Kolik USA skutečně platí za obranu Evropy? Méně, než si myslíme
KOMENTÁŘ. Požadavek Spojených států, aby členské státy NATO vydávaly na obranu pět procent HDP, bývá často zdůvodňován tvrzením, že Amerika nese nepřiměřenou část obranného břemene Aliance. V argumentaci se pravidelně objevuje údaj, že Spojené státy zajišťují přibližně šedesát procent obranných výdajů NATO, zatímco většina evropských spojenců vydává podstatně méně. Na první pohled jde o přesvědčivý argument. Při bližším pohledu však vyvstává otázka, zda se vůbec porovnávají srovnatelné veličiny.
Základní problém spočívá v tom, že pod pojem „výdaje NATO“ jsou často zahrnovány zcela odlišné kategorie. Americké obranné výdaje nejsou totiž všechny určeny jako obranné, vynakládané v rámci NATO. Jsou to výdaje globální mocnosti, jejíž vojenské závazky a strategické zájmy daleko přesahují euroatlantický prostor.
Spojené státy financují vojenskou přítomnost v Indo-Pacifiku, odstrašování Číny, závazky vůči Japonsku a Jižní Koreji, operace v kosmu, kybernetickou obranu, strategické jaderné síly i síť základen rozprostřenou po celém světě.
Tyto sumy nejsou vynakládány v souvislosti s existencí Aliance, ale jsou důsledkem globálního postavení Spojených států.
Jaký je obranný rozpočet USA
USA a NATO mají rozdílné bezpečnostní úkoly. Spojené státy udržují globální vojenský řád, kdežto evropské státy NATO primárně zajišťují bezpečnost vlastního regionu. Už samotný předmět srovnání je tedy odlišný.
Evropská část americké vojenské přítomnosti je ve skutečnosti poměrně malá. V Evropě je dlouhodobě rozmístěno přibližně 80 tisíc až 100 tisíc amerických vojáků, zatímco celkové americké ozbrojené síly mají přes 1,3 milionu aktivních příslušníků.
Hlavním konkurentem Washingtonu již není Rusko, ale Čína. Každý dolar, který musí být vynaložen na evropskou bezpečnost, je dolar, který nelze využít v prostoru, který americké strategické dokumenty označují za rozhodující pro budoucí světové uspořádání.
Odborné studie odhadují, že pouze menší část amerického obranného rozpočtu, řádově pod jedním procentem HDP, lze přičíst závazkům USA v rámci NATO.
Přesto platí, že do určité míry USA financují obranu Evropy, protože poskytují klíčové schopnosti (jaderné odstrašení, strategickou dopravu, satelity, protivzdušnou obranu, zpravodajství).
Pokud tedy americký obranný rozpočet dosahuje přibližně tří procent HDP a blíží se jednomu bilionu dolarů ročně, neznamená to ale, že Spojené státy vynakládají jeden bilion dolarů na obranu v rámci NATO. Znamená to pouze, že tolik stojí celková vojenská politika Spojených států ve světovém měřítku.
Dochází tak k záměně nákladů americké globální hegemonie za náklady obrany severoatlantického prostoru.
Argumentovat americkým obranným rozpočtem jako důkazem toho, kolik Spojené státy platí za evropskou bezpečnost, je zavádějící. Podstatná část těchto výdajů by tady byla bez ohledu na to, zda by NATO existovalo či nikoli.
I kdyby NATO nikdy nevzniklo, Spojené státy by se stejně staly námořní, jadernou a technologickou supervelmocí. Stejně by usilovaly o kontrolu oceánských tras. Stejně by budovaly globální síť základen. Stejně by soupeřily se Sovětským svazem a později s Čínou. Stejně by potřebovaly letadlové lodě, strategické bombardéry, jaderné ponorky, satelity a rozsáhlé zpravodajské kapacity.
Rozhodující část amerického obranného rozpočtu tak nevznikla proto, že existuje NATO.
To však neznamená, že americký tlak na vyšší evropské výdaje postrádá logiku. Spojené státy totiž stále více přesouvají své strategické těžiště do Indo-Pacifiku.
Hlavním konkurentem Washingtonu již není Rusko, ale Čína. Každý dolar, který musí být vynaložen na evropskou bezpečnost, je dolar, který nelze využít v prostoru, který americké strategické dokumenty označují za rozhodující pro budoucí světové uspořádání.
Výdaje na fungování globální mocnosti
Požadavek na pět procent HDP je proto spíše snahou o vytvoření takové evropské vojenské kapacity, aby Spojené státy mohly v budoucnu přesunout větší část své pozornosti do Asie, aniž by se tím zásadně oslabila bezpečnost evropského prostoru.
Skutečná otázka zní, jaké vojenské schopnosti má Evropa mít v situaci, kdy se pozornost Spojených států stále více přesouvá od Atlantiku k Pacifiku. To je totiž problém, který se za debatou o pěti procentech HDP ve skutečnosti skrývá.
Nejde o spor, zda USA platí šedesát procent výdajů NATO, protože toto číslo samo o sobě neříká téměř nic o tom, kolik Spojené státy skutečně vydávají na obranu Evropy.
Požadavek pěti procent HDP proto nelze chápat jako jednoduchý účetní výpočet vycházející z amerického obranného rozpočtu. Ve skutečnosti představuje politický nástroj, jehož cílem je přimět evropské spojence k výrazně rychlejšímu růstu vojenských schopností.
Skutečná otázka zní, jaké vojenské schopnosti má Evropa mít v situaci, kdy se pozornost Spojených států stále více přesouvá od Atlantiku k Pacifiku. To je totiž problém, který se za debatou o pěti procentech HDP ve skutečnosti skrývá.
Samotný fakt, že Spojené státy vydávají na obranu více než evropské státy NATO, totiž nevypovídá nic o tom, jaké výdaje jsou nezbytné pro obranu Evropy. Vypovídá především o tom, jaké výdaje jsou nezbytné pro fungování Spojených států jako globální mocnosti.
České průšvihy 1945–1948
Publikaci, jež se věnuje období takzvané třetí republiky, můžete získat pouze jako odměnu za dar v minimální výši 699 korun na činnost redakce HlídacíPes.org.
Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Pop-up mobil Reload (397650)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Ivan Kytka: Když se zamění oběť a útočník. Britská realita mimo algoritmy
Putinův „Davos“ v Petrohradu podpořila AfD i potomek zakladatele řetězce Globus
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
21 komentářů
Bohužel, pokud se citují údaje o zdrojích NATO či USA, na obranu – třeba v té Evropě, tak je nutné dodat, že ty nejsou čerpány na obranu, protože zatím (ještě?) žádnou válku s Ruskem nevede.
Takže -ty současné uváděné zdroje budou stačit sotva na první vlnu ruského útoku.
Jestli to potom přejde do fáze vyčerpávající války jako na Ukrajině, tak ty prostředky budou někde jinde, a státy NATO budou muset mobilizovat své rezervy. Teprve pak se hukáže, kolik do toho které které evropské státy budou vkládat , a kolik USA.
