Lídři populistických stran na mítinku v Miláně
Facebook: Tomio Okamura - SPD, zdroj

Nejsme krajní pravice, tvrdí evropští populisté. Extremistů se ale často zbavují jen na papíře

Napsal/a Vojtěch Berger 3. srpna 2019

Identitární hnutí dostalo čerstvé „razítko“ od německé kontrarozvědky, potvrzující, že jde o extremistickou organizaci. Identitáři mají přitom prokazatelně blízko k parlamentním stranám Alternativa pro Německo a rakouským Svobodným. Obě partaje chtějí na podzim ve svých zemích uspět ve volbách.

Německá tajná služba označila krajně pravicové Identitární hnutí za extremistickou organizaci poté, co ho tři roky monitorovala právě kvůli podezření na extremistické tendence. Zpravodajci v okolních zemích to vidí podobně.

České ministerstvo vnitra ve svých výročních zprávách o extremismu zmiňuje identitáře pravidelně už několik let, monitoruje je i Slovenská informační služba.

Rakouská kontrarozvědka BVT ve své předloňské výroční zprávě výslovně zdůrazňuje mezinárodní charakter hnutí a fakt, že umí dobře využívat prostředí internetu ke své vlastní propagaci. Mediální dosah veřejných akcí identitářů je tak často větší, než by odpovídal velikosti jejich členské základny či počtu příznivců.

Z ulice do politiky

České vnitro ve zprávě za rok 2018 zmiňuje Identitární hnutí jako organizaci, která vzešla „z neonacistického a chuligánského prostředí“. Identitáře podle vnitra „navzdory formálnímu distancování se od hitlerovského nacismu či tradičního neonacismu charakterizují kontinuální nenávistně motivované projevy“.

Bezpečnostní informační služba sice ve své nejaktuálnější výroční zprávě za rok 2017 identitáře výslovně nezmiňuje a stav tradiční české pravicově extremistické scény obecně popisuje jako „tristní“.

Z jejích aktivit podle BIS „nevyplývalo z hlediska politického významu či bezpečnostních hrozeb žádné výraznější riziko“ a „její zástupci se již několik let potýkají s krizí“.

Kontrarozvědka nicméně upozorňuje, že „zájem voličů z řad pravicových extremistů se naopak dařil získávat subjektům populistickým či (alespoň navenek) umírněně radikálním“.

Co to znamená? Že i když ve volbách neuspějí sami extremisté, mohou uspět strany, které s nimi pojí úzké personální kontakty.

S radikály na pivo

To se ukázalo i v sousedním Rakousku, kde kontakty na identitáře zasahují i do špiček strany Svobodných, která byla donedávna součástí vládní koalice.

Právě skrze Rakousko se identitáři v poslední době také dostali do centra světové pozornosti.

Bylo to kvůli březnovému útoku na mešity v Christchurch na Novém Zélandu, kde zemřelo 51 lidí. Útočník Brenton Tarrant byl v užším kontaktu s hlavní tváří evropských identitářů, Rakušanem Martinem Sellnerem, než se původně předpokládalo.

Nejen že Sellner dostal od Tarranta finanční dar, ale vyměnili si i přátelsky laděné maily včetně Sellnerova pozvání na pivo či kávu do Vídně.

Strana Svobodných se sice po útoku na Zélandu od identitářů distancovala, někteří její zástupci měli ale ještě nedávno k radikálnímu hnutí velmi blízko (konkrétní příklady ZDE).

 

 

Ukazuje to příklad exministra vnitra Herberta Kickla. Ten vystoupil v roce 2016 na konferenci Obránci Evropy v Linci, kde nechyběli ani příznivci identitářů, a pozdravil tam přítomné slovy, že „je to publikum, které by si on sám přál“ a které je „stejně smýšlející“.

Na podobné akci v roce 2018 rovněž v Horním Rakousku promluvila i manželka lídra identitářů Martina Sellnera, americká aktivistka Brittany Pettibone. V sále tehdy byli rovněž zástupci strany Svobodných.

Dlouholetého šéfa Svobodných Heinze-Christiana Stracheho ze všech politických i stranických funkcí smetla v květnu aféra s tajně pořízenou videonahrávkou na ostrově Ibiza, kde se rakouský politik chlubí údajné příbuzné ruského oligarchy (ve skutečnosti o žádnou příbuznou oligarchy nešlo a žena byla jen figurantkou), že jí přihraje státní zakázky v Rakousku, když pomůže Svobodným k vítězství.

Na podzim proto budou v Rakousku předčasné parlamentní volby a Svobodní navzdory spojení s krajní pravicí i zmíněné aféře „Ibiza“ sdílí v průzkumech druhé až třetí místo se sociálními demokraty.

Bez extremistů jen na papíře

Podobná je situace v Německu. Tamní partnerská strana Svobodných, Alternativa pro Německo, má sice interní usnesení, podle kterého se člen identitárního hnutí nesmí stát jejím členem, v praxi jsou ale kontakty AfD s extremisty časté.

