Bývalý řecký europoslanec Stelios Kouloglou byl špehován pomocí špionážního softwaru Pegasus v době, kdy se sám podílel na vyšetřováni zneužívání spywaru. Potvrdila to tento týden organizace Citizen Lab, která provedla zpětnou forenzní analýzu jeho telefonu. Jde o první známý případ, kdy byl spywarem infikován telefon člena europarlamentního výboru PEGA, a mohlo tak dojít k úniku citlivých informací.

Kouloglou kontaktoval v květnu 2026 organizaci Citizen Lab. Ta provedla forenzní analýzu jeho iPhonu.

„Zjistili jsme, že Stelios Kouloglou byl napaden spywarem Pegasus během svého působení ve výboru PEGA, který vyšetřoval zneužívání sofwaru Pegasus a dalších spyware v Evropě. Prostřednictvím forenzní analýzy jeho zařízení jsme zjistili, že útočníci mohli mít přístup k důvěrným dokumentům a jednáním výboru,“ informoval tento týden Citizen Lab.

Přístroj řeckého europoslance byl podle zjištění Citizen Lab napaden spywarem hned dvakrát.

„Tyto infekce v tuto chvíli nepřipisujeme žádné konkrétní vládě a nenašli jsme žádné náznaky, že by za ně byla zodpovědná řecká vláda. Místo toho zaznamenáváme překrývání mezi prvním případem napadení a dříve identifikovanou kampaní Pegasus zaměřenou na rusky a bělorusky mluvící novináře a aktivisty v exilu v Evropě, což naznačuje, že za ně je zodpovědný zákazník Pegasus s oprávněním ke špionáži ve více evropských zemích.“

Zmíněný případ, v němž mělo být špehováno sedm rusky a bělorusky mluvících nezávislých novinářů a opozičních aktivistů se sídlem v Evropě, odhalil Citizen Lab v květnu 2024. K hackerským útokům mělo dojít mezi srpnem 2020 a lednem 2023.

Přímé ohrožení investigativní žurnalistiky

Stelios Kouloglou je řecký investigativní novinář, který byl v roce 2015 a poté znovu 2019 zvolen poslancem Evropského parlamentu. Pracoval pro řecký rozhlas a televizi v Paříži (1983–1984), Moskvě (1989–1993) a bývalé Jugoslávii (1992–1995). Později, v roce 2008, založil Televizi bez hranic (TVXS), pro kterou také sám pracoval jako novinář.

Výbor PEGA, vedený nizozemskou europoslankyní Sophií In’t Veldovou, byl založen v březnu 2022 jako reakce na zveřejnění investigace skupiny médií s názvem Projekt Pegasus.

Tato investigace v červenci 2021 odhalila, jak se novináři, aktivisté, politici a další členové občanské společnosti ve více než 50 zemích stali terčem hackerských útoků vlád pomocí softwaru Pegasus. Napadených novinářů bylo nejméně 180.

Výbor PEGA měl za úkol vyšetřit rozsah používání špionážního softwaru v rozporu s právem EU. Stelios Kouloglou se stal náhradníkem ve výboru PEGA dva týdny po jeho založení.

Jeho mobilní zařízení bylo podle Citizen Lab poprvé infikováno asi o sedm měsíců později, 21. října 2022. V tomto období výbor PEGA připravoval svou první zprávu, v níž se zaměřil na obvinění z nasazení špionážního softwaru v Polsku, Maďarsku, Řecku, na Kypru a ve Španělsku.

Kouloglouovo zařízení bylo podle zjištění organizace Citizen Lab podruhé napadeno hackery 6. a 7. března 2023, kdy se účastnil intenzivních diskusí týkajících se finální verze zprávy výboru PEGA. K hacknutí mělo dojít v době, kdy Kouloglou cestoval z Atén do Bruselu.

„Tento případ potvrzuje, že zneužívání komerčního spywaru proti novinářům, aktivistům nebo politikům není teoretická hrozba, ale realita. Pokud se terčem může stát i europoslanec vyšetřující právě zneužívání spywaru, je zřejmé, že evropská pravidla stále nejsou dostatečná. Evropská unie musí důsledně vyšetřovat podobné případy a být připravena uvalit cílené sankce na státy i společnosti, které se na nezákonném nasazování spywaru proti občanům a institucím EU podílejí,” řekla pro HlídacíPes.org česká europoslankyně Markéta Gregorová.

Ta byla rovněž členkou výboru PEGA a nyní je součástí pracovní skupiny v europarlamentu, která na práci výboru PEGA navazuje.

Pracovní skupinu inicioval italský europoslanec Sandro Ruotolo (S&D), který je sám bývalým novinářem.

