Nové vedení České televize slibuje větší transparentnost. Jejím velkým testem bude postoj ke zveřejnění zpráv interních komisí, které v ČT prověřovaly údajně nevhodné chování moderátorů Marka Wollnera a Nory Fridrichové. „Do té kauzy by se mělo vnést nějaké světlo,“ říká nastupující manažer kanálu ČT 1 Jiří Kokmotos. V rozhovoru pro HlídacíPes.org mluví také o tom, co by pro veřejnoprávní televizi znamenalo, kdyby vládní koalice nakonec nedokázala protlačit avizované zvýšení koncesionářských poplatků.

Jak probíhá „předání moci“ na Kavčích horách? Odcházející ředitel ČT Petr Dvořák na posledním jednání televizní rady řekl, že „podle plánu“. Souhlasíte?

Konkrétně u mě je ta situace trošku jiná, protože moje pozice vzniká nově, nebo spíš doplňuje ty pozice manažerů ČT :D, ČT Art, ČT Sport a ČT24. Manažeři ČT1 a ČT2 teď vznikají. Myslím si, že předání agendy víceméně funguje. Jsou tam třeba nějaké drobné zádrhely, že jedna strana má trošku jiné představy než ta druhá, ale to tak asi vždycky je. Nebude to ale tak, že by od 1. října něco v televizi nefungovalo.

Světlo v kauze Wollner

Na tu předávku se ptám i kvůli kauze závěrečných zpráv vyšetřovacích komisí kolem chování moderátorů Marka Wollnera a Nory Fridrichové. Nastupující ředitel Jan Souček se nechal slyšet, že není jisté, jestli od Dvořáka tyto citlivé dokumenty dostane. Vy jste je předpokládám neviděl…

Ne, ty zprávy, nebo zprávu jsem neviděl, ani upřímně řečeno netuším nic o jejich obsahu, co se tam píše. Podle mě ta kauza, už jenom kvůli tomu, že Marek Wollner odešel z České televize, byť ani do okolností té jeho výpovědi zcela nevidíme, tak už jenom kvůli tomu by se do té kauzy mělo vnést nějaké světlo. A jestliže jedna strana říká, že se čin nestal, znamenalo by to, že byl velmi poškozen Marek Wollner. Jenže to, že to teď nikdo nechce zveřejnit a nechce se v tom angažovat dál, je taky zvláštní.

Začernění smluv určitě bude velké téma. Já rozumím tomu, že může být problém třeba zveřejňování honorářů konkrétních osob. Ale třeba náklady na konkrétní pořad, proč ne?

Připomeňme, že policie Wollnerův případ prověřovala a došla k závěru, že nespáchal ani trestný čin, ani přestupek. Na druhou stranu to samo o sobě neznamená, že nedošlo k nevhodnému chování vůči podřízeným.

Myslím si, že kdyby se podařilo dostat k té zprávě a zveřejnit ji, že by to bylo dobré. Koneckonců jedna z věcí, proč jsme si s panem ředitelem Součkem plácli, bylo i to, že jeho pojetí veřejnoprávnosti je maximálně transparentní.

Jiří Kokmotos přichází do České televize po mnoha letech strávených v Českém rozhlase. Dosud působil jako vedoucí programu ČRo Brno. Foto: Profimedia

To znamená třeba i konec začerňování smluv České televize zveřejněných v registru?

Začernění smluv určitě bude velké téma. Já rozumím tomu, že může být problém třeba zveřejňování honorářů konkrétních osob. Ale třeba náklady na konkrétní pořad, proč ne? Myslím si, že transparentnost je důležitá právě i u kauzy Wollner. Už proto, že když to teď vztáhnu i na sebe, my jako nové vedení bychom měli deklarovat, jak vlastně budou fungovat ty mechanismy ve chvíli, kdy se někdo nebude cítit komfortně z nějakého důvodu v práci ze strany svých nadřízených. Měly by být nastaveny tak, že když to řekne svému nadřízenému, tak ne, že se to zamete pod koberec, ale že ten člověk dostane zpětnou vazbu ve smyslu ano, řešili jsme to a vyřešili jsme to takto. Myslím, že právě tohle těm lidem, kteří si stěžovali na chování Marka Wollnera, chybělo.

Otázka je, jestli bychom nenašli něco zajímavého pro diváky i na evropském trhu.

Kauza Marka Wollnera se týkala týmu pořadu Reportéři, v případě prověřování chování Nory Fridrichové šlo o pořad 168 hodin. Jak si coby budoucí manažer kanálu ČT 1, na kterém se tyto pořady vysílají, představujete konkrétní kroky, kterými by se celá věc měla uzavřít?

Osobně si myslím, že v těch jednáních budu mít spíš poradní hlas, každopádně bych se jich rád zúčastnil. Dotyční moderátoři spadají pod šéfa zpravodajství, kterým bude pan Mrzena. Já osobně bych byl rád, aby byly jasně dané mechanismy, že když někdo nahlásí něco závažného, tak to prostě nemůže končit někde na nějakém posledním stupni řízení, ale musí se to dostat dál. Ve chvíli, kdy to někdo dál nepředá a nebude se to nějakým způsobem řešit, tak by tam měly být i jasné sankce vůči těm lidem, kteří to z jakýchkoliv důvodů ututlají.

