Populismus na vzestupu. Degradovaná demokracie slibující splnit největší ideál: „Ať vládne lid!“
Slovo populismus se s ohledem na výsledky nejrůznějších voleb skloňuje v Evropě i v České republice stále častěji. Víme ale, o čem mluvíme?
Zajímavý text na téma populismus sepsal německý politolog Jan-Werner Müller ve své knize „Co je to populismus?“. V nakladatelství Dybbuk nyní vychází i v češtině.
Asi nikoho nepřekvapí, že se v knize objeví i jméno Andrej Babiš. A i když vedle této jedné zmínky autor další tuzemské politiky explicitně nejmenuje, do kontextu knihy poměrně přesně zapadají například i Tomio Okamura, Miloš Zeman i exprezident Václav Klaus.
Zpovykané elity a lepšolidi
Zkratka, že populista je ten, který chce oslovit „lid“, nestačí. Doby „Železných lady“, politiků (a političek), kteří věděli, že zodpovědný politik musí přijímat i nepopulární opatření, jsou dávno pryč a každý politik má teď naordinováno být vnímavý k tomu, jak „běžní lidé“ myslí, a dokonce i k tomu, jak se asi tak cítí.
Postupně ale lze typické znaky populismu a populistů identifikovat. Populisté kupříkladu hlasitě deklarují, že oni jsou proti elitám.
Je to typický znak i pro české prostředí, kde se to v politických výstupech hemží slovy o pražské kavárně, intelektuálech, co nevědí, co je lopata, o zpovykaných elitách, mediokracii a lepšolidech.
To, co je v protikladu, je „lid“, a populisté tvrdí, že jsou to oni, kdo onen lid zastupují. V českém, kontextu jde o zemanovských „dolních deset milionů lidí“.
Vláda populistů pak dle definice Jan-Wernera Müllera vykazuje tři charakteristické rysy: pokusy o zmocnění se státního aparátu, korupci a masový klientelismus.
Některé prvky jsou patrné už nyní na vládě v demisi – státní aparát mění v rozporu se zákonem o státní službě a nabízí materiální prospěch výměnou za politickou podporu občanů, klientů populistů (citelné zvyšování důchodů, slevy na jízdném…).
Nebezpečí pro demokracii – jak píše autor knihy Co je populismus? – dnes nespočívá ani tak v nějaké vnější ucelené ideologii, která by systematicky popírala demokratické ideály. Nebezpečí spočívá v populismu – degradované formě demokracie, která slibuje uskutečnit její největší ideál: „Ať vládne lid!“.
Kdo jsou ale voliči populistických stran? Není tak snadné je určit, i když v mnoha případech sdílejí určitý vzdělanostní a příjmový profil. Ti, kteří v Evropě volí populisticky pravicové strany, mají často nižší příjem a jsou méně vzdělaní. Jenže elektorát je mnohem pestřejší a s výrazy jako je frustrace, hněv a zášť, je třeba zacházet opatrně.
Dávat stoupencům populistů jednoduchou nálepku je jako říkat, že nejlepší způsob, jak porozumět sociální demokracii, je popsat její stoupence jako dělníky, kteří závidí bohatým, nabízí paralelu Jan-Werner Müller.
Tohle město nemakačenků
Kritika elit je nutná, nikoli postačující podmínka, aby se člověk kvalifikoval jako populista.
Ústřední tvrzení populismu je, že jen někteří lidé jsou skuteční lidé. A populista pak zastupuje – jak tvrdí – skutečný či pravý lid.
Populista proti sobě staví čistý, nevinný, vždy pracovitý lid proti zkorumpované elitě, která ve skutečnosti nepracuje (kromě uspokojování vlastního zájmu). Jak dokonale do této definice zapadá výrok Václava Klause seniora před letošními prezidentskými volbami:
„Praha je víc než jiné končiny město nemakačenků. V Praze je nejmenší počet těch, kteří se živí prací svých rukou a kteří při tom dokonce musí stát. To mozek trošku pozměňuje, a proto mozek typického Pražana není stejný jako mozek průměrného občana České republiky mimo toto velkoměsto. To říkám i jako celoživotní Pražák, který ani nežil mimo Prahu.“
Populisté – jak potvrdil i Klaus citovaným výrokem – nemají problém se zastupováním, pokud jsou těmi zastupiteli oni sami, nevadí jim elity, pokud jsou elitami oni sami. „To, na čem záleží, je jejich slib, že jako opravdová elita nezklamou důvěru lidu,“ píše autor knihy.
Z této definice dokonale vyvstává Andrej Babiš se svou kritikou „zkorumpovaných tradičních stran“ a zdůrazňováním, že navzdory pátému roku v aktivní politice on sám stále politikem není. A ač druhý nejbohatší Čech a z podstaty elitář, on nejlépe rozumí zájmu obyčejných lidí.
Je tu i další důležitý rys populismu, který je patrný (nejen) v současném Česku: snaha vyřídit si to s novináři. Média jsou populisty běžně obviňována z toho, že pokřivují politickou realitu. Ruku v ruce s tím jde potlačování občanské společnosti a nevládních organizací.
„Někteří populisté testují hranice toho, jak hulvátsky se mohou chovat během diskusí nebo k moderátorovi diskuse. Populismus není pouhá mobilizační strategie, která se obrací na „lid“, ale používá velmi specifický druh jazyka,“ píše Jan-Werner Müller. Jako by nám tím právě přesně popsal Tomia Okamuru.
Jsou samozřejmě i „vyšší formy“ populismu, jež mají v popisu práce paralýzu soudní moci, ovládnutí médií a ztotožnění zájmů státu se zájmy vládnoucí strany či kontrolu tajných služeb a policie.
Populisté, kteří se dostanou k moci, také průběžně testují své limity, píše autor a dává příklady: tu změna ve volebním zákoně, tam tlak na nepříznivá média, daňový audit pro otravné nevládní organizace. Ale pozor – nic, co by vypadalo jako úplný rozchod s demokracií. Protože to by znamenalo ztrátu mezinárodní prestiže a o tu populisté velmi stojí.
Je však nutné vědět, že populisté poškozují demokracii jako takovou a fakt, že vyhráli volby, jejich chování automaticky neposkytuje demokratickou legitimitu.
Vzpomeňte na Babišův slib
Autor ve své knize ale nabízí i jisté řešení, možná návod pro nepopulistické strany. Uvědomit si, že „slabší socioekonomické skupiny se neúčastní politického procesu a jejich zájmy nejsou efektivně zastupovány“.
Jak napsal americký politolog David Ost, expert na Polsko, po vítězství polské strany Právo a spravedlnost v roce 2015: „Problémem není, že se lidé nezajímají o demokracii. Ano, mnozí lidé se dnes o demokracii opravdu nezajímají, ale je tomu tak proto, že cítí, že demokracie, zabalená do neoliberálního hávu, se nezajímá o ně.“
Důvody, proč se Evropa v posledních letech stala tak náchylnou a zranitelnou ve vztahu k populismu jsou – vedle výše řečeného – podle autora zjevné. Jsou jimi krácení výdajů sociálního státu, imigrace a eurokrize.
Krize – ať už společenská, ekonomická nebo i politická – automaticky nevytváří populismus. Je přirozené, že demokracie vytváří krize, má ale mechanismy a zdroje pro svou opravu.
Problém je, že se populismus výrazně zefektivnil. A zde také přichází autorova konkrétní připomínka dění v Česku: „Vzpomeňme na Babišův slib, že bude stát řídit jako jednu ze svých společností.“
Představa, že pokud se populista dostane k moci, tak neuspěje, je iluzorní. Za všechna selhání populistů ve vládě stále mohou být viněny elity, jež kují pikle v zákulisí, ať doma nebo v zahraničí.
I v českém prostředí (v Maďarsku to v uplynulých volbách dotáhli k dokonalosti) si do této rovnice můžeme dosadit zlovolné politické neziskovky, či dlouhé prsty finančníka a filantropa George Sorose. Na ně lze svést prakticky cokoli.
„Mnozí populističtí vítězové se nadále chovají jako oběti, většina se chová jako přehlížená menšina,“ konstatuje autor. Je tu snad někdo, kdo v tom nepoznává Andreje Babiše či Tomia Okamuru? Stejně jako ve faktu, že populisté obvykle vedou permanentní kampaň.
Kniha je Co je to populismus? je útlá, má necelých 120 stránek, je čtivá, chytrá a i ve vztahu k současnému Česku (a šířeji západní Evropě i k USA) až nepříjemně přesná.
Bohužel, jak to tak u podobných publikací bývá, přesvědčuje především ty přesvědčené a informuje informované. Za to však autor nemůže.
V následujících dnech nabídne HlídacíPes.org vybrané ukázky z knihy Co je to populismus? politologa Jana-Wernera Müllera se svolením nakladatelství Dybbuk.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
25 komentářů
Chyba je už v tom, že jsme v roce 1990 a dále bezmyšlenkovitě převzali ze Západu „demokratický“ systém, který se tak sice jmenuje, ale demokracií bohužel není. Prázdný populismus je součástí západního systému, který se demokracií nikdy nestane. Korporát přece nebude lidem pomáhat, nebude jim systematicky budovat infrastrukturu a vzdělanost, nebude jim platit důchody, když může vyždímaného pracovníka kdykoliv nahradit někým jiným, dovézt lidi ze zahraničí nebo celou výrobu přemístit na jiný kontinent.
Vystihl jste to velmi dobře.
dodal bych, že tzv.populismus je prostě demokracie. A jestliže se dnes tzv. demokraté sami ustanovují jako mluvčí (velmi dobře kolaborující za „elity“), jako mluvčí těch, co je ve skutečnosti živí, (umí např. pan Kalousek či paní Langšádlová upéci chleba…?), je to prostá, česká bída politického charakteru ČSSSD včetně KSČM…..
Takže, lepší bylo než ta demokracie, která se vám nelíbí, to co jsme zde měli před listopadem 89. Dnes brečíte, že něco přebíráme ze západu, ale tenkrát jsme nic nepřebírali, ale vše bylo dáno totalitním zákonem a rozhodnutím ÚV KSČ. Je neskutečné, jak se neumíte sami o sebe postarat a vybrat si takovou demokracii, která vám bude vyhovovat, dnes vám už nikdo nebrání, ale vy stále čekáte, která strana vám naslibuje víc a té dáváte hlas. Já jsem rád, že jsem se svobody a demokracie vůbec dožil a nikdy jsem nečekal, že to bude naprosto ideální systém, neboť demokracie je to nejsložitější co bylo kdy vymyšleno a aby to fungovalo co nejlépe, musí být k tomu zodpovědná i většina občané a to u nás po čtyřicetileté totalitě ani náhodou není. Možná až další generace si s tou demokracií poradí lépe a všechny ty populisty okamžitě odhalí a nebudou mít šanci. Zatím tomu tak není a u každých voleb si takoví populisté, díky občanům-voličům sáhnou na úspěch.
Stát si občané zřídili proto, aby jim zajistil to, co sami jako jedinci nedokáží, nebo neumí zařídit, ale přesto ty věci potřebují k životu. To platí pro všechna společenská uspořádání od tlupy lovců mamutů až po dnešní „demokracie, ve kterých vládne lid prostřednictvím zástupců volených ve všeobecných volbách“.
A platilo to i pro tu „čtyřicetiletou totalitu, po které u nás není k tomu odpovědná menšina, aby to nejsložitější, co bylo kdy vymyšleno, fungovalo co nejlépe“!
Hlavně nezapomenout osočit z čehokoliv Kalouska, co? Tím se vše vysvětluje….!
tak jistě, Ovar, Hrabiš a Klaus to jsou skvělé ukázky manuálně pracujících
K „bezmyšlenkovitě převzali ze Západu „demokratický“ systém“ si dovoluji připomenout rady západních ekonomů – před privatizací nastavit dobrá právní pravidla. Dnes žehráme na tzv. „ekonomické, bezohledné elity“ ale neuvědomujeme si, že první političtí populisté v čele s profesorem ekonomie na jaře 1992 modrými hlasy zabránili (před zahájením privatizace) přijetí zákona o střetu zájmů, – který nám „západ“ doporučoval. a tehdy chybělo jen 8 hlasů z 300 hlavého Národního shromáždění a fungl čerstvých demokratů z ODS tam sedělo 47! A vůbec, s českou demokracií se děje totéž, co s athénskou za Perikla.
Po 20 letech střepinových soudů ( řešení dle střetu zájmú) nahradilo demokraty 40 tyranů. A to víte, že už tehdy platilo, že
…Největší pohromou pro demokracii je všeobecné volební právo, které dovoluje rozhodovat o věcech veřejných i lidem, kteří ničemu nerozumějí.“
Demagogové / vůdci ve starém Řecku té části davu, která se o činnost obce nezajímala, říkali idioté a davu podkuřovali? Dělají snad dnes „populisté“ něco jiného?
Slovo populista je diplomatické vyjádření pro dacana a lháře. Když přemýšlím nad blbínkama v České republice, kteří dokáží volit populisty, dacany a zloděje, tak mi je jasné jak mohli vládnou Hitler se Stalinem. Historie se prý opakuje. Začíná to tím, že politiku opouští slušní politici a policisté jako třeba Sobotka a Murín.
Vítězí tu vládci korporátu, typu pana Babiše, kteří daně a odvody optimalizují, tedy pokud možno neplatí, pomocí různých fint. Nechce tu samozřejmě platit daně, chce tu jen vládnout a dělat premiera. Aby ještě více od státu dostal a méně mu musel odvést, takže jeho jednání jde přesně proti zájmům společnosti, která si ho bůhvíproč volí do čela. Asi proto, že nejvíce investoval do volební kampaně. A na základě toho vše chce řídit osobně jakou svou firmu. To je krása vyspělé „západní demokracie“ ve zkratce.
Víte – o to přece jde, demokracie a právní stát nemá záležet na tom zda je premiérem pan X nebo pan Y, ale na tom jak si potřebné ústavní a právní i legitimní zásady ve všech případech a na všech úrovních dokáže udržet stát a veškeré jeho instituce jako celek.
Samozřejmě, pokud jsou tak nastaveny zákony, že takový premiér může ze svého rozhodmutí vyhazovat nejvyšší činitele těchto institucí, pokud má (což ale Babiš zatím nemá) potřebnou koaliční většinu v parlamentu a může tedy sám dirigovat všem ostatním zákazy a příkazy skrze platné zákony a vyhlášky, pak se tomu nedemokratickému zřízení dost blížíme… Ostatně (a moc se o tom nemluví), v době kdy vládli Stalin s Hitlerem, vládl v Polsku maršál Pilsudski (1926-1939) a jeho tzv. sanační režim neměl k fašismu příliš daleko
Já bych jenom poznamenal, že ale ten tzv. sanační režim v Polsku nikdo neklasifikuje jako demokratický. Právě Pilsudského převrat v roce 1926 je vnímán jako jeden z typických příznaků ústupu demokracie v Evropě v době mezi světovými válkami (on tedy Pilsudski sám zemřel už v roce 1935, ale to není podstatné, vzhledem k tomu, že ten režim tam v těch „vyšlapaných kolejích“ vládl až do zhroucení Polska právě pod náporem Hitlera a pak zčásti i Stalina v roce 1939). Tak nevím, možná, že jste to chtěl právě říci, ale jistě, kdyby tu Babiš chtěl doslova napodobit Pilsudskeho, tak to už máme po demokracii… Ale tak také víme, jak těžké je i dnes určit, který stát je vlastně ještě demokratický a který už ne…
No, viděl bych to jako názor jednoho německého politologa, se kterým lze i polemizovat. Dejme tomu i zde na HP nedávno publikovaný článek o německo-francouzské studii „Kořeny frustrace….“
Už ta základní polemika je v definici , že
„..Vláda populistů pak dle definice Jan-Wernera Müllera vykazuje tři charakteristické rysy: pokusy o zmocnění se státního aparátu, korupci a masový klientelismus.“ Buď pan autor vůbec situace ve střední Evropě (ale spíše v celé Evropě) vůbec politicky nesleduje, nebo alibisticky srovnává vlády s nějakým nedostižným ideálem.