„To, co vidíme dnes v Evropě, je krize a úpadek demokracie. Sledování novinářů pomocí spyware je zásadním omezením svobody tisku. Zdroje již nemohou novinářům důvěřovat, když neví, zda novináři nejsou špehováni. To představuje přímé ohrožení pro existenci investigativní žurnalistiky jako takové, a to se mě velmi dotýká,“ řekl Ruotolo v lednu pro HlídacíPes.org.

Řekové žalují majitele Predatora

Novináře chrání nyní před zneužitím spywaru Evropský zákon o svobodě médií (EMFA), konkrétně jeho článek 4. Ten vstoupil v účinnost 8. srpna 2025. O tom, zda EMFA skutečně může efektivně ochránit novináře před nezákonným špehováním, se dosud vedou spory. HlídacíPes.org měl ale možnost vidět právní výklad, který účinnou ochranu novinářů s pomocí tohoto zákona potvrzuje.

Jedním z nejsledovanějších procesů v souvislosti se špehováním novinářů, ale také politiků a vojenských představitelů, je v současné době aféra s názvem „řecká Watergate“.

Tato kauza zahrnovala špehování více než 80 lidí v Řecku. Jednou z obětí byl také novinář Thanasis Koukakis, který o své zkušenosti se spywarem již dříve vypovídal před výborem PEGA.

V případu řecké Watergate soud první instance usvědčil čtyři osoby ze společnosti Intellexa, která je majitelem sofwaru Predator, včetně zakladatele firmy Tala Diliana, ke 126 letům trestu. Podle řeckých zákonů mají ale pouze osm let strávit ve vězení. Všichni obžalovaní se odvolali a zůstanou až do ukončení odvolacího řízení na svobodě.

Osm Řeků, kteří byli špehováni v této kauze spywarem Predator, zažalovalo tento týden Intellexu a 13 osob spojených s touto společností o odškodnění. Požadují celkovou kompenzaci ve výši přibližně 7,6 milionu eur, řekl místní zpravodajské agentuře právník obětí Zacharias Kesses.

Mezi žalobci jsou bývalý bezpečnostní manažer společnosti Meta, novináři Thanassis Koukakis a Spyridon Sideris, dva právníci, bývalý ředitel forenzních laboratoří řecké policie, bývalý šéf řecké zpravodajské agentury a exúředník zpravodajských a policejních složek.

Majitel firmy Intellexa Tal Dillian obvinil řeckou vládu a zpravodajskou agenturu ze spáchání „konspiračního trestného činu“, jehož cílem bylo skrýt vlastní pochybení. Tvrdí, že Intellexa poskytuje špionážní software pouze vládním zákazníkům a nehraje žádnou roli při identifikaci cílů.

Soudní proces v případu žádosti o kompenzaci má začít v dubnu 2027.

Centrem exportu Kypr a Bulharsko

Hackerský software Pegasus vyvinula a vlastní izraelaská společnost NSO Group. Také tato firma uvádí, že poskytuje jen „oprávněným zákazníkům, což jsou pouze vlády, technologii, která jim pomáhá v boji proti terorismu a trestné činnosti“.

V roce 2020 odhalily izraelské noviny Ha’arec, že skupina NSO prodala software Pegasus do Spojených arabských emirátů a dalších států Perského zálivu za účelem sledování protirežimních aktivistů, novinářů a politických vůdců konkurenčních zemí.

V roce 2021 analýza organizace Amnesty International informovala, že Pegasus se široce využívá proti významným osobnostem včetně novinářů a aktivistů. Podle Citizen Lab byl tento spyware použit v roce 2019 ke sledování bývalého ministra Romana Giertycha a opozičního poslance Krzysztofa Brejzy, který se později stal europoslancem.

V roce 2021 měla být špehována také varšavská prokurátorka Ewa Wrzoseková. Kauza dostala přízvisko Evropská Watergate.

Polská strana PiS, která byla v té době ve vládě, nepopřela pořízení spywaru Pegasus, pouze jeho nasazení na opoziční osobnosti.

„Můžeme s jistotou předpokládat, že všechny členské státy EU si zakoupily jeden nebo více komerčních špionážních produktů,“ uvádí zpráva europarlamentního výboru PEGA. Zejména Kypr a Bulharsko podle europoslanců hrají roli exportních center. „Evropa se tak stala centrem exportu (spywaru) do diktátorských a represivních režimů, jako je Libye, Egypt a Bangladéš.“

Pracovní skupina europoslance Ruotola bude vyžadovat především přijetí doporučení, která formuloval výbor PEGA a Evropský parlament je schválil v červnu 2023. Dosud ale nebyla Evropskou komisí implementována, poukazují europoslanci.