Hnutí ANO Andreje Babiše se už od svého vzniku profiluje jako protikorupční. Ve volebním programu také tvrdí, že zprůhlední lobbing a zákonem ochrání whistleblowery, oznamovatele nekalého jednání. Jen během posledního půlroku však padla obvinění či obžaloby nejméně ve třech kauzách spojovaných s působením vrcholných politiků ANO. A historii podezřelých smluv či předražených zakázek si s sebou nesou i někteří kandidáti hnutí do sněmovních voleb.

Jako dvojka v Olomouckém kraji například kandiduje do sněmovny dosavadní předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Na začátku dubna letošního roku začal server Seznam Zprávy zveřejňovat informace z „Faltýnkova diáře“, jakéhosi souboru poznámek a zápisů šéfa poslanců ANO. V sérii článků popsal, jak Faltýnek lobboval za dotace pro své známé, ovlivňoval zakázky, či plánoval vlastní neprůhledné obchody.

V diáři je řeč například o „pohlídání“ dotace 30 milionů pro Faltýnkova přítele Miroslava Černoška na výstavbu olympijského centra v Prostějově, nebo o lukrativní smlouvě na reklamu Dopravního podniku města Prahy pro firmu BigBoard, která následně poskytla sedmdesátiprocentní slevu na bigboardy hnutí ANO.

Dále Seznam Zprávy zveřejnily úryvky, které popisují, jak Faltýnek údajně řídil zakázky pro exekutory, či se snažil ovládnout dopravní zakázky v Olomouckém kraji. Faltýnkovým diářem se podle Radiožurnálu začali v dubnu zabývat kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Brněnská Stoka

Podle policejních nahrávek, které zazněly u soudu v rámci vyšetřování korupční kauzy Stoka, měly Jaroslavu Faltýnkovi plynout také provize ze zmanipulovaných veřejných zakázek v tomto případu. Obžalováno bylo na začátku září jedenáct lidí a dvě firmy, Faltýnek mezi nimi není. Své zapojení do kauzy označil za nesmysl.

Kauza se týká městské části Brno-střed, kde mělo dojít ke zmanipulování stavebních zakázek za půl miliardy korun. Organizovaná skupina podle obžaloby na radnici ovlivňovala veřejné zakázky, které získávaly spřátelené firmy, přičemž se cena uměle navyšovala. Úplatky měly činit obvykle deset procent ceny tendru. Korupce se podle žalobkyně odehrávala v letech 2015 až 2019.

Hlavou organizované skupiny měl být někdejší místostarosta a radní městské části Jiří Švachula, zvolený za ANO. Tomu navrhla žalobkyně čtrnáct let vězení se zvýšenou ostrahou a propadnutí majetku. Švachula vinu popírá, podle státní žalobkyně Jany Vítkové ale není o vině všech obžalovaných pochyb.

Třináct let vězení navrhla dále bývalému šéfovi investičního odboru části Brno-střed a bývalému místostarostovi brněnských Ivanovic za hnutí ANO Petru Liškutinovi, dvanáct let podnikatelům Ivanu Trunečkovi a Petru Kaláškovi. Navrhované tresty pro další obžalované jsou pak nižší než deset let či podmíněné.

Spis kauzy Stoka měl podle dozorujícího státního zástupce Radka Mezlíka rozsah dvacet tisíc stran. „Je to jedna z největších korupčních kauz poslední doby, vyčísleno bylo 47 milionů na poskytnutých úplatcích a ovlivnění tolika zakázek, že je ani nešlo spočítat,“ uvedl před rokem pro server iDNES.

Jermanová a středočeské eldorádo

Ze třetí pozice ve Středočeském kraji kandiduje za ANO do sněmovny bývalá hejtmanka Jaroslava Jermanová. V době, kdy vedla kraj, proslula třeba kauzou zneužívání služebního vozu jejím manželem nebo tím, že si nechala do své zasedací místnosti nainstalovat rušičku nahrávání.

