Bioložka Soňa Peková je řadou českých médií označována za přední odbornici na koronavirus. Díky svým výrokům se v uplynulých měsících stala i hvězdou konspiračních webů, které kupříkladu její výroky o laboratorním původu viru berou jako důkaz „zatajované pravdy“. HlídacíPes.org s pomocí tří předních virologů její výroky rozebírá. Slovo dostala i sama Peková. 

Vyjádření Soni Pekové, že koronavirus je umělého původu, že proti němu nelze vyvinout vakcínu nebo že nepřijde druhá vlna nemoci Covid-19 experti v oboru dokážou vyvrátit nebo pro ně přinejmenším nevidí žádné důkazy.

HlídacíPes.org ve spolupráci s iniciativou C19 Dezinfoservis oslovil jak Pekovou, tak tři přední české virology – profesora Ivana Hirsche z Karlovy univerzity, evolučního virologa Jiřího Černého z České zemědělské univerzity a vedoucího skupiny Strukturní virologie z výzkumného centra CEITEC při Masarykově univerzitě Pavla Plevku.

V následujícím textu přinášíme jejich odborný pohled na jednotlivé výroky Soni Pekové.

Peková: Je to laboratorně upravený virus

Právě tvrzením o laboratorním původu viru na sebe Peková především upozornila. Zdůvodnila ho tím, že se virus chová neobvykle, nevyvíjí dobrou imunitu, jsou známy případy jeho reinfekce již u vyléčených pacientů a jeho replikační schopnost je velmi rychlá. „Má prostě spoustu charakteristik, které jsme jakoby v přírodě neviděli,“ říká.

Zároveň Peková údajně v regulační oblasti 5’UTR nového koronaviru našla znaky genové manipulace. „Žádný jiný virus v přírodě, jehož sekvence jsou v databázích, takovou sekvenci nemá,“ vysvětluje, co ji upozornilo na zvláštnost a unikátnost viru.

„Kdyby virus byl následovníkem nějakého jiného přírodního viru, pak bychom viděli jeho předstupně v oblasti 5’UTR, ale netopýří koronavirus se liší o 27 rozdílů a SARS o 11 rozdílů, a to je strašně moc,“ dodává.

Virus podle ní běžně „dbá“ na to, aby si tuto oblast nepoškodil, jelikož jde o jeho regulační centrum řídící veškeré biologické funkce.

„Svévolný zásah mu může způsobit smrt, takže to dělá opatrně a vymění třeba jedno písmeno, ale ne 27. To si dokážu představit pouze s technikami genového inženýrství, aplikovanou umělou inteligencí a technikami syntetické biologie,“ obhajuje dál své tvrzení.

Experti: Žádné důkazy

Redakcí oslovení odborníci však její výklad považují za problematický. Pavel Plevka z výzkumného centra CEITEC říká, že genom nového koronaviru neobsahuje nic, co by potvrzovalo jeho laboratorní původ.

„Věda funguje tak, že máme nějakou hypotézu, kterou se snažíme vyloučit, a pokud ji nedokážeme vyloučit, zůstává funkční. Takovou funkční hypotézou v tuto chvíli je ta, že jde o virus přirozený,“ vysvětluje.

Profesor Ivan Hirsch, který se odborně zabývá viry a genetikou, považuje za nepravděpodobné, že by virus byl umělého původu. Ačkoli je podle něj v podstatě nemožné tvrzení Pekové zcela vyvrátit, nic nenaznačuje jeho pravdivost. „Paní doktorka nepředkládá pro svá tvrzení žádné doklady, ačkoliv důkazní břemeno leží jednoznačně na její straně,“ říká.

Sama Peková to vidí jinak: „Vědci se přou a pokud není něco někde jasně napsáno, tak se prostě přou. Ale to vůbec nic neznamená. Já nejsem jediná, která toto říká,“ vysvětluje pro HlídacíPes.org.

