Habemus legem – máme zákon, zvolal na twitteru přesně před půl rokem ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO). Teď jde zákon o státním zastupitelství do vlády, ministr s ním dnes seznámí média. Co se za půl roku změnilo? Státní zastupitelství dál vzbuzuje pochybnosti účelovým výběrem kauz. Dál nepanuje shoda na klíčových parametrech zákona a hrozí, že ho vedle soudců a advokátů nakonec odmítnou i sami žalobci. A navíc se prokázalo to, o čem se před půl rokem jen šeptalo – nezvyklý zájem americké ambasády.

Ať už na zastupitelství USA v Praze přes poledne dělávají cokoli, dnes si tamní úředníci, kteří mají na starosti justici a protikorupční prostředí, nejspíš zapnou vysílání ČT24. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán má ve 13 hodin představit další verzi zákona o státním zastupitelství a zájem o tuto normu je z americké strany nezvykle velký.

Když před rokem nastoupil současný americký ambasador Andrew Schapiro do funkce, vedla jedna z jeho prvních cest do Brna za nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Na schůzce by nebylo nic zvláštního, kdyby byla vedena protokolárně. Jenže Zeman tehdy jednání potvrdil až na dotaz serveru Česká justice, a navíc odmítl prozradit, o čem bylo. Prý na tom neexistuje veřejný zájem.

Minulé úterý pozval Schapiro na oběd poslance sněmovního ústavně-právního výboru. Oficiálně proto, aby se jich zeptal na nedávno přijatý zákon o registru smluv. Řeč ale byla i o zákonu o státním zastupitelství.

Jednání za ČSSD vede osobně premiér

Poslanci z ústavně-právního výboru stojí přitom stranou hlavního vyjednávání. Důvod je jednoduchý – Pelikán se s nimi nebaví. Jejich připomínky si vyslechl v dubnu během semináře v Kroměříži, další vyjednávání za ČSSD už vede přímo premiér Bohuslav Sobotka.

„Je správné, aby ministři nevyjednávali s výborem, my jsme si své kolečko odbyli. Výhrady, které jsme si řekli, tlumočil panu ministrovi pan premiér, a to je určitě správný postup,“ říká šéf ústavně-právního výboru Jeroným Tejc.

Tejc: Nezašli dál, než by zašli novináři

Tejc na zájmu ambasády nic znepokojujícího nevidí, další členové výboru jsou ale ostražitější. „Takových debat je spousta a otázky nezašly dále, než by zašly od jakéhokoli novináře,“ říká Tejc.

Kritičtější je naopak exministryně spravedlnosti a bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová (ČSSD), dnes rovněž členka sněmovního výboru. „Co se nám cizí mocnost plete do naší legislativy?“ citoval ji minulý týden server Echo24.

Rovněž Pelikánova předchůdkyně ve funkci Helena Válková (ANO) nepovažuje jednání za standardní. „Nechci ani věřit tomu, že bychom zákon neformálně konzultovali na americké ambasádě, protože jde o vnitřní záležitost České republiky. A jako takovou bych ji nikdy na jakoukoli ambasádu konzultovat nechodila. A pokud k tomu došlo, považuji to za chybu,“ řekla Válková.

Nic znepokojujícího na konzultacích o návrzích zákonů naopak nevidí další z exministrů spravedlnosti, poslanec Pavel Blažek (ODS). Za „nesprávné a nezákonné“ by považoval, až kdyby jiný stát například zasahoval do personálního obsazení justice či státního zastupitelství.

Stop machinacím v přípravném řízení

Proč by měl zákon o státním zastupitelství zajímat veřejnost, která se dění v justici nevěnuje a způsob uplatňování veřejné žaloby v Česku stojí mimo její pozornost? Jde o to, že vyšší stupně státního zastupitelství vzbudily v minulých letech pozornost účelovým „vyzobáváním“ kauz a manipulacemi s místní a věcnou příslušností.

HlídacíPes.org to popsal třeba v aktuální kauze České pošty a údajného úplatku pro ČSSD a ministra vnitra Milana Chovance, o který si měl říct expolicista Kamil Choc podnikateli Lukáši Čadkovi. Banální případ dozorovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze a vyšetřoval ho Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, aniž by k tomu byly dány zákonné podmínky.

Poslanec Tejc upozorňuje i na nestandardní postup žalobců v přípravném řízení u kauzy Davida Ratha nebo trojice exposlanců ODS, kteří byli před dvěma lety obviněni v kauze tzv. trafik. „Bylo velmi podivné, že byli převáženi na různá místa. Existuje institut zákonného soudce, a ten musí být naplněn,“ říká Tejc.

Podobným praktikám chtějí poslanci do budoucna zabránit. A pokud by zákon neobsahoval pojistky proti takovému zneužití, nebude ve sněmovně průchodný.

Spor je i o platy a přeobsazení krajů

Pro ČSSD je dále například nepřijatelné, aby žalobci z rušených vrchních státních zastupitelství odcházeli na nižší stupně se stejně vysokým platem, jaký pobírali na VSZ. Kritizuje i plán, podle něhož by do jednoho roku měli být vyměněni všichni vedoucí krajští státní zástupci i jejich náměstci. „Není možné, aby jedna vláda, byť je to naše vláda, dosáhla během funkčního období výměny všech vedoucích žalobců v krajích,“ varuje Tejc.

A výhrada mimořádně silná – plánovaný protikorupční speciál nad sebou musí mít dohled. Ve hře jsou dvě varianty, buď dohled Nejvyššího státního zastupitelství, nebo dokonce soudu. V současné podobě je speciál fakticky nekontrolovatelný, jde o „státní zastupitelství uvnitř státního zastupitelství“.

Nakolik Pelikán těmto výhradám ustoupil, bude jasné poté, co zákon jako celek schválí (nebo neschválí) vláda a v jaké podobě doputuje do sněmovny. Na jedné straně stojí poslanci včetně koaličních, kteří jsou připraveni ho ostře „očesat“.

Žalobci chtějí všechno, nebo nic

Proti tomu ovšem stojí druhé riziko, že se zákon v takové podobě nemusí líbit samotným špičkám státního zastupitelství, které jeho původní verzi dokonce samy vytvořily, a tu nynější nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman letos na jaře ministrovi „schválil“. Pak by se mohli nejsilnější lobbisté za přijetí zákona, kterými lidé kolem Zemana jsou, obrátit naopak proti němu.

Tyto výhrady formulovala v červenci v rozhovoru pro týdeník Euro pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová: „Pokud se ukáže, že aktuální návrh zákona není průchozí – a myslím si, že důvody pro to mohou být politické, nikoli odborné –, pak pro mě bude důležitější, aby neprošel, než aby prošel, ale s takovými koncepčními zásahy, že stav státního zastupitelství bude horší než dnes.“