FailedImitator on Foter.com, zdroj

Za co může LEDka. Ministerstvo zdravotnictví má šířit osvětu o škodlivosti modrého světla

Napsal/a Robert Břešťan 20. září 2019

To, že lidské oko obsahuje na světlo citlivé buňky – tyčinky a čípky, se učí už děti na základní škole. Až v roce 2005 vědci objevili, že součástí sítnice jsou i do té doby neznámé gangliové buňky citlivé na modré spektrum světla. Ještě novější jsou pak zjištění o vlivu modrého světla, respektive tmy a spánku na hladiny důležitých hormonů v lidském těle, a tak i na lidské zdraví.

„V posledních pěti letech vznikají po celém světě práce, které prokazují, jak modré světlo ovlivňuje tvorbu melatoninu,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd, dlouhodobý propagátor myšlenky řešit koncepčně světelné znečištění.

Zmíněný melatonin je hormon, který si tělo vyrábí především za tmy. Je označován za nejsilnější antioxidant v lidském těle a je proto spojován s prevencí vzniku nádorového onemocnění.

Poslední modrý foton

Pro tvorbu melatoninu v lidském těle je nezbytná úplná tma. I relativně malé množství světla s modrou složkou dokáže tvorbu tohoto hormonu snížit či dokonce zastavit.

Tématu světelného znečištění i negativního vlivu modrého světla se věnují už i politici. Od února 2017 v Česku pracuje meziresortní ministerská komise pro světelné znečištění.

„Modrá složka světla přes den nevadí, naopak. Jakmile ale zapadne slunce, v přírodě modrá končí a totéž bychom si do určité míry měli simulovat i my. Od posledního modrého fotonu, tedy od vypnutí počítače, televize, či ostře bílé žárovky, trvá hodinu a půl než v těle při spánku a ve tmě začíná vznikat melatonin. Takže kolem takové půl deváté večer, by člověk měl osvětlení v bytě přizpůsobit na světlo s co nejmenší modrou složkou,“ doplňuje Suchan.

 

 

„Například Ministerstvo zdravotnictví má z vládního usnesení zadání pořádat osvětové akce. Vypracovat osvětovou kampaň, aby lidé věděli, že světlo z displeje a televizních obrazovek večer škodí a má vliv na jejich zdraví,“ říká Anna Pasková, ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje Ministerstva životního prostředí, má která v gesci právě i problematiku světelného znečištění.

„Pokud jde o světlo, kterým si svítíte doma, poučka je jednoduchá: čím je barva světla teplejší, tím méně je nezdravá. Chápu, že nechodíme kupovat žárovku se spektrometrem. Ale na krabičce je údaj v kelvinech. Vysoké hodnoty znamenají velký podíl modré. Limitem je 2700 kelvinů, ale prosazuje se spíše 1700 kelvinů, aby tam modrá složka skoro nebyla,“ říká Suchan.

Patent na speciální žárovku, která umí přepínat mezi různými druhy světla, takzvané biodynamické osvětlení měnící světelné spektrum, si přihlásil Čech Hynek Medřický, člen České společnosti pro osvětlování, který se zabývá jak vývojem zdravých zdrojů světla, tak vlivem modrého světla na organismy včetně člověka.

„Červená v noci nevadí, ale modrá složka světla ano. Nejen lidem, ale i hmyzu, rostlinám, zvířatům… V poledne je modré, zelené a červené spektrum světla vyrovnané. Se západem slunce ale modrá a zelená barva skoro mizí a převládá červená. Proto se nám také slunce zdá oranžové, když zapadá,“ vysvětluje Hynek Medřický, s nímž je i následující rozhovor.

Dlouhá cesta ke světlu

Jak jste se k tématu vlivu světla a osvětlení na lidské zdraví dostal?

Už 27 let se jako designér věnuji interiérovým svítidlům. Mám několik vlastních svítidel a zdrojů světla, která jsem sám zkonstruoval, mám podané tři přihlášky vynálezu se žádostí o patent. Jeden patent týkající se žárovky, která umí přepínat barevnost světla, už má mezinárodní patent. Moje cesta ke světlu byla dlouhá, ale posledních deset let si uvědomuji, že vliv světla na organismus je značný. Vždy jsme se snažil dávat lidem do bytů teplé, žlutější světlo bez obsahu modré, byť jsem tenkrát ještě nevěděl, že má takový vliv. A také pod úroveň očí. Subjektivně se mi zdálo, že je to tak lepší. Posledních pět let se intenzivně věnuji měření světla a zjišťuji, že nejen v České republice, ale po celém světě je to katastrofa, jak se se světlem nakládá. Využívá se to s modrou spektrální složkou, protože to je jednoduše vyrobitelné.

Na to má ale asi vliv i rozmach přístrojů, které všichni máme – displeje mobilů, tabletů, počítačů, obrazovky televizí?

Odstartovala to modrá LEDka. V roce 2014 byla za objev modrých LED diod dokonce udělena Nobelova cena. Možná si vybavíte, že mobilní telefony měly dříve zelený displej, bílé světlo z ledky neexistovalo. Existovalo ze žárovky nebo zářivky. LEDka je tu nějakých dvacet let, ale aby se z ní podařilo vytvořit bílé světlo, musela se nejprve vyrobit modrá LEDka. Teď je běžná a řada lidí už sama ví, že to bílé světlo je večer takové nepříjemné. Ví to, ale neví proč. A my zjišťujeme proč. Sám jsem strávil několik nocí ve spánkové laboratoři, abych zjistil, jak se mi hýbe hladina melatoninu v krvi, když se sítnice zasáhne světlem a ještě světlem různé vlnové délky.

To souvisí s relativně novým objevem receptorů světla v oku…

Jsou to vnitřně senzitivní melanopsinové gangliové buňky. U člověka byly objeveny až v roce 2005. Vědělo se, že receptorem modrého světla nejsou v oku ani čípky ani tyčinky, ale až před 14 lety vědci zjistili, co to tedy je.

A kdy se přišlo na to, že modré světlo v noci škodí?

To je tak deset let zpátky.

A škodí to jak?

Omezuje se produkce melatoninu a snižuje se jeho hladina, která už v těle je. Melatonin (nazývaný jako hormon spánku, má silné antioxidační účinky, je spojován s prevencí vzniku nádorového onemocnění, pozn. red.) je ale hormon, který se dobře měří. Není to jediná změna, která se v těle děje. V těle jsou i geny, které se v našem těle mění v průběhu dne, jsou to třeba geny PER1 a PER2 a nemají nic společného s tím, co si běžně představíme pod pojmem geny, ve smyslu, ten má geny po tátovi… Moc se o nich neví a těžko se měří. Ale naopak množství melatoninu se zjistí poměrně jednoduše.

Bez baterky do zvěřince

Vy se hodně věnujete osvětě, mluvíte o světelném znečistění i škodlivosti modrého světla. Máte to i jako obživu?

O obživě se dá těžko mluvit. Ale spoléhám do budoucna na své podané patenty. Poučil jsem se. V prosinci 2013 jsem do Applu poslal aplikaci Night Reader, ještě po ní zbyly stránky nightreader.org, každý si to může ověřit. Byla to aplikace pro změnu displeje na červenou. Nepodali jsme si ale žádost o patent. Apple si ji podal v roce 2015 a v dubnu 2016 do svých zařízení dal noční mód Night Shift.

Nepodezřívají vás někdy ze šarlatánství?

Často. Ale čas ukáže. A už se to postupně ukazuje třeba na přístupu ke světelnému znečištění. Běžně se za hranici škodlivosti považuje zdroj světla s barevnou teplotou nad 1700 kelvina. Kompromisem v noci je sodíková výbojka, tedy něco, co známe 50 let, nebo technologie led světel PC-Amber.

PC Amber je co?

P je pro fosfor, C je jako converted. Je to LED světlo, kde se energie celá přenese do dlouhých vlnových délek a v modrém spektru zbude úplně minimum.

Vám se, pokud vím, daří přesvědčovat i některé obce, aby volily tuto formu veřejného osvětlení.

Příkladem jsou Rokycany. Je to první obec, kde PC Amber takto ve velkém množství řádově desítek svítidel použili.

Jak si vás tedy nacházejí města, jako zmíněné Rokycany?