Ani evoluční virolog Jiří Černý však nenašel při zkoumání viru žádný důkaz, který by potvrzoval, že pochází z laboratoře: „Podle našich výsledků je zřejmé, že již bylo detekováno mnoho evolučně příbuzných virů, které infikují volně žijící živočichy.“

Dvakrát odmítnutý článek

Problematické je i tvrzení doktorky Pekové, že SARS-CoV-2 nemohl získat svoji schopnost vstoupit do buňky přes ACE2 receptor od netopýrů. ACE2 je enzym (druh proteinů, urychlující chemické reakce v těle, pozn. red. ), který se přirozeně objevuje na povrchu lidských buněk v plicích, střevech a dalších částech těla a jeho hlavní funkcí je snižovat krevní tlak.

Kromě toho jej ale některé druhy virů – například právě SARS-CoV-2 – používají jako „vstupní bránu“ do buňky. Jak však dokazují vědecké studie, struktury nutné pro využití tohoto receptoru mají i netopýří, luskouní a jiné koronaviry, včetně viru RaTG13, který je novému koronaviru vůbec nejpříbuznější. Studie jsou dostupné online v databázi prestižního vědeckého časopisu Nature nebo v americké Národní lékařské knihovně zde a zde.

Umělý původ viru nepředpokládají ani výsledky analýzy jeho příbuznosti s ostatními umělými koronaviry. „Spekulace o umělém původu SARS-CoV-2 jsou s největší pravděpodobností neopodstatněné. Na druhou stranu, práce s vytvořenými organismy nabízí jedinečnou příležitost pro zkoumání biologických systémů v kontrolovaném prostředí. Biotechnologie je mocný nástroj umožňující pokroky v lékařském výzkumu a nemělo by se na něj zanevřít kvůli neopodstatněným obavám,“ uzavírá jedna ze studií.

Peková jako důkaz umělého původu viru uvádí práci norsko-anglického výzkumného týmu, která tvrdí, že virus má ve své RNA sekvenci charakteristiky genové manipulace. „Už se i v renomovaných časopisech objevují zprávy o umělém původu viru, jen se to asi nesmí říkat úplně naplacato,“ říká bioložka.

Práce byla publikovaná ve vědeckém časopise Quarterly Review of Biophysics zaměřeném na biofyziku poté, co ji odmítly časopisy Nature a Journal of Virology.

Vincent Racaniello, profesor virologie z Kolumbijské univerzity, ale práci považuje za nesmyslnou. „Obsahuje spoustu nesprávných vědeckých postupů,” říká pro ABC News a ujišťuje, že je zcela nemožné, aby byl COVID-19 vytvořen v laboratoři. „Jeho charakteristické znaky pochází z netopýřích koronavirů, jako je SARS, které se běžně objevují v přírodě.“

Zrnko podezření

Sama Peková se své tvrzení, že je virus laboratorního původu, snažila doložit publikací vlastního vědeckého článku ve dvou odborných časopisech – PLOS Pathogens a International Journal of Infectious Diseases (IJID). Obě média však její článek odmítla. Svůj neúspěch u zmíněných časopisů si bioložka vysvětluje tím, že je téma kontroverzní a jeho publikace není politicky korektní.

Redakce HlídacíPes.org má její článek k dispozici a jeho obsah konzultovala s profesorem Hirschem.

Ten říká: „Koncové části virů, mimo jiné tedy i 5’UTR, kterému se věnuje článek paní doktorky Pekové, nejsou analyzovány tak často, jako středové části virů. Z tohoto hlediska jde o užitečnou práci, kterou by mohlo jít využít třeba v diagnostice. Problém ale je, že paní doktorka své analýzy interpretuje jako důkaz, že virus je umělý. Něco takového tam já prostě nevidím, ani poté, co jsem si prostudoval její článek.“

Na dotaz, zda by nebylo vhodné mít oporu v publikovaném vědeckém článku pro tak zásadní tvrzení, Peková odpovídá, že publikace ve vědeckých časopisech není jednoduchá. Zveřejnit takové téma podle ní vyžaduje odvahu autora i samotné redakce. Sama prý odvahu projevila a redakce to zaujalo, ale články už nepublikovaly.

