Před dvěma lety se Heinrich XIII. Reuss scházel s Rusy a dokončoval přípravy na plánovaný „den X“, kdy měla podle jeho představ padnout německá vláda. Plány skupiny konspirátorů a takzvaných říšských občanů, kterou šlechtic řídil, zhatila v prosinci 2022 největší policejní razie v novodobé historii Německa. Místo ve vedení obnovené „Německé říše“ usedl tento týden 72letý Reuss před soudem.

Déle než rok trvající pobyt ve vyšetřovací vazbě měl na Heinricha XIII. Reusse viditelný dopad. Zatímco před rokem a půl německá policie zatýkala urostlého muže, který si zjevně zakládal na svém extravagantním ležérním stylu, na lavici obžalovaných u Vyššího zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem usedl v úterý vyděšený pohublý muž, kterého německá média popisují jako někoho, kdo vypadá, že se právě ztratil a do soudní síně jen omylem zabloudil.

Obžaloba byla ale neúprosná. Citovala Reussovy výroky z odposlechů, v nichž mimo jiné nabádal členy své skupiny, aby „nabili kalašnikov“. „Teď je všechny srovnáme se zemí“, nebo „Dobře, tak je zabijeme jednoho po druhém,“ měl podle Spolkové prokuratury křičet do telefonu během různých hovorů.

Plány na státní převrat byly po zatčení skupiny před rokem a půl zesměšňovány především politiky AfD. Přestože není pravděpodobné, že by se záměr podařilo uskutečnit, z obžaloby nyní vyplynulo, že plány konspirátorů byly až mrazivě detailní. Byly například nalezeny návrhy „vojenských pasů“ pro nové Německo. Existovaly seznamy oblečení, v nichž si bojovníci mohli vybrat velikost bot, a také předem zabalené tašky pro účastníky mise, vyjmenoval server n-tv.

Čistky a neutralizace

Skupina plánovala ustanovit po celém Německu 286 takzvaných Skupin pro obranu vlasti. Ty měly zajistit mimo jiné to, že budou propouštěni státní zaměstnanci z místních úřadů, kteří se nechali očkovat proti koronaviru mRNA vakcínou. Obžaloba dále hovoří o „čistkách a neutralizaci kontrarevolučních sil z levicového a islámského prostředí“. Vyšetřovatelé také našli seznam se jmény a daty přibližně 10 000 starostů v celé zemi, včetně údajů o jejich stranické příslušnosti, oficiálních kontaktních údajů a dalších informací o obcích.

Další detaily vyplynuly z výpovědi jednoho z obviněných, který vypovídal již před třemi týdny u soudu ve Stuttgartu, kde je souzena druhá z celkem tří větví případu. Promluvil zde pětapadesátiletý inženýr z Ettlingenu z okresu Karlsruhe. Uvedl, že byl kontaktován s tím, že mají být zřízeny Skupiny pro obranu vlasti pro případ zhroucení systému a je k tomu zapotřebí odborník na informační technologie. Přiznal, že den před původně plánovaným „dnem X“ nainstaloval na počítače skupiny software pro vzdálenou údržbu.

Podle vyšetřovatelů měl dotyčný dále zpracovávat dotazníky, s nimiž chtěla Reussova skupina objíždět vesnice, aby získala příznivce. Dotazníky obsahovaly otázky na očkovací status proti Covidu, na osobní údaje, následně na vlastní zkušenosti se zbraněmi a na kontakty s úřady v Německu.

Obžaloba v případu Reuss má 617 stran ve více než 800 složkách. Celkem je vyšetřováno 69 podezřelých osob. Sedmadvacet z nich strávilo více než rok ve vazbě a v prosinci 2023 byli obviněni z členství v teroristické organizaci nebo z podpory a přípravy vysoce vlastizrádného podniku.

Proces byl kvůli velikosti rozdělen na tři části a řízení je vedeno u tří vrchních zemských soudů: ve Frankfurtu nad Mohanem, Mnichově a Stuttgartu. Soud ve Stuttgartu začal na konci dubna, ve Frankfurtu tento týden a soud v Mnichově má začít 18. června. Verdikt se podle informací německých médií očekává na konci ledna 2025, může ale trvat i roky.

Ve Frankfurtu byla speciálně pro toto soudní jednání postavena lehká kovová hala o rozloze 1300 metrů čtverečních, hlavní soudní budova totiž právě prochází rekonstrukcí.

V soudní síni usedlo tento týden vedle devíti obžalovaných 25 obhájců. Senát tvoří pět soudců a přítomni budou také dva další soudci pro případ, že by jeden ze soudců byl delší dobu nepřítomen. Předvoláno bylo 242 svědků a 26 „dalších svědků“ a deset znalců.

Kontakty na Rusko

Soudy by měly také objasnit vazby Heinricha XIII. Reusse a celé skupiny na Rusko. Během vyšetřování se objevila řada důkazů, které na ně poukazují. „Z hlediska spolku je v současné době ústředním kontaktním bodem pro jednání výhradně Ruská federace,“ stálo podle vyšetřovatelů v interním prohlášení spolku, které bylo nalezeno společně s dalšími dokumenty během razie v roce 2022.

Heinrich XIII. Reuss se měl setkat osobně s ruskými kontakty například v únoru 2022 v Bratislavě. Společně s dalším obviněným, Rüdigerem von Pascatorem, údajně přiletěl do slovenského hlavního města a ubytoval se v hotelu Falkensteiner poblíž ruské ambasády. Policisté poté při prosincové razii našli u knížete Reusse mimo jiné dokumenty s tabulkami, v nichž byl jeden sloupec nadepsán „Spolupráce Německá říše/Slovensko/Ruská federace“.

V listopadu 2022 se měl Reuss setkat v Koblenci s jistým Nikolajem U., kterému předal dopis, v němž údajně žádal o spolupráci s Ruskou federací. Nikolaj U., 37letý Rus, který žil v Hamburku, měl dopis předat mluvčímu Kremlu Dmitriji Peskovovi, uvedla letos v únoru německá veřejnoprávní stanice MDR.

Není jasné, zda Peskov dopis obdržel. Ještě na začátku prosince měly proběhnout další schůzky Reusse s Rusy v luxusních hotelech v Baden-Badenu. 7. prosince 2022 byl pak Heinrich XIII. Reuss zatčen při policejní razii na svém zámečku poblíž Bad Lobensteinu v Durynsku.

Kontaktovat ruské představitele se snažili i další členové skupiny. V listopadu 2022 se měla jménem skupiny dvakrát sejít s generálním konzulem Ruské federace Johanna Findeisen-Juskowiaková. Cílem rozhovorů bylo získat podporu pro akce spolku, stojí ve zprávě státního zastupitelství.

Johanna Findeisen-Juskowiaková, 53letá koučka osobnostního rozvoje a matka tří dětí z Bádenska-Würtemberska, kandidovala ve spolkových volbách v roce 2021 za stranu Die Basis. Konspirativních schůzek s vedením skupiny kolem knížete Reusse se měla účastnit nejpozději od května 2022. Findeisenová působila také jako dlouholetá delegátka zemské rady rodičů waldorfských škol v Bádensku-Württembersku. Podle plánů skupiny se měla po svržení systému stát novou ministryní pro rodinu.

30. listopadu 2022 měla Findeisenová telefonicky kontaktovat Ralpha T. Niemeyera, bývalého manžela německé postkomunistické političky Sahry Wagenknechtové. Obrátila se na něj s žádostí, aby navázal kontakt s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nebo ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.

Niemeyera měla v souvislosti s Reussovou skupinou kontaktovat také jistá Světlana. Na demonstraci ve Wittenbergu 5. prosince 2022 mu měla předat svazek dokumentů, které chtěl údajně Heinrich XIII. Reuss doručit Vladimiru Putinovi. Dokumenty měly později legitimizovat Heinricha XIII. Reusse jako budoucí hlavu Německa a zdůvodnit, proč by měl být po plánovaném puči právě on dosazen jako legitimní německý regent.

Niemeyer se podle svých slov obával, že předání dokumentů mohlo být pastí. Proto sám kontaktoval úřady, aby se jich zbavil. Dva dny poté proběhla obří razie, při níž bylo zatčeno 25 lidí včetně Heinricha XIII. Reusse.

Niemeyer se již dříve jakožto samozvaný exilový kancléř Německa setkal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a tvrdil, že chtěl Německu zajistit levnou energii.
Během razie v prosinci 2022 byla zatčena také Ruska Vitalia B., partnerka Heinricha XIII. Reusse. Podle informací MDR byla v kontaktu se dvěma ruskými spícími agenty.

S jedním z nich se údajně měla sejít 3. června 2022 na ruském generálním konzulátu v Lipsku. Vyšetřovatelé dále zaznamenali, že v červnu 2022 navštívila ruský konzulát v Lipsku také společně s Heinrichem Reussem.

Podle německých médií Vitalia B., narozená v Kaliningradu v roce 1983, přišla do Německa ve svých 19 letech a studovala dějiny umění v Heidelbergu. Vyšetřovatelům řekla, že ji Heinrich Reuss před několika lety zaměstnal jako znalkyni umění. Německá média spekulují, zda Vitalia sama nebyla ruskou agentkou. Po zatčení měla podle informací MDR při lékařské prohlídce tvrdit, že není tím, za koho je považována. Údajně prohlásila, že se jmenuje Maria Romanov a je nevinná.

Tři vojáci a bývalá poslankyně

U soudu ve Frankfurtu usedla na lavici obžalovaných také bývalá soudkyně a poslankyně Spolkového sněmu za AfD Birgit Malsack-Winkemannová. Ta se podle obžaloby již dříve v podstatě přiznala k účasti na činnosti skupiny.

Popřela ale teroristický záměr skupiny a to, že by věděla o plánovaném útoku na Bundestag. Obviněnou však s největší pravděpodobností usvědčí řada důkazů, píše soud: „Její ideologickou a konspiračně-teoretickou orientaci potvrzují četné chatové zprávy vyměňované se spoluobviněnými a písemné dokumenty nalezené u ní doma.“

Z chatů mimo jiné vyplývá, že spoluobviněným posílala informace ze Spolkového sněmu, aby „byli přesně v obraze a mohli plánovat“. Byl u ní rovněž nalezen revolver a poloautomatická samonabíjecí puška s teleskopickým zaměřovačem a asi sedm tisíc nábojů. Skupina, k níž se prý připojila nejpozději v dubnu 2022, s ní po převratu údajně počítala na post ministryně spravedlnosti.

Birgit Malsack-Winkemannová byla poslankyní Spolkového sněmu za stranu AfD (Alternativa pro Německo) v letech 2017–2021 a až do svého zatčení pracovala jako soudkyně okresního soudu v Berlíně. Ještě za svého působení v Bundestagu zaměstnávala „vědmu“ Ruth Hildegard Leidingovou, které měla platit jakožto své poradkyni přímo za věštění z hvězd či karet.

Ruth Leidingová měla rovněž blízko k AfD, v roce 2018 dokonce zakládala místní pobočku strany v Heppenheimu v Hesensku.

Před soudem ve Frankfutru stanuli dále bývalý elitní voják Rüdiger von Pescatore, plukovník německé armády ve výslužbě Maximilian Eder či bývalý voják KSK Peter Wörner. Tito tři bývalí příslušníci Bundeswehru údajně stáli v čele vojenského vedení skupiny Reuss a mimo jiné měli vést ozbrojené přepadení Spolkového sněmu, které skupina údajně plánovala. Všichni tři měli v minulosti vazby na velitelství speciálních sil – elitní jednotku Bundeswehru (KSK) se sídlem v Calwu v Bádensku-Württembersku.

Peter Wörner byl zatčen loni v prosinci ve Smrčinách nedaleko českých hranic. Podle vyšetřovatelů vedl pro skupinu střelecký výcvik na bývalé střelnici Bundeswehru nedaleko Bayreuthu a snažil se získat nové členy. Vyšetřovatelé u něj později zabavili seznam vrcholných politiků, ve kterém se nacházelo i jméno spolkového kancléře Olafa Scholze.

Maximilian Eder byl od jara 2014 do roku 2016 také styčným důstojníkem NATO v gruzínském hlavním městě Tbilisi. Po nuceném odchodu do předčasného důchodu před osmi lety se ale začal radikalizovat. Během pandemie brojil proti anticovidovým opatřením a také zpochybňoval stát.

Hrozí až 15 let vězení

Údajná síť kolem Heinricha XIII. Reusse byla odhalena při rozsáhlé razii 7. prosince 2022, při níž bylo nasazeno přibližně 5000 policistů. Spolkové státní zastupitelství nechalo tehdy zatknout 25 mužů a žen v několika spolkových zemích, Rakousku a Itálii.
Spolkový kriminální úřad (BKA) spolu s několika zemskými kriminálními úřady následně déle než rok analyzovali velké množství důkazů. BKA k tomuto účelu zřídil speciální jednotku s názvem „Stín“. Analýzou zabavených počítačů, pevných disků a mobilních telefonů, ale také písemných dokumentů se zabývalo více než 300 zaměstnanců úřadu, uvedl web Tagesschau. Celkem mělo jít o více než 400 digitálních nosičů.

Skupina měla mít podle obžaloby k dispozici obří arzenál zbraní, který čítal asi 380 střelných zbraní, téměř 350 sečných a bodných zbraní, 500 dalších zbraní a nejméně 148 tisíc kusů střeliva.

Krátce před zahájením procesu se skupinou Reuss na konci dubna došlo k další razii v souvislosti s tímto procesem. Spolkové generální státní zastupitelství nechalo