V seznamu majetku ukradeného nacisty jsou další stovky uměleckých děl z českých zámků

Napsal/a Robert Břešťan 13. října 2018

Do oficiální databáze Lost Art, která shromažďuje informace o uměleckých předmětech ukradených nacisty, přibyly další stovky kusů výtvarného umění z někdejších schwarzenbergských sbírek. Umělecká díla má přitom od konce druhé světové války ve správě český stát.

Do databáze Německého centra pro ztracená umělecká díla (Deutsches Zentrum Kulturgutverluste) je nechal i v tomto případě zapsat Adam Pezold, syn Elisabeth Pezoldové, která s Českou republikou vede dlouholeté spotry o navrácení rodového majetku.

HlídacíPes.org již v září upozornil na to, že v seznamu majetku ukradeného nacisty figuruje na 200 obrazů, které si přitom mohou běžně prohlížet návštěvníci na státních zámcích Hluboká, Třeboň a Český Krumlov.

K původnímu soupisu označených výtvarných děl vztahujících se k Česku (obsahuje práce autorů jako jsou Johann Georg de Hamilton, Francesco Albani, Martin van Mytens nebo Carl von Blass či Friedrich Gauermann) nově přibylo dalších 350 obrazů, grafik a sbírkových předmětů včetně dobových oděvů či tapisérií. 

Po nacistech komunisté

Předměty pocházejí ze sbírek hlubocké větve šlechtické rodiny Schwarzenbergů a byly v roce 1940 ukradeny gestapem Adolfu Schwarzenbergovi. Kroky Adama Pezolda souvisí s novodobými soudními spory.

O navrácení části rodového majetku usiluje dlouhodobě vnučka původního majitele Adolfa Schwarzenberga Elisabeth Pezoldová.

„Majetek nám byl původně ukraden nacisty a už jsme ho nikdy nedostali zpět. Je to snaha ochránit historický majetek rodiny, naplnit poslední vůli mého dědečka Jindřicha a pradědečka Adolfa,“ vysvětluje Pezold, který se jménem své matky snahám o vrácení alespoň části rodového majetku v posledních letech aktivně věnuje.

 

 

„Mrzí mne, že se současný demokratický systém stále pokouší ospravedlnit krádež majetku mé rodiny nacisty v roce 1940 a navazující krádež komunistickým režimem. Odmítáním vrácení majetku mé matce Česká republika stále trestá mou rodinu mimo jiné i za odpor mého pradědečka k nacistickému režimu,” dodává Adam Pezold.

Správci databáze Lost Art připouštějí, že oprávněnost zápisu do registru sice prověřují, ale detailní pátrání nevedou. „Námi zveřejněný seznam předmětů byl zabaven rodině Schwarzenbergů a Pezoldů gestapem v roce 1940. Lost Art Foundation svoje vlastní zkoumání nad rámec základního ověření neprovádí,“ odpověděla už dříve na dotaz HlídacíPes.org Betraice Dayeová z Německého centra pro ztracená umělecká díla.

Předměty, které byly do republiky repatriovány po válce, nelze považovat za nacisty ukradený majetek,“ reagovala už na první informaci o zápsisu uměleckých děl z českých zámků v datzabázi Lost Art pracovnice českého Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války Jana Jirásková.

To, že v uznávané celosvětové databázi nacisty ukradeného majetku jsou i díla, která jsou už přes 70 let součástí sbírek českých státních zámků, Česká republika nijak neřeší. „Žádný zástupce České republiky se na nás v této věci neobrátil,“ říká za Lost Art Betraice Dayeová.

Národní památkový ústav, který má trojici zmíněných státních zámků ve správě, přitom přiznává, že o situaci ví.

„Na stránkách Lost Art je návod, jak dosáhnout vymazání předmětů z databáze. O to se může ČR pokusit, například s odkazem na ukončené soudy, které se k těmto konkrétním předmětům vztahují,” říká mluvčí Národního památkového ústavu Jan Cieslar.

Pokud jde o soudy, ve většině svých žalob na vrácení majetku Elisabeth Pezoldová v tuzemsku neuspěla. Rodině před začátkem druhé světové války patřil nemovitý majetek o celkové výměře 55 tisíc hektarů. Vrácena jí ale byla po roce 1989 jen hrobka v Domaníně u Třeboně.

Česko zápis neřeší

O konkrétní umělecká díla nyní potomci a příbuzní Adolfa Schwarzenberga s Českou republikou žádný soudní spor nevedou.

V registru nacisty ukradeného majetku však stovky obrazů (jež skutečně původně nacisté po roce 1940 rodině zabavili v Československu, v Rakousku i v Německu) zůstávají.

Na otázku, co to znamená pro konkrétní označené obrazy – zda mohou být například zapůjčeny na výstavy do Německa, či jim v takovém případě hrozí zabavení – nedokázala žádná z oslovených českých institucí odpovědět.

Dopad na konkrétní umělecká díla evidovaná ve výše zmíněné databázi nemůže Centrum pro dokumentaci posoudit. Tento dotaz by měl směřovat na Národní památkový ústav,“ reagovala Jana Jirásková za Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války.

