Čtyři měsíce před zemskými volbami to ve Wernigerode, nejzápadnějsím městě Saska-Anhaltska vře. Krajně pravicovou stranu AfD opustil ze dne na den městský radní poté, co obvinil své spolustraníky v městské radě z „flirtování s národně socialistickou ideologií“.

Wernigerode je něco jako německý Šumperk. Městečko ležící v pohoří Harz ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko je známé především tím, že zde v 15. až 17. století probíhaly kruté čarodějnické procesy včetně mučení a poprav. Za druhé světové války zde byl detašovaný tábor koncentračního tábora Buchenwald, přesto zde dnes žije výrazná krajně pravicová komunita.

Alternativa pro Německo (AfD) zde získala ve volbách v roce 2024 kolem 18 procent a ve zdejší městské radě má nyní sedm křesel ze 40. Minulý týden oznámil svou okamžitou rezignaci ze stranické frakce Kai-Uwe Uebner, který ve volbách získal třetí nejvyšší počet hlasů. Svůj krok zdůvodnil chováním dvou spolustraníků, které obviňuje z „flirtování s národně socialistickou ideologií“.

Den cti a černé slunce

Jeden z nich, Andy Stechhahn, se údajně zúčastnil tzv. Dne cti v Maďarsku (Becsület napja), což je jedna z největších akcí na evropské pravicové extremistické scéně. Koná se každoročně 11. února, kdy si pravicoví extremisté a neonacisté v Budapešti připomínají pokus o útěk vojáků německého Wehrmachtu a vojáků SS spolu s jejich maďarskými spojenci během bitvy o Budapešť.

Scházejí se zde neonacisté z celé Evropy a členové různých pravicově extremistických organizací, kromě Blood and Honour například členové Hammerskins či Identitárního hnutí. V průběhu let na shromážděních vystupovali také představitelé německých pravicových extremistických stran jako NPD, Die Rechte a Der III. Weg.

Uebner obviňuje i dalšího radního strany AfD z veřejného vystavování symbolu známého jako „černé slunce“, který je rozšířený v krajně pravicových kruzích. Údajně se také zúčastnil koncertu bývalého zpěváka zakázané neonacistické skupiny „Landser“.

Uebner oznámil, že bude pokračovat ve svém mandátu jako nezávislý městský radní. Okresní předseda AfD Dennis Möhring sdělil veřejnoprávní stanici MDR, že věc berou „velmi vážně“ a budou ji vyšetřovat. Okresní výkonný výbor strany poté věc posoudí a vyvodí důsledky.

Na začátku února se na wernigerodeském náměstí Nicolaiplatz uskutečnila demonstrace odpůrců AfD, kteří požadovali zákaz strany. Účastníci sbírali podpisy pod petici, kterou vyzvali politiky, aby zahájili řízení o zákazu strany. Organizátoři akce v projevech varovali před hrozbou pro společenské klima, kterou představují pravicové extremistické postoje.

Podle průzkumů přes 40 procent

Volby v Sasko-Anhaltsku proběhnou 6. září. Po těch maďarských budou zřejmě druhými nejsledovanějšími volbami roku v Evropě. V čele německé spolkové země totiž může vůbec poprvé stanout kandidát ze strany AfD.

Sasko-anhaltská pobočka AfD byla klasifikována jako potvrzená pravicově extremistická organizace Úřadem pro ochranu ústavy v listopadu 2023.

Loni v květnu takto Úřad označil celou stranu. AfD toto rozhodnutí soudně napadla a požádala o předběžné opatření, aby strana nebyla označována jako „potvrzená pravicově extremistická strana“, dokud nepadne rozsudek.

Jak se chystá AfD utahovat šrouby, pokud se dostane k moci, nastiňuje velmi otevřeně v tzv. vládním programu, který schválila v dubnu na sjezdu v Magdeburku.

Správní soud této žádosti letos v únoru vyhověl, ale také uvedl, že „AfD otevřeně prosazuje cíle, které nejsou v souladu s ústavním pořádkem.“ Jednotlivé zemské organizace jsou i nadále příslušnými zemskými úřady na ochranu ústavy klasifikovány jako potvrzené pravicově extremistické. To platí vedle Saska-Anhaltska také pro Durynsko, Sasko, Braniborsko a Dolní Sasko.

Podle průzkumů z předminulého týdne zde AfD nyní zvyšuje náskok před CDU, získala by 41 procent hlasů. CDU by měla 26 procent. Pokud by výsledky voleb odpovídaly průzkumům, současná zemská vláda by už nesložila většinu.

AfD v Sasku-Anhaltsku získala v loňských spolkových volbách nejvíce hlasů, a to 37,1 procenta. Celkově se strana umístila na druhém místě a získala 152 křesel v 630členném německém Bundestagu s 20,8 procenta hlasů.

Jak se chystá AfD utahovat šrouby, pokud se dostane k moci, nastiňuje velmi otevřeně v tzv. vládním programu, který schválila v dubnu na sjezdu v Magdeburku. Vyplývá z něj, že strana plánuje řadu radikálních změn a také to, že má velmi pozitivní vztah k Rusku.

Volební program byl podle zjištění německých médií z velké části napsán místopředsedou frakce AfD v zemském sněmu Hansem-Thomasem Tillschneiderem, který je považován za horlivého stoupence Ruska. Například se v říjnu loňského roku zúčastnil akce na ruském velvyslanectví v Berlíně k 73. narozeninám prezidenta Vladimira Putina.

Alternativa pro Německo (AfD) udržuje dlouhodobé kontakty s českým Hnutím SPD Tomia Okamury, strany spolupracují na politické úrovni a navzájem se podporují. Od roku 2024 jsou společně také v nové frakci v Evropském parlamentu s názvem Evropa suverénních národů.

Politické souznění bylo narušeno teprve nyní kvůli dění kolem plánovaného sudetoněmeckého sjezdu v Brně. Mládežnická organizace AfD „Generace Německo“ ostře vyzvala „vlastenecké síly“ v Česku, aby přestaly útočit na nadcházející sudetoněmecký sjezd v Brně.