PSÍ UŠI. Vlastně ještě strašnější než celá kauza Čapí hnízdo a její průvodní jevy je fakt, že nám osmadvacet let po revoluci vyrostla nová generace disidentů. V čele nové Charty stojí samozřejmě Václav Klaus, následovaný dalším statečným hrdinou, senátorem Janem Velebou. Tak ještě založit nějaký ten Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných premiérů a máme to pod střechou.

• Takhle: Po revoluci v ČR existoval Havlův neboli havlistický režim. A Václav Klaus ani Miloš Zeman do něho nepatřili. Pravil Václav Klaus, léta páně 2018.

„S Milošem Zemanem jsme si vždycky byli blíž, když proti nám jakkoli definovaný režim přitvrdil, a naše velikánské odlišnosti se projevovaly ve chvílích, kdy byla svoboda nebo relativní svoboda.“
(bývalý prezident, premiér, předseda sněmovny a předseda nejsilnější strany o prezidentovi, bývalém premiérovi, předsedovi sněmovny a předsedovi nejsilnější strany v rozhovoru pro MF Dnes, 19. ledna)

Důsledky řádění příšerného havlistického režimu pociťujeme dodnes. Velikáni to vždycky nějak ustojí, už jsou takoví. Ale co obyčejný dělný lid?

„Chci se pokusit o to, aby mlčící a dnes i bojící se většina dostala hlas. Vždyť i Karel Gott se bojí říct svůj názor.“
(senátor Jan Veleba hovoří o svém plánu založit dokumentační středisko, které by shromažďovalo skutečné názory mlčící většiny, 19. ledna)

Senátora k tomuto rozhořčenému výlevu vyprovokovala situace, kdy jako malý kluk utekl z vysílání internetové televize DVTV.cz. Důvodem byly otázky na financování nekampaně Miloše Zemana ze strany spolku Přátelé Miloše Zemana, jehož je členem, a Strany práv občanů, které předsedá. A taky mu tedy moderátor Veselovský odmítl půjčit svůj hřeben. Ale zpátky k Velebovu projektu: Lidé se prý bojí pražské kavárny.

„Také řada herců se bojí veřejně podpořit prezidenta Miloše Zemana, protože by nedostali angažmá a role. Tak daleko jsme dospěli v demokracii.“

Co my si pamatujeme, tak se to s podporou Miloše Zemana ze strany šašků a kabaretiérů má tak, že za ni nedostávají jednosměrnou jízdenku za Ural, ale státní vyznamenání. Ale co už, když přátelé Miloše Zemana dělají ten disent a demokracii, musí jít pravda stranou.

Článek reflektuje dění uplynulého týdne v citátech a výrocích politiků.

Ty samy o sobě nestačí, proto je HlídacíPes.org s jemným odstupem usazuje do patřičného kontextu.

• Po čtyřech letech vlády ANO nad resortem spravedlnosti jsme dospěli do situace, kdy se dá v Česku koupit trestní stíhání na objednávku. Pravil šéf Bezpečnostní rady státu Andrej Babiš, aktuálně v pozici premiéra menšinové vlády bez důvěry v demisi, kterou prezident nemá čas přijmout, protože musí k Soukupovi do televize.

„Nazývám to sračkou a velkou sračkou.“
(šéf poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek komentuje stíhání své a Babišovo, 19. ledna)

Babiš i Faltýnek nakonec vydáni byli, čímž byl poměr sil dobra a zla aspoň na malou chvíli zachován. Zůstává tak už jen otázka, jak předseda vlády zatočí s resortním ministrem Pelikánem, který je za stav justice v ČR už pár let odpovědný.

• Pro pokračování stíhání se vyslovilo 111 poslanců, vesměs zkorumpovaných mafií. Proti byli zástupci hnutí ANO, kteří ovšem disponovali těmi nejlepšími informacemi.

„Zpráva OLAF mě nepřesvědčila vůbec o ničem. Když jsem šel studovat spis na policii, tak v něm zařazena ještě nebyla, takže fyzicky jsem ji neviděl. Navíc je v angličtině a tou já nevládnu.“
(poslanec a hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk pro iRozhlas.cz, 15. ledna)

Neboli ten účet nikdo neplatil a ta částka taky nesouhlasí, však to známe.

• Pokud by náhodou došlo nad Českem k teroristickému únosu letadla. můžeme být v klidu. Ministr obrany Karla Šlechtová vyndá z kabelky červenou rtěnku a namíří ji do prostoru. Pak nebezpečí samo pomine.

„Něco nosím po kapsách. A ano, mám to i teď. Je to ten poslední prvek na možné sestřelení letadla, které je v rukou teroristů.“
(Karla Kim Šlechtová pro iDnes.cz popisuje svůj jaderný knoflík, 20. ledna)

Oslovení bývalí ministři obrany důrazně popřeli, že by takový červený knoflík, který by se nosil v kabelce, vůbec existoval. Alexandr Vondra konstatoval, že ministryně Šlechtová trochu blouzní. My se jí ovšem musíme zastat, neboť je v tom nevinně. Analýzou dostupných informací jsme pomocí Occamovy břitvy (pokud pro nějaký jev existuje vícero vysvětlení, je lépe upřednostňovat to nejméně komplikované) dospěli k jednoduchému závěru, že Šlechtové prostě někdo něco nakecal.

Tak nevěřte všemu, co vám generálové říkají. Klidnou mysl.

Follow @malecak