„Dále se už nebudu snažit to publikovat, nejde o můj cíl. Tím je říct, že tady to riziko je a já si už počkám, než s tím přijdou jiní za mě. Považuji svůj úkol za splněný a ráda bych se vrátila ke své práci,“ konstatuje.

Za hlavní myšlenku, kterou se Peková snaží svou veřejnou aktivitou dle svých slov sdělit, považuje to, že i kdyby bylo „jen zrnko podezření, že jde o únik z laboratoře, tak státy mají udělat vše pro to, aby se tomuto zabránilo“.

Peková sama neví, proč ostatní vědci nedošli ke stejným závěrům jako ona, nebo pokud došli, proč o tom nechtějí mluvit. Za svými tvrzeními si ale stojí. „My to nespletli, takže nevím, proč to ti vědci odmítají. Možná se věnují něčemu jinému. Nevím, proč před tím někdo strká hlavu do písku,“ říká.

Peková: SARS a MERS jsou z laboratoře

V souvislosti s údajným laboratorním původem nového koronaviru Peková pro Český rozhlas navíc naznačila, že by také viry SARS z roku 2003 a MERS z roku 2012 měly být umělého původu. Pro HlídacíPes.org následně své tvrzení upřesnila:

„O umělosti SARS se domnívám s vysokou pravděpodobností, protože jde o patentovaný virus. Co se týče MERS, tak to, že člověk v podstatě nekonečně dlouho koexistuje s nějakými živočichy, tak je zvláštní, že k těmto přeskokům dochází teď, když existují stroje pro genetické inženýrství.“

Přenosy virů ze zvířete na člověka přitom nejsou ve virologii žádným novým jevem. Například další lidský koronavirus NL63 se z netopýrů přenesl na člověka ke konci 15. století a virus 229E, který způsobuje nachlazení, se z netopýrů přenesl okolo 17. až 18. století, tedy v dobách, kdy Pekovou zmíněné nástroje a metody neexistovaly.

„Je velice pravděpodobné, že k přenosům došlo i v minulosti, nebylo však možné provést molekulární diagnostiku. Takže lidé umírali na zápal plic, ale nikdo nevěděl, co ho způsobilo. Při nižší hustotě populace navíc epidemie rychleji vyhasla v malých izolovaných skupinách,“ doplňuje profesor Hirsch.

Ten považuje za důležité také zdůraznit, že i ve 20. století před nástupem genového inženýrství byl virus chřipky z vodního ptactva a prasat na lidi přenesen nejméně čtyřikrát nezávisle na sobě, stejně tak virus HIV, původce AIDS z šimpanzů a goril.

Samotná existence patentu, kterým Soňa Peková argumentuje v případě údajného umělého původu viru SARS z roku 2003, neznamená, že byl virus vytvořen v laboratoři. Virus si patentovalo americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), aby zajistilo jeho svobodný výzkum a zabránilo tomu, aby jej někdo mohl získat pod svou kontrolu.

„Zkoumání virových sekvencí probíhalo v CDC během vypuknutí epidemie SARS a oni si na to podali ten patent,“ říká výzkumník koronavirů na Univerzitě v Marylandu Matthew Frieman pro FactCheck.org. Ve stejnou dobu se o patent navíc snažila i kanadská zdravotnická organizace a Versitech, Ltd., což je komerční odnož hongkongské univerzity.

Peková: Vakcínu nebude možné vyvinout

Dalším z tvrzení české bioložky, která se objevila v novinových titulcích, bylo, že je nesmyslné vyvíjet vakcínu proti nemoci Covid-19 protože virus extrémně rychle mutuje.

„V tomto případě konvenční vakcína jako u chřipky nemůže fungovat z principu. Navíc klinické testy vakcíny trvají dlouhé roky. Nelze jen tak někomu něco píchnout, může to mít nežádoucí efekty. Ne že tady něco uvařím za dva měsíce,“ vysvětluje.