1) Je to právě obecný princip zástupné demokracie v Evropě, že (právě většinové ) vlády vzešlé z parlamentních voleb skutečně ovládají jak výkonnou i zákonodárnou moc a prostřednictvím svých jmenovaných zástupců skutečně ovládají a řídí celý státní aparát. Na rozdíl třeba od USA, kde vláda je volena odděleně od Kongresu, tudíž tuto (alespoň zákonodárnou) moc nemá.
2) Korupce je rovněž prakticky obecným znakem demokratických vlád, a není omezena jen na populisty-.
3) Pokud jde o pojem !masový klientelismus“, tady se dostáváme k naprosto zásadní otázce, co vlastně znamená pojem „zástupná demokracie“..Zda buď
a) Díky volbám si lidé volí politiky, kteří pak plní to co si lidé ve většině přejí (a od toho jsou předvolební programy).
nebo
b) Skrze volby se pouze určují politici, kteří si pak mohou ve spojené funkci vlády a většiny v parlamentu prakticky nařizovat a rozhodovat co se jim (úzké skupině lídrů vládních stran) líbí.
Každopádně, i když se třeba vracíme obloukem na začátek článku kde se píše „Doby „Železných lady“, politiků (a političek), kteří věděli, že zodpovědný politik musí přijímat i nepopulární opatření, jsou dávno pryč „. Tady se zapomíná že takový železný politik i se svoji stranou pak nese za svá nepopulární opatření zodpovědnost, zda ta opatření ponesou v budoucnu pozitivní výsledky.. Když si vezmu třeba reformy paní Thatcherové, potom co dala zavřít tehdy britske doly,a vyházela na dlažbu tisíce horníků a dělníků, a jejich protestní demonstrace nechala brutálně rozhánět jízdní policií a zástupce odborů dala pozatýkat. Ptám se, je na tom nyní Velká Británie v něčem o tolik líp, aby se to tím politicky zdůvodnilo? Je snad ekonomicky bohatší, bezpečnejší, stabilnější, silnější, lidé tam více důvěřují demokracii elit atd atd?
je to jen další zaklínadlo, co pretendenti absolutní vlády vymýšlejí aby zdiskreditovali a potlačili jakýkoliv jim nepohodlný názor.
K té Thatcherové a k té otázce… Ne že bych se chtěl Thatcherové zastávat, ale v 90.letech, tzn. už po skončení její vlády, na tom Velká Británie byla ekonomicky lépe než předtím a bylo často zdůrazňováno, že to bylo v důsledku její hospodářské politiky. Teď to, prosím Vás, nemám bezprostředně podloženo nějakými konkrétnějšími fakty nebo čísly v hlavě, pouze papouškuji to, co tehdy zdůrazňovali ti zastánci tzv. neoliberální chicagské školy (kolem M. Friedmana)… Tak v 80.letech se Británii také někdy přezdívalo „chudobinec Evropy“ (určitě se na tom hodně podílela ta asociální politika Thatcherové, ale svádělo se to i na důsledky předchozí hospodářské politiky labouristů)… V 90.letech, podle všeho, přece jen byla Velká Británie už v lepší ekonomické, případně snad socioekonomické kondici… Ale teď bych se pouštěl hodně na „tenký led“, kdybych chtěl objektivně spekulovat o tom, do jaké míry to byl efekt vliv politiky Thatcherové…
Chtěl jsem na konci samozřejmě napsat „efekt politiky Thatcherové“…
Klaus tedy přiznal, že polistopadové změny dělal na míru Pražanům, zbytek země mu byl ukradený
A vysvetluje autor te zminene prirucky, proc se prakticky vzdy pred slovo populisticka priradi slovo pravicove ? A proc by, kdyz tedy jsou ty populisticke strany pravicove, tak nemaji rady elity ? Kdyz ucta k elitam je vlastni prave pravicovym stranam ? Nejak mi to hlava nebere … I kdyz levicove populisticka je zrejme Syriza, Podemos apod. Da se taknmoznacit i FN ve Francii. Jeji program taky pravicovy neni ani nahodou. Ale, kdyz ono oznaceni jako pravice je v dnesnim svete odsuzujici a dehonestujici. Viz CDU jako Mitte, viz najednou tolik stredovych stran apod. Takze pravice budiz vzdy populisticka ! Ona i Margaret Thatcher nakonec asi byla kralovnou populistu, ze …… Ach , jo . A tyto clanky maji byt zurnalistika ve verejnem zajmu. Smutne….
Hlavně že o demokracii hovoří soudruh Břestan. To je to samé jako v Reflexu soudruzi Steigerwald, Buchert a Pečinka. Na věčné časy s EU v Bruselu a nikdy jinak.
Krásně se do toho dosazují naše domácí „hodnoty“, jako do dokonale určené matematické rovnice ….
Tento „Eintopf“ prý o populismu, elitách, demokracii a všech možných a nemožných přísadách je pro mne opravdu těžko stravitelný. To prostě „nežeru“. Na rozdíl od autora článku nevidím žádné řešení, natož jakoukoli šanci na „prozření, či dokonce změnu k lepším zítřkům. Velmi jsme citlivý na větu ve významu o tom, že demokracie není sice to nejlepší, není bez chyb, ale je to nejlepší, co máme. V tomto případě demokracie je sprosté slovo, které používají právě ti populisté, jako „eintopf“ na všechno. Demokracie zcela v jiné podobě a stejně nedokonalá „škodila“ už ve starém Řecku. A ano, historie s opakuje -protože „lid“ , respektivé lidé, jsou stále stejní -nedokonalí, nepoučitelní, naivní až hloupí. Jak falešné jsou ty populistické kecy o tom, že se na tom podílí vzdělanost a „úspěšnost toho kterého človíčka“. To rozdělení na vzdělané a straně opačné jakési „troglodyty“ v civilizované a vzdělané Evropě těžce kulhá, nejsme nevzdělaní hloupí živočichové odkudsi z pralesa, pane autore. Tam byste do jisté míry toto mohl použít, ale tady u nás, v Evropě? Jsem ve srabu, ve velkém, ne nepodobném jako před desítkami let. Nestačí si namlouvat, že se máme sice dobře, ale mohlo by to být ještě lepší. Za tímto se skrývá i to „dobro“, i to „zlo“. Pohledem na podstatu, nevidím zase až tak velký rozdíl mezi tím, co nedávno bylo a tím, co je teď. Stále remcáme, na všechno. Stále jsme tedy nespokojeni. Stále se někteří mají „lépe“ a nikdy se to nepřijme jinak, než jako křivda. Stále budeme žít ve stádě, v početně obrovském stádě, kde je plno tažných, chovných, i volů. Vždy bude muset někdo zabučet, aby se stádo pohnulo nějakým směrem a vždy v tom stádě budou ti, kteří to nebudou chtít respektovat, nebo potřebovat. A najdou se tací, prý populisté, kteří budou bučet jinak a chtít, aby stádo šlo na lepší pastviny, o kterých prý slyšeli a tyto zaručují. A tupé stádo valí do neznáma pod vedením „populistických“ krav a volů. Do nekonečna-protože, jak uvádíte, jiní, lepší řešení PRÝ není! Ó jak populisticky, tedy falešně, to zní! Jsme stádo, nepoučitelné a lehce zmanipulovatelné. A některé „krávy, bejci a volové“ z toho těží, již po tisíce let. Proč by to měli změnit?! Co znamená, že máme v český kotlině schválených přes 200 politických stran a hnutí? Co znamená, že máme schváleno přes 30 církví? Demokracii, svobodu vyznání…ale kdeže….Jeden velký „řízený“ chaos a byznys v jednom. TO je oč tu běží! A k tomuto ten „populismus“ patří. Nemůže nebýt. Jen se použije „krávami, bejky a voly“ tak, jak oni chtějí. Populismus byl je a bude.
Jen tak mimochodem, jak jsem si našel, ten citát o demokracii ve skutečnosti zní takto
“ Nikdo nepředstírá, že demokracie je dokonalá nebo samospasitelná. Říká se dokonce, že demokracie je nejhorší způsob vlády, s výjimkou všech ostatních způsobů, které jsme vyzkoušeli.
Pronesl ho Churchill, jenže ten nebyl demokratický politik běžného typu , byl to tvrdý politik pro dobu válečné krize. Taky první co po svém mimořádném jmenování premiérem v roce 1940 (zvolen nebyl), bylo že slíbil Angličanům „Krev pot a slzy“ – dokud nebude Německo poraženo. Asi je jasné , že s takovými antipopulistickými sliby by žádný politik v době míru neobstál..
Na druhé straně je známo, že během války – pro udržení klidu mezi obyvatelstvem velice obratně využíval propagandy . Jenže jemu by se nikdo nedovolil říct že používá fake news.. :)))
„pokusy o zmocnění se státního aparátu, korupci a masový klientelismus“. – Není to přesná definice současného mainstreamového „sociálně-tržního“ modelu, který tu zavedl levicový evropský estabilhment ? Tomu se říká kouzlo nechtěného :-))
Dobrý den.
Není to dávno, co media psala, že jistý Metnar z ministerstva spravedlnosti a pobočník pana Pelikána vyžadoval, aby media fungovala na VLÁDNÍ ÚROVNI. Což v překladu znamená, že media nesmí vypouštět nic co by nebylo schváleno Vládou. A že nám občanům vládnou pochybné kreatury a vlastně zločinci, kteří jsou placeni tučně z našich daní a ..jiných dalších příjmů, které jim přináší jejich mocné posty, příjmů, které si schvalují oni sami, z příjmů, na které nemají za potřebí ani sáhnout jelikož žijí z tzv.“náhrad“ atd atd je jedna z mnoha nepřijatelných věcí. Tito mají následně na soukromé advokáty tzv.predátory, které je „umí“ v součinnosti“ se zkorumpovaným zastupitelstvím ruku v ruce se zkorumpovanou policií a ministerstvi, „vysekat“ z trestních kauz. Mezi nimi se nachází i tzv.“obětní beránci“ jakým je Rath, Babiš.. ten tretnák by v téhle VIP honoraci měl každý z nich avšak provázanost zločinnosti v tomhle zkorumpovaném systému státu je přímo ..mafiozně megalomanská. Debata s logikou by byla na dlouho a skutečně by podtrhla to, co píšu. A Populismus rádoby s cílem dostat se k moci se slibem „v zájmu lidu“, aby populisté byly tím samým co máme dnes ve Vládě ? Pravda je, že nelze poznat v populistovi s těmito záměry zda-li jsou jeho úmysly takové či makové. Jediný způsob jak se dá zjistit pravda je ZKUSIT TO BOJOVAT POPULISMEM zato, co vyžadují občané a ne elita. A „zkusit to bojovat“ znamená být populistou nikoli bohatým, ale chudým v extrému řečeno. Což není jednoduché. Vemte si fakt, že dostanete-li příležitost byt u té moci a ve vládě, máte kolem sebe těžký predátory, kteří nestojí o to být potopeni a tím, s čím přišel „chudý adept s chutí vládnout lidu spravedlivou rukou“. V případě pana Babiše.. bych řekla, že at je to jak je to, je dobré, že má miliony na soukromé právníky aby s takovou zkorumpovanou elitou kolem sebe, která nechce schudnout v zájmu pana Babiše, který chce zrovnoprávnit občany s vládními činiteli, má ty prostředky. Otázkou je, jak to myslí pan Babiš vážně když tady dodnes přes jeho několikaleté funkční období např. neudělal nic pro matky samoživitelky v souvislosti s neplatiči výživného. ŘP je směšné řešení.. a vůbec, myslím si, že zajmy pana Babiše nejsou upřímné a prospěšné občanům a není nikdo takový v té elitě, kdo by chtěl vyřešit to, co je tady klíčové a z čeho se má ve státě vycházet jako z prvotního a primárního. Fakt, že si tu elita rozhoduje i o tom jestli má být transparentní majetek mj. hejtmanu, starostů a všech v řídícím aparátu státu je stejně nemyslitelná a nepřijatelná stejně, jako nemožnost odvolat zákonodárce, kohokoli u moci v justici, ve vládě, u moci !!!! Rozhoduje li o sobě tato elita, je to špatně a nežijem v demokratickém státě, ale v kapitalisticko židácko estébácké bolševické diktatuře. Oponenti jsou takovou elitou vyhlazeni – jako já i s celou rodinou. Bylo to za belševiků a estébáků, je to tady stále a ptejme se proč jsou u moci ti, kuli nimž tady byla ta rádoby „sametová revoluce“. Historie se opakuje jen tím, že stejný svi.. jsou u moci jen s jinou nálepkou