ROZHOVOR. Ústí nad Labem má v rukou strategický dokument rozvoje politiky města, který má pomoci zastavit vylidňování, odchody mladých a vzdělaných lidí. Vznikl z iniciativy pověřené zastupitelky pro přípravu nového územního plánu Evy Fialové (ANO) a město vyšel na 774 tisíc korun. Právě rozhovorem s Evou Fialovou HlídacíPes.org uzavírá seriál o rozvoji a budoucnosti města.

Ústí nad Labem stárne, odcházejí z něho mladí a vzdělaní lidé a hrozí, že do dvaceti let významně poklesne počet zdejších obyvatel. Situaci má pomoci zachránit třeba experimentální bytová čtvrť, výstavba městských bytů nebo nová ekonomická zóna, plyne ze strategie rozvoje města, kterou si nechalo zpracovat jeho vedení.

Je podle vás to, co analýza ukázala, zároveň tím, co jsou lidé ve městě ochotní přijmout?

Jestli můžu zabrousit malinko do historie, jak to celé vzniklo. Protože ten kontext je důležitý. Já jsem se při přípravě územního plánu nemohla smířit s myšlenkou, že město bude stagnující. A na tom je dlouhodobá shoda napříč politickým spektrem, že se nechceme s touto myšlenkou smířit.

Čili se vracíme zhruba do loňského června, kdy se při přípravě územního plánu zjistilo, že demograficky to s městem nevypadá do budoucna dobře…

Určitě. A na tom jsme se všichni shodli, že bychom rádi tento trend změnili. Diskutujeme o tom, jak by měl vypadat nový územní plán s tím, že ho chceme opravdu jednoduchý, efektivní, že by měl postihnout dlouhodobý rozvoj města, aby se na dlouhá léta do něj nemuselo sahat s třeba drobnými změnami, že bude koncipován úplně jiným způsobem, než je současný územní plán, od toho se všechno odvíjí.

---

Strategický dokument politiky rozvoje města Ústí nad Labem najdete zde.

---

A když jsem se ptala kolegů, co je naším cílem, kam chceme město směřovat, tak vždycky vznikly takové ty obavy, jakou máme sociální skladbu a tak dále. Nicméně tím my se nesmíme nechat pohltit a ubít. Tak jsem řekla: Dobře. My máme strategii, ale řekněte mi, co je na straně 54. Co konkrétně budeme dělat? Všichni se s ní zaklínáme, ale když vás probudím o půlnoci, tak mi nikdo neřeknete, neřekneme si všichni napříč, kam chceme to město směřovat.

Mluvíte o tzv. strategii rozvoje města do roku 2030, kterou si Ústí nad Labem nechalo zpracovat před sedmi lety?

Ano, on je to dobrý dokument, který popisuje jednotlivé kroky. Já ho nechci nějak kritizovat, je naprosto standardní, jak má strategie fungovat, ale je velice obsáhlá a jde až do úplných detailů. Cílem bylo, abych měla představu a abychom napříč politickým spektrem dlouhodobě věděli, kam chceme město směřovat a co je tím hlavním cílem. Požádala jsem kolegy, jestli můžu nechat zpracovat s tímto zadáním nějaký dokument, který by jasně definoval a popsal problémy, které všichni známe, a jasně ukázal na číslech a datech a jejich vývoji do budoucna drsnou realitu tak, jak je.

To se povedlo.

To se povedlo. No ale aby nám zároveň ze zkušeností, ať už ze zahraničí nebo kdekoliv jinde v republice, pokud jsou, ukázal, jak se máme postavit k tomu, co by v nějakém delším horizontu ten trend mohlo zvrátit.

A to se taky povedlo?

Já doufám, že ano.

Stoprocentně?

Narážíte na tu podporu napříč? Já jsem k té strategii svolala v lednu workshop před zastupitelstvem, kam jsem pozvala všechny zastupitele a klíčové pracovníky. Přišlo mi klasických sedm zastupitelů.

Mě zaujalo, že když se o strategii začalo mluvit, nebylo možné ji na stránkách města najít. Přitom to běžně chodí tak, že o každé drobnosti vychází tisková zpráva, tamhle se Pepík potkal s Frantou a vyfotili se u toho, a u takto závažné věci nic. Proč?

Já vám to vysvětlím. Ten dokument je dohledatelný pod podkladem pro nový územní plán, protože takhle vznikl, tam opravdu v současné chvíli patří. V případě, že se na něm dohodneme a budeme mít už přesný harmonogram naplňování těch jednotlivých prací, tak bude vytvořena speciální sekce pro tento strategický dokument a bude to představeno i veřejnosti. Nebudu ho představovat v obecných frázích, chci ho představit ve chvíli, kdy budeme znát kompetence, jasný harmonogram, jasné cíle, kdy co začneme naplňovat, kdo na tom s námi bude spolupracovat, kdy budeme mít odsouhlasenou interní skupinu radou města Ústí nad Labem, což předpokládáme v nejbližší době. Zavazuji se v dubnu k představení veřejnosti. Do té doby nechci dávat naději bez jasných kompetencí.

Máte spočítáno, kolik by město plány měly stát?

Někde se musí začít. Nepočítáme s tím, že by to celé financovalo město, to by ani nešlo. Základní rozpočet nebo odhad je nějakých 35 miliard. To říkám úplně otevřeně.

Jak tedy chcete začít?

Chtěli bychom představit jeden strategický projekt, se kterým bychom se chtěli ucházet ve Fondu spravedlivé transformace 2, kde bychom rádi aspirovali na 3 až 5 miliard. Vybereme jeden, na kterém by začalo pracovat město. Předpokládáme, že oslovíme i důležité aktéry, kteří by nám s tím pomohli. V současné chvíli jsem v komunikaci s Inovačním centrem Ústeckého kraje, které by si vzalo na starosti tu speciální průmyslovou zónu. Za město musíme určitě vybudovat nějakou komunikaci, co můžeme nabídnout, co je v našich podmínkách a co je legální. Dám příklad: když bude napříč politická shoda, že můžeme odpustit daň z nemovitostí nebo udělat nějaké výhody pro budoucí zaměstnance, ale musí být na tom kompletní shoda. Na to vznikne speciální skupina, abychom si ty kroky odsouhlasili, protože to musí mít převis přes více volebních období. Jinak to nemůže fungovat, to přiznávám.

Můžeme dodat podmínky pro to, aby někdo začal komunikovat s budoucími investory ze soukromého sektoru do toho daného území. Nejsme schopni ani zvládnout postavit, říkám to úplně na rovinu, 3000 bytů hned v první fázi. Musíme se začít domlouvat se soukromými subjekty na PPP projektech, na tom, jak ty byty budou vypadat, kým je budou obsazovat, kde budou umístěny. Na druhou stranu co město může nabídnout, jak bude hrát třeba koordinační roli ohledně obsazování bytů. Chceme cílit na ekonomicky aktivní obyvatelstvo, na přitažení mladých lidí.

Ohledně home-office, který je teď čím dál víc a víc moderní. Pro mladé rodiny pořídit si nemovitost v Praze a pracovat z home-office není tolik efektivní, proč nebýt v krajině, která bude mít dobrou dostupnost do Prahy nebo i do Drážďan? Covid nám ukázal, že v současné chvíli pracuje 10 % obyvatelstva z domácnosti, trend v zahraničí je 30 %. Potřebujete byty s malou pracovnou? Proč se rovnou nedomlouvat s developerem, že potřebujeme přesně takový byt pro tuto cílovou skupinu?

Tomu všemu rozumím. Ve strategii se ovšem o experimentální čtvrti píše, že má být umístěna v oblasti mezi kampusem a chemičkou, kam zasahuje ochranné pásmo a nic takového tam postavit nelze.

To místo má vytypovat územní plán. Ta analýza vznikala se znalostí toho daného území, kde by to ideálně viděli. Ale neznali samozřejmě všechny tyto souvislosti. Já je přiznávám. Ale je úkolem pro územní plán, aby takovéhle území vytypoval.

Ochranné pásmo Spolchemie je ale v podstatě stopka.

Já si to úplně nemyslím. Záleží, jakým způsobem se budeme se Spolchemií schopni dohodnout o nějaké kooperaci, o nějakých jejich opatřeních, případně zda některá opatření, například vybudování zeleného pásu, není dostatečným ochranným prvkem. Je to o komunikaci, která doteď neprobíhala. Ale neříkám, že to nemůže být stop stav.

V územním plánu potřebujeme tuto lokalitu vymezit, dohodnout se se soukromými vlastníky, kterých ty pozemky jsou, ideálně přijmout naši filozofii a nechat je v nějaké kooperaci spolupracovat, aby začali stavět tímto způsobem, s moderní architekturou, s ohledem na nové technologie, na nějakou klimatickou neutralitu, je to opravdu moderní trend, abychom předběhli dobu. Pokud to nebude možné, budeme se snažit do projektu dát výkup těch nemovitostí nebo jednotlivých pozemků, aby to město mohlo nabídnout někomu jinému. Pokud se nenajde současný vlastník, který by chtěl přijmout tu filozofii.

Klíčová věc – kdy bude územní plán, když se na něj čeká s vymezením těch území?

Já jako určený zastupitel obdržím návrh v květnu tohoto roku. Necháme si nějakou dobu na posouzení. A v září bychom ho chtěli začít představovat veřejnosti, kde chystáme i výstavu.

Kdy je potom reálné ho přijmout?

Bude záležet na počtu poslaných připomínek. Pokud se nám povede, že nebudeme muset opakovat veřejné projednávání, tak vidím reálně třeba leden 2027.

Čili v dalším volebním období.

Ano. Já bych ho nerada nechávala schvalovat na posledním zastupitelstvu.