kfury on Foter.com, zdroj

Skoro 80 procent Čechů bydlí ve vlastním. Nájem volí chudí ze severu i řada Pražanů

Napsal/a -pes- 16. května 2019

V podílu domácností s vlastním domem či bytem je Česká republika mezi zeměmi EU na 11. místě, patří tedy k nadprůměru. Naopak největší podíl nájemního bydlení mají Německo či Rakousko. Z českých krajů je nájemní bydlení více rozšířené na severu Čech a Moravy a také v hlavním městě. Bydlet v nájmu ale není žádné selhání, vzkazují experti.

Vyšší podíl nájemního bydlení vykazují domácnosti s nejnižšími příjmy, ukazuje analýza Českého statistického úřadu. Lidí pod hranicí příjmové chudoby žije nadprůměrně mnoho v Ústeckém a Moravskoslezském kraji a právě tyto regiony mají také vyšší podíl těch, kdo žijí v nájmu.

Mnohem bohatší Praha se svou třetinou obyvatel žijících v nájmu (31,3 % v roce 2018) sice také patří k republikovému nadprůměru, ve srovnání s jinými metropolemi je ale podle údajů ČSÚ daleko za západoevropskými čísly. Například v Berlíně žilo v roce 2011 v nájmu 84,6 % domácností, ve Vídni 75,6 %.

Družstva budou zase „in“

Podle Eurostatu v roce 2017 patřilo do kategorie „vlastník“ 78,5 % českých domácností. ČSÚ nicméně ve své analýze za vlastníky označuje jen majitele bytů a rodinných domů. Vedle toho odděluje kategorii bydlení u příbuzných a známých či kategorii družstevních bytů, které jsou na pomezí nájemní a vlastnické formy bydlení.

V družstevním bydlení loni žilo pouze něco přes devět procent Pražanů. Právě kolektivní formy vlastnictví nemovitostí se ale zejména ve velkých městech znovu vracejí.

„Důvodem jsou rostoucí náklady na pořízení bytu do osobního vlastnictví, které právě ve velkých městech téměř znemožnily pořízení vlastní nemovitosti některým skupinám obyvatel. Družstevní bydlení umožňuje snížení nákladů, které by pro individuálního vlastníka byly neúnosné (náklady na úvěr či právní služby),“ píše statistický úřad.

Ten se snaží odpovědět i na otázku, kdy bude bydlení dostupnější – například díky vyššímu počtu nových bytů.

Bytová výstavba (rodinné domy plus byty) v Česku roste už pátým rokem v řadě. V roce 2018 byla zahájena výstavba 33 121 bytů, což oproti roku 2017 představovalo pětiprocentní nárůst. Stále je to ale zhruba o deset tisíc rozestavených bytů méně než v roce 2006.

Česko si podle ČSÚ vede dobře v mezinárodním srovnání. Jak je vidět z grafu, co do počtu rozestavěných bytů patří ČR do horní poloviny evropské osmadvacítky.

Bližší pohled ale ukazuje, že vysoká čísla výstavby jdou hlavně na vrub novým rodinným domům mimo Prahu. Jinými slovy, staví se hodně, ale Pražané to necítí.

 

 

V metropoli naopak podíl dokončených bytů klesá. V roce 2016 byla v Praze zahájena výstavba pouze 1 707 bytů v bytových domech, což představovalo necelou polovinu ve srovnání s rokem 2015.

„Výstavba bytů v Praze je charakteristická převahou bytových domů, které byly hojně dokončovány především v posledních čtyřech letech. Aktuálně se zdá, že zásoba rozestavěných bytů v hlavním městě dochází,“ konstatuje ČSÚ.

Nadprůměrný počet bytů – ovšem zejména v rodinných domech – přibyl loni těsně za hranicemi Prahy, ve Středočeském kraji.

Bydlet v nájmu není selhání

Český statistický úřad oslovil na základě těchto statistik i další experty z různých oborů. Někteří z nich vidí nízký podíl nájemního bydlení v ČR jako problém:

„Pro vývoj trhu bydlení i snížení sociálních nerovností je naopak žádoucí, aby země měla tzv. vyrovnanější bytový systém, ve kterém nájemní bydlení hraje podstatnou roli. Takový systém nestigmatizuje rodiny žijící v nájemním bydlení jako „neschopné“ a umožňuje skutečnou svobodu volby,“ říká pro ČSÚ Sociolog Martin Lux z Akademie věd ČR.

„Vyrovnaný systém snižuje riziko vzniku cenových bublin se všemi nepříjemnými důsledky jejich prasknutí. Aby se však i u nás nájemní bydlení stalo plnohodnotnou alternativou vlastnímu bydlení, je potřeba, aby stát upravil legislativu,“ dodává.

Určitou renesanci nájemního bydlení předpovídá i Michael Smola, tajemník Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

„Vzrůstá zájem o nájemní bydlení. Developerské projekty určené k nájemnímu bydlení rozšiřují nabídku, která byla omezená na pronájmy pouze soukromými subjekty nebo (jen ve velmi omezeném množství) obcemi,“ tvrdí.

Vysoké ceny nemovitostí a přísné podmínky hypoték podle něj brání v pořízení vlastní nemovitosti hlavně mladým párům s dětmi a lidem s průměrným příjmem.

„Hledat nájemní bydlení je vnímáno téměř jako selhání,“ komentuje zvyklosti Čechů Luděk Bárta, jednatel společnosti Wienerberger.

„Nedostatek bytů na trhu, odklon měst a obcí od nájemního bydlení vedou k enormnímu růstu cen a nájemné se stává pro středně příjmové nedostupným. Věřím, že změna myšlení radních a podpora státu pro výstavbu dostupného nájemního bydlení umožní rozvoj měst i ekonomiky,“ konstatuje.

S tím souhlasí i vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová: „Vlastní bydlení by nemělo být preferováno za každou cenu, nájemní bydlení je v některých případech více než vhodná alternativa.“

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

5 komentářů

  1. Petr Kaminsky napsal:

    1) Kam se pocita druzstevni bydleni v legendarnich bolsevickych pohrobcich SBD? 2) Kam se pocita Prazska naplava, ktera bydli v podnajmech? 3) Vlastni bydleni – to bude podle me hlavni duvod pro temer nulovou mobilitu Cechu (ochotu se stehovat, napr. za praci).

    • vala napsal:

      Za komunistů se postavilo 1 200 000 panelákových bytů , většina těchto bytů byla již dávno družstevníci splacena a převedena do jejich vlastnictví a to představuje právě to vlastní bydlení !! Jestlipak bude byt u nových družstev stát také jen desetinásobek měsíční mzdy jako to bylo za totáče , tedy dnes max. 300 tisíc korun ??!!?

  2. Marie napsal:

    Dokud se bude v Praze nájemné pohybovat kolem 16.000 měsíčně za garzonku, tak je vždy výhodnější poplatit hypotéku a na stáří bydlet za 1/4 peníz.

  3. Oskar (hanák z hané) napsal:

    Na toto thema – citace z mého příspěvku k jinému článku (Za silné Česko a lepší Milku, kdo nemá v hlavě, musí mít v nohách a jak Tomio zkameněl v posilovně. Napsal/a Robert Malecký 12. května 2019) : „Česká republika od roku 1989 v číslech – aktualizováno 11.12.2018), v ČR zmizelo od roku 1989 do konce roku 2017, celkem 682.013 nových bytů respektive, vezme-li se do úvahy oficiálně odhadovaný počet cca 100.000 bezdomovců pak zmizelo těch bytů o sto tisíc více a to za předpokladu, že do každého z těch 853.013 nových, od roku 1989 do konce roku 2017 postavených bytů se nastěhoval vždy jen jeden člověk. Přibylo nás totiž, za tu dobu – 1899 -2017, jen 171.000 nových obyvatel (včetně cizinců). Je to neuvěřitelné ale skutečné. Pokud ovšem Český statistický úřad, nevydal jedno velké fake news, prostě pokud totálně nezfalšoval to – Česká republika od roku 1989 v číslech – aktualizováno 11.12.2018.
    Ještě jednou : Postaveno 1989 až 2017 včetně ………………………………….. 853.013 bytů (nových)
    Počet obyvatel na území ČR v roce 1989 -10,362.000 (včetně cizinců)
    Počet obyvatel na území ČR v roce 2017 -10,533.000 (včetně cizinců)
    Rozdíl + 171.000 obyvatel
    výpočet , při obsazení 1 bytu 1 obyvatelem : 853.013 – 171.000 = 682.013 zmizelých bytů.
    Proč zmizelých? Protože politici i novináři mluví pořád dokola o „nedostatkovém“ bydlení.
    Tedy byty nejsou, protože zmizely.
    Babiš onehdy v Ústí n. L. sliboval miliony na stavbu obecních bytů, za účelem vyřešení jejich nedostatku a pokud si dobře pamatuji ten šot ze zpráv, tak primátor mu řekl, že bytů mají dost, ale z části nepatří městu a peníze potřebují spíše na jejich koupi a revitalizaci. Prodali je zřejmě minulí, či předminulí zastupitelé, prostě předchůdci.
    Je zajímavé, že novináři stále píší o nedostatku bytů, zejména v městech, ale nikde jsem si dosud nepřečetl nic o tom, že zmizelo za 29 let tolik nově postavených bytů, jak napovídají údaje ČSÚ, ani úvahu o tom, kam se mohly ty byty ztratit“.
    Není divu, že skoro každý chce bydlet ve „svém“, protože pak se mu bydlení nezdražuje dle libovůle „neviditelné ruky trhu“ a ani jeho byt ve vlastnictví nezmizí neznámo kam (aspoň pro novináře, i ty investigativní, neznámo kam zmizelo už nejméně těch 682 tisíc bytů, nových, postavených za budování kapitalismu).

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Reklama