No to je „vobjeff“… Já po celou dobu šermování procenty na „obranu“, které máme prý za každou cenu dávat na zbrojení, tak uvádím to, že „ať tedy samotné USA ty 2% pro oblast paktu NATO prokáží… Zcela nedávno finský prezident Stubb „omlouval“ USA, že oni potřebují své základny v Evropě pro své „projekty“ na Blízkém východě, v Africe…. Což tedy vrchní Fin asi také nedomyslel, že tím tyto základny vlastně nejsou nákladem NATO, ale pouze USA … Když např. byl v lednu t.r. unesen Maduro pro trestný čin (asi) pašování drog, tak celá „akce“ zahrnovala asi 150 letadel, 2 letadlových lodí, td., atd… To ale znamená, že ani tuto „akci“ Maduro nelze počítat do vojenských výdajů, protože „drogy patří pod vnitro..“. Naši zástupci v NATO v Bruseli tedy by měly argumentovat touto logikou… Vojska USA v Německu jsou stále od II.sv. války jako okupační, a tedy ani tato (neskončená) okupace, která de iure stále trvá, tak také nelze započítat do výdajů pro obranu… Ono neustálé lpění na 2% – aby se ale vůbec nevědělo, že co vše se do započítá a nezapočítá, tak nad tím si můžou lámat hlavy různí rozumbradové, že co si ušili za bič… Výdaje na Diego Garcia, nebo třeba Filipíny. aj., tak ty do NATO se nemohou počítat, protože geograficky jsou daleko za okrajem paktu NATO…
Kde jste prosím vzal, že trvá de iure nějaká okupace Německa? Na základě čeho?
no jednoduše pro chytré, že je to na základě výsledků II.sv.války… Kapišto !!! Běžně se uvádělo v mediích, že v r.1991 opouštěla okupační vojska SSSR území bývalé NDR – kde byla tato vojska od konce II.sv.války ve „svých okupačních zónách… Okupační vojsko USA umístěné v prostoru býv. západního Německa – dle výsledku II.sv.války, zůstává stále… – A odsud převážně mj. byla bombardována bývalá Jugoslávie v r. 1999.. Tyto okupační základny USA v Německu „slouží“ mj. i k „projekcím“ (= válkám) pro Blízký Východ a Afriku – to mj. nedávno uvedl stávající prezident Finska Stubb, který „kritizoval “ Evropu, že USA nedovolila „použít“ tyto základny pro nedávné „USAexpozéé“ proti Iránu.. To ale neplatilo po celou dobu válek v Afghanistánu a v Iráku – kde (v Iráku)sice Německo nebylo jako agresor, ale dovolilo USA požívat ty jejich okupační základny pro tyto války (což se vlastně týkalo i Německa, že tedy bylo v obou válkách – shodná spojitost s Běloruskem se nabízí, že ?). A také podobné se uvádělo i o Rakousku, že tam v r. 1955 okupační vojska SSSR opustila jeho území – a od té doby je Rakousko neutrální (a do žádných paktů nechce)… Tedy pokud okupační vojsko neopustí území, které okupuje od r. zwei, tak je prostě stále okupant… Na tom není co zpochybnit… Podobně se k tomu vyjádřil v r.2019 tehdejší mpř. spolk.sněmu Wolfgang Kubicki (FDP) když komentoval tehdejší ultimativní výroky USA velvyslance Richarda Grenella, který „měl“ nároky na Německo, že je to „typické chování okupanta…!“
Okupace trvá? Opravdu?
Asi proto Trump vyhrožuje, že vojáci USA z Německa odejdou, ne?
„Prezident Donald Trump varoval, že pro spojence z NATO, kteří neposkytli dostatečnou podporu válce USA v Íránu, to bude mít následky. V pátek Pentagon tuto hrozbu proměnil ve skutečnost, když oznámil, že Spojené státy stáhnou z Německa 5 000 vojáků.“ (7. 5. 2026 )
Váš největší problém, krom nebetyčné žvanivosti a používání diskusních klamů a faulů, je absolutní absence elementární logiky, pepiku…
Pro Josefa: jestli píšete že ‚okupace, která de iure stále trvá‘, tak de iure znamená z latiny podle práva. Prostě na základě nějakého právního dokumentu. Mohl byste říct na základě jakého je ta okupace? Já bych upozornil na to, že v roce 1990 podepsaly v Moskvě státy SRN, NDR s Velkou Británií, USA, Francií a SSSR smlouvu o konečném uspořádání Německa, která zaručuje sjednocenému Německu plnou suverenitu. Tedy ‚de iure‘ ta okupaci určitě není. Pokud víte o nějakém jiném právním dokumentu určoval okupaci Německa, tak ho napište. Pochybuji ale, že nějaký takový existuje. Vy sám píšete, že Evropa nedovolila USA použít základny proti Iránu. Tak to je přeci právě znakem té suverenity. Kdyby platila okupace, tak by Evropa nemohla nic zakázat. Takže jestli Trump nepochodil ve Španělsku tak úplně stejně nepochodil v Německu.
… no já jsem psal o tom, že tehdy v r.1991 – jak bylo v tisku, že „okupační vojska SSSR opustila území (bývalé) NDR…“ – což tedy znamená, že ostatní okupační vojska(tedy zejména USA), která byla tehdy od konce II.sv.umístěna v (býv) Západním Německu tam zůstala, že ? A pak třeba když bylo bombardování Jugoslávie od března 1999 až do konce v červnu t.r., tak bombardéry USA létaly převážně právě z tohoto Německa a to přes naše území, Slovensko a Maďarsko… Tedy i my jsme se stali „spoluválečníky“ v nelegální válce proti mezinárodnímu právu (podobnost třeba k Bělorusku a „jeho“ spoluúčast pro stávající válku Rusko-Ukrajina je tedy úplně shodná, že ?). A že teď tedy Německo nepovolilo použít USA základny na svém území proti válce USA(+ Izrael) proti Iránu, no tak si asi uvědomilo, že použitím základen by se vlastně stalo tím samým válečníkem“ proti Iránu, ačkoli asi proti Iránu Německo nic nemělo… A pokud tedy prezident Finska Stubb nedávno uváděl, že je to škoda, že převážně evropské státy NATO nepovolily USA použít jejich základny u nich „doma“ pro „projekce USA“ v cizině, tak tím vlastně poodhalil podstatu těchto základen, které tedy slouží (měly-by sloužit) jako proxy základny pro války USA kdekoli po světě.. Což se předtím běžně dělo, protože když byla válka proti Iráku v r. 2003, tak tyto všechny státy – majících na svém území vojenské základny USA, jim to umožnily – vyjma Turecka, které jako soused Iráku, to odmítlo, protože – jak řeklo Turecko, že „není to válka Turecka proti Iráku“, aby tedy tamní USA základny byly tehdy k ničemu.. Proto tedy nyní už státy, kde se nacházejí základny USA, se rozhodly opačně a tím tedy neporušily mezinárodní právo… A k tomu Německu ještě uvádím i nepříjemné zjištění za Merkelové, že ona jako kancléřka Německa je odposlouchávána od USA z tamních základen, aby tedy tato aféra – že se omlouval samotný Obama, vyšuměla do ztracena.. V suverénním státu by následovala okamžitá reakce a minimálně vyhoštění mnoha USAlidí, že ? Čili já budu okupaci posuzovat dle skutků, které se staly – což tedy tady v Německu je „posílené“ tím, že vojska USA nikdy po II.sv.válce území Německa (západního) neopustila… U nás byla „okupace“ vojsky SSSR od r. 1968, aby tedy tato vojska od nás dělala výpady na jiné státy kam ? A byla to okupace, že ?
Pro Josefa: Vašim názorům moc nerozumím, píšete nejdříve o trvající okupaci de-iure, ale neodpověděl jste na základě jakých právních aktů ta okupace trvá. Nejsem si jistý jestli znáte význam termínu de-iure. Vždyť vy píšete o tom, že si Německo samo rozhodlo o tom, jestli bude USA podporovat ve válce v Iránu. Tím přesně poukazujete na tu německou suverenitu a to je v rozporu s jakoukoliv okupací. Pokud by USA okupovalo Německo, tak by přeci USA jako okupantovi nic nebránilo v použití těch základen v Německu.
