje v chudobě,“ říká Kristian, který své děti plánuje po dokončení vysoké školy poslat do zahraničí. „V Maďarsku nemají budoucnost. Alespoň ne pod tímto režimem,“ říká.

Péter Magyar pro plno Maďarů představuje naději na změnu, navzdory svému bývalému propojení se stranou Fidesz. Foto: T. Engelová

Kdo chce změnu?

Jakousi naději podle něj pro podobně smýšlející Maďary představuje nová opoziční tvář a lídr staronové strany TISZA Péter Magyar (Magyar se kvůli volbám do Evropského parlamentu dohodl v půlce dubna na převzetí vedení už zaregistrované malé strany s jejími původními zakladateli).

Někdejší prominentní člen Fideszu a exmanžel bývalé ministryně spravedlnosti Judit Vargové se od února snaží vyburcovat nespokojené Maďary k celonárodním protestům a jeho strana TISZA ( Tisztelet és Szabadság – Respekt a svoboda) kandiduje v červnových volbách do Evropského parlamentu.

„Opozice tu měla už tolik příležitostí, ale nikdy je nenaplnila. A teď se objevil Péter Magyar, který je sice původně spjatý s Fideszem, ale to může být i jeho výhoda. Ví, jak manipulují, jak korumpují. Je rozhodný, velmi profesionální, má organizační talent, líbí se mi i jeho projevy, takže v něj vkládám naději,“ říká Kristian k blížícím se eurovolbám, které můžou zásadně ovlivnit i vnitropolitickou situaci v Maďarsku.

Fidesz získal v posledních volbách do Evropského parlamentu před pěti lety 13 křesel z možných 21, tedy nadpoloviční většinu. Kandidáti Tiszy, kteří teprve od půlky dubna sbírají po Maďarsku podpůrné hlasy, by rádi tento poměr změnili.

„Fidesz měl vždy přes 50 % hlasů, pokud na ně nedosáhnou, bude to pro ně velká porážka, pokud nepřekročí 40 %, tak zkolabovali. A pokud naopak my získáme 20 %, bude to pro nás dobré znamení,“ řekl pro HlídacíPes.org začátkem dubna v rozhovoru Péter Magyar.

Podle institutu Századvég, který z provládních kruhů v podstatě jako jeden z mála komunikuje s novináři, Orbán Magyara jako hrozbu nevnímá. Századvég uvádí, že Fidesz má pevné jádro zhruba dvou milionů voličů, které mu nikdo nepřetáhne.  

Hungarista Robert Svoboda ale Orbánovu pozici jako zcela neochvějnou nevnímá. „Žádná z parlamentních stran nemá přijatelnou a přitažlivou odpověď na stávající politickou a ekonomickou krizi, inflaci, pokles životní úrovně, proto se v těchto týdnech tenčí i tábor nejzarytějších Orbánových příznivců, o kterém se tradičně mluví jako o ,dvoumilionovém‘. Tito odpadlíci však většinou přecházejí mezi ,nerozhodnuté‘ a kroky Pétera Magyara zatím sledují zpovzdálí,“ říká Svoboda o předvolební situaci.

Orbánovi voliči podle něj slyší na antikomunistickou rétoriku, kterou dosavadní levicová opozice Ference Gyurcsányho neměla šanci podkopat.

Magyar je ale podle Svobody jiný. „Jádro úspěchu spočívá v tom, že Péter Magyar nemůže být spojován s tradičními stranami protiorbánovské opozice. Je to nový fenomén, který se objevil nečekaně, ale právě i proto ho lze považovat za signál eroze Orbánova režimu, včetně opozičních sil. Hlasy ubírá oběma táborům,“ říká Svoboda.

Rozeštvané Maďarsko

Vláda proti Magyarovi spustila velkou dehonestační kampaň. Ve státních médiích ho označují za „domácího násilníka,“ což o něm prohlašuje i jeho bývalá žena Judit Vargová.

Ta měla sama vést kandidátku Fideszu do Evropského parlamentu, kdyby nemusela v únoru rezignovat z funkce ministryně spravedlnosti kvůli podepsání milosti pro člověka zapleteného do pedofilního skandálu. Velké částky Fidesz investuje také do diskreditačních plakátů, kde celou opozici viní z „braní amerických dolarů“.

Za štvavé kampaně proti uprchlíkům, Sorosovi, opozici utrácí vláda miliony forintů. Tento plakát například viní členy opozičních stran, že se „Nechali koupit za americké peníze“. Foto: T. Engelová

„Vláda se z Magyara snaží udělat domácího násilníka i Gyurcsányovu loutku, tedy postavu patřící k levicově liberální části politického spektra. Zdá se však, že tyto propagandistické pokusy fungují jen u opravdu skalních příznivců Fideszu,“ říká k tomu Robert Svoboda.

Právě štvavé kampaně a rozdělování společnosti jsou podle něj věci, které obtěžují čím dál větší množství Maďarů, a i ty se snaží Péter Magyar oslovit. 

„Štvavé kampaně Maďarsko opravdu rozeštvaly, ve společnosti to zvyšuje jednak stupeň agresivity, jednak depresi. Proto je důležité, že jedním z témat, o kterých Magyar v kampani mluví, je skoncování s těmito metodami,“ říká Svoboda.

Potvrzuje to i Aniko, která se svým manželem přišla začátkem dubna na demonstraci pořádanou Péterem Magyarem v Budapešti.

„To umělé vytváření nepřátel a štvavost mě na Orbánově režimu vadí nakonec vlastně nejvíc. Vláda normalizuje ,permanentní boj‘ proti nějakému nepříteli. Neustále nám třeba vnucují, že se musíme bát migrantů, že je musíme nesnášet. Moje sestra je ale také migrantka, žije ve Švýcarsku,“ popisuje Aniko atmosféru v maďarské společnosti, ze které se bude podle ní dlouho vzpamatovávat.

„Před Orbánem určitě nebylo tolik agrese, nenávisti. Teď neuplyne měsíc, aby všude po městě nevisely plakáty, které někoho špiní. Pokud se vládě něco nelíbí, okamžitě na to nasměruje štvavou kampaň. Utrácí za to miliony, které přitom má od nás, z našich daní. To je na tom to nejšílenější,“ říká smutně Aniko.

Sama prý podpoří Pétera Magyara a to i navzdory tomu, že měla zásadní výhrady proti tomu, že zveřejnil tajnou nahrávku své exmanželky, na které Vargová popisuje korupci ve vládních kruzích.

„Tohle pro mě bylo absolutní ne. I kdyby byla jaká byla, nikdy nenahráváš svého partnera, jenže na druhou stranu. Když chcete svrhnout režim tohoto typu, je to jedna z metod. Sice s ní nesouhlasím a rozhodně bych něco takového nechtěla vidět v příští vládě, ale pokud to teď jinak nepůjde, tak proti Orbánovi je dobré vlastně cokoliv, protože to je člověk, který se nezastaví před ničím,“ říká Aniko a ke své vizi budoucnosti dodává: „Pojďme nejdřív zlomit tento režim a budujme lepší, čistší budoucnost.“