V tomto případě musí stát, který si díla zapůjčuje, garantovat jejich nedotknutelnost,“ říká za Národní památkový ústav mluvčí Cieslar.

Kruh uzavírá Ministerstvo kultury i Ministerstvo zahraničí, podle nichž jde o téma pro NPÚ, případně Centrum pro dokumentaci.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

10 komentářů

  1. Vladimír Novák napsal:

    Nacisti kradli jako straky. Potom bolševici a dnes jim již nestačí vykrádání kulturních památek, ale všeho co se dá! Už toho moc nezůstává. Tak jdeme na to?!

    • nováček@post.cz napsal:

      Také cítíte, že hanlivé označení „bolševici“ si nezaslouží jenom komunisté, ale i naši současní pseudodemokraté?

    • karel napsal:

      Jací bolševici ? Jste totální nevzdělanec .Československo v roce 1945 dostalo obrazy v rámci reparací .Dle dekretů presidenta BENEŠE.

      • Hana napsal:

        Movitý i nemovitý majetek byl hlubocké větvi Schwarzenbergů zabaven speciálním zákonem č. 143/1947 Sb., tzv. Lex Schwarzenberg a to bez náhrady. Československo tento majetek nezískalo – nemohlo získat v rámci reparací ani na základě tzv. Benešových dekretů, jak píšete (může to být z vaší strany nevědomost nebo provokace, vyjde to nastejno), protože Schwarzenbergové byli protinacističtí, spolufinancovali výstavbu československého opevnění, podporovali exilovou vládu v Londýně, dědic posledního majitele byl deportován do koncentračního tábora Buchenwald… Ze strany státu to byla krádež – příliš velký majetek a příliš dobře spravován, to se opravdu v té době neodpouštělo.

    • petrph napsal:

      Co se pamatuju, proti Němcům se vlastně nešlo, proti komunistům se vlastně /kromě pár hrdinů co jim šlo o krk/ taky nešlo, tak jakou máte představu že se půjde proti dnešním politikům?

  2. Jos napsal:

    Němci by konečně místo šmejdění v Čechách měli začít vážně hledat v německých archivech na příklad ukradené insignie a zakládací listiny Karlovy univerzity. A řadu dalších věcí.

  3. petrph napsal:

    Což mi připomíná ten vtip o Židovi který se za války přejmenoval z Wassermana na Vodičku a po válce pro jistotu na z Vodičky na Potůčka..
    Protože, ono to opravdu dnes na Západě zní lépe – a zejména v Německu. „majetek byl(znovu) po válce ukraden čs. státem „, než „majetek dle poválečných zákonů zkonfiskován pro kolaboraci majitelů s nacistickým Německem ))))
    Jistě, pokud by šlo o právní přesnost, šlo by tam připsat „původní majitelé vedou už desítky let soudní spory s českým.státem o zrušení tohoto rozhodnutí“., ale takto formulované by jim to asi dost eklovalo…

    • nováček napsal:

      V okamžiku uplatnění Benešových dekretů, byli majiteli právě Němci, kteří ty majetky předtím ukradli Židům a bývalé šlechtě, která s nimi odmítla kolaborovat.
      Český stát, aby se nepřidal ke zlodějům, to měl vráti původním předválečným majitelům; nevrátil a stal se sám dalším v řadě zlodějů, co ukradli ukradené.
      Z tohoto aspektu není možné cítit se dobře co by Čech.

      • petrph napsal:

        Nevím jak Vy, ale já se necítím dobře, ve spoustě případů, když čtu nějaké vydané zákony, nebo soudní rozhodnutí, i dneska.
        Jenže je musím jako občan tohoto státu právně respektovat. Píši právně, myslet si o tom můžu co chci
        Tudíž, jsem jen konstatoval, že by tuto konfiskaci dle našich zákonů by měli uvést i v tom německém Centru a majitelé to tam měli pravdivě uvést. Majitelé se soudí, třeba se ten výrok změní.
        Tam jde totiž o to (když už o tom diskutujeme), tak i Benešovy dekrety na podobné případy kdy němečtí majitelé byli aktivní proti nacistickému režimu, pamatovaly – a majetek se jim po prošetření a rozhodnutí úřady mohl tenkrát ponechat. Jenže – jestli tehdejší úřady rozhodly po přešetření, že ta aktivita nestačila, a majetek odebrán byl, tak je dost obtížné (nevím jaké použít jiné slovo), požadovat po soudech po 70 letech aby tehdejší rozhodnutí úřadů znovu přešetřily a rozhodly jinak…Pokud by to tak mělo fungovat obecně, každý by tak mohl po soudech požadovat aby rušily úřední rozhodnutí státu po desítky let, zpátky…
        Jen co mne tak napadá, (legitimně je to blbost, leč právnicky by se toho mohl někdo chytit), co kdyby se někdo chtěl zbavit manželky, tak by podal soudu návrh na zpětné zrušení uzavření manželství před 20 lety? Určitě by se nějaký důvod našel proč :)))

  4. Evropan napsal:

    Odměňování sympatizantů politických stran začalo při pozemkové reformě r.1919 a doposud neskončilo

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies