Po roce a půl jednání jde do finálního trialogu evropské nařízení, které stanoví přísnější pravidla pro prověřování investic ze zemí mimo EU. Zákon má zabránit manipulaci energetickým trhem či ovládnutí států skrz investice, a tím případné vydírání Evropské unie. Na oblast médií se ale zákon nakonec vztahovat nebude, údajně kvůli tlaku lobbistů.

Komise představila svůj návrh na konci ledna 2024, poté na něm začal pracovat Evropský parlament.

„Je to především bezpečnostní téma. Stát můžete dnes ovládnout prostřednictvím tanků, manipulace voleb nebo investic – například koupením klíčové infrastruktury, přes kterou je pak možné stát vydírat,“ vysvětlil europoslanec Jan Farský, který byl stínovým zpravodajem nařízení ve výboru ITRE.

Screening investic nemělo dosud několik zemí v EU ve svém právním systému zakotvený. „To znamená, že bylo několik ,děr‘ do Evropy – pokud by byl jeden z těchto států ovládnut, tak vzhledem k formě rozhodování by bylo možné skrz něj ovládat celou EU. Tímto nařízením se tedy tyto díry zacelují,“ dodal Farský.

Český europoslanec své návrhy konzultoval s českým ministerstvem průmyslu, s Hospodářskou komorou i s investory. „Šlo o to, aby regulace neodradila slušné investory, a abychom ,nehonili malé ryby‘ – tímto směrem šly trochu návrhy Patriotů. Věřím, že výsledná podoba zákona bude funkční,“ řekl europoslanec pro HlídacíPes.org.

Média neprošla kvůli lobbistům

Členské země EU mohou navzájem od sebe screening požadovat a Komise bude výsledné informace mezi členskými státy sdílet. O zahraničních investorech ale nebude rozhodovat Rada ani Komise, to by byl přílišný zásah do suverenity, ujistil Farský. „Česká republika je v tomto směru na špici v tom smyslu, že tuto práci odvádí velice dobře a inspiruje i ostatní.“

Ze zkušeností Česka podle Farského vyplývá, že toxické investory odradí někdy už samotný fakt, že začne screening probíhat. Pro firmy, které by screeningem neprošly, by to mohlo znamenat reputační riziko. „Proto pokud si samy vyhodnotí, že jim to hrozí, protože se o danou zakázku neuchází například kvůli profitu, ale především kvůli vlivu, samy raději odstoupí,“ popisuje europoslanec.

S tím, že Česko je v této oblasti příkladem dobré praxe, souhlasí i Markéta Gregorová, která na textu nového nařízení pracovala jakožto stínová zpravodajka frakce Zelených. „Systém screeningu zahraničních investic, který používá Česká republika, sloužil dokonce do určité míry jako vzor pro výslednou podobu evropského zákona.“

Gregorová navrhovala pomocí pozměňovacích návrhů především rozšíření spektra oblastí, na které se bude povinný screening vztahovat. Přidala se generativní umělá inteligence, kvantové technologie, polovodičové vybavení nebo pokročilé šifrování. Vypadla ale naopak média, která původně Gregorová také chtěla do nařízení přidat.

„Mediální prostor představuje ideální cíl pro vlivové operace a pokusy o ovládnutí ze strany zahraničních diktatur. I proto jsem prosazovala, aby byla média zahrnuta mezi chráněné sektory v rámci pravidel pro screening zahraničních investic. Nakonec to ale neprošlo, protože někteří kolegové bohužel podlehli silnému tlaku lobbistů, kteří se snažili co nejvíce zúžit rozsah celé regulace,“ řekla pro HlídacíPes.org Gregorová.

Prověřování zahraničních investic provádí dlouhodobě i další mocnosti, již desetiletí používají takový systém například Kanada, Japonsko nebo USA.

Patrioté chtěli nařízení potopit, neuspěli

Farský již dříve popsal pro HlídacíPes.org, že úpravu legislativy v oblasti screeningu investic si původně vymínila frakce Patriotů. Jejich zpravodajka v průmyslovém výboru, francouzská europoslankyně Pascale Pieraová, se ale ve svém návrhu zjevně snažila podle Farského zákon naopak změkčit, a to i formulačně.

„Například místo ,musí‘ navrhovala ,měli by‘, a celkově bylo zjevné, že by se v konečném důsledku tzv. honily malé ryby a ty velké by unikaly,“ uvedl Jan Farský. Navíc bylo zřejmé, že Patrioti ve výboru nebudou schopni získat pro svůj návrh většinu.

Proto se Farský následně v průmyslovém výboru ujal iniciativy jakožto zástupce nejsilnější lidovecké frakce (EPP) a roli zpravodaje prakticky převzal. Předložil vlastní pozměňovací návrh a získal pro něj dvoutřetinovou podporu. „Bylo to údajně poprvé, co byl tisk frakci takto prakticky ,odňat‘. Za mě jsme tímto dokázali, že lze zabránit destrukci návrhů,“ konstatoval Farský.

Z české delegace proti výslednému textu nařízení hlasovali v europarlamentu jen Ivan David (SPD, Evropa suverénních národů) a Ondřej Dostál (Stačilo, v EP nezařazený).

Pascale Pieraová, která se snažila nařízení udržet se své gesci se zjevným cílem jej zmírnit, je členkou nacionalistické RN Jordana Bardelly. Je bývalou soudkyní a do Evropského parlamentu byla zvolena v roce 2024.

Je podepsána například pod pozměňovacím návrhem k rozhodnutí o postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu, v němž skupina europoslanců požadovala „respektovat svrchované výsady členských států v oblasti energetiky a vnějších vztahů.“ V prosinci pak hlasovala proti tomuto nařízení.

Hlasovala také proti dohodě Mercosur, proti usnesení o porušovní práv v Maďarsku či proti rezoluci o Polarizaci a represích v Srbsku rok po tragédii v Novém Sadu. Dále byla například proti usnesení o vojenské mobilitě, což vysvětlila tak, že „usnesení dává EU kontrolu nad vojenskými pohyby v Evropě. Zbavuje členské státy jednoho z atributů jejich suverenity nad jejich územím. Zároveň dláždí cestu k integrované evropské armádě a zavazuje je ke kolosálním výdajům.“