Identitáři tak figurovali třeba na seznamu spolupracovníků některých poslanců Bundestagu za AfD nebo se jejich aktivisté objevili na konferenci pro alternativní média, kterou AfD (i za účasti českých hostů) v květnu pořádala v německém parlamentu.

Německá civilní kontrarozvědka už v lednu AfD v obsáhlé analýze celostátně prohlásila „případem k přezkoumání“, což je jeden z předstupňů případného sledování strany zpravodajskými prostředky včetně odposlechů a informátorů.

Dvě krajně pravicové organizace uvnitř AfD navíc tajná služba označila za „podezřelé případy“, je tedy vůči nim ještě o stupeň obezřetnější. Týká se to mládežnické organizace strany Junge Alternative a dále stranického křídla „Flügel“ pod vedením durynského bosse AfD Björna Höckeho.

Právě na území bývalé komunistické NDR, v Durynsku, Sasku a Braniborsku, budou na podzim zemské volby a AfD má ve všech třech případech podle průzkumů šanci buď na vítězství nebo těsné druhé místo.

Fanoušci Václava Klause

Platí přitom, že německá krajně pravicová scéna (či aktivisté tzv. „nové pravice) je s tou rakouskou úzce propojená. Rakouský šéf identitářů Sellner tak patří například do okruhu autorů vydavatelství Antaios založeného jedním z myšlenkových vůdců hnutí „nové pravice“ v Německu Götzem Kubitschkem.

Z českého pohledu stojí za zmínku fakt, že vydavatelství Antaios propaguje coby autora i exprezidenta Václava Klause, konkrétně třeba jeho spis o migraci do Evropy

V Rakousku po útoku v Christchurch vláda zkoumala možnost Identitární hnutí zakázat. Paradoxně tenhle úkol ale dostalo ministerstvo vnitra spadající tehdy pod zmiňovanou stranu Svobodných, která má k identitářům blízko.

V Německu podporu identitářům i jejich klíčové figuře Martinu Sellnerovi opakovaně vyjádřil i poslanec Bundestagu za AfD s českými kořeny Petr Bystroň, mimochodem rovněž Klausův obdivovatel, stejně jako celá AfD, která před časem zvala Klause jako zvláštního hosta na své předvolební akce.

Bystroň v uplynulých třech letech mimo jiné řekl, že „AfD musí být ochranným štítem pro lidi, kteří se angažují u identitářů či u Pegidy (protiislámské hnutí, pozn. red.)“ a že „identitáři jsou dnes pro AfD tím, čím kdysi byli Greenpeace pro stranu Zelených“.

Jak blízko by se přitom měla strana samotná k identitářům přiblížit, aby to jí samotné nepřineslo problémy, vyjádřil slovy: „pochodovat zvlášť, udeřit společně.“

Kvůli těmto vyjádřením Bystroně také několik měsíců během roku 2017 sledovala bavorská kontrarozvědka.

Kdo si hraje s ohněm

Šéf celoněmecké kontrarozvědky Thomas Haldenwang v červenci zařazení identitářů mezi extremistická hnutí zdůvodnil takto:

„V rámci systému včasného varování nesmíme naši pozornost směřovat jen k násilnickým extremistům, ale i k těm, kdo si hrají s ohněm verbálně.“ Dodal, že se to týká všech, kdo zpochybňují rovnost lidí a povyšují vlastní identitu, zatímco ponižují jiné a záměrně šíří nenávist.

Haldenwangova slova reflektují dlouhodobou kritiku vůči identitářům – za skrytý rasismus, maskovaný pojmy jako identita či kultura.

Základním poselstvím Identitárního hnutí je teorie, že běloši čelí riziku „výměny obyvatelstva“ a míchání ras řízenému elitami, čemuž je podle identitářů třeba zabránit.

Podobné zprávy namířené zejména proti muslimům či migrantům obecně identitáři svými online kanály masově šíří, a ovlivňují tak podobně smýšlející sympatizanty po celém světě. Novozélandská policie proto například v červnu vyšetřovala výhrůžky smrtí tamnímu vicepremiérovi Winstonu Petersovi kvůli tomu, že Nový Zéland podepsal Globální pakt OSN o migraci.

Sám Peters viděl za hrozbami novozélandské krajní pravice inspiraci právě rétorikou evropských identitářů a konkrétně jejich lídra Martina Sellnera.

Ten kromě zmiňovaných kontaktů se současnou krajní pravicí už před lety například vylepoval plakáty se svastikou na synagogu nedaleko Vídně.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Čtěte též

Reklama

9 komentářů

  1. ČERT napsal:

    Tady pořád s těmi útoky v Christchurch, na Novém Zélandě, v zemi od Evropy na druhém konci planety… Ale neodčinili náhodou muslimové tenhle útok těmi velikonočními útoky proti křesťanům na Srí Lance, které byly ještě krvavější (pravda, tam nešlo o dílo jednotlivce, ale skupiny)…??? Aspoň tedy srílanské úřady tehdy něco takového naznačovaly.
    A pak ještě: „…týká všech, kdo zpochybňují rovnost lidí a povyšují vlastní identitu, zatímco ponižují jiné…“ Nechci se přít, ale to takhle o těch identitářích opravdu platí, opravdu tohle lze na ně vztáhnout…???
    Já nevím, to by mohlo plně zapadat do reality 19., první fáze 20.století, kdy Evropa a ty převážně bělošské, a převážně anglosaské země měly ve světě tak celkově jednoznačně navrch… Jenže globální vývoj šel od té doby někam jinam. Víme, že tu třeba byla konference v Bandungu v roce 1955, kdy se zrodila idea afro-asijského třetího světa, světa „morálně lepších barevných národů“, odděleného jak od imperialistického Západu, tak komunistického Východu – a i když se ty ideály Bandungu určitě moc nenaplnily, tak víme, jaký byl a je celkový vývoj…
    Ponižuje někdo dnes třeba takový Pákistán… Tak bacha na to, Pákistánci jsou dnes v průměru mladší než příslušníci evropských národů a je jich víc, Pákistán má jaderné zbraně (což třeba ani takové Německo nemá) a početné ozbrojené síly… Pákistánská komunita ve světě je tak vlivná, že jeden z jejích příslušníků zastává post vrchního starosty v Londýně. A že evropské státy mají třeba vyšší HDP na obyvatele, tak to je nějaký důvod k povyšování vlastní identity…??? Chachacha, to může jen být důvod pro početné migranty, aby si tam šli dělat „Eldorado“….
    Prostě si v první řadě pokládám otázku, vzhledem k reáliím současného světa, jestli těmhle identitářům nejde a priori o obranu vlastní identity ve vlastních zemích – tedy spíš než o její povyšování a ponižování jiných…

  2. ČERT napsal:

    Já jen, že jsem si ještě našel čas trochu si prostudovat některé ty články apod., na co jsou v článku odkazy, tak bych ještě dodal k tomu, co jsem napsal výše – přes jakékoliv tendence, každopádně to nejsou tihle identitáři, obviňovaní z nějakého „skrytého rasismu“ (ovšem jinak spojovaní mj. s docela inteligentně vyhlížející ideou tzv. etnopluralismu), koho by dnes bylo možno vinit, že a priori otravují vztahy mezi národy.

  3. Svatopluk Otava napsal:

    Nakladatelství Antaios tedy nevydává, ale „propaguje“ pana Václava Klause. Už jen tato formulace vybízí k myšlence, zda autor pan Vojtěch Berger spíše nekonstruuje „souvislosti“. Potom to vypadá, že nakupují-li identitáři ve stejném supermarketu jako členové AfD, jsou všichni prostě „extrémisté“, „rasisté“, „…fobové“ etc. etc…. A což, jestli tam nakupují i stoupenci německé SPD? Inu, tu se samozřejmě „hodnotí“ jinak. Jestlipak napadlo někoho ze stoupenců bezbřehé přijímatelnosti a mixování evropského obyvatelstva, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly? A že nesmlouvavou hyperkorektností vlastně sami vedou k vývoji původně ochranitelských, ovšem nakonec až rasistických postojů původního obyvatelstva?

    • Vojtěch Berger napsal:

      Souvislost je zde tak evidentní, že ji není třeba ani konstruovat… Václav Klaus se stal pro část západoevropské krajní pravice ikonou, jak dokazují i vydavatelství, která jeho knihy nejen šíří, ale i vydávají (viz jeden ze souvisejících textů v článku). Pokud jde o to „nakupování ve stejném supermarketu“, je rozdíl, jestli opravdu jen nakupujete ve stejném obchodě jako extremisté, nebo si extremisty zaměstnáte jako své poslanecké asistenty apod (opět viz odkazy v textu a souvisejících textech).

      • Pavel Liška napsal:

        Otázkou je, koho všeho dnes považujeme za extrémistu a proč. Postupem času se za něj začínám považovat i já…. Ještě pár takovýchto článků a půjdu snad pomoct Baldovi kácet stromy….

      • Svatopluk Otava napsal:

        Milý pane Bergere,
        Zbytečně odkazujete na jakési vydávané tituly, raději uveďte konkrétní myšlenku či postoj Václava Klause, se kterým nesouhlasíte a pokuste se vyargumentovat proč.
        A Vaše formulace: …vydavatelství, které jeho knihy nejen šíří, ale i vydávají…“, je též pozoruhodná. Mohl byste laskavě objasnit méně zdatnému diskutérovi jaký rozdíl tentokrát vidíte mezi „šířením“ a „vydáváním“?

  4. liberal shark napsal:

    Jestli tento článek není projevem extrémismu a šíření nenávisti, tak už nic :-(.

    • Oskar (hanák z Hané) napsal:

      O tomtéž jsem přesvědčen i já. Těch důkazů o pravdivosti Vašeho tvrzení je víc než dost.

  5. Problém vidím v tom, že tajné služby jsou ekonomicky, politicky i organizačně vázány na vládnoucí strany, takže je více-méně očekávatelné, že budou pomlouvat jejich konkurenty. Z tohoto pohledu je nutno k podobným dokumentům přistupovat a brát je proto se značnou rezervou.

Přidávání komentářů není povoleno
Reklama