Večerní prime time

Když se řekne ČT 1 a pomineme-li zpravodajství, řada lidí si asi vybaví především večerní program a nekonečné diskuse o tom, jestli se v osm večer vysílá moc nebo málo pohádek, českých kriminálek, případně zábavných pořadů, a jakou mají kvalitu. Jakou tvář chcete ČT 1 dát vy?

ČT 1 bude vždycky tím kanálem, který bude televizi přivádět diváky. Třeba konkrétně pohádky, ty divácky fungují zejména kolem Vánoc, nebo když jsou nějaká prázdninová schémata. Těch diváků je tam hodně. Otázka je, co by se stalo, kdybychom tam dostali místo pohádek třeba rodinné filmy, to je další téma k diskuzi.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Teď se asi nebavíme o Jak vytrhnout velrybě stoličku…?

Ne, něco nového dnešního. Zároveň myslím, že budeme trošku hledat odvahu sáhnout po evropské tvorbě.

Bude letošní ročník StarDance posledním v České televizi?

Ne, bude určitě i příští rok. Na druhou stranu, kdyby se StarDance kupovala dnes jako zbrusu nový produkt, který se tu nikdy nevysílal, tak si úplně nejsem jistý, jestli by to ČT teď koupila. Se všemi výtkami, že to je komerční a tak dále. Nicméně divácky je to teď natolik oblíbená záležitost, i společensky vzhledem k ohromnému nárůstu lidí, kteří se rozhodli, že začnou tančit na základě StarDance, že dnes i po těch 15 letech prostě do ČT patří.

Zvýšením poplatků je podmíněna spousta věcí, například znovuspuštění kanálu ČT 3

A pokud jde o ty detektivky a pohádky od osmi večer?

V dramatické tvorbě si myslím, že se na ČT 1 zase tolik nezmění. Ale rád bych se zaměřil i na jiná odvětví lidské činnosti než jsou vraždy. Samozřejmě bude záležet i na výši koncesionářských poplatků, protože dramatická tvorba je jedna z nejdražších. Takže tam uvidíme, v jakém objemu na ni budou finance. A o tom se také bavíme. Dnes je zvykem, že každý den je na ČT 1 hlavním pořadem v hlavním vysílacím čase od 20 hodin nějaký původní český seriál, ať už premiérový nebo v repríze. Otázka je, jestli bychom nenašli něco zajímavého pro diváky i na evropském trhu. Myslím, že francouzská, italská, abych byl trošku blíž k nám i třeba polská televizní tvorba produkuje prostě spoustu hraných filmů a seriálů a myslím si, že by možná bylo zajímavé něco z toho nabídnout i českému divákovi.

Když politici řeknou ne…

Když zmiňujete koncesionářské poplatky, na jejichž zvýšení od roku 2025 se vládní koalice dohodla, počítáte s tím, že zvýšení nakonec nemusí projít? Opozice už dala najevo, že pro to udělá maximum a v případě, že se hnutí ANO a SPD dostanou k moci, už otevřeně plánují zestátnění veřejnoprávních médií.

Je to návrh, který je na papíře, a je otázka, jak dlouho se bude projednávat. Může se to táhnout klidně dva roky a v roce 2025 jsou volby, takže to může skončit i tím, že prostě nebude nic. Já doufám, že to tak nebude a že dojde k navýšení koncesionářských poplatků. Byli bychom ale sebevrazi, kdybychom nepromýšleli i druhou variantu. Zvýšením poplatků je podmíněna spousta věcí, například znovuspuštění kanálu ČT 3, který, kdyby se nenavýšily poplatky, tak se nespustí.

Můj odchod z ČRo je mix nějakého mého vnitřního pocitu z rádia a taky skvělé nabídky, kterou jsem dostal

Další věcí, kterou možná budeme muset přehodnotit, je reprízní klíč. Na programu bude více a víc poznat, pokud se ty peníze do televize nedostanou. Nechci mluvit za Jana Součka, ale myslím si, že nějaké krácení služeb, typu omezování počtu kanálů nebo něco takového, je až na úplně posledním místě. Ve chvíli, kdy ale politici řeknou, ne, vyšší peníze nebudou, tak je to myslím minimálně jedna z variant, o které příští generální ředitel přemýšlí.

Do České televize přicházíte po mnoha letech strávených v Českém rozhlase a už tam jste coby šéf programu brněnského studia ČRo mluvil o významu „regionality“. Co to znamená pro budoucí podobu ČT 1?

Mám pocit, jakoby z televize úplně zmizela naše česká lidová a folklorní tvorba, nebo se dostala jenom do nějakých občasně natáčených magazínů jako je Folklorika. Možná se z toho stalo takové trošku ghetto, skanzen, ale upřímně řečeno, když se dneska přijedete podívat na Moravu, na nějaký velký festival, ve Strážnici nebo třeba Slovácký rok v Kyjově, tak to jsou festivaly, kam přijede 30 až 40 tisíc lidí. To není úplně zanedbatelná skupina, ten folklor tam prostě frčí. Otázka je, jestli je to čistě moravská záležitost a český divák to nesnese. To všechno jsou věci, které bych byl rád, kdybychom v televizi vyzkoumali.

A pokud jde o regionalitu ve zpravodajství? Česká televize má spolu s Českým rozhlasem v tomhle ohledu jedinečnou pozici vzhledem ke své síti regionálních studií. Jinak se české regiony stále víc potýkají s fenoménem takzvaných „zpravodajských pouští“, kdy obyvatelé regionů nemají přístup k relevantním informacím. Chcete na regionální struktuře ČT něco výrazně měnit?

Mezi ČT a ČRo je v tomhle smyslu přece jen jeden velký rozdíl, protože Česká televize nemá svůj regionální kanál, mimochodem jako jedna z mála evropských televizí. Český rozhlas má síť regionálních studií, která vysílají i samostatný program. Řada evropských veřejnoprávních televizí má regionální kanál, který funguje velmi podobně jako třeba právě regionální síť Českého rozhlasu, kdy jsou tam odpojované bloky, ve kterých to studio vysílá samo. Jediný program České televize, který lze regionálně rozpojit, je dnes ČT 1.

Mně osobně je vlastně nejsypatičtější veřejnoprávní model médií v Německu, kde nemá každá spolková země svoji radiotelevizi, ale ty jednotlivé veřejnoprávní mediální domy pokrývají spíš nějaké kulturní celky. A to si myslím, že by mělo smysl i v Česku. Proto mi ve srovnání s ČRo přijde logičtější regionální struktura tak, jak ji má rozdělenou Česká televize – na Prahu, na Brno a Ostravu. Na druhou stranu, co se týká hustoty zpravodajství, tak tím, že Český rozhlas má své regionální stanice, má samozřejmě i daleko větší možnosti uplatnit zpravodajské příspěvky v programu, takže v tomhle je na tom rozhlas asi líp než televize.

Z rozhlasu na Kavčí hory

Rád bych se ještě krátce vrátil k vašemu odchodu z rozhlasu. Vy jste se v posledních měsících netajil neshodami se svým nadřízeným, šéfem rozhlasových regionů Janem Mengerem, mimo jiné kvůli tomu, že podle vás nedostatečně řešil například podezření z nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky v rozhlase. Můžete tedy shrnout, proč jste se rozhodl z ČRo odejít?

My jsme si úplně neporozuměli ani profesně, ani lidsky s topmanagementem. Naštěstí Brno mělo, respektive má velmi dobré výsledky v rámci regionální rozhlasové sítě. Takže jsme našli nějaký status quo, jak fungovat, ale pro mě to nebylo vnitřně úplně pohodlné. Měl jsem hodně námitek k podobě společných regionálních pořadů.

Těmi síťovými pořady se zabývala i Rada Českého rozhlasu. Šlo o možný střet zájmů Jana Mengera a jeho blízkost k jednomu z jeho podřízených, často obsazovanému moderátorovi Patriku Rozehnalovi. Rada střet zájmů nakonec nenašla, podle informací HlídacíPes.org však vedení ČRo dostalo od části rady jakousi „žlutou kartu“, pro případ, že by se něco podobného mělo v budoucnu opakovat. Hrála ve vašem odchodu roli i tahle kauza?

Můj odchod je mix nějakého mého vnitřního pocitu z rádia a taky skvělé nabídky, kterou jsem dostal. Já jsem úplně na začátku poukazoval na to, že si myslím, že by se regiony měly daleko víc autorsky podílet na síťových pořadech, tedy na prostoru ve vysílání, který dnes zaplňují pořady typu Humoriáda, dříve Xaver a host a dnes Alex a host.

Dokonce jsem navrhoval, aby když předloni skončil pořad Luboše Xavera Veselého, aby to bylo třeba tak, že se tyhle pořady budou třikrát vysílat z Prahy, jednou z Brna, jednou z Ostravy. Prostě ať ty regiony nabízí moderátory, ale i hosty. A na tomhle jsme se s vedením nikdy nepotkali.

A pokud jde o možný střet zájmů šéfa regionů Jana Mengera?

Chodbové řeči o ekonomickém a osobním partnerství Patrika Rozehnala s Janem Mengerem jsem byl dalek komentovat a řešit. Ale poté, co se ukázalo, že Jan Menger s moderátorem Rozehnalem mají některé společné nemovitosti a minimálně v této rovině jsou silně propojeni, tak je pro mě závěr rady rozpačitý. Musím zde však ocenit snahu generálního ředitele Reného Zavorala situaci zkoumat a řešit, nicméně to už půjde mimo mé angažmá v Českém rozhlase.