Její kancelář utratila v roce 2017 pět milionů za externí zaměstnance, jejichž náplň práce není dodnes známa. Jednu ze záhadných smluv získala například švagrová tehdejšího šéfa kanceláře hejtmanky. Za analýzu hudebních festivalů, monitoring činnosti ostatních krajů apod. na poloviční úvazek měla pobírat odměnu 45 tisíc korun měsíčně.

Další poradci brali za rovněž poloviční úvazky i 75 tisíc za měsíc, přičemž výsledky jejich práce nemá kraj k dispozici. Od roku 2019 tyto smlouvy vyšetřuje policie, letos v květnu byla podle zjištění Seznam zprávy obviněna druhá ředitelka hejtmančiny kanceláře Hana Mastrini, a to z porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti.

Obvinění čelí také osm lidí z hejtmanské éry Jaroslavy Jermanové kvůli podezření z manipulace a korupce při zadávání zakázek na středočeských silnicích. Podle zjištění Seznam Zpráv se například jedna ze zakázek, kvůli kterým padla obvinění, týkala prořezání stromů podél okresních silnic na Kolínsku a na Kutnohorsku. Tendr za téměř milion korun dostala firma patřící šéfkuchaři, který se nikdy péčí o zeleň neživil. Jeden z opozičních krajských zastupitelů poté s pomocí soudní znalkyně dokázal, že kuchař práci účtoval, ale stromy vůbec prořezány nebyly. V další problémové zakázce šlo o nákup předražených reflexních pásek na svodidla.

Ústecký kraj: odvolaný whistleblower

Předražené či údajně dokonce fiktivní smlouvy se měly uzavírat i na dalším hejtmanství pod vedením ANO. Podle zjištění HlídaciPes.org z nich profitovala bývalá poradkyně ústeckého hejtmana Jana Schillera (ANO) a někdejší místopředsedkyně ústeckého hnutí ANO Vladislava Marschallová. Ta brala 130 tisíc korun měsíčně za to, že údajně pracovala jako očkovací koordinátorka pro společnost Krajská zdravotní a zároveň měla na starosti i PR a komunikaci s médii.

Ukázalo se ale, že není jasné, jakou práci pro zdravotnický holding vlastně odvedla. Radiožurnál získal výkazy její práce a porovnal je s tím, kde zrovna podle dostupných informací Marschallová byla a co skutečně dělala. Reportér tak zjistil, že nejméně v devíti dnech Marschallová vykázala činnost pro Krajskou zdravotní, přitom ale v té době pracovala pro hejtmana Schillera, s nímž měla uzavřenou další smlouvu.

Na nesrovnalosti poukázal tehdejší předseda představenstva Krajské zdravotní Jindřich Zetek. Na jeho návrh byl z funkce odvolán generální ředitel Aleš Chodacki, který byl za pochybné smlouvy zodpovědný. O den později pak rada kraje vedená Janem Schillerem odvolala Jindřicha Zetka. Navzdory proklamacím hnutí ANO o ochraně oznamovatelů nekalého jednání byl tedy oznamovatel Zetek skupinou politiků pod taktovkou ANO naopak odstraněn z funkce.

Smlouvy pro Vladislavu Marshallovou ale podle Zetka nebyly jediným důvodem, proč odvolání ředitele holdingu navrhnul. Šlo například i o odměny, které měl v rozporu s pravidly řediteli Chodackému podepsat sám hejtman Schiller, aniž by k tomu měl mandát, nebo o kumulaci funkcí. Aleš Chodacki v jednu chvíli vykonával čtyři funkce naráz – byl generálním ředitelem Krajské zdravotní, ředitelem Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, primářem a krajským koordinátorem očkování.

I v této kauze z regionu vedeného hnutím ANO už padla policejní obvinění. Jak zjistil na začátku září server Seznam Zprávy, kriminalisté v případu obvinili dvě osoby. Má jít právě o Marschallovou a bývalého generálního ředitele Krajské zdravotní Aleše Chodackého. „Obvinění potvrdila Krajská zdravotní, která v kauze figuruje jako poškozená, s tím, že vyčíslila škodu na zhruba 300 tisíc korun,“ uvádí server.