Rodiny s nejvyšším rizikem chudoby. V Česku má práci jen 44 % žen s malými dětmi

Napsal/a Robert Břešťan 12. prosince 2018

Česká republika zažívá nebývalé období vysoké zaměstnanosti. Důsledkem je mimo jiné úspěšný tlak na růst mezd a platů, ale také strop, na který narazily výrobní kapacity českých podniků. Přesto je v Česku velká skupina těch, kteří mají přístup na trh práce stále obtížný – jsou to matky s malými dětmi.

Ukazují to data think-tanku IDEA při CERGE-EI. Zatímco míra zaměstnanosti mužů, žen bez dětí a žen s odrostlými dětmi patří v Česku k nejvyšším v Evropské unii (bezdětné ženy – 88 %, ženy s dětmi staršími 12 let – 91 %), žen s dětmi do šesti let věku pracuje pouze 44 %.

Rodiny s malými dětmi jsou zároveň jednou z nejohroženějších skupin pokud jde o riziko pádu pod hranici chudoby. Důvodem je právě to, že v nich obvykle pracuje jen jeden člen rodiny.

Podnikání nebo brigáda

Nabídka práce v Česku je stále vysoká, neobsazených pracovních míst (rekordních celkem 323,5 tisíce) bylo i v listopadu více než nezaměstnaných (počet uchazečů o zaměstnání byl v listopadu mírně přes 215 tisíc).

Zaměstnavatelé však poptávají hlavně profese, které pro ženy vhodné příliš nejsou. „Převažuje poptávka po méně kvalifikovaných pracovnících jako jsou montážní dělníci či pomocní pracovníci ve výrobě a ve stavebnictví. Vysoká poptávka zůstává ze strany firem i po řidičích nákladních vozidel, svářečích či skladnících,“ vypočítává analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

 

 

„Ukazuje se, že nezaměstnanost už v podstatě nemá kam klesat, i když se firmám nedostává stále více lidí. O to více je jasné, že jde o strukturální problém, který má své kořeny v sociálním systému nebo v systému řešení exekucí, respektive osobních bankrotů,“ upozorňuje analytik ČSOB Petr Dufek.

S nezaměstnaností žen s malými dětmi souvisí i extrémně nízká nabídka částečných úvazků. Průměr EU je 32 %, v Česku je to ale jen devět procent.

„Ženy s malými dětmi od práce odrazuje kombinace různých faktorů. Jednak malá nabídka částečných úvazků, ale i poměr potenciálního výdělku k fixním nákladům na dopravu do zaměstnání či stravné. V konečném důsledku vyjde lépe zůstat doma s tím, že manžel využije daňové slevy na nepracující manželku,“ říká analytik think-tanku IDEA Jiří Šatava.

Prohlédněte si grafy ukazující zaměstnanost žen v ČR i příjmové rozdíly

(zdroj: prezentace analytika think-tanku IDEA Jiřího Šatavy)

Ženy s malými dětmi pak dávají přednost alternativám v podobě podnikání či řetězení krátkodobých brigádnických prací.

Z toho také podle Šatavy plynou i vysoké rozdíly mezi průměrným platem mužů a žen. „Mzdový rozdíl po návratu žen z rodičovské činí v poměru k mužům 28 %, v Česku je celkově druhý největší v Evropě, hned po Estonsku,“ říká Šatava.

Na tom, že se nedaří tak velkou skupinu obyvatel začlenit na trh práce, podle něj tratí všichni: „Pro rodiny je to ztráta výdělku, pro stát ztráty z neodvedených daní, pro zaměstnavatele ztráta zkušeností a pracovní síly. Plýtváme lidským kapitálem, který tu máme.“

Peníze pro všechny

Podle odhadů organizace Byznys pro společnost by český HDP mohl vzrůst až o 0,5 %, pokud by se ženy s dětmi do šesti let podařilo dostat dříve zpět na trh práce.

„Pro stát by to bylo jednoznačně výhodné, ale těžko říct, o kolik by díky tomu vzrostl HDP, zda půl procenta, či třeba procento. Jisté je, že vytvoření jednoho místa ve školce znamená pro stát jako celek zisk, samozřejmě je pak nutné peníze rozdělit do samosprávy, obcím,“ dodává Šatava.

O tom, že ženy na rodičovské dovolené, respektive krátce po ní, představují zajímavou „zásobárnu“ pracovních sil, přitom vědí i zaměstnavatelé. „V našem týmu máme nyní celkem skoro tisíc maminek na mateřské či rodičovské, snažíme se jim nabízet flexibilní úvazky,“ říká HR ředitel ČSOB Radek Hájek.

Podle studie think-tanku IDEA by stát mohl ženy s malými dětmi k dřívějšímu návratu do práce motivovat i finančně, například snížením odvodu pojistného, daňovými změnami či bonusy. Ale také tím, že vytvoří lepší podmínky k péči o rodinu a skloubení pracovního a rodinného života.

„Ať už podporou částečných úvazků, tím, že čistá odměna bude díky nižším odvodům a daním vyšší, anebo tím, že stát zajistí péči o předškolní děti. Tedy, že na místo ve školkách bude nárok a rodiče se nebudou muset až do tří let věku dítěte bát, zda se jejich potomek do školky vůbec dostane, nebo ne,“ říká Šatava.

To, že ženy přeruší svou kariéru v průměru na šest let, je podle něj jedním z hlavních důvodů, proč jsou v Česku tak výrazné mzdové rozdíly mezi ženami a muži. Proto pak mají také ženy nižší starobní důchody.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

10 komentářů

  1. petrph napsal:

    Ale no právě, jak správně říká analytik pan Šatava.
    „Ženy s malými dětmi od práce odrazuje kombinace různých faktorů. Jednak malá nabídka částečných úvazků, ale i poměr potenciálního výdělku k fixním nákladům na dopravu do zaměstnání či stravné.“ Dodejme ovšem nejen fixním nákladům finančním, leč i velké časové ztrátě po cestě, jakož i fakt, že v řadě malých obcí jezdí do okolích měst (kde ty pracovní příležitosti jsou) jeden autobus ráno a druhý navečer zpět. Podobně třeba z měst do průmyslových zón, či podniků daleko za městem (neřkuli na stavby) Tam žádná doprava pro „maminky se zkrácenou pracovn´í dobou není“. Jakože se to (a kupodivu) netýká jen té maminky – ale i někoho, kdo by měl tu práci po ní (když po zkrácené době tu šichtu musí dodělat, třeba u pásu nebo u pokladny. I takového člověka – ze stejných důvodů bude podnik těžko hledat.

    Jo jasně, taková ČSOB (jak popsáno v článku), která má pár desítek poboček v centrech větších měst tyhle problémy nemá…:))))

    • nováček napsal:

      „Na tom, že se nedaří tak velkou skupinu obyvatel začlenit na trh práce, podle něj tratí všichni: „Pro rodiny je to ztráta výdělku, pro stát ztráty z neodvedených daní, pro zaměstnavatele ztráta zkušeností a pracovní síly. Plýtváme lidským kapitálem, který tu máme.“
      To je čistě ekonomické hledisko, dá se skoro říct, že je to hledisko keťasů (keťas se dříve říkalo bezohledným obchodníkům podezřelým z nečistých až podvodných obchodních praktik; dnes tomu odpovídá většina super a hypermarketů). Pamatuji si, že nejvíce se vytýkalo komunistům, že nahnali matky od dětí do fabrik, což neudělal ani Hitler za Protektorátu, i Havel to používal jako argument proti režimu ve svých literárních úvahách.
      Jsem předválečný ročník a nedovedl jsem si představit, že když jsem, a to i za války, přišel domů ze školy, tak že by nikdo ještě nebyl doma a to moje matka s otcem řídili nijak malou rodinou firmu, že bych do školy chodil s klíčem od bytu na šnůrce na krku, jak to potkalo naše děti a jejich děti, naše vnuky.
      Naštěstí naše pravnoučata už mají matky doma, aspoň prvních 5 – 6 let svého života, byť ty matky mají VŠ vzdělání a mohli by nejen „zvyšovat DPH“, ale i dělat osobní kariru. Naštěstí, naši vnuci si vyhledali dobře vychované manželky, se správným citem pro to, co je v životě důležité – dobře fungující rodina.
      Jsem bytostně přesvědčen, že posláním a smyslem existence člověka není výše DPH a prospěch toho, čemu říkáme stát.

      • petrph napsal:

        Jenomže, právě proti té presumpci citované v prvním odstavci uvádí Šatava informaci o „..kombinaci různých faktorů “ – které pak právě i ten ekonomický efekt snižují. Takže pak se to v řadě oblastí nevyplatí nikomu – krom řekněme nějakého specifikovaného okruhu kancelářské práce, kde lze klientovi říct „přijde indy , ta paní co to má na starost tady není“ – a klient to musí akceptovat (což asi dnes není na pořadu dne, ten klient většinou už znova nepříjde..)
        No, vzhledem k tomu že socialismus jsme prožili, tak možná jak to řešívali na tom krásném Západě. Když taková pracovnice nepřišla párkrát do práce kvůli nemocným dětem, tak jí prostě vyrazili…

  2. Sylva Šporková napsal:

    Proč chce autor skoro povinně nahnat mámy od dětí do práce? Copak si neuvědomuje, že velká část maminek malých dětí se „nezapojí do pracovního procesu“ (jak by se autorovi líbilo) ne proto, že nemá možnost, ale protože se prostě chce věnovat svým dětem? Ne každá žena chce „dělat kariéru“ – a to včetně VŠ vzdělaných. A naštěstí se dnes mohou realizovat i jinak, např. různými kreativními činnostmi, které pro ně nejsou přímo zaměstnáním, ale zároveň jim dopřávají pocit seberealizace a styku s lidmi. Alespoň takhle se na to dívá velká část žen s malými dětmi, které znám ve svém okolí a se kterými se setkávám např. i jako lektorka kreativních činností.

  3. Anja napsal:

    V porovnání s ostatními zeměmi se u nás vyplácí rodičovský příspěvek po mnohem delší dobu. Mnoha maminkám to vyhovuje a do práce se moc nehrnou i za cenu, že se rodina bude muset po nějakou dobu uskromnit. Nic víc bych v tom nehledala. A už vůbec ne zvýšenou diskriminaci matek malých dětí, jak to interpretují některé feministky. Jediné co vidím jako špatné, je nedostatek práce na částečný úvazek.

  4. JB napsal:

    Korporátní šéf HR musí pochopitelně hýkat nadšením při představě daňové úlevy, která z mateřské „zásobárny“ pracovní síly udělá levné kladivo na ty nemateřské zaměstnankyně, které si řeknou o zvýšení platu.

    Já bych se kromě ekonomických odborníků na „problém“ maminek na mateřské zeptal i dětského psychologa, odborníka na výživu nebo ekologa.

    Jsem přesvědčen o tom, že děti do 3 let jsou šťastnější s maminkou doma. A ze šťastného děcka má mnohem větší šanci vyrůst šťastný dospělý.

    Věřím tomu, že dítě bude líp prospívat na mrkvičce a jablku nastrouhaném doma matkou, než na přesnídávkách nakoupených 2x za měsíc v hypermarketu. Kapitolu školního stravování raději nebudu ani otevírat.

    Naší planetě přeji více maminek, které budou mít čas na účast v recyklačním koloběhu věcí přes mimibazar, letgo a facebookové skupiny. Ano, vím že to snižuje růstový potenciál velkých brandů, které na levnou čínskou produkci věci lepí svá drahá loga. Ale do popelnic se pak vyhazuje méně plastových obalů z nových věcí na jedno použití a méně funkčních věcí, kterým děti odrostly.

  5. Evropan napsal:

    Při pohledu na velká tlustá auta, kterými dopoledne přijíždějí mladé ženy k supermarketům, a na plné vozíky drahého zboží, nemám dojem, že by právě tato kategorie obyvatelstva nejvíc strádala. Možná je regionální úkaz, možná se mýlím.

    • petph napsal:

      No tak to se asi díváte špatně, a nebo možná jen v těch největších městech.
      Já, kterej často alternuju hlavně při nákupech manželku (nějak to teď musíme zvládat), tak vidím, že do hypermarketů se lidi tlačej lhlavně v MHD, zatímco ty nastavěný megaparkoviště kolem nich civěj prázdnotou- A o drahým zboží bych taky nemluvil, lidi jdou hlavně po slevách z letáků..

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama