Pixabay, zdroj

Vztek jako cesta k úspěchu. Facebook pomáhá populistům a ti toho umějí využít

Napsal/a Vojtěch Berger 3. dubna 2018

Populistické strany umějí pracovat s emocemi svých sympatizantů a proměňovat je ve volební zisky. Jedna emoce přitom vyniká – hněv. Právě ten pomáhá populistům získávat přinejmenším optickou převahu i na sociálních sítích. Algoritmus Facebooku takové emotivní příspěvky zvýhodňuje.

Málokterý populistický politik se obejde bez emotivních gest při veřejných vystoupeních nebo emočně zabarvených výrazů v příspěvcích na sociálních sítích.

Není to program domyšlený do důsledků, co lidi k populistům láká, ale právě emoce vyvolané dobře znějícími, i když často nereálnými sliby, apely a „výkřiky“. Opravíme, vyřešíme, zařídíme…

Lajky nestačí, přidejte vztek

Tento dojem teď potvrzují i tvrdá čísla. Německý datový výzkumník Josef Holnburger srovnal facebookové výstupy všech parlamentních stran v Německu za necelé poslední dva roky, aby zjistil jejich „emoční náboj“. Šlo o asi pět tisíc facebookových příspěvků a zhruba 1,8 milionu komentářů k nim.

Počty lajků příspěvků, komentářů a komentujících uživatelů na FB parlamentních politických stran v Německu. Zdroj: Josef Holnburger

Právě zhruba dva roky už Facebook kromě klasického tlačítka „To se mi líbí“ umožňuje příspěvky hodnotit i emočními značkami od „lásky“ (symbol srdce) po „hněv“ (symbol naštvaného obličeje).

Hněv byl převažující reakcí na příspěvky protiunijní a protiimigrační strany Alternativa pro Německo, která má také blízko ke krajní pravici.

Na síti jako na náměstích

„Naštvané tlačítko“ zmáčklo u AfD 53,6 procent reagujících uživatelů Facebooku. Většina ostatních politických stran měla jako dominantní facebookovou emoci „lásku“ nebo „smích“ (viz grafika).

Emoce v reakcích jednotlivých parlamentních stran v Německu. Zdroj: Josef Holnburger

Data kromě toho ukázala, že populisté z AfD sklízí obecně nejvíc reakcí od uživatelů Facebooku. I když počet jejich facebookových příspěvků je jen o něco vyšší než u jiných stran, počet reakcí a komentářů je vyšší násobně.

Populisté tedy na Facebooku umějí vyvolat emoce podobně jako mezi lidmi na náměstích. Platí to přitom zdaleka nejen pro Německo.

„Facebook se obecně snaží poznat, jaké příspěvky vás zaujaly nejvíce, a servírovat vám podobné. Používá k tomu celou řadu indikátorů a zrovna volba toho, jaký druh reakce volíte, je dobrým indikátorem,“ potvrzuje odborník na analýzu dat ze sociálních sítí a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka.

Jinými slovy – pokud příznivec Alternativy pro Německo zahlédne na profilu AfD například článek o kriminalitě migrantů, je pravděpodobné, že mu dá emotivní – nejpravděpodobněji naštvaný – „lajk“. Pak mu ale algoritmus Facebooku bude takových příspěvků nabízet ještě víc a celá spirála vzteku se bude dál roztáčet.

Kliknout není totéž co hlasovat

Studie zkoumala i to, jestli jde Alternativa pro Německo emotivním reakcím „naproti“ tím, že svým facebookovým příspěvkům dává negativní tón a obsah, s vyšší pravděpodobností, že vyvolají znovu negativní, emotivní reakci.

Data potvrdila i tuhle hypotézu – tón příspěvků AfD na Facebooku je výrazně negativnější než u jiných politických stran.

To znamená, že populistické strany negativní emoce samy vyvolávají. Jejich sympatizanti pak na ně reagují podle předpokladu – znovu hněvem. A Facebook svým algoritmem pomáhá tenhle obsah prioritně šířit.

