Petr Pithart: Povodně, paměť vody a mizející paměť lidí
Likvidace sedláckého stavu a následné rozorávání mezí a scelování polí byl ten největší hřích minulého režimu. Proto se bude nejobtížněji, nejpomaleji napravovat. Místo políček a mezí máme stohektarové lány mamutími stroji udusané tak, že voda po nich stéká jako po splavu…
Bylo nebylo (volně, podle spisovatele Ludvíka Vaculíka), šel kdysi táta se synem obhlížet své polnosti. I ptá se syn otce: a tatínku, proč je tady pod lesem pořád ten dlouhý rygol (my bychom možná řekli strouha, rýha, kanálek…)?
A táta říká synovi: já ti nevím, ale můj děda vždycky říkával, že jeho děda jej vždycky nabádal: opovaž se to tady někdy zaorat! Ale děda si už nepamatoval, proč se to nesmí. Pamatuj si to synu, nikdy to nezaorej…
Esence úředního idiotství
Tomu říkám moudrost usedlých českých sedláků. Moderní farmáři už ji nemají. Rygol je už dávno zaoraný… Tomu dnes říkají sociologové „povodňová paměť“ a umí ji prý spočítat.
Dnes už je zoufale krátká – dvacet let. Po dvaceti letech už mladá generace vůbec neví, že tady šla někdy velká voda! Podle té staré paměti lidé kdysi věděli, kde se může stavět, a kde se stavět nemá. Snad jen pojišťovny si tohle dobře hlídají a vědí: tohle vám na velkou vodu nepojistíme…
Řešením by možná bylo rozvěsit na chodbách obecních a městských úřadů fotografie a kopie starých obrazů, později fotografií, místních povodní, na které si už nepamatujeme. To by byl jistý způsob léčení tající paměti.
Viděl jsem v televizi před dvaadvaceti lety, po té předposlední velké vodě, která zasáhla i Prahu, debatu dvou náměstků ministrů. Pravil jeden z nich s úlevou: tak to máme za sebou, tu tisíciletou vodu, budeme mít teď na tisíc let pokoj… Esence idiotství nejvyšších státních úředníků.
Máme teď pokoj? Máme, možná na rok. Navíc po vodě ještě pořád není všude. Opatrně formujeme první závěry, ale jedno je jisté: poučili jsme se, tedy všechny struktury státu i občanské společnosti (kam patří prvořadě místní hasičské sbory).
Od meteorologů až po hrázné – pochopili jsme, kupříkladu, co je to „rozvolňování povodňových vln“…. Přesto jsou škody obrovské a vyhádaný zákon o státním rozpočtu může ministr Stanjura zmačkat a hodit do koše.
Stát nejsou jen hádky politiků
Dojímavé obrazy ze záchranných prací začnou teď kazit zprávy o tom, kde došlo k chybám, kde lidé, orgány, selhaly. Troufnu si ale tvrdit, že dobré zprávy budou tentokráte převažovat. I když je správné se ptát: proč se nepostavil ten a ten polder, ta a ta hráz, vždyť peníze na ně byly přiklepnuté, ale chyběla povolení…
Bude se mocně, nemilosrdně bourat, ale i stavět v malém i velkém měřítku. Zase jsme o něco moudřejší, zkušenější. Vůbec, ta povodeň předělala svým drsným způsobem pořadí toho, co je skutečně vzácné a co můžeme oželet.
Ale co je také zásadní: poněkud už letargická, nespokojená společnost, kterou neprobudily ani blížící se krajské a senátní volby, ožila: on ten stát nejsou jen hádky politiků! Je to docela důmyslně nastavený stroj institucí a lidí nejen na dobré počasí – tehdy o něm skoro nevíme.
A hejtmani a starostové? Byli a jsou to vesměs lidé na svých místech. Víme dnes lépe, koho v pátek a v sobotu zvolit a koho ne. To je přece také jedna dobrá zpráva mezi tolika špatnými. On ten stát je asi přece jenom náš…
A kdo také obstál na výbornou? Veřejnoprávní televize, ČT 24, její zpravodajská páteř! Reportéři a reportérky byli všude, kdy měli být a byli věcní, uměření, empatičtí.
