Zdá se to jako celkem vzdálená historie, přesto rozhodnutí slovenské vlády z roku 2014 prospívá holdingu Agrofert dodnes. Daňová úleva pro chemičku Duslo Šaľa ve výši 58,56 milionu eur (půldruhé miliardy Kč) schválená tehdejší druhou vládou Roberta Fica stále platí. Agrofert z ní zatím vyčerpal zhruba třicet procent a Duslu se ekonomicky daří. Z pohledu českého premiéra Babiše se naopak komplikuje jiná kauza spojovaná s jeho slovenským byznysem – sanace bratislavského areálu firmy Istrochem.

„Je to továrna, bez které by si nejen Slovensko, ale i Evropa jen těžko uměly představit existovat,“ nešetřil superlativy Robert Fico po jarní vládní návštěvě Dusla.

V té době už se sice Andrej Babiš formálně zbavil svého holdingu Agrofert i slovenské chemičky, byznysové zájmy Agrofertu na Slovensku jsou však s tandemem Babiš-Fico historicky nerozlučně spjaté.

Za zmínku stojí připomenout, že u schvalování daňových podmínek vstřícných k Agrofertu byli v minulém desetiletí na Slovensku lidé, s nimiž Andrej Babiš dříve podnikal či pracoval.

Druhá Ficova vláda schválila daňový stimul v objemu 58,56 milionu eur (přes 1,5 miliardy korun) pro Duslo Šaľa v roce 2014, v době, kdy byl Babiš českým ministrem financí. Dnes je Fico premiérem stále, už ve své čtvrté vládě, a Babiš vede podruhé českou vládu. Daňová úleva je stále v platnosti.

Čerpání stimulu bylo schváleno až na dobu deseti let 2017–2026, pokud firma vytvoří dostatečně vysoký hospodářský výsledek. Lhůta možného čerpání pak byla kvůli pandemii covidu prodloužena o tři roky, do roku 2029.

Daňová úleva stále platí

„Aktuálně jsme vyčerpali přibližně 30 % daňové úlevy. Konkrétní výše čerpání bude záviset na hospodářském výsledku nejbližších let, nepředpokládáme však její vyčerpání v plné výši,“ shrnuje manažerka komunikace Agrofertu Adéla Čabayová.

Ještě před pár lety bylo čerpání úlevy mnohem pomalejší, do konce roku 2021 bylo vyčerpáno pouze 1,3 milionu eur. „Důvodem byl dosáhnutý pozitivní základ daně po roce 2021,“ vysvětluje vysoký nárůst tempa čerpání Čabayová. 

Právě po roce 2021 zaznamenalo Duslo Šaľa výjimečné hospodářské výsledky. Nedávno je zmapoval slovenský Denník N.

Od pandemie covidu byl podnik ve ztrátě pouze jednou a v roce 2022 jeho zisk dosáhl dokonce 108 milionů eur díky mimořádně vysokým cenám hnojiv a prodeji dříve nakoupené a nakonec přebytečné elektřiny.

Duslu pomohlo i loňské zavedení nových cel Evropskou unií na dovoz levnějších hnojiv z Ruska a Běloruska. Denník N konstatuje, že firma nemá vážné problémy ani po posledních letech výjimečně drahých energií. Přesto Robert Fico slíbil fabrice pomoc s cenami energií v rámci vnitrostátní regulace.

Staří známí z byznysu

Duslo jako výrobce hnojiv spotřebovává enormní množství zemního plynu, podle Fica jde až deset procent celkové spotřeby plynu na Slovensku právě na výrobu v tomto jihoslovenském závodě.

Za zmínku stojí připomenout, že u schvalování daňových podmínek vstřícných k Agrofertu byli v minulém desetiletí na Slovensku lidé, s nimiž Andrej Babiš dříve podnikal či pracoval.

První z nich byl poslanec SMERu Maroš Kondrót, který zná Babiše z doby, kdy oba pracovali ve firmě Petrimex. Kondrót prosadil v parlamentu změnu zákona, díky které daňové úlevy pro investice nad 200 milionů eur (což byl i případ Dusla) nemusela schvalovat celá vláda, ale stačil na to jen podpis ministra.

V té době byl státním tajemníkem ministerstva hospodářství další Babišův známý Pavol Pavlis. S ním Babiš v 90. letech podnikal ve společnosti Port Service Bratislava. Pavlis se stal následně ministrem poté, co z úřadu odešel Tomáš Malatinský, který zmíněnou daňovou úlevu pro Duslo podepsal.

Istrochem. Kauza pokračuje

Ačkoli Agrofert už formálně Andreji Babišovi po převedení akcií holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust nepatří, situaci kolem Babišova možného střetu zájmů dále sleduje Evropská komise – a to i kvůli další firmě SynBiol, kterou si Babiš na rozdíl od Agrofertu nechal v přímém vlastnictví.

Právě přes SynBiol vlastní Babiš na Slovensku firmu Istrochem Reality, která se dlouhodobě dohaduje se slovenským státem o to, kdo zaplatí náklady na sanaci areálu bývalé chemičky Istrochem v Bratislavě.

Ačkoli se dlouho zdálo, že slovenská vláda, která má s Babišem dobré vztahy – včetně resortně příslušného ministra životního prostředí Tomáše Taraby – nechá náklady sanace v řádech stovek milionů eur na bedrech státu, do věci se vložila slovenská generální prokuratura.

Její šéf Maroš Žilinka tento týden oznámil, že bratislavský okresní úřad vyhověl námitkám prokuratury a zrušil tři svá dřívější rozhodnutí, na jejichž základě by odpovědnost za odstranění ekologické zátěže měl převzít stát.

Ministerstvo životního prostředí v reakci na zrušení původních rozhodnutí uvedlo, že se tím celý proces rozhodování o tom, kdo má za sanaci platit, vrací na začátek.