Analytik Josef Šlerka ale zároveň doporučuje nebrat závěry této studie jako absolutně platné pro každý příklad.

Třeba zmiňovaná krajně pravicová NPD má na Facebooku 169 tisíc fanoušků, což je necelá polovina počtu fanoušků Alternativy pro Německo. Skutečné volební výsledky NPD se ale od úspěchů AfD diametrálně liší.

Zatímco AfD zaznamenala loni ve volbách do Spolkového sněmu 12,6 % hlasů, NPD jen 0,4 procenta.

Německý výzkum navíc nedokáže rozlišit, jestli „rozzlobené“ reakce nedávali populistům i jejich odpůrci, kteří tak chtěli vyjádřit svůj ostrý nesouhlas, a nikoli podporu.

I kdyby to tak ale bylo, z emotivních lajků by stejně nakonec profitovali právě populisté. Algoritmu Facebooku je jedno, jestli se zlobí ten nebo onen. Vyhrává ten, na jehož facebookovém profilu se hněv odehrává.


Partnerem rubriky (Ne)bezpečná síť je Iseco.cz

 

Čtěte též

Reklama

9 komentářů

  1. Tondach napsal:

    Ani ne tak Facebook, ale neustále rostoucí lidská (česká?) hloupost je nebezpečím….

    • Roman napsal:

      Ano použivat mozek je pro knedliky problem….

  2. petrph napsal:

    Tedy nerad bych se někoho dotknul, ale tento článek má dva obludné aspekty.
    Ten první, Jestli to správně chápu, je označováno za negativní, že si občan dovolí se hlouběji zajímat o určitý společenský problém – řekněme že zde o zvýšenou kriminalitu. A z toho důvodu si sám aktivně dohledává více článků. o tomto problému. K čemuž mu dopomáhá řada moderních technologií . Jestlipak třeba pan Šlerka slyšel cosi o RSS kanálech?
    Negovat takové občanské počínání se už blíží totalitě.
    A za druhé – je opravdu tragické se dočítat spojení „vyvolávat negativní emoce“ ve spojení s populismem a podobně. Právě u takových článků líčících kriminalitu. Mrtví , těžká zranění, znásilnění. Kdepak občané, žádné emoce, to se vás přece vůbec netýká… Takhle nějak si někdo představuje demokracii?

    • Vojtěch Berger napsal:

      dobrý den, chápete to bohužel špatně. v článku není označováno jako problematické „jednání občana“, jak píšete, ale „jednání či spíše chování Facebooku“. Pokud si teď vygooglujete např. slovo „migrace“, vyjedou vám články jak o kriminalitě migrantů, tak o humanitárních aspektech uprchlické krize. Tedy různý pohled na věc. Pokud ale FB nabízí na základě vámi projevených emocí jen stále stejně laděné články, je to problém. Sám píšete, že je žádoucí, aby se „občan hlouběji zajímal o určitý společenský problém“. Myslíte si, že v případě, že na Facebooku uvidí čistě negativně laděné příspěvky na téma migrace (dosaďte si cokoli, romové, muslimové, globální oteplování, bezdomovectví..), bude každý občan tak uvědomělý, že si bude jinde dohledávat i opačný pohled…? A pokud jde o druhou otázku – zkuste si projít FB profily např. Svobodných v Rakousku, AfD v Německu, nebo SPD v Česku. Ta dikce je o dost jiná než u ostatních politických stran. Nemusíte na to dělat ani výzkum, i když v Německu ho udělali – viz text..

