KOMENTÁŘ. Poslanci a poslankyně vyrážejí na odpočinek, začínají parlamentní prázdniny. Správný čas zrekapitulovat to, jak si za zhruba půl roku svého vládnutí Andrej Babiš v čele své vlády překresluje Českou republiku k zájmům svým i zájmům svého byznysu.

Politická pěna dní nabízí spoustu témat, která přivolávají rychlou pozornost a naopak ji ubírají tam, kde by byla potřeba.

Třeba od zákonů, které pomáhají měnit tuto zemi – ovšem nikoli v zájmu celku, ale zájmů individuálních.

V zákrytu různých (pseudo)témat a skandálů – často v režii Motoristů – vznikají zákony, které Andreji Babišovi pomáhají utužovat moc nad Českem, mají jej do budoucna chránit i pomáhat byznysu jeho firem.

Smršť poslaneckých návrhů

Výmluvné je, že neobvyklé množství důležitých zákonů tato vláda tlačí přes poslanecké návrhy. Formálně je to v pořádku, ale…

Když se z toho stává modus operandi, nelze nevidět snahu vyhnout se tomu, aby do přípravy někdo příliš mluvil. Připomínkové řízením, kde je normálně prostor upozornit na chyby a přizpůsobit změny jiným souvisejícím zákonům, se prostě nekoná.

I předchozí vláda takto prosadila třeba novelu azylového zákona nebo návrh zákona na zavedení korespondenční volby v zahraničí. Argument, že „to přeci dělala i Fialova vláda“ je však platný, už nyní je ale zcela patrný rozdíl.

Za celé období předchozí vlády bylo cestou poslaneckých návrhů předloženo 132 zákonů či novel, ale schváleno jich bylo jen dvacet.

Všechny ostatní neprošly, často zůstaly jen v 1. čtení, a to proto, že šlo především o opoziční návrhy. Tedy o jakousi „přípravku“ na to, co sledujeme dnes.

Naopak ke konci června, tedy za půl roku Babišovy vlády, přistálo v Poslanecké sněmovně již 57 poslaneckých návrhů zákonů.

Mezi nimi i ty, které přinášejí zásadní změny i otevřeně nahrávající Andreji Babišovi a jeho byznysu. K nim detailněji níže.

Nový zákon je sepsán ve stylu vítěz bere vše. Riziko čistek a nepotismu je ohromné, očekávat lze výměnu „nevhodných“ expertů za loajální kádry…

Laik žasne, odborník se diví

Prvním poslaneckým zákonem, který už sněmovnou doslova proletěl, je rozsáhlá novela stavebního zákona.

Ministr průmyslu a vicepremiér Karel Havlíček ji prezentuje jako „úklid po pirátských experimentech se stavebním řízením“. Tvrdí, že výsledkem bude méně razítek a úřadů, úspory stavebníků a více pravomocí obcím a samosprávám a že na revoluční změně se podílely „profesní spolky, asociace, obce a úřady“.

Jenže odborná veřejnost přitom do návrhu vůbec mluvit nemohla. Profesní spolky, jako třeba Česká komora architektů a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků se naopak chytá za hlavu a aspoň na dálku vzkazovala, že „zdůvodnění razantního až brutálního zásahu do stavebního práva vychází z nepodložených údajů“.

Kritizují zejména oslabení památkové ochrany a vlivu obcí v některých typech řízení.

Novela navíc obsahuje stovky změn a má dopad na desítky jiných zákonů – například na lesní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny, o ochraně zemědělského půdního fondu, energetický zákon, zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, o myslivosti, o pohřebnictví a dokonce mění i trestní zákoník, čímž výčet zdaleka nekončí.

Skoro to také vypadá, že hlavním cílem poslaneckého návrhu bylo nahrát developerům a odstřelit vliv památkové ochrany. Význam památkové rezervace nebo památkové zóny má být totiž ve stavebních řízeních radikálně umenšen.

Dodejme, že v oboru výstavby a developmentu například v Praze, Průhonicích či ve Špindlerově Mlýně se věnovaly a věnují firmy z portfolia Andreje Babiše – Imoba a Hartenberg.

Pohlídat si úřednickou loajalitu

Cestou poslaneckého návrhu jde – a sněmovnou hladce prochází – i zákon o státních zaměstnancích. Možná spíše zákon o ochočení státních zaměstnanců.

Snaha politiků podřídit si státní správu není samozřejmě nic nového. Vždy je jednodušší úředníky vyhodit, než je motivovat a přesvědčit, že nastolený směr je správný a změny nutné.

Nový zákon je sepsán ve stylu vítěz bere vše. Riziko čistek a nepotismu je ohromné, očekávat lze výměnu „nevhodných“ expertů za loajální kádry (jak vidíme už teď na ministerstvu životního prostředí okupovaném Motoristy), zastrašuje a zvyšuje závislost úředníků na aktuální politické garnituře ve stylu „komu se to nelíbí, může jít“.

Jak v rozhovoru pro HlídacíPes.org upozornil protikorupční expert, dnes analytik Pirátů, Janusz Koneczny, úředníci se bojí jakkoli rozhodnout proti Agrofertu, respektive o jeho dotacích: „Úředníci jsou pod velkým tlakem. Tím je ale nechci omlouvat. Mohu s nimi soucítit, ale jde o veřejné peníze a oni musí rozhodovat ve veřejném zájmu.“

Zákon zaručí, že vyhodit nepohodlného (vzpurného, příliš zásadového…) úředníka bude mnohem snazší. Ruší i speciální služební poměr a zavádí pravidla podle zákoníku práce.

Klíčovou roli při jmenování, odvolávání, hodnocení výkonu a odměňování vedoucích státních zaměstnanců a státních tajemníků bude mít politické vedení.

Skončí Služební komise – nezávislý odvolací orgán, který dosud pomáhal chránit vrcholné úředníky před politickým tlakem. Nyní bude možné se výpovědi bránit jen soudní cestou – tedy dlouze a draze.

Teď už se nebude pracovat pro stát, nebo konkrétní ministerstvo, ale zcela personalizovaně – pro Schillerovou, Havlíčka, Macinku, Klempíře, pro Babiše…

Otevřeně probabišovské pasáže má i chystaná novela trestního řádu pod hlavičkou modernizace trestního řízení.

Jak uchovat Agrofertu miliardy

Otevřeně výhodně pro Babiše je pak sepsána poslanecká novela zákonu o střetu zájmů.

Návrh zní, že u člena vlády by se střet zájmů týkal jen resortu či úřadu, který daný politik přímo vede. Tedy ne, jako dnes, obecně na čerpání dotací a veřejných peněz.

Návrh také výslovně upravuje, že má jít jen o nenárokové dotace. Firmám spojeným s Andrejem Babišem by to zajistilo přístup k dotacím a ke všem veřejným zakázkám mimo Úřad vlády.

Klíčovým bodem je i zkrácení lhůty pro zpětné vymáhání neoprávněně proplacených dotací z deseti na čtyři roky. To by znemožnilo vymáhání většiny starších dotací vyplacených Agrofertu v době, kdy byl Babiš poprvé premiérem.

„Novela je frontálním útokem na protikorupční legislativu, jehož jasným cílem je zrušit klíčová pravidla pro poskytování dotací a zakázek členům vlády. Nelze zároveň odhlížet ani od skutečnosti, že návrh představuje zásadní úlevu pro předsedu vlády Andreje Babiše, který má se střetem zájmů dlouhodobý problém,“ komentuje to právník protikorupční organizace Transparency International Kryštof Doležal.

Otevřeně probabišovské pasáže má i chystaná novela trestního řádu pod hlavičkou „modernizace trestního řízení“.

Jedna z navržených změn může mít přímý význam pro budoucí pokračování kauzy Čapí hnízdo Andreje Babiše: návrh, podle něhož odvolací soud po zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně nově nemůže nalézacímu soudu závazně určovat, jak má hodnotit důkazy a jaká skutková zjištění má učinit.

Vzpomínka na zaklekávání

Způsobem, jak snáze odměnit své věrné či koaliční partnery mimo vládní funkce, jsou pozice ve vedení a kontrolních orgánech státních a polostátních firem.

Skupina koaličních poslanců navrhla zrušení nominačního zákona, který dnes stanovuje formální postup při výběru kandidátů do vedení státních a polostátních firem.

Kritici varují, že by to otevřelo větší prostor pro politické nominace bez veřejné kontroly, respektive  bez formálního prověření toho, zda má kandidát aspoň nějaké kompetence.

Tento zákon byl přitom přijat za předchozí vlády Andreje Babiše v roce 2019.

Nová Babišova vláda již vedení řady státních podniků vyměnila: v České poště, Lesích ČR, Všeobecné zdravotní pojišťovně, společnostech ČEPS, MERO, Explosia, Vojenské lesy a statky, České dráhy, ČD Cargo nebo KRNAP.

Poslední červnový den se novým předsedou dozorčí rady energetické skupiny ČEZ stal místopředseda koaličního hnutí SPD Radim Fiala. Do čela rady, do níž ho na začátku června jmenovala valná hromada podniku, ho zvolili ostatní členové rady.

Na možnost „zaklekávání“ na nějakým způsobem vzpurné firmy, jak jsme to viděli v období první Babišovy vlády, by to mohl být zajímavý nástroj.

Naopak mnohem silnější možnosti kontroly si do zákona o praní špinavých peněz vepsalo ministerstvo financí Aleny Schillerové.

To předložilo v dubnu 2026 návrh zákona o ekonomické ochraně státu, který má formálně naplnit novou evropskou směrnici, ovšem česká verze jde výrazně za rámec toho, co Brusel požaduje.

Přidává značné pravomoci Finančnímu analytickému úřadu, který by mohl například přímo zakázat advokátovi výkon profese a prolomit advokátní tajemství a rozšiřuje i některé policejní pravomoci nad rámec toho, co EU vyžaduje.

„Návrh zavádí povinnost České advokátní komory ukončit výkon advokacie tomu, komu to nařídí FAÚ. Není to tak, že by úřad advokáta sám vyškrtl, ale ze zákona by komora musela poslechnout, bez možnosti jakéhokoli opravného prostředku. Takový systém v žádném členském státě EU, pokud vím, neexistuje,“ varuje advokát a člen představenstva České advokátní komory Kamil Blažek.

Policie by pak mohla vyzvat kohokoliv na ulici a zkontrolovat, kolik má u sebe peněz, ačkoli podle unijní směrnice má jít jen o přeshraniční kontroly a částky nad 15 000 eur. I Nejvyšší soud ve svých připomínkách (tento zákon jde klasickým kolečkem připomínkových řízení) upozornil, že tato navržená pravomoc není vázána na žádné důvodné podezření.

„Zjevně to koliduje s články Listiny základních práv a svobod – konkrétně s článkem o nedotknutelnosti osoby, článkem o nedotknutelnosti soukromí, i s Evropskou úmluvou o lidských právech,“ upozorňuje Blažek.

Na možnost „zaklekávání“ na nějakým způsobem vzpurné firmy, jak jsme to viděli v období první Babišovy vlády, by to ale mohl být zajímavý nástroj.

Přihrávka těm velkým

V běhu je i příprava zákona o předkupním právu na zemědělskou půdu. To si vláda vepsala i do programového prohlášení: „Zabráníme spekulacím se zemědělskou půdou a ochráníme majetek před spekulanty ze zemí mimo EU.“

Jisté je, že novela by pomohla firmám jako je… ano, Agrofert. Ten si drtivou většinu zemědělské půdy, zhruba 124 tisíc hektarů, pronajímá.

Jenže, jak doložili datoví novináři Českého rozhlasu Jan Boček a Jan Cibulka, se zahraničními majiteli, natož spekulanty, to v Česku není nijak horké.

Cizozemské firmy zde obhospodařují pouze 3,2 % české půdy, ty mimoevropské dokonce zcela zanedbatelných 0,023 procenta. Pokud by mělo tedy jít o spekulanty, tak spíše o ty domácí.

Jisté je, že novela by pomohla firmám jako je… ano, Agrofert. Ten si drtivou většinu zemědělské půdy, zhruba 124 tisíc hektarů, pronajímá, respektive – slovníkem občanského zákoníku – ji má propachtovanou, což umožňuje na půdě hospodařit a ponechávat si výnosy z ní.

Účinnost této novely by měla být od 1. července 2027. Plán ostře kritizují zejména malí zemědělci.

„Kategoricky nesouhlasíme, přestože jsme zemědělci a přestože také hospodaříme na propachtované, tedy pronajaté půdě. Protože to je naprosté porušení ústavních práv vlastníka, který se musí rozhodovat svobodně o tom, co se svou půdou udělá. Institut předkupního práva si může kdokoliv kdykoliv sjednat,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.

Podle něj je idea předkupního práva „jen přihrávka určité skupině lidí“ a odpor proti němu chce vést až k Ústavnímu soudu.

Jakkoli tímto končí stručný výčet zákonů, které mění Česko k obrazu Andreje Babiše, pořád jsme na samém počátku funkčního období jeho vlády. Další várky plánů a změn čekají hned po parlamentních prázdninách.