O víkendu přišly USA, Spojené království a Evropská unie s dalším stupněm sankcí proti ruské ekonomice. K dlouho omílanému a nyní pravděpodobně spouštěnému plánu odpojit Rusko od mezinárodního platebního systému SWIFT se připojila další ekonomická ofenzíva – zmrazení ruských rezerv. Velký šok se čeká v pondělí ráno, až se po světě začnou otevírat finanční trhy. Co tedy můžeme čekat?

Zatímco sdružení SWIFT sídlí v Belgii, a je tak jednodušší mu něco „nařídit“ (s poukazem na mezinárodní bezpečnost), zmrazení ruských rezerv „zvenčí“ může na první pohled vypadat jako těžší úkol. Ale není, a oba kroky se navzájem doplňují.

Jaké bude pro Rusy pondělní ráno

Pokud platí hotově, tak nejdříve nic. Hodnota jednoho rublu v Rusku zůstane jeden rubl. Naopak, hotovost se může paradoxně stát na chvíli ještě vzácnější, protože to bude (vedle zlatých zubů) jeden z mála nedotčených prostředků směny.

Ti Rusové, kteří jsou zvyklí platit svou VISA či MasterCard kartou vydanou nějakou západní bankou, už jsou teď často odmítáni. V Rusku vydané karty mohou začít mít problémy i přesto, že samotné odstřižení od SWIFTu má „pouze“ znemožnit přeshraniční platby; mezibankovní platby v rámci Ruska budou moci využívat alternativní ruský systém.

Bude v podstatě nemožné zaplatit běžným způsobem za cokoli ze zahraničí – patrně i z Číny, Rusové patří mezi největší zákazníky portálů jako Aliexpress, dobře známých i v Česku. Ale zboží v místních obchodech bude možno dál nakupovat za hotovost. Pokud jí však bude dost. V civilizovaných zemích se již na středních školách všichni učí, že banky nemají vaše vložené peníze všechny k dispozici: rozpůjčovaly je.

A tak i sebemenší pochybnosti povedou ke snaze vybrat si hotovost, která pak ruským bankám dojde. Nejen účetně, ale ani fyzicky není vytisknuto dostatečné množství obrázků s ruskými pamětihodnostmi a buditeli. Klasický „run na banku“. Podle dostupných zpráv ostatně již fronty na hotovost začaly. Některé sankce dokáží fungovat ještě před oficiálním spuštěním.

To bude tlak na rubl „zespoda“. Ale ještě silnější budou patrně další dva tlaky, „zhora“ a „zvenčí“.

Co se stane po zmrazení rezerv?

Zmrazení rezerv necílí na lidi (i když oni to také odnesou), nýbrž na rezervy centrální banky. Ta provádí nákupy a prodeje vlády, a nepřímo i státních energetických gigantů. Rezervy Ruska do značné míry představují naakumulované zisky mnoha let ruského prodeje energií, zejména do Evropy. Do Asie nevede dostatek potrubí, a role Asie v ruském energetickém obchodě se tak často přeceňuje. A to i do budoucna, argument „Rusko nepotřebuje prodávat do Evropy, má Asii“ není zatím realizovatelný fyzikálně.

S těmito rezervami počítalo Rusko pro případ, že by bylo odstřiženo od mezinárodních platebních cest, nebo mezinárodního obchodu. Zlatem se dá platit vždy, jak třeba ukázalo obléhání Sarajeva (peníze nikdo nechtěl, směňovalo se za léky, konzervy, a zlato). Ztráta schopnosti využívat rezervy (nebo jejich významnou část) by tak významně omezila schopnost ruského státu cokoli si koupit. Například včetně potřebných západních technologií, bez kterých se dnes nic ani na Sibiři nevytěží.

I když by se po vypnutí SWIFTu nedalo platit z Ruska ven, mohlo by dál Rusko platit svými rezervami – přes stát. Proto se ta dvě opatření vhodně doplňují.

Jak zmrazit ruské rezervy

Jednoduše. Ruské rezervy podle nejlepších odhadů nyní tvoří z jedné třetiny eura, z jedné šestiny dolary, z jedné šestiny čínské jüany. Něco mezi pětinou a čtvrtinou drží ve zlatě. Ale ani zlato, ani zahraniční měna nejsou z velké části v Rusku. Převážet pořád spoustu zlata po světě je drahé a nebezpečné. Tak většinou zlato zůstává na místě, v bezpečných krytech centrálních bank, a jenom se na nich mění štítek. Doposud toto v mezinárodním systému fungovalo jako „nedotknutelné pravidlo“ i pro problematické režimy.

Logicky. Jakmile si svět nemůže být jist touto gentlemanskou dohodou, komu příště někdo zmrazí zlato? Z tohoto pohledu by sáhnutí na toto posvátné pravidlo znamenalo historickou událost, alespoň v tomto objemu (předchozí precedens Venezuely je objemově a významově nesrovnatelný).

A obdobné můžeme říci o ruských državách ve formě cizích měn. Ty také existují zejména ve formě zápisu v tabulkách zahraničních centrálních bank, doposud nedotknutelných jako zlato. Tak jako se dá přepsat štítek na cihličkách, lze změnit zápis v tabulkách. Ostatně vzpomeňme, že právě kvůli této přepsatelnosti měl vzniknout nepřepsatelný bitcoin.

Co se stane, až se otevřou trhy

Rubl má navenek, mimo Rusko, hodnotu jen toho, že jeho držitel ví, že za ním něco stojí. Něco likvidního, co se nechá vyvést, směnit za zlato či jinou měnu. Ve skutečnosti toho reálně za žádnou moderní měnou moc nestojí, od 70. let není žádná měna směnitelná za zlato, ale v nezamrzlém finančním systému to alespoň nestojí úplně celé na vodě.

Teď ale ano, a navíc na zmrzlé. Tedy v pondělí začnou všichni prodávat rubl, a protože těžko najdou kupce, počítá se s tím, že hodnota rublu rapidně klesne, jako akcie zkrachovalé firmy. Rusové budou moci dál za rubly směňovat uvnitř ruské ekonomiky, ale navenek si za ně nic nekoupí. A to je cíl současné vlny sankcí.

Kvůli ztracené koupěschopnosti rublu okamžitě vystřelí ceny všeho dovozu, ty se projeví v inflaci, a lidé zjistí, že i když zvítězili ve frontě u bankomatu a nějaké papírky z něj dostaly, za ty papírky si nic nekoupí. Respektive volně přejdou do fronty na konzervy, a v Rusku nezbudou v regálech ani ty šproty, které tam bývaly za komunismu.

Zda a v jaké míře k tomu všemu skutečně dojde, se uvidí. Bude jistě záviset do značné míry na Číně, jak zareaguje, a zda a jak od Ruska bude chtít někdo kupovat zlato – buď to, co je v Rusku, nebo se slevou to, co je zatím zmražené, v naději, že se k němu po rozmrazení kupující nějak dostane.

Ruský stát by mohl teoreticky začít vydávat i státovky namísto bankovek – s tím máme zkušenosti třeba z formování Československa, kdy přístup našeho nového státu ke zlatým rezervám byl také problematický. Státovky by byly jakýmsi dluhopisem přímo ruské vlády, že dluh po uklidnění situace vyrovná.

Ale chcete dát na úvěr někomu, komu se může zhroutit ekonomika? Možná, ale asi dost draho. Také je možné, že Rusko má vedle Plánu B také nějaký Plán C.

Zasáhnout oligarchy

Použití jaderných zbraní jako trumfového esa je nezávislé na zmrazení rezerv. Putin s jejich použitím buď počítá, nebo ne. Ale určitě nemá stanovenu hranici, že zrovna zmrazení zlata by mělo být tím posledním hřebíkem. Pro Západ bude zmrazení určitě nějaké ekonomické následky mít, Rusko se bude snažit o odvetu.

V konečném důsledku bude záviset na tom, nakolik bude Evropa ochotna vyššími cenami plynu uplatit lodě, aby LNG vozily do evropských a ne jiných světových terminálů. Na těchto lodích záleží ochota EU přistoupit na další kroky.

Pořád je možné, že nakonec nejúčelnější sankce mohou být ty, které míří na zmrazení majetku ruských oligarchů. Vzhledem ke komplexní struktuře vlastnictví bude trvat, než se speciální finanční jednotky k jejím skutečným majetkům po světě prokousají, ale nakonec to může být zásadní útok.

Oligarchové mají většinu majetku a investic logicky mimo Rusko, nejen kvůli podnebí a životním podmínkám. A protože tyto majetky využívají i jejich rodiny, budou to pociťovat o to silněji.