Snad mě komunisti nechají aspoň zedničit na opravě Lidic, doufal sedlák po vyhnání ze svého statku. Mýlil se

Napsal/a Robert Malecký 3. března 2016
FacebookTwitterPocketE-mail

Tisíce krutých osudů českých a moravských sedláků vyhnaných po roce 1948 z jejich statků jsou v mnoha rysech podobné. Nejprve na ně komunisti uvalili těžko splnitelné povinné odvody, nakonec jim ale veškerý majetek ukradli. V lepším případě pak následovalo vysídlení a podřadná práce někde na vzdáleném místě. V horších případech vykonstruované procesy a dlouholeté tresty. 

Příběh rodiny sedláka Františka Melíška ze středočeských Středokluk ukazuje krutost, s jakou komunistická zvůle vstoupila do všedního dne sedláckých rodin. Zdeněk Pokorný, prasynovec sedlákovy ženy Anny Melíškové, roz. Pokorné, poskytl redakci HlídacíPes.org syrový dobový dokument; dopis, který Anna Melíšková napsala 10. července 1950, dva dny poté, co družstevníci přišli statek zabavit. Za několik dní se měli vrátit pro dobytek, zdržely je jiné sezónní práce.

Dopis přetiskujeme v plném znění, bez redakčních úprav.

Drazí,

Pán Bůh Ti dal Jardo vnuknutí že jsi se přijel na nás podívat. Viděl jsi nás všechny po hromadě a v našem statku naposledy, už ho nemáme. V sobotu ho zabrali a ještě tři další přes 20ha. Jsme úplný žebráci, bez bytu a bez zaměstnání. Musíme se vystěhovat, do družstva nás nevzali, tak nás asi dají do ňákého státního dvora. Františka za kočího, mě za krmičku.

Aby tomu předešel, šel žádat do zdejší továrny, ale oni ho nevzali tak přišel zklamanej a zdrcenej se slzami v očích, to bylo dnes odpoledne a právě co vám píši ještě toho odpoledne odejel na místo hrozné tragédie do Lidic žádat o práci jako přidavač zedníka sám zničen a oloupen o všechno aby pracoval na obnově Lidic. Nevím, jak pochodí.

Tak jsme jim to všechno připravili a oni budou sklízet a brát peníze, nám už teď nedají ani korunu ani za mlíko za měsíc červen, chtěli mít do konce června splněna vajíčka a nechali nás platit za obdělávání řepy, nás to stálo přes 20 tisíc. Co jsme měli dělat, lidi přišli chtěli peníze, vždyť jsme je museli moc shánět a prosit a byli jsme rádi že tu řepu udělali kdyby nebyla udělaná tak by zas jsme dostali pokutu a ještě by Frantíka zavřeli. Co se chudák Frantík od jara nadřel, musel sám všechno na poli udělat, úplně jsme dřeli zadarmo, ani za tu dřinu nedostanem haléře. Zrovna nyní kdy každý hospodář se těší na plody a odměnu své celoroční práce, tak je člověk právě ze statku vyhozen.

Nejdřív vzali všechny stroje, pak lidi, i tu krmičku ze chlíva nám vzali. To jak si u nás byl, tak hned v úterý dostala z pracáku že se má ihned dostavit a tam jí hrubě řekli, že nesmí u nás být, buď do družstva nebo státního statku. Co ale zkusíme než těmi žebráky budeme. Jeden den zabrali celý statek druhý den hned přišli prohlížet a počítat místnosti, třetí den chtěli vyvádět dobytek ale přišlo jim do toho mlácení řepky. Tak to čekáme každým dnem.

Tu řepku ještě Frantík posekal a dal do pánáků a oni jenom mlátěj a shrábnou peníze za to už taky nedostaneme ani korunu, to byl vždy první příjem, nebo jsme dostávali zálohy na řepu, letos úplně nic, ani cukr nedostanem. Zrovna letos máme takovou pěknou úrodu tak krásnou řepu 100 tisíc by za ní bylo. Je už všechno ztraceno, budem mít jenom hlad a bídu. Zahrádku jsem si zrovna letos sama vysázela, je tam taková úroda okurek, že jsme to nikdy neměli, to všechno musí člověk opustit. V pátek minulý týden jsem byla ještě s Toníkem v Praze, tak u nich ještě nic nebylo, pak to v sobotu zabrali.

Léky jsem obdržela, děkuji za ně. Co Anička? Jak je jí? Napište co u vás nového. Já mám už oči vyplakané až budou vyvádět dobytek tak někam uteču abych to neviděla. Naposledy pudem (nečitelné) jestli to nervy vydrží nevím.

Buďte hodně zdraví! Je mi líto dětí…

Anna


Podívejte se na faksimili dopisu a dobové fotografie z rodinného archivu Zdeňka Pokorného.


Redakční poznámka na závěr. Sedlák a jeho žena byli odsunuti na rozpadlý statek do Bratronic a měli zákaz se do Středokluk vracet. Očekávání, že by komunisté Františka Melíška nechali aspoň jako pomocného dělníka pracovat na rekonstrukci Lidic, bylo liché. Ani za zedníka ho nevzali.

ČTĚTE TÉŽ: Jak násilná kolektivizace zničila český venkov. Expozice zemědělského muzea připomene příběhy sedláckých rodů

Adam Drda: Naši historici a jejich poučení z krizového polistopadového vývoje

 

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)