Nedokázali jsme se dosud slovy dohodnout, co je to ta „veřejnoprávnost“, ale i bez všeobecně přijatelné definice dnes určitě víme, co to je. Je to to, co v minulých dnech informovalo, radilo, varovalo. Je to status quo (s výjimkou stále problematického způsobu voleb do Rady ČT).
Osvědčila se a nedopusťme, aby se politici pokoušeli jakkoli statut veřejnoprávních médií změnit! Ovšem, potřebovala by naléhavě víc peněz, navýšení televizního (a rozhlasového) poplatku je zcela na místě.
Paměť vody, paměť lidí
My lidé na stráních a na kopcích jsme byli především skrze televizi zatažení do dějů podél řek a měli bychom zakoušet autentický soucit a solidaritu tím jediným věrohodným způsobem: posíláním pomoci tam, kde jí bude potřeba. Každý dobře víme, jak to prakticky udělat.
A ještě jedna – i když nevítaná – kuriozita: velká voda zase spojila dva roztržené kusy Slezska: český a polský. Na nás tenkrát za Marie Terezie po válkách o dědictví rakouské (1740–1748) zbyla menší část, Vévodství slezské. V plánech na zemské zřízení jsme se Slezskem po roce 1989 původně počítali jako se třetí zemí.
Naši Slezané nyní utrpěli snad nejvíc a bojovali s vodou nejstatečněji. Opět. Dovolím si proto skončit tam, kde jsem začal: nedopusťme, abychom tak rychle zapomínali na to, co bylo.
Aby „paměť vody“, která vždycky bezpečně ví, kam se vylít, nebyla o tolik delší než „paměť lidí“, nás, kteří tak rychle zapomínáme, kde, jak a z čeho stavět domy, hráze, poldry a přehrady u našich potůčků, říček a řek.
Autor je spolupracovník HlídacíPes.org, právník a bývalý politik. V letech 1990 až 1992 byl předsedou české vlády v rámci federace, poté dvojnásobným předsedou a dlouholetým místopředsedou Senátu Parlamentu České republiky.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 KčPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)
Čtěte též
Spor o titul z americké univerzity může přepsat český zákon o vysokých školách
Jan Urban: Upachtěná česká politika. Volných hlasů znechucených je pořád dost
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
30 komentářů
Doporučuji dokument : Odvodňovanie pevnín = klimatická zmena | Štefan Vaľo
Naprosto vše děláme (dělají) špatně. Je čas je vyházet a soudit. Vše zničili a rozkradli a na své posty byli dosazeni (korupce) protože neumí nic jen lhát a klamat. Ministr zemědělství má být p. Cílek a nikoliv dosazená zkorumpovaná půlhlava, která má patrně jen základku.
To jsi to soudruhovi tomanovi nandal.
A nenapadlo tě dát si jiný nick? Třeba Pavel 2? :-/
Nevím proč, ale to, čeho jsme byli svědky, na „odvodňování pevnin“ nevypadá. Prostě, ekologům absolutně nelze nic věřit.
Za teplejších období docházelo k zazeleňování pouští (děje se už nyní na všech kontinentech snad vyjma Antarktidy) a rozšiřování oblastí, kde mohli žít (a uživit se z místních zdrojů) lidé. Naopak, chladná období byla spojena s desertizací krajiny a po dobách ledových zde máme obrovské vrstvy spraše, navátého zvětralého povrchu pouštních ploch, kterých tehdy byl obrovský rozsah a prašné bouře řádily a přenášely ho po celém světě.
.
Jediný jakž takž prokazatelný antropogenní faktor vůči teplotě klimatu bylo ekology vynucené odsiřování energetiky a dopravy, a to skutečně mohlo klima oteplit.
Antropogenní CO2 je na tom zcela nevinně, přírůstek koncentrace tohoto plynu v atmosféře je důsledkem oteplování, nikoli příčinou (záhřev světového oceánu z něj vytlačuje CO2, protože s teplotou klesá jeho rozpustnost ve vodě). Každoročně je ze světového oceánu vypuzeno o několik řádů vyšší množství CO2, než kolik ho vyprodukuje celé lidstvo. Navíc příroda je s to jej absorbovat do biomasy (tento jev je oteplením posílen, takže zpětná vazba proti přehřátí planety).
.
Další věcí je, že EU v době našeho vstupu do ní vyprodukovala cca 8 % antropogenního CO2, dnes to budou s bídou 3/4, po likvidaci významné části průmyslu a odchodu dalších výrob mimo zelenými fanatiky dirigovanou EU. I kdybychom šli s produkcí CO2 v celé EU na nulu (a všichni pomřeli hladem a zimou), tak by to snad na té Mauna Loa, odkud jsou celoplanetární referenční údaje o jeho koncentracích, ani nenaměřili.
Ale ano odvodnili. Tys neviděl ten dokument, že? Protože s tím musí souhlasit každý moudrý člověk. Vyjádřilo se k tomu mnoho zkušených a mají pravdu. Staří Řekové si také tak zničili zem prý to tam bylo kdysi hodně zelené. Vykáceli stromy na břevna a stavby a bujný podrost logicky uschnul a když pak přišly lijáky tak to spláchlo tu suchou plst‘ a zůstaly jen kameny tak jak známe Řecko dnes. To jsou slova Platona.
Ano, ale s klimatickou změnou to nemělo nic společného. Naopak, před totální desertizací je zachránilo antické klimatické optimum, během něhož bylo tepleji než dnes a byly i vyšší srážky.
Řekové pak problém zvládli pěstováním révy vinné a olivy; obě tyto dřeviny koření do velkých hloubek a nepotřebují velkou povrchovou vrstvu humusu. A pole začali před odplavováním hlíny chránit mezemi a zídkami. To je to přizpůsobení se, které odmítají ekofanatici.
Když on si to každý režim vykládal jinak.
Za socialismu se zase vykládalo jak nebozí robotníci museli dříť na velkých lánech šlechty. A na to svoje drobné políčko na obživu sebe a rodiny se dostali až potom.
Že ty velké lány tady vlastnila šlechta, taky zahraniční šlechta, pak taky církev, kapitalisti a vůbec .
Historicky přicházely přicházely různé reformy, kterými se ta půda různě konfiskovala a zase rozdávala, pole se parcelovaly a zase spojovaly.
Co je ale podstatné, jak se dá dohledat i ze starých kronik, povodně, přicházely tak i tak.
Berně se taky vybíraly vždycky, takže i tehdejší různí správci země se mohli rozhodnout zda něco z nich použijí na hráze, poldry a přehrady (ty se stavěly někde i ze socíku, nebo na něco důležitějšího.
No a co se týče paměti lidí, z té už musí mít hlavu jako hrnec, aby si všemi ty důležité etapy i jmena zapamatovali. Zrovna dnes začínají nové volby. Taže snad si pamatjí které dobré politiky mají volit a které špatné ne. To je dneska pro stát to nejdůležitější…:)
„nebozí robotníci museli dřít na velkých lánech“ – robota byly vlastně daně. A poddaní robotovali méně, jak my pracujeme v 21. století.
Robota byla součást nájemného. Daně se platily ještě mimo. A to právě rolníkům vadilo, že „jejich“ půda není jejich. Tak si v roce 1848 vynutili reformu (dneska by mnozí řekli, že půdu šlechtě ukradli). Nechápali, proč mají za pŕevod půdy do svého vlastnictví ještě platit.
Kecáte nesmysly. Robotovalo se na panském a ty „pány“ o uvedené pozemky připravila až pozemková reforma za První republiky. Lidem daleko víc vadilo, že jim robota překážela v práci na vlastních pozemcích, protože kvůli tomu nestíhali agrotechnické lhůty. A ještě víc vadilo „člověčenství“, které zrušil Josef II., kdy „panstvo“ rozhodovalo prakticky o celém životě rolníků, vč. vydávání povolení k sňatku (spojeného s vybíráním „práva první noci“) apod.
Pěkné a věcné. Jenom je třeba doplnit, že „tehdy“ nebyla ekologická hnutí, která pro svoje úzké zájmy a relativně vlastní drobné prospěchy (v porovnání se škodami) pod nerůznějšími záminkami brání stavbě přehrad, obchvatů měst… Zavile brání a to opět pro vlastní prospěch redukci predátorů, kteří nad sebou predátora nemají (vlci, vydry…) a způsobují v rajině i konkrítním hospodářům škody v desítkách milionů. Totéž platí o bobrech. Ovlivňují a zmanipulovanými či vylhanými argumenty manipulují s lidmi, kteří v přírodě nežijí, nic o ní neví a predátory nekriticky obdivují. A co víc, mají podporu ve státních orgánech, mezi úředníky, kteří mají své živobytí jisté a nejsou závislí na hospodaření jako chovatelé či pěstitelé.
Jistě, chovají se podle zákona – zcela zákonně podávají námitky k zastavení staveb nebo opět zákonnými metodami brání přiměřené redukci zvířat způsobujících závažné škody nebo ohrožujících zdraví i život lidí. To by naši předci žijící v souladu s přírodou nikdy nedopustili. Martin M.
Nešťastný pseudokomunista, OF, OH, KDU-ČSL Pithart. Ideolog až do morku kostí. Své politické téma chce vytlouct i z živelné katastrofy září roku 2024. Povodně letošního roku by nezastavilo nezemědělcem Pithartem oslavované rozdělení větších polí na políčka dělená mezemi a remízky. Dnešní zemědělci by jej asi jako staříka s iluzemi směřujícími proti rozumným výměrám moderně obhospodařovaných polí sotva pochopili. Ty povodně vzešly i z hor pokrytých lesy, z luk, které je nestačily pojmout. Co ty povodně zmírnilo, byly Pithartem zamlčené přehrady postavené v dobách minulých a protipovodňová opatření provedená po povodních let 1997 a 2002. Ale proč by si Pithart neohřál politickou polívčičku i na chladných povodňových vodách.
Jinými slovy stařík s komunistickými iluzemi radomír ohřívající si svou politicku polívčičku, jaksi zamlčuje, že přehrady v roce 2002 a 1997 povodně nezadržely a ty „rozumné výměry“ vedly za bolševika k drastické erozi.
K daleko drastičtější erozi vede masové pěstování kukuřice na bioetanol (taky přispělo k povodním, protože kukuřice vodu nezadrží). Komunisté alespoň vydali předpis, že řádky kukuřice musejí být kolmé na spádnici, což soudruzi z EU neudělali.
Tos to soudruhovi kukuřičnému chruščovovi a jeho místním komunistickým podržtaškám ve všem se po něm opičícím nandal, soudruhu. Ani řepkový podepisovač green dealu bureš si ten tvůj výpad za rámeček nedá.
Bioetanol nás nutí pod hrozbou sankcí vyrábět EU. Je to, stejně jako bionafta, naprostý nesmysl (jako vše, co prosazuje EU), protože víc paliva se projezdí při tom pěstování a sklizni, než kolik se ho vyrobí, ale to neřešíme, protože jsme v EU.
A je lépe, když to bude pěstovat Babiš, který výdělky v tuzemsku zdaní a a jeho zaměstnanci také, než aby to dělala nějaká zahraniční firma a ty prachy šly mimo naši ekonomiku.
Přehrady povodně nezadržely, protože byly plné a tehdejší legislativa neumožňovala jejich preventivní vypouštění, jaké bylo provedeno letos. Jinak Vírská nádrž při tehdejších povodních na Moravě byla z technologických důvodů vypuštěna a její kapacita stačila na záchranu Brna.
Důležité ale je, že řada protipovodňových staveb nestojí vinou ekologů a příslušné škody vzniklé vinou tohoto stavu by měly být sanovány (alespoň zčásti) zrušením veškerých státních příspěvků těm organizacím, které se na tomto poli angažovaly a angažují,
Souhlasím, hospodařím a 365 dní v roce vidím, co se děje s krajinou, půdou a uvědomuji si, jak rychle dovede člověk ničit to, co se vytvářelo miliony let……až budou lidé vymírat hlady, možná začnou myslet, s plnými břichy to moc nejde…..velmi pěkně napsáno, díky a hodně zdraví…….
Komunisté zorali remízky, scelili lány a tím údajně zavinili povodně. Jenže, za komunistů povodně nebyly, ty přišly až dobách kapitalismu. Jak příhodné, a děsivé. Nová doba přinesla zkázu a zmar. Naštěstí komunisté postavili přehrady a tím zachránili mnoho obcí před velkou vodou. Co postavili kapitalisté? Nic, jen nadělali dluhy. Tak je to, Pithartem, tyto povodně jdou za vládami posledních 35 leť.
Helemese soudruh. Z hlediska průměrného věku průměrného soudruha by člověk řek minimálně osmdesátník a při tom si nepamatuje povodně padesátých a osmdesátých let. O komunistické totální devastaci dříve vyspělého Československa a bilionech komouši zaviněného vnitřního dluhu na zastaralém průmyslu, shnilé infrastruktuře a totálně zdevastovaném životního prostředí, nemluvě. Nebo že by si svinstva komoušstva nechtěl pamatovat.
Hlavní škody při uplynulých povodních způsobila absence nebo nedokončenost protipovodňových staveb. Viníky jsou jednoznačně ekologové a osvícený absolutista by členy těchto škůdcovských organizací nahnal na likvidaci následků povodní, a to do první linie.
Druhou věcí je, že všude na polích vidíme mohutné louže nevsáklé a neodteklé vody. Řešení je jasné (a zase budou řvát hlavně ekologové): obnovení meliorací a odvádění té vody pryč z polí, ale nejlépe na místa, kde se bude vsakovat do podzemí (remízky s hluboko kořenícími dřevinami, např.). A ta udusaná vrstva je jistě dílem aktivit bruselských „odborníků“, kteří mj. zakazují hlubokou orbu, která by ji alespoň někde prorazila. Velké stroje, nad nimiž kvílí pan autor jsou daní za to, že veškerou ornou půdu u nás zvládne obdělat jen několik procent populace. Jistě, mohli bychom orat háky, taženými kravičkou či koníkem (a při absenci těchto zvířat manželkou a staršími dětmi), pochopitelně, bez jakékoli „zlé chemie“, ale to by muselo pracovat v zemědělství kolem 8 až 9 set tisíc lidí a uživili by nějakých sto, stopadesát, tisíc a zbytek populace státu by musel emigrovat nebo zemřít. Pochopitelně, obdělalo by se daleko méně půdy, protože při tomto způsobu hospodaření je většina naší zemědělské půdy neproduktivní (sklidí se z ní méně zrn, než kolik se zaseje, zasadíte 10 kg brambor a sklidíte 9).
Historie nám starším musí připomenout povodně na Žitném ostrově.Mnozí naši vrstevníci tam byli nasazeni jako vojáci v presenční službě.Politicky se etabloval na těchto událostíi A.Dubček.Žitný ostrov bylo a je smíšené
s madarsko- slovenskými obyvateli . Vime co následovalo r.1968 ,zásah vojsk VS v ČSSR a pád politika Dubčeka. Dunaj a Odra jsou řeky ,které ústí do moře.V r.1968 byla vyhlášena federace a začalo odpočítávání času do rozpadu Československa.Je mnoho styčných událostí podobných u těchto povodní ,protržení hrází a zaplaveni částí Ostravy a Bohumína a dalších měst, zaplavení Slezska v Polsku.Povodně dovedou nastartovat dějinné procesy ,které se stanou nezvratnými ať se nám líbí či nelíbí,Volby do krajů a části Senátu v ČR se uskutečnily, jako menší zlo.Zásah AČR v současných povodních je nevýrazný .Velkou otázkou je co se bude dít v Polsku po povodních,naše území Slezska je menší s česko-polskou populací ,jsou to tak dva okresy. Povodně skončí, ale politické chyby ,které mohou udělat a udělají politici v obou zemích ,mohou stát roznětkami k procesům ,které se nedají předem odhadnout ,ani náhodou.Tak se stalo i po povodních na Žitném ostrově blahé paměti.
Povodně vládě naštěstí moc nepomohly.
Máš tam chybu soudruhu. Správně je to takto. Anonistická vláda Moravskoslezského kraje svým postiženým občanům vůbec nepomohla.
Povodím nelze zabránit. TO čemu lze zabránit, je to, aby přípravu na povodně a následnou pomoc měli na starosti anonističtí diletanti a nemakačenkové ve vední měst Krnov, Opava a ostatně celého Moravskoslezského kraje. Tihle odezírači ze rtů agenta bureše měli na přípravu několik dnů, díky varování meteorologů. Obstarali s předstihem vysoušeče, čerpadla a elektrocentrály, nebo aspoň kbelíky, lopaty a gumáky, připravili nějaké plány distribuce pomoci? Nenechte se vysmát, samozřejmě že ne. V postižených městech i několik dnů po skončení přívalových dešťů chybí nezbytná technika. Vysoušeče byly dodány včera. Dost jich samozřejmě nebylo. Kde byly elektrocentrály, když vypadla elektřina? Lidi si chodili nabíjet telefony do Lidlu. Pomoci se na městě nedovoláte. Jediné co od diletanta sedícího na třech židlích a trapně se promenujícího v zeleném triku před televizními kamerami vzešlo byl chaos.
Hlavním problémem v lokalitě je absence plánované nádrže Horní Heřminovy vinou ekofanatiků, blízkých současné vládě. Ono navozit techniku s tím, že nevíte, kam až voda vyleze, je prostě nesmysl. To o ni taky můžete komplet přijít.
Jako dítě si vzpomínám na povodeň, která se v ničem nelišila od té letošní. Nemyslím si, že ochrana přírody a ekologické myšlení je něco špatného, jenom mi připadá, že se toho chopili fanatici. Zvláštní na tom je, že my ostatní si toho necháme tolik líbit. Kecat na netu a v hospodě evidentně nepomáhá. Kdo příjde na demonstraci proti fanatickým ekologům, nebo osloví svého poslance s nějakým rozumným nápadem, který zmírní likvidaci průmyslu a neublíží přírodě? Já bych řekl, že nikdo. Všude rádoby chytrým Čecháčkům chybí akce.🙂Občas jsem nějakou revoltu zkusil v mládí zorganizovat, ale jedinou zkušenost, kterou jsem získal, že jsem zůstal nakonec sám.
Letošní povodeň byla v něčem jiná, než kterou pamatuji z dětství. Do naší slepé ulice za kterou je louka a potom řeka, stále častěji jezdili na otočku cizí čumilové, hledající senzaci, kdy se ta voda už vylije. To by ovšem museli vylézt z auta, přejít louku a za keři by to viděli.🙂 Nakonec se dočkali, řeka malinko zaplavila dolní ulici a houf slovanských čumilů, kteří všude překáželi, kterých bylo více než hasičů a pomocníků se konečně dočkali svých „senzačních“ fotografií. Jak málo stačí ke štěstí. 😅
Bolševici tak jste se poplácali po ramenou a jiné názory než vaše neprošly. Ať žije svoboda slova názoru, která od silvestra89 opět neexistuje.
Naopak, reforma zemědělství za socialismu patřila k největším úspěchům. Však taky havloidi označovali zemědělce za „staré struktury“. Roztříštěná políčka zděděná ze středověku nezabránila suchům ani povodním, bránila modernizaci. Velká družstva se svou přidruženou výrobou zastavila vylidňování venkova. Situace, kdy majitel půdy ji zároveň obdělává, byla ve známé historii raritou. Trvala asi od druhé poloviny 19. století do začátku 21. století.
Ono stačí srovnat situaci u nás a v Polsku, kde reforma zemědělství neproběhla a měli tam proto nedostatek základních potravin. Ještě pamatuji vtipy typu „polský obložený chlebíček = teninký plátek bílého chleba mezi dbvema krající chleba černého“, případně o polských feťácích, co chodí čichat do našich prodejen masa a uzenin.
A když jsme u těch vtípků z té doby: Sešli se americký, sovětský, polský a československý robot. Polský povídá: „U – nás – nemáme – maso“. Sovětský robot povídá: „Co – je – to – maso?“. Americký robot povídá: „Co – je – to – nemáme?“. Československý robot povídá: „Ať – žije – Sovětský – svaz“.
Bohužel, blíží se doba, kdy ten SSSR nahradí EU, a bude to fungovat zas a znova.