      • petrph napsal:

        Ale to je omyl, FCB skutečně není nějaké globální veřejnoprávní médium, které má každému povinně poskytovat na jakoukoliv událost všechny různé pohledy na věc.
        Byl vybudován jako sociální síť, propojující lidi s podobnými zájmy i názory..
        Tudíž – i tímto způsobem to provádí. Jestli uživatel – po přečtení článku určitého druhu dává najevo že o takové čĺánky má zájem – ať už tedy tlačítkem Like nebo různý emoční emotikon, tak Facebook s tím pracuje a zasílá mu podobné příspěvky. Může být .
        Asi budete souhlasit s tím, že že FCB není nijak ve spojení s německou AfD, takže pokud jiní občané třeba projeví emotikonem radost nad pozitivním článkem o začleňováním imigrantů do německé společnosti, tak mu Fcb bude takové pozitivní zprávy více posílat rovněž :)))
        Takže – pokud už tedy hovoříme o v článku zmíněné spirále, jistě ta se bude točit podle toho zda a jak sami jsou Němci spokojeni se současnou migrací. Nikoliv naopak..

        • Vojtěch Berger napsal:

          Facebook jistě nemá být veřejnoprávním (ostatně ani jakýmkoli jiným) médiem. Debata o tom, do jaké míry by měl FB nést zodpovědnost např. za nenávistné komentáře či fake news se ale vede dlouho a ostře. Takže to rozhodně není tak jasné, jak píšete. A k té německé spirále – to máte jistě pravdu, může se točit různě. Roztočit pozitivní spirálu je ovšem mnohem složitější než rozjet tu negativní (nejen v Německu, že..) . Zajímavé každopádně je, že strany, kterým říkáme populistické, si takřka pokaždé (rád bych řekl „vždy“, ale třeba byste našel jeden příklad, který to popře) vybírají ten negativní přístup… A tím, jaký obsah svým čtenářům nabízejí na Facebooku, rozhodně nejdou po těch rozesmátých emotikonech, ale po těch naštvaných. Divné, že…

          • petrph napsal:

            Mimochodem, zrovna v Německu už si otázku „do jaké míry by měl FB nést zodpovědnost např. za nenávistné komentáře či fake news “ vyřešili díky zákonu NetzDG , takže FCB jakékoliv kontroverzněji znějící články maže o sto šest, aby nedostal pokutu v řádu desítek milionů eur. Dáme se jejich cestou?
            Pokud se týká otázky populismu – nedává to skutečně smysl. Protože populističtí politici sice tvrdě kritizují chyby současného establishmentu – ale zároveň by měli nabízet svá snadná (byť možná neprůchozí) řešení, takže z psychologického hlediska by reakce jejich (naivních a pomýlených) čtenářů měly být – pro ně kladné a nikoliv záporné…
            Bez toho to není populismus,

  3. Pavel Liska napsal:

    Obavam se, ze negativni emoce nevyvolavaji populisticke strany, ale jsou u sympatizantu techto stran vyvolavany stupidnimi pociny ci komentari vladnoucich predstavitelu neoliberalniho levicoveho establishmentu. U mne, jako pravicove zalozeneho libertariana to funguje spolehlive …

  4. Zdenek napsal:

    Selektivni pristup k informacim neni jen model FB, ale i zpravodajskych medii, napriklad FoxNews. Zatimco FB je jen platforma, ktere, predpokladam, jde o vice casu straveneho na jeho strankach a zadna jedna konkretni politicka agenda stojici v pozadi neni pozorovatelna, u zpravodajskych medii tomu je samozrejme jinak, nicmene vysledek je stejny. Uzivatel se uzavira do informacni bubliny, ve ktere je utvrzovan v nazorech, ktere mu konvenuji, zatimco od polemiky je izolovan vrstvou virtualni hmoty pripominajici zed pasivniho domu. Tento proces nevyhnutelne vede k deleni spolecnosti, ktere je pak jednodussi vladnout. Bohuzel, tato technologie moci hraje do rukou jak konzervativcum, tak i liberalum, protoze obe strany si snadno najdou jednoducha az primitivni temata, kterymi se pred verejnosti etabluji, zatimco skutecne problemy, jejichz reseni vyzaduje vize a dlouhodobe usili, jsou vytesnovany na okraj zajmu.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies