Emotivní a místy velmi vyhrocená debata kolem nadcházejících Sudetoněmeckých dnů v Brně zasáhla i německou menšinu žijící v Česku. Ta sice bude mít na setkání sudetských Němců početnou výpravu, některé české Němce ale emoce kolem sjezdu od účasti odradily, potvrzují zástupci Shromáždění německých spolků v České republice. I s odkazem na to, co momentálně zažívají jejich členové třeba v hospodách v pohraničí.

Když se nedávno sešla Rada vlády pro národnostní menšiny, její místopředseda a dlouholetá hlavní tvář českých Němců Martin Dzingel tam zvedl i téma blížícího se sudetoněmeckého sjezdu v Brně.

„Zejména z důvodu, že jsou výroky některých politiků velmi nevhodné a že se jimi jako německá menšina cítíme být také dotčeni,“ upřesňuje pro HlídacíPes.org. Zmocněnkyni vlády pro lidská práva Taťáně Malé připomněl výroky ministra zahraničí Petra Macinky na adresu německých politiků, kteří se do Brna chystají. Macinka o nich prohlásil, že si akci v Brně „neužijí“.

 „Naši členové nám říkají, že přijdou ve Šluknovském výběžku nebo v Liberci nebo někde jinde do hospody na pivo a tam už si z nich dělají srandu – Á, tak už se nám tady zase chcete roztahovat,“ popsal Martin Dzingel nedávno v podcastu I want more! aktivisty a do nedávna i brněnského zastupitele Matěje Hollana.

Zmocněnkyně Malá podle Dzingela odpověděla, že tyto výroky „nezaznamenala a slíbila, že se pokusí dohlédnout na to, aby další diskuse probíhala kultivovaně“.

Emoce kolem sudetoněmeckého sjezdu v Brně od začátku víří hlavně vládní hnutí SPD a jeho poslanecký klub. K němu se v květnu přidali i zástupci hnutí ANO a Motoristů a společně nakonec na druhý pokus parlamentem protlačili i usnesení, které akci kritizuje a vyzývá organizátory k jejímu zrušení.

Vyhrocená rétorika u řečnického sněmovního pultu nezůstala bez následků. A protiněmecké výpady z vládního tábora postupně prosakují společností níž a níž.

Už se tu zase chcete roztahovat

„Naši členové nám říkají, že přijdou ve Šluknovském výběžku nebo v Liberci nebo někde jinde do hospody na pivo a tam už si z nich dělají srandu – Á, tak už se nám tady zase chcete roztahovat,“ popsal Martin Dzingel nedávno v podcastu I want more! aktivisty a do nedávna i brněnského zastupitele Matěje Hollana.

Zatím jde zpravidla o žertem míněné narážky, přesto současný prezident Shromáždění německých spolků v České republice Richard Neugebauer napsal členům této organizace otevřený dopis, který podle Martina Dzingela vznikl „z podnětu mnoha reakcí příslušníků německé národnostní menšiny, kteří sledují média a obávají se do Brna vůbec jet“.

Neugebauer v osobně laděném dubnovém dopise vyzval české Němce, kterých je dnes asi 25 tisíc, aby se sami rozhodli, jestli do Brna pojedou, a připustil, že z členské základny slýchá pochybnosti, zda se Sudetoněmeckých dnů zúčastnit. On sám má prý ale jasno:

„Moji předkové v letech 1938–1945 žádné zločiny nespáchali, ale i kdyby ano, nebyla by to moje vina. Kdybych nejel do Brna, obraceli by se v hrobě. Cítím se tu doma, stejně jako všichni ostatní občané této země.“

Protivítr z Německa

Silný protivítr však vláda cítí také z Německa. SPD se kvůli protisudetským výpadům rozhádala dokonce i se svým tradičním partnerem – Alternativou pro Německo.

Hnutí Tomia Okamury za kritiku sudetoněmeckého sjezdu odsoudila nejdříve mládežnická organizace AfD a po ní i další politici této opoziční krajně pravicové strany, která se dlouhodobě staví do role obhájkyně německého obyvatelstva vyhnaného po 2. světové válce.

Sudetoněmecký landsmanšaft, který je spoluorganizátorem brněnského sjezdu, se však od AfD i jiných extremistických skupin distancuje a udělil straně zákaz vstupu na své akce.

Také třetí koaliční partner, Motoristé sobě, dostal za vládní tažení proti sudetoněmeckému sjezdu přímou zpětnou vazbu z Německa. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Macinka při návštěvě Berlína 8. května o tématu mluvil s německým předsedou Česko-německého diskusního fóra Jörgem Nürnbergerem.

„Můj osobní názor je, že Sudetoněmecké dny v Brně přes všechnu kritiku mohou přinést česko-německým vztahům něco pozitivního. I u české veřejnosti – a to zejména u mladé generace – roste zájem o vyrovnání se s historií bezprostředně po válce,“ dodává Nürnberger pro HlídacíPes.org.