pro Jan Veselý 30/6 : tak okupace de iure v(západním) Německu od (okupačních) vojsk USA od konce II.sv.války není, protože se budeme „ohánět“ tím, že po r.1991 se „změnila“situace v záp.Německu.. Tak tím se můžeme holedbat od rána do večera, ale podstatné jsou skutky, které tedy pro tu de facto okupaci trvají… Vojsko (okupační) USA nikdy dřívější prostor v záp. Německu neopustilo.. A že teď Německo „nepovolilo“ USA pro „akci Irán“ používat USA základny v Německu (západním), tak by to snad mělo svědčit o tom, že Německo má hlavní slovo o rozhodovacím právu k nim ? Tedy to, že nyní Německo USA nedovolilo ty základny zneužívat, tak, to ale neznamená, že v minulosti tomu bylo také tak – což tedy ten Stubb vlastně (nejen)Německu vyčítá… Ono totiž z minulosti tomu „západu“ vznikla blamáž, že jak pro války v Jugoslávii r.1999, v Afghanistánu od r.2001, v Iráku r. 2003, v Libyii v r.2011, ty USA základny běžně používalo – vyjma Turecka při válce proti Iráku.. Tedy teď už ten západ nechtěl hrát znovu roli užitečného blbce – byť třeba Rutte minulý týden sděloval, že z těch USA základen v Evropě přesto USA nějaké tisíce vzletů měly – viz Právo 26/6… A okupace Německa od USA ? No jak jsem už dříve, že k tomu se nejlépe hodí výrok Wolfganga Kubického z r.2019, kdy tehdy jako mpř. Spolk.sněmu komentoval požadavky USAvelvyslance v Německu Richrada Grenella, že „je to typické chování okupanta – tedy de facto…
Pro Josefa: aha, tak vy jste si popletl pojmy de iure a de facto. No ale faktickou okupaci tam nevidim. Že v minulosti byly zakladny použity společně s američany neznamená, že se jde o okupaci. Bombardovaní Jugoslavie se účastnili Němci se svými bombardery, odhlasovali to sami jejich poslanci a vláda. S válkou v Iráku Němci přeci nesouhlasili a odmítli bojové zapojení a základny byly použity spojenci (nejen američany) jen pro zásobování a logistiku. No a s tím Iránem nechtěli mít nic společnýho vůbec. Tedy sami rozhodovali o tom co z jejich zakladen bude nebo nebude lítat. To není okupace.
Jan Veselý 30.6.2026 (12:11): ani se vám nedivím, že tomuto josefovi nerozumíte. Jeho logika je z jakéhosi absurdního světa. Diskuzi o americké okupaci Německa jsem s ním také vedl, ostatně jeho názoru zde oponovalo více čtenářů. Jako jeden z argumentů o současné okupaci Německa ze strany USA mi podal josef scénu z pohádky Strašidla ze Spessartu, kde salutoval německý policista americkému důstojníkovi. Pokud to neznáte tak se jedná o film z cca roku 1952. Tedy k současnosti má opravdu hodně daleko. Pokud se josefa budete dále vyptávat, tak uvidíte jaké perličky z něj vypadnou.
Je legitimní otázkou, proč vůbec by měly USA 80 let po WW2 financovat obranu Evropy, kterážto promrhává ušetřené peníze na nesmyslný GreenDeal a další blbosti.
Že by to bylo v jejich strategickém i obchodním zájmu, co myslíte?
Uvědomuje si pan komentátor, že to plati i obráceně? NATO neni jen kvůli Rusku, ale pokud by Čína napadla USA a ty aktivovaly článek 5, my musíme válčit s Čínou? Takze ty náklady vztahovat jen na obranu Evropy je přesně ten evropský sobecky hloupý přístup ke kolektivní obraně, které nam USA léta vyčítají. A vy jste evidentně nic nepochopil.