Dodává, že nový koronavirus je velmi variabilní a má mnoho podob, takže jde o těžký cíl, který se vědcům neustále mění pod rukama. Za reálnou však považuje geneticky „inženýrovanou“ vakcínu. Ta se podle ní ale vyvíjí roky a je nutné, aby byla ověřená a bez nežádoucích účinků. „Ať si tedy vyvíjí kdo chce, co chce, ale nesmí to škodit a je to podle mě nebezpečné pole,“ říká.

Evoluční virolog Jiří Černý naopak tvrdí, že koronaviry jsou jedny z nejstabilnějších RNA virů a mutují daleko pomaleji, než například sezónní chřipka. To sice neznamená, že vývoj vakcíny by měl být rychlý nebo snadný, ale rovněž není pravda, že by ji kvůli rychlosti mutace nového koronaviru vůbec nebylo možné vyvinout.

Na zmiňovanou sezónní chřipku i přes její obrovskou proměnlivost totiž vakcíny existují, vyžadují ale, aby byla pravidelně vyvinuta vakcína nová, založená na posledních objevených kmenech. I jen částečně efektivní vakcína pak stačí k poměrně dobré ochraně obyvatelstva. „Pravdou ale je, že vakcína musí být otestována z hlediska bezpečnosti,“ dodává.

Podle Pekové se ale Černý nevyjadřuje přesně. RNA viry podle jejího názoru mají vysokou proměnlivost, protože nemají žádný kontrolní mechanismus toho, zda byl genom přepsán správně.

I virolog Ivan Hirsch však poukazuje na nízkou proměnlivost viru: „V podstatě všechno ukazuje, že tento virus naopak mutuje poměrně málo. Pokud se podíváme na viry cirkulující v populaci infikovaných pacientů, existuje jen 4 až 10 genetických změn oproti původnímu čínskému viru (ze třiceti tisíc, pozn. red.). Naopak třeba virus HIV má i 3 % variabilitu uvnitř jednoho člověka.“

Peková: Druhá vlna nepřijde

Soňa Peková také tvrdí, že podle ní nepřijde druhá vlna nemoci Covid-19. Opírá se při tom hlavně o zkušenosti ze své laboratoře. „My jsme tady všechno odchytali a žádné endogenní reakce tady nevídáme. Skutečně jsem se obávala, že by se koronavirus mohl skrývat v lidech nebo zvířatech a mohly se z nich objevovat další vzplanutí a epidemie. Poslední měsíc jsme ale nikoho pozitivního z ulice nezachytili, a to testujeme výrazně,“ zdůvodňuje.

Pro server Novinky.cz navíc uvedla, že také koronaviry SARS a MERS poměrně rychle zmizely. „Chová se (nový koronavirus, pozn. red.) stejně jako SARS a MERS a vše nasvědčuje tomu, že řekněme domete epidemiologicky populace, kde se to nevyskytlo, a zmizí. Já v to věřím a vlastně v posledních dnech s tím i už, dá se říct, počítám,“ říká.

Oslovení experti se o něčem takovém však neodvažují spekulovat. Podle slov profesora Hirsche mají opravdu agresivnější viry (tedy viry s vyšší smrtností, pozn. red.) tendenci se poměrně rychle samy eliminovat, neboť si „samy pod sebou řežou větev,“ protože bez hostitelů nemohou existovat.

Otázka je, zda lze srovnávat nový typ koronaviru, který má podle stávajících odhadů smrtnost v nízkých jednotkách procent, a SARS, který zabil zhruba 11 % odhalených nakažených, a MERS až 35 %. Peková na dotaz redakce své tvrzení upřesňuje: „MERS bych možná nechala stranou, protože se netýkal našeho prostředí, SARS je ale patentovaný virus a lze jej najít v amerických patentech.“

Spoluautorem textu je Martin Duřt z iniciativy C19 Dezinfoservis.