a ze stejných důvodů jak za estébáků si takový systém a mechanismus diktátorského režimu státu vyrábí oběti – slabé a bezmocné, které nemají na soukromé advokáty, kteří se dělí se zkorumpovanými soudci a zastupiteli, aby podpořili zájmy vyšší moci přes mrtvoly jedinců, kteří se bouří, ale jsou slabí a bezmocní se bránit proti téhle mašinérii. Co považuji za populistka za jedno z důležitých věcí je, aby byla do oběhu trhu nasazena mužská antikoncepce, u ženské antikoncepce aby se konečně napsala pravda, že se tento humus usazuje v těle žen a ženy s tímto humusem následně plodí děti které do budoucna mají problém počít a být plodný. Není divu, že pan Babiš vlastní spermobanku a ústav pro umělé oplodnění jako byznys z toho produktu ženské antikoncepce plynoucí. Dále považuji jako jedno z důležitých věcí chce-li někdo vládnou a mít funci a moc, aby transparentnost majetku a příjmů tady striktně byla pro každého občana. Jen tak se dá zaručit, že ten, kdo řídí stát, má moc a funkci, hodlá svou takovou činnost vykonávat pro občany a ne ze zištnosti. V souvislosti s tím je nutná striktní odvolatelnost těch, co sedí u moci a v řídícím systému státu o čemž nemá rozhodovat z kolegiality nikdo podobný, ale ti, kdo podnět dali s účastí občanů. Důvěru v justici ani ve vládu nemám. A jestli chce nějaký populista prosazovat to, že tady chce sloužit lidu v zájmu lidu a občanů, pak by to měl být někdo, kdo se ptá občanů, jestli smí použít prostředky ze státní kasy na to či ono a ne si jezdit na „služební cesty“ jako na dovolenou, vozit si prdel limuzínou, telefonovat si zdarma, od bydlení, advokáty, počítače, kanceláře po toaleták mít vše v režii „náhrad“ či v „provozních nákladech“ proplaceno ze státního rozpočtu a z daní občanů kteří maj 50Kč na den nato, aby přežili i s rodinou a tráví za 85Kč na hodinu v práci. Je doba, kdy občané vyžadují 250Kč na hodinu v práci. Místo toho s kývnutím zkorumpované vlády nahání stát levnou pracovní sílu z ukrajiny.. debata na dlouho. Píšete o Populistech, kteří se tak s cedulkou „v zájmu občanů“ dostali k moci ? Nemusíme řešit populismum, stačí když se okamžitě změní podmínky pro vládnoucí elitu a justici mj. A to striktně a razantně. Oni sami odejdou a odejdou právě ti, kdo svou politickou a justiční činnost nevykonávali pro občany ale ze zištnosti výhradně pro sebe a své blízké ..být ve funkci a s mocí, v majetku a příjmech transparentní a průhlednej pro kohokoli má být daň zato, že někdo rozhoduje o nás bez nás a o všem a všech. Člověk s mocí a řídící funkcí má být příkladem pro rovnost a rovnoprávnost v demokratickém státě. debata na dlouho. Populismus ? – je výsledkem toho, že je něco špatně. Nebyl by tu takový populismus, kdyby panovala transparentnost a průhlednost. Nebyl by takový populismus, kdyby funkce a moc neslibovali majitelům nepostižitelné zneužívání moci a zištnost.
Konec konců vládu lidu máte pane Břešťane zakotvenou v ústavě, těžko si na to stěžovat. Že se Vám nelíbí některé subjekty, nebo postavy soutěžící je Vaše věc a to, čím to odůvodňujete je velice subjektivní. Rozhoduje volič. Přesvědčte ho, že je vaše vize lepší, o to se konec konců snažíte, ale to, co píšete, má dopad tak maximálně na pár ideových příznivců.
Můžete se snažit změnit znění ústavy, třeba tam zakotvit vládu oligarchie podporovanou tou správnou ambasádou, to by bylo blíže k realitě a už jsme to tady konec konců měli a zvonili jsme klíči, že se nám to nelíbí.
Chápu, je to poněkud náročnější text a ne každý ho musí pochopit.