… no obráceně to neplatí, ledaže bychom se dobrovolně připojili k obraně USA v Pacifiku a od Pacifiku… Jinak USA tam „pro tento případ“ mají svůj spolupakt AUKUS – tedy Austrálie + VB + USA… Nebo ještě jinak, že by se mohly znovu obnovit pakty ANZUS, případně i ANZUK A (příp. i CENTO a SEATO).. A že by se tedy mělo projevit „sobectví“ Evropy ? No to Evropa neprojevila ani u válek v Afghanistánu a ani v Iráku, kde tedy se tam (předsunutě) bránil skoro celý pakt – a mnoho i jiných států, skoro celých 20 let, a u Iráku skoro 9 let… A že NATO není jen kvůli Rusku ? No nemělo by už být, protože NATO vzniklo už v r. 1949 jako „obrana“ proti SSSR – ten už ale +- 35 let není…
Pravda, když USA ten článek 5 Smlouvy o NATO uplatnily po útoku z 11.září tak mu ty další členské státy NATO vojenskou podporu-proti maličkému Afghánistánu rády poskytly.Jenomze tam poslaly omezený kontingent vojáků a žádné jejich ne riziko nehrozilo. Zatímco válka s Čínou by mohla byt globální, což přinese těm zúčastněným státům řadu velkých rizik. Skutečně těžko to odhadnout jak potom budou ty další členské státy Jednat a zda sr do té války proti Číně přímo zapojí.
..tak tehdy USA přímo nepožadovaly „expozeé“ celého NATO v Afghanistánu, to se ale dobrovolně připojilo – byŤ Afghanistán byl a je mimo geografický rank paktu… To se prostě v r.1949 nedomyslelo, že NATO má být globální pakt pro války po celém světě, byl to pakt zejména proti SSSR (který tedy už není..). Tehdy ale USA měly své další pakty SEATO, CENTO, ANZUS – tedy o jejich bezpečnost bylo postaráno až až, že žádný nepřítel je nemohl překvapit… Nyní USA jsou v AUKUS – což by možná ani nám se do tohoto paktu přihlásit, že by nás bylo víc a mohlo by naše vojsko mít třeba i bojové korvetní fregaty s kapitánkou Černochovou a I.důstojníkem Žáčkem…
ČLánek který zpochybnue vojenská náklady USA jna obranu Evropy,je amatersky hloupý.Buďto nechce autor ozřejmit ,kdo z toho nejvíce získal ,to je sjednocené Německo po kterém chce nyní prez.Trump razantně angažovanost ve vojenské oblasti.To sjednocené Německo lavíruje,jednak jako poražená mocnost,která je omezena výsledkem II.světové války,nesmí vyvíjet bombardéry ,JZ ,letadlové lodě a dokonce bylo zrušené Prusko.Pokud se Německo odpoutá od výsledků Postupimských dohod ,tak země stř,Evropy musí hledat nové cesty ve vojenské oblasti.A jsme u Palackého.Nového premiera Maďarska Magyara nemusím, ale pokud se pokusí sjednotit zemé bývalého R-U do nějakého vojenského uskupení odlišného od militarizovaného Německa ,bude to cesta proti které nebudou USA ani Rusko.Jen Německo a Čína ZŮSTANOU mimo.Západ Evropy bude mít také výhrady proti militarizaci Německa.Budoucnost je nejistá ,říkají latinici a země stř.Evropy, mají jedinečnou šanci se návrátit ke svým dávným kořenům,přes všechny minulé prohry. Že to bude složité o tom se nedá pochybovat.Je to cesta,která má budoucnost pro všechny národy této oblasti Evropy.
…no po odchodu sovětských vojsk od nás a z NDR v r.1991 až do r.1999 (tedy správně do bombardování Jugoslávie – tedy březen 1999) nebyly žádné války v Evropě.. Války v Jugoslávii byly občanské, resp. postobčanské, aby tedy nové války začaly až po rozšíření NATO po březnu 1999..
Občanská válka není válka? Zajímavé…
..občanská válka je pochopitelně válka také, ale má jiné „důvody“, které tedy v případě býv.Jugoslávie, nebyly pro nové státy kategoricky vymezeny – a to práva menšin v nových státech… Tady Chorvatsko bylo uznáno hned Německem, ale bez podmínek pro ty menšiny…