Řada Čechů má pocit, že se jim žije špatně. Když jich ubude, poroste důvěra v soudy i v EU
Důvěru Čechů v ostatní lidi, v právní stát či v demokracii a postoje týkající se členství v EU či polistopadového vývoje země zásadním způsobem ovlivňuje individuální kvalita života, ukazuje nová analýza Aspen Institute. Ta doporučuje zaměřit se především na chudé regiony a kromě jiného tam také snížit počet předlužených lidí či podpořit ty, kterým hrozí ztráta bydlení kvůli vysokým nákladům.
Individuální kvalitu života definují autoři podle toho, zda jedinec disponuje nadprůměrným ekonomickým kapitálem (příjem, majetek), sociálním kapitálem (kontakty, podpora), kulturním kapitálem či novými důležitými kompetencemi.
A také tím, zda se v nedávné době setkal s negativními sociálními a životními situacemi (exekuce, nezaměstnanost, ztráta bydlení, rozvod a rozpad rodiny).
Budoucnost Česka? Rozhodne periferie
Klíč k tomu, aby si Česko uchovalo svůj prozápadní charakter a tuzemská demokracie zůstala taková, jakou jsme ji znali doposud, vidí studie především v chudých regionech – zejména Karlovarském, Ústeckém a části Moravskoslezského kraje a dále ve vnitřních periferiích.
Právě tam odborníci doporučují změnit daňovou politiku (snížit zdanění práce, zvýšit danění majetku) či investovat do infrastruktury.
Text vychází z expertní studie Aspen Institute Central Europe prezentované na konferenci Kam kráčíš, Česko. HlídacíPes.org je mediálním partnerem akce. Odborným garantem studie byl sociolog Daniel Prokop.
Dalším zásadním faktorem, který ovlivňuje individuální kvalitu života, jsou exekuce. Studie proto radí „omezit počet předlužených lidí (mnohonásobné exekuce), kteří odcházejí do šedé ekonomiky a omezují svou společenskou participaci“.
Dosáhnout toho lze například dalším zpřístupněním institutu oddlužení – vyrovnáním nevýhodnosti insolvencí oproti exekucím, vyjasněním konce oddlužení a motivací aktérů ke kratšímu času oddlužení.
Prohlédněte si doprovodné grafy ze studie Kam kráčíš, Česko
Studie kombinuje statistiky individuální kvality života ještě s jiným ukazatelem – lokální kvalitou života. Tu měřila expertní studie Kvalita života 2018, která stanovila pro každou obec ČR (s výjimkou Prahy, která má vnitřní diverzitu a z regionálních srovnání se vyčleňuje) index kvality života založený na 13 ukazatelích.
Ty se zaměřovaly na socioekonomické ukazatele – od pracovního trhu, přes dostupnost zdravotní péče i rychlého internetu až po demografii či ekologii.
Analýza odhalila, že takto souhrnně měřená kvalita života je nejvyšší v některých velkých městech ČR a jejich okolí a v rurálních částech ČR , které nejsou postiženy velkými socioekonomickými problémy (části Vysočiny, Královéhradeckého kraje apod.). Naopak nejnižší kvalita života je ve velkých částech Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje.
Víc věřit soudům i sousedovi
Lokální kvalita života podle Aspen Institute výrazně ovlivňuje například takzvanou vzdělanostní mobilitu, tedy šance, že potomci překonají nejvyšší dosažené vzdělání svých rodičů a tím si otevřou cestu i k jinému způsobu života.
Analýza ukazuje, že v bohatších regionech dosahuje terciárního vzdělání vyšší počet studentů, naopak v chudších regionech je vyšší poměr tzv. early leavers – tedy studentů opouštějících vzdělání před vyučením či dosažením středního vzdělání.
Prohlédněte si doprovodné grafy ze studie Kam kráčíš, Česko
Respondenti z oblastí s nízkou kvalitou života překonali vzdělání nejvzdělanějšího ze svých rodičů v méně než třetině případů (32 %). V obcích s vysokou kvalitou života mimo Prahu to bylo 38 %. Výrazně se pak odděluje Praha, kde více než polovina respondentů překonala vzdělání svých rodičů.
Obyvatelé obcí s vysokou a nízkou kvalitou života se také liší v některých politických postojích – například v tom, nakolik považují členství Česka v EU za prospěšné, zda se podle nich naše společnost ubírá po roce 1989 dobrým směrem, nebo zda sdílí názor, že imigranti ohrožují náš způsob života. Ve všech těchto postojích je mezi respondenty z obcí s vysokou kvalitou života asi o 10 procentních bodů otevřenějších respondentů oproti pětině s nízkou kvalitou života.
Individuální kvalita života pak silně souvisí například s mezilidskou důvěrou, kde mezi lidmi s nadprůměrnými hodnotami kvality života (6–10) převládá pocit, že většina lidí by se snažila být poctivá, i kdyby vás měla možnost podvést. Mezi lidmi s nižší kvalitou života naopak jasně převládá předpoklad podvodu.
Podobné je to s důvěrou v soudy, v demokracii coby nejlepší formu vlády, v prospěšnost našeho členství v Evropské unii či v názor, že se Česko ubírá v současnosti správným směrem.
Nenechte nepřátele svobody vyhrát. Podpořte HlídacíPes.org na STARTOVAČ.CZ a vyberte si jednu z řady odměn
Dodělat školu a důstojně bydlet
Otázkou tedy je, jak zlepšit individuální kvalitu života těch, kteří se dnes na této škále cítí být velmi nízko. Autoři studie nabízejí několik dalších doporučení.
Jedním z nich je posílit kvalitu vzdělávání v chudších regionech a omezit počet studentů, kteří zde vzdělávání ukončují předčasně a vytvářejí i do budoucna skupinu s rizikem kombinace velmi nízkého ekonomického, sociálního i kulturního kapitálu.
Dále je to vytvoření politiky sociálního a dostupného bydlení, která bude poskytovat sociální bydlení zejména prioritním skupinám rodin s dětmi, zdravotně postižených či seniorů, a to za pevně stanovených podmínek.
Kromě toho ale studie doporučuje odlehčit i širší skupině lidí, kteří čelí riziku ztráty bydlení kvůli vysokým nákladům – například daňovou podporou komerčního nájemního bydlení či flexibilnějším využitím dávek na bydlení, případně podporou obecního bydlení.
Zlepšit by se podle autorů analýzy měla i spolupráce obcí a státu i jednotlivých rezortů při řešení problémů v sociální a vzdělávací oblasti – například při posilování šancí dětí ze znevýhodněného prostředí.
V rámci studie připravil tým Daniela Prokopa ve spolupráci s Aspen Institute Central Europe a Bader Foundation také mapu sociálních a vzdělávacích problémů. Ta na úrovni obcí s rozšířenou působností zachycuje, jak silně souvisí zasažení obcí exekucemi, rozvodovostí a životem dětí v nebytovém a nekvalitním bydlení se vzdělávacími problémy, absencemi ve vzdělávání a předčasnými koncem studia.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Sto dnů do eurovoleb: čeští europoslanci mezi nejvlivnějšími i nejlínějšími
Cesta z pasti vzdělávacího neúspěchu existuje i v Česku. Navzdory systému
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
16 komentářů
Obávám se, že rozhodnutí naší justice v kauze H-systém nebo ohledne zdanění církevních restitucí (příklady z poslední doby, jakých jsou jsou spousty) jsou přesně ten důvod (či spíše spousta důvodů), proč významná část občanů naší justici nedůvěřuje). Změnit to může jen sama justice, nikdo to za ni neudělá.
Mně úplně stačí případy Kramný, Nečesaný, Vitásková, Zadeh a mnohé další, zejména z mého okolí. Než se dostat do soukolí naší justice, to raději odejít s puškou do hor jako Jánošík :-(.
To je právě ten ohromnej průšvih, že sama justice to nezmění, protože nechce. Jí samotné tento stav vyhovuje. Veliké platy, veliká moc na lidmi, nulová zodpovědnost, zvýšená právní ochrana . Navíc naprosto vypadli z demokratického procesu, lidé nemohou špatné soudce ani odvolat a nahradit jinými. Špatný soudce, taky soudce, i ta komunistická soudkyně Králová bude soudit ještě dlouho.
Tak proč by jim měli lidé věřit? Odpověď je bohužel jediná, musí respektovat jejich (i špatné) rozhodnutí, protože jinak by přišli policajti a zavřeli je…On to ostatně napsal už kdysi pan Klostermann v jedné ze svých povídek, kde soudce řve na nespravedlivě odsouzené , kteří snad od něj čekali nějakou omluvu „Jak si dovolujete mne kritizovat, JÁ JSEM ZÁKON,,,
Důvěra v soudy a EU není způsobena bídou (proč se HP bojí tohoto termínu?), ale jejich arogancí, zvůlí a porušováním principů demokratického právního státu. Celý článek je příkladem primitivního materialismu, tak typického pro marxisty.
Co potom kapitalistický konzum ?
Myšlenky dobré, ale Andrejovi to body nepřinese, protože řešení bude trvat dlouho. A co nepřidá hlasy, to my neděláme, že ANO.
Skvela analyza. Zavery ale nejsou moc novinka. A je vubec sance s tim u nas neco delat? Mame politiky, kteri by byli ochotni s tim neco delat? Celkove to vypada, ze u nas je to uzavreny kruh. Lide ve zminenych oblastech voli politiky, kteri slibuji reseni mavnutim kouzelneho proutku. Nic takoveho neexistuje. Kdo to tem lidem vysvetli? Vzdyt nikomu nebudou verit! Pomohla by generacni obmena? To znamena tak 30 (a vic) promarnenych let.
Mno a zeptal bych se – 20 let ti lidi volili jiné politiky… to máte 1/5 století. A to k žádnému zlepšení situace těch lidí nevedlo.
jak dlouho bude to zlepšení trvat? Dáte zase další hlasy lidem kteří to 20 let nedokázali jakkoliv vyřešit?
budou na nějaké výsledky řešení muset čekat nějakých dalších 20 nebo 30 let? Kolik jich se toho ještě dožije?
A ne generační obměna nepomůže protože za tu generaci (co by hypoteticky trvalo řešení „klasickým stranám“ – patrně ještě déle protože při volebních slibech jsou všichni nemístně optimističtí) se zklame další generace a půl lidí.
Lidi už chtějí nějaké výsledky… a čekat na ně 30 let to už nikoho zajímat nebude.
v podstatě už docházíme do stavu kdy by bylo třeba maximálně radikální řešení – třeba typu toho že Praha nedostane ze státního rozpočtu 20 let žádné peníze a vše půjde do regionů…
celkově řečeno – po 20 letech zklamání už nikdo nedostane šanci selhat se řešením které bude trvat 20 let… výsledky musí být do nějakých 5ti jinak se raději ani nesnažte.
Kupříkladu třeba by pomohlo kdyby státní správa začala přesunovat vysokoškolské pozice veřejné správy z Prahy do měst jako Karlovy Vary, Liberec, Zlín… to v řádech desetitisíců… S tím že v Praze prostě tyhle pozice nebudou. (do Brna a Olomouce se přesunula už justice, tudíž tam by se žádné další státní funkce dávat neměli)
ale doslova řečeno do Prahy už by se neměl najmout jeden jediný další státní zaměstnanec do veřejné správy. Úplný stop stav na nábory by měl být první věcí k řešení tohoto problému.
Já bych to nedělal, ono to sice vypadá velice nádherně, jenomže to má pár chybiček.
Za prvé, musíte počítat s tím, že na ty centrální úřady chodí a jezdí na jednání, s žádostmi, atd, spousta lidí i podnikatelů. A Praha má alespoń tu výhodu, že je se všemi regiony poměrně dobře propojena. Nepřeji Vám tu slast, pokud by jste měl jezdit na jednání na úřad třeba z Ostravy do Karlových Varů, kam dodnes (a ještě dlouho) nepovede dálnice,, A nedejbože abyste potřeboval vyjádření několika centrálních úřadů, takže takto pendloval třeba mezi K.Vary, Libercem, Ostravou, Olomoucí…
A podobně, oni ti úředníci z různých úřadů často jednají společně mezi sebou. Takže by takto kvůli každému jednání pendlovali přes celou republiku tam a zpátky??
Věc třetí, ono v těch regionech žádná slast, ani tam už nezbývá příliš místa na výstavbu nových megabudov s tisíci úředníků. Ani tam pro ně nemají tisíce prázdných bytů. Platy jsou tam menší (i kdyby je snad platili „centrálně, po pražsku“, tak menší příjmy a pozice budou mít jejich rodinní partneři, jejich děti nebudou mít přístup ke kvalitním školám,nebduou mít takový přístup ke kvalitnějšímu zdravotnictví, kultuře, atd…Slovem, spíš počítejte s tím že ti kvalitnější úředlníci ze státní správy radši odejdou, než by se dali vyhnat někam do pohraničí..
Mimochodem, justici jako příklad přesunutí vůbec neuvádějte, tak mizerně jako naše soudy naše úřady ještě nepracují. Aby se na nějaké rozhodnutí čekalo 5-6 nebo dokonce 20 let, to našich úřadech přece jen zvykem není,,,na soudech už ano..
Nikdy Vás nenapadlo hledat příčinu také v soudech a institucích EU ? Považujete je za dokonalé a svaté ?
„Důvěru Čechů v ostatní lidi, v právní stát či v demokracii a postoje týkající se členství v EU či polistopadového vývoje země zásadním způsobem ovlivňuje individuální kvalita života, ukazuje nová analýza Aspen Institute. “
Tak to je tedy opravdu novinka, přímo nečekaná ! Kdo by to byl řekl.
Děkuji.
Pozdrav ze Slovenska k výročí 17. listopadu 1989:
Historie ve 4 větách:
Za Masaryka v našej dedine bola len nezamestananost, kostol a krčma.
Za Gottwalda pribudla práca pre všetkých, JRD, škola, knižnica, kultúrny dom a verejná doprava do obce.
Za Husáka pribudla pošta,zdravotné stredisko, materská školka a dom smútku.
Dnes už je tu zasa len nezamestananost, kostol a krčma.
Pozdrav k k výročí 17. listopadu 1989 z Česka..z jedné okrajové čtvrti menšího krajského města.
Za Masaryka jsme byli přímo noblesní čtvrť, byl tu zámeček, hotel, škola, kino řada penzionů restaurací i obchodů, tenisové kurty,.. (byl tu kousek dál i kostel, ale ten vybombardovali naši spojenci za války).
Za komunistů šla mondénost fuč, ale nastavěly se tu nové bytové domy, postavila školka, zůstal hotel, , Jednota, masna, zelenina, kadeřnictví, kino i knihovna.
A i to šlo po listopadu fuč. Zbyly tu slovy tři vietnamské večerky, a hospoda co se otevírá jen na večer, No vlastně můžem bejt rádi že k nám ještě dojíždí párkrát za hodinu jedna linka MHD, tak si můžem zajet pro vše potřebné a za vším potřebným do centra :)))
Česká vesnice je ve vývoji ještě dál, nemá už ani nezaměstnanost ani krčmu.
Zásadně chybí ODPOVĚDNOST a tresty za špatná rozhodnutí !!!