V Rokycanech je hvězdárna a její pracovníci jsou v zastupitelstvu. Když padlo rozhodnutí, že se má vyměňovat veřejné osvětlení o síle 4000 kelvinů, sami věděli, že je to z hlediska světelného znečištění příliš. Kontaktovali mne a navrhl jsem jim nové řešení. Žádný byznys jsem v tom neměl, ale dobrý pocit z toho mám, to ano. Jinak příkladem jsou i Třebíč či Jesenice. Nebo Řevnice – tam mají lampy v ulici vedoucí od nádraží na náměstí, které se po 21. hodině přepnou z bílé na oranžovou, okem to vůbec nepoznáte. Není tam vůbec modrá složka, jen trochu zelené, je tam oranžová a červená a plní to normu na osvětlení. Je to takzvané biodynamické svícení. Což je české řešení.

Můžete se opřít i o závěry vědců, lékařů?

Ještě za doby Edisona se mělo za to, že se spí proto, aby se přečkala tma. Dnes se vlivem světla na organismy a biorytmus zabývají lékaři, vědci, chronobiologové. Zakladatelkou tohoto oboru je u nás profesorka Helena Illnerová, nejvíce se tomu v Česku věnují dvě její bývalé studentky, nyní aktivní vědkyně – docentka Zdeňka Bendová a docentka Alena Sumová. V magazínu Akademie věd vyšel od paní Sumové nedávno nádherný článek, kde popisuje právě vliv světla a význam tmy pro člověka.

Dá se říct, že Česká republika nějakým způsobem lídrem v upozorňování na vliv modré složky světla v noci na člověka, na přírodu?

Jsme v tom určitě světovým lídrem. Profesorka Illnerová je, jak jsem řekl, zakladatelkou chronobiologie. Ona jako první přišla na to, že se dá hladina melatoninu řídit světlem. Ten příběh znáte?

Ne.

Když šla jednou do zvěřince, tak si náhodou zapomněla baterku. Podobně jako si zdravotní sestry, když chodí brát krev lidem ve spánkové laboratoři, svítí výhradně červeným světlem, tak i ona si už tehdy, to bylo už v 70. letech, svítila baterkou, přes níž měla přetažený červený celofán. Nechtělo se jí už vracet někam nahoru do laboratoře, tak jen rozsvítila na chodbě, a do zvěřince, kde je normálně tma, pootevřela dveře. Byla to malinká škvírka, odehrálo se to během pár minut, jak mi vyprávěla. Vzala potkana, usmrtila ho a odnesla do laboratoře. Tenkrát ještě neuměli měřit hladinu melatoninu, ale měřili opačný hormon – serotonin. A ten potkan měl náhle abnormálně hodně serotoninu, to znamená naopak málo melatoninu. Pátrala po tom, co udělal jinak, a vzpomněla si na to světlo. Pak tedy pokus opakovali, zkrátili osvit až na 250 milisekund a přesto se ta hladina hormonu změnila. Takže tu máme zakladatelku chronobiologie a na světě jsme dnes lídři v biodynamickém osvětlení, tedy v tom, které umí měnit světelné spektrum.

A daří se přesvědčovat i politiky, v rámci opatření proti světelnému znečištění? Otevřeně o tom mluví třeba i ministr životního prostředí Richard Brabec…

To povědomí o tom, že existuje riziko spojené s modrým světlem, se daří rozšiřovat. Ve chvíli, kdy máte pádné argumenty a předložíte je, je docela snadné se rozhodnout, zda to budete akceptovat. My nikoho nikam netlačíme. Předkládáme fakta. Dáváme argumenty pro i proti. Existuje třeba stránka modresvetlo.cz, kde je spousta opačných argumentů, ale i ty nabízím k úvaze. Pak předložím svoje argumenty a lidé se pak většinou rozhodnou správně.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

2 komentáře

  1. Jinými slovy, co bychom téměř nemuseli řešit, kdyby EU nezakázala normální žárovky, které modrou složku ve svém spektru prakticky nemají.

  2. František D. napsal:

    To je dokonalé. Těším se, že zítra vyjde třetí článek z řady:
    1 – dezinformační bubliny
    2 – za co může ledka
    3 – jak je to s ledkou doopravdy – kde bude vysvětleno, jak dezinformační je článek 2
    Předem děkuji za praktickou ukázku.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama