Pixabay, zdroj

Stát slíbil učitelům vyšší příplatky, žádné peníze ale neposlal

Napsal/a Robert Břešťan 25. června 2018

I když pocit uspokojení přináší učitelům už samotná vidina konce školního roku i to, že jejich platy v poslední době vzrostly, od letošního ledna mohli mít na výplatnicích ještě o stovky korun více. Ale nemají.

Slíbené peníze na navýšení zvláštního příplatku pro třídní učitele se na výplatních páskách neobjevily. V kolečku toho, kdo za to může, na sebe odpovědnost přehazují ministerstvo školství, financí a práce a sociálních věcí.

Dopad na rozpočet – nula

Ještě Sobotkova vláda v samém závěru svého působení, v listopadu 2017, schválila navýšení horní hranice příplatku, který učitelům náleží mimo jiné za „za rizikovost, nebo vyšší neuropsychickou zátěž“, s účinností od 1. ledna 2018.

Dolní hranice příplatku tedy zůstala stejná (400 Kč na běžných ZŠ a SŠ, respektive 600 Kč pro učitele na školách speciálních), zvýšit se měla ta horní – z jednoho tisíce na na 1300 Kč respektive ze dvou tisíc na 2500 korun.

Nestalo se ale nic. Poukazuje na to Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, stavovského profesního spolku pedagogů.

Sárközi redakci HlídacíPes.org postoupil svou komunikaci s odborem péče o pedagogické pracovníky Ministerstva školství. Plyne z ní to, že pokud zaměstnavatel (tedy konkrétní školy) nemají samy dost peněz na navýšení těchto příplatků, učitelé mají smůlu.

„MŠMT neobdrželo na nárůst horní hranice rozpětí u příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí žádné finanční prostředky ze strany Ministerstva financí,“ stojí v odpovědi MŠMT.

To ale Ministerstvo financí jednoznačně odmítá s tím, že se žádným navýšením peněz ze státního rozpočtu se v tomto případě nikdy nepočítalo.

„V rámci projednávání návrhu nařízení vlády bylo konstatováno a vládou schváleno, že jde o opatření bez rozpočtového dopadu a mělo být financováno z dosavadního limitu na platy v rámci rozpočtu MŠMT,“ upozorňuje za MFČR mluvčí Filip Běhal.

Přidejte, když na to máte

HlídacíPes.org proto vznesl další dotaz na MŠMT a pomyslný kruh se uzavřel, či spíše rozšířil ještě na Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ministerstvo školství tvrdí, že požadovalo, aby vláda navýšení horní hranice příplatku zohlednila ve výdajích státního rozpočtu.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí (jako předkladatel materiálu) tuto připomínku vypořádalo s tím, že se zvýšením horní hranice rozpětí zvláštního příplatku a příplatku za ztížené pracovní prostředí nejsou spojeny žádné finanční dopady,“ konstatuje tiskový odbor Ministerstva školství.

Přeloženo – je ryze na ředitelích škol, zda limit zvýší nebo ne. A to jen tehdy, pokud na to sami mají ve svých rozpočtech.

„O výši příplatku rozhoduje sice ředitel školy, ale závisí na tom, kolik peněz dostane navíc kromě prostředků na tarify. Většinou je to tak, že peníze navíc nedostane, takže ten příplatek je blíže dolní hranici než horní – obzvláště na ZŠ, kde je ale práce třídního náročnější než na SŠ – takže to je spíš naopak, než by to mělo být,“ říká Sárközi.

Správně by podle něj mělo Ministerstvo školství posílat alespoň středovou hodnotu. „Středová hodnota před navýšením byla 700 Kč měsíčně, nyní by měla být 850 Kč měsíčně. Realita je ale taková, že řada třídních dostane k platu 400 až 700 Kč měsíčně. Doporučuji si to přepočítat na hodinu. Práce třídních obnáší zhruba 20 hodin měsíčně navíc oproti práci netřídních učitelů,“ dodává Sárközi.

Pedagogická komora proto usiluje o přesun tohoto tzv. zvláštního příplatku do zákoníku práce a o jeho navýšení na 2 500 až 3 500 Kč. Na konci června o tomto návrhu, který podali poslanci KDU-ČSL, mají hlasovat poslanci.

Jen třídních učitelů je v Česku zhruba 65 tisíc, náklady na zvýšení příplatku by dosáhly zhruba dvou miliard korun.


Podpořte nezávislou žurnalistiku.

Jako odměnu za dar ve výši 499 korun obdržíte exkluzivní 100stránkovou publikaci Babiš. Vůdce pro 21. století.

Čtěte též

Reklama

9 komentářů

  1. PM napsal:

    Školství musí být přece naopak přiškrceno, samostatné myšlení žáků minimalizováno, čím neschopnější pedagogové ve školství zůstanou, tím lepší výsledky do budoucna, pro politiky typu Okamura, Babiš, Komunisti. A Bureš to moc dobře ví, maká na rozdávání, dotovat dopravu, DPH na pivo snížit, to jsou ty správné kroky a okolo školství, pouze hodně výkřiků a skutek utek, penízky nejdou a nejdou. Učitelé elita, tak by to mělo být, dávno to neplatí. Kolik nomenklaturních kádrů z dob KSČ stále vychovává naše děti, to byl zajímavý průzkum.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      „Kolik nomenklaturních kádrů z dob KSČ stále vychovává naše děti, …“ Nejspíše žádný, Nomenklaturní kádry byly vybírány pro zcela jiné úkoly, než je vyučování dětí. Nomenklaturní kádry především privatizovaly t.zv. národní podniky, majetek celé společnosti Čechů a Slováků. Všichni u toho zůstali dodnes a privatizují, když už ten společenský majetek není aspoň dotace – z EU i ty od státu.

  2. PM napsal:

    Oprava: .. to by byl zajímavý průzkum.

  3. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Školství, jakož i ostatní věřejně potřebné záležitosti, slouží Babišovi k „výrobě“ slibů, u kterých se nepočítá, že budou splněny. „Výroba“ běží na plné obrátky, zájem veřejnosti o sliby je obrovský.

  4. Petr Kaminsky napsal:

    Sobotkova vlada = vlada PR. Vlk se nazral a koza zustala cela. A co bude ted? Prchalovi uplne sviti oci, jak muze Babisovi poradit, ze bude bojovat za napravu tehle krivdy. Kazdy bod se pocita!

  5. Dee napsal:

    Bureško: „Já vám slíbím vyšší platy z cizího a vy si je zaplaťte z čeho chcete.“ To je fór jak z absurdní tragikomedie. Jo počkat. Ono to vlastně je tragikomedie.

  6. petph napsal:

    Jistě, pro učitele je to demotivační a musí se cítit podvedeni. Ovšem právě pro novináře je to dobrá zkušenost pro příští ohlašování takových zvyšování. Že zkrátka – než mediálně ohlásí takovou „radostnou zprávu“ že vláda zase někomu zvyšuje příjmy (což se děje před volbami populisticky často..) tak se těch vládních politiků musí přímo zeptat „A pro toto navýšení zvýšite platby těchto institucí ze státní pokladny“?- A ti musí říct a hned – ANO či NE. A tak se to zveřejní- hned ještě před těmi volbami…Ne až půl roku potom.
    V tom se bohužel musí i ti „honicí psi“ demokracie učit, že v současné fázi demokracie neplatí nic „samosebů“.

  7. Weber napsal:

    Práce vyučujících – snaha o vzdělávání nevzdělaných je v současném bezbřehém chápání svobody společností nepochybně v mnoha případech torturou a nevšední statečností! Že tito stateční lidé jsou nedostatečně oceněni a honorováni je známé desítky roků, ovšem kromě žvanění politiků a občanů k tomuto problému se řešení samozřejmě nedočkali, snad se blýská na lepší časy. Tady v diskuzi se objevují opět jen polititizující bláboly, jako cílená minimalizace myšlení žáčků – jakoby v době smartmobilů a tabletů byli žáčci ochotni samostatně myslet, plky o neschopných kantorech a podobný plevel myšlenek těch starších, co mají školu za sebou. Pokud se v testech vzdělanosti v posledních letech objevují nedostatky, tak chybí taky objektivní hodnocení „práce“ a duchovní úrovně rodičů oněch propadajících vzdělávaných ( pokusů státu o to). Když současné vedení státu něco slibuje vyučujícím přidat do rozpočtu a neposílá nic viditelného, tak je to jen snaha získat na svou stranu další voliče, těch je mnohem více, než učitelů, neboť moudrá většina život kantorů neřeší, je to vidět historicky.

    • petrph napsal:

      Já se obávám že to je horší v tom, že dnes už ani není zřejmé, co vlastně má obsahovat kvalitní výuka, a co si „mají z ní žáci odnést“ – musím použít tento opis protože už samotné slovo „naučit “ je dnes nekorektní – když moderní metody říkají, že se to nemají naučit „nazpaměť… Takže, jak vlastně??? Mají mít jen „obecné povědomí“, že „něco existuje“ (nějaký ten všeobecný přehled)? Mají být schopni si hned v případě potřeby „si to najít na internetu“ ? To je ohromné plýtvání zdroji – to totiž trvá – projednou a navždy ani ne 2 minuty jim ukázat jak se napíše slovo do Google:)))) Mají je učit něco jiného, třeba ve věku dětí je buntovat do politiky a posílat je na demonstrace proti tomu či onomu? A z toho pak vychází, že dnes ani nevíme co vlastně mají umět a dělat kvalitní kantoři…Jistě – je spousta z nich, kteří jsou ve školách u žáků oblíbení – protože s nimi „něco zajímavého dělají“ a ta děcka to „baví“… Ale má to nějaký hlubší pedagogický význam? Naučí se tím ti žáci něco zásadnějšího a trvalejšího?
      A z druhé strany jsou zde zmíněné různé testy vzdělanosti, které se vytváří z někým určeného předpokladu, že ti žáci/studenti mají přece jenom „něco určitého umět/znát – ale co je podstatnější – v tom určeném okamžiku testu si to bleskurychle z hlavy vybavit a umět přesně aplikovat…Co taky není – při dnešním ohromném rozsahu informační exploze tak samozřejmé a musí být spíše frustrující…

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama
Vážený uživateli, tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s jejich použitím souhlasíte. Více informací o cookies