Šéf pražského městského soudu Vávra: ČSSD a Zeman před soudem? I politik má právo se bránit
Prezident Miloš Zeman řekl o soudkyni, která jeho kanceláři nařídila omluvu v kauze údajného Peroutkova článku, že si hraje na literární kritičku. Vládní ČSSD zase dělá vše pro to, aby odvrátila pravomocný rozsudek, podle něhož má zaplatit advokátovi Zdeňku Altnerovi 337 milionů korun. Pohrdání soudy? Nijak vyhroceně to nevidím, říká předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra, v jehož obvodě se oba případy odehrály.
- Měly by ústavní autority jít lidu příkladem a podvolit se soudnímu verdiktu bez nějakého zbytečného odkladu či komentáře?
Jasně, že by měly. Ale na druhou stranu v řadě případů jsou ony autority součástí toho boje, myslím souboj před soudem. Tady bych byl někdy trochu laskavější. Klíčové je, aby třeba novináři, když popisují, nebo dokonce komentují u konkrétního politika tyto věci, aby jasně rozdělovali případy, kde je to ostudné pohrdání právním pořádkem a kde je to normální chování účastníka řízení, který o své zájmy normálně bojuje.
- Čili koncept politika, který má být vůči právnímu pořádku spořádanější, neuznáváte…
Kdyby politici nemohli bojovat, ještě více by se zvýšila snaha kriminalizovat politické jednání, ještě více by se nadužívaly různé žaloby na ochranu osobnosti a trestní oznámení, protože pak by se politik nemohl racionálně bránit. Není to černobílá záležitost.
- Jde tedy o hledání rovnováhy mezi různými úrovněmi postavení veřejné osoby v soudním, ať už obchodním, soukromoprávním nebo trestněprávním řízení…
Ano. Ale především není zdravé, jak moc je politika předmětem soudního řízení. Tím méně zdravé je to v případě kriminalizace politického jednání, ale za to si bohužel politika může sama. Pokud už ovšem taková situace nastala, musejí mít možnost se bránit, neboť v opačném případě by bylo možné prostřednictvím zneužívání práva politiku úplně zničit.
- Říkáte „ostudné pohrdání právním pořádkem“. Jak to odlišit od běžného chování účastníka řízení?
Tak dobře. Vezměme to na té nejšťavnatější záležitosti, nejvyšší představitel v zemi, prezident republiky. Na jednu stranu, a nechci zde vypadat jako obhájce prezidenta republiky, ale on, pokud vím, prakticky ihned jmenuje soudce, jakmile dostane z vlády podklady a seznámí se s nimi. Což je věc u jeho předchůdců nebývalá. To, jak doplnil Ústavní soud, to jsou jeho úspěchy, za které ho všichni chválí. A zároveň jeho povinnosti. Ten zbytek, ta soudní řízení, to je vlastně pěna dní, v níž on je účastníkem, leckdy ani to ne, jen člověkem, který onu debatu vyvolal. Pohrdání? Pohrdal by, kdyby ve svém úřadu nefungoval, jak má. A v tomto případě nechť si každý volič srovná v hlavě, co se mu zdá a co se mu nezdá. A totéž platí v případě sociální demokracie. Ta je v nezáviděníhodné pozici a já to nějak vyhroceně nevidím.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
4 komentáře
JežišiMarja, vrchní soudce. Ale na druhou stranu ještě, že není chirurg.
Mimochodem, škoda že jsem neslyšel to podstatné, je rozdíl mezi pohrdání rozsudkem a pohrdání pravomocným rozsudkem.
Bohužel, tedy náš právní pořádek není zrovna ta „naprostá spravedlnost“ jakou by jsme snad mohli očekávat. Tudíž není nejmenší důvod aby právě politici neměli mít možnost odvolání proti (z jejich hlediska) nesprávným rozhodnutím nižších soudů – až k pravomocnému rozsudku, který už musí respektovat. (I když – a je nutné to připomenut, že se lidé v řadě případů domohli spravedlnosti až daleko za ním, díky mimořádným opravným prostředkům).
A fráze že „politik by se neměl odvolávat vůči rozhodnutí soudu protože je to neetické je jen druhou stranou tvrzení že poctivý člověk se nemá čeho bát..
1. Nechápu, proč se Zeman neomluví, že se spletl ( v Přítomnosti vyšel článek v němž je Hitler vskutku humanizován a estetizován způsobem, že v posledku vypadá jako gentleman, ale článek je z pera jiného autora než je Peroutka). Splést se – to je lidské …a dokonce je evolučně velmi významné – chybovat (ale to jen tak na okraj).
Vždyť by mu to nijak neuškodilo, co ještě asi tak může otřást voliči, když jimi nijak nezamává Čapí hnízdo nebo střet zájmů úrovně tyranid, druhu orientálních autoritativních režimů…v případě jiného úředníka státně-centrální úrovně správy veřejných záležitostí.
2. Pokud by ČSSD zaplatila lichvářskou sumu, byť státem posvěcenou, vyřízla by tím kus masa demokracii – která má být založena na rovnosti, na bratrství a na svobodě. Ne na spekulaci , na lichvě, na nenávisti a na nesouměřitelnostech.
Najděte mi podnik (ne hernu, drogový kartel či hedgový fond…ale nějaký podnik, který na trh dodává skutečné hodnoty), který na dividendě vyplatí během 16 let dvacetinásobek vloženého kapitálu. Proč takový podnik nekoupí (pro stát ) Babiš ? Když tvrdí, že chce řídit stát jako firmu ?!?!!
Ha, ha, ha….:-D)
P.S. To bude jestě větší marast jak když vypukly (určitými politiky řízené, aby bylo mj. na předvolební kampaně, šlo o hodně – rozprodával se a rozdával stát) mafiakšefty typu LTO…až se oběti těchto politiků stane samotná ústavnost, tedy až se moc lidu vyjádřená zastupitelskými mandáty ČSSD ocitne v pařátech exekutorů…..
Kam se hrabe Adolf, ten dokázal „pouze“ zapálit Reichshtag – primitiv !
Víte, důvod proč se Zeman neomluví za to že se spletl, je zkrátka ten že jako politik nechce připustit že se spletl. Vzhledem k tomu že politikům se neprodlužuje jejich vládní období za to „že jsou hodní hoši a přiznávají se k omylům“,ale musí si je opětovně zvolit voliči, je strategie „politika který se neplete“ jistější než „politika který se plete a pak se za to omlouvá“-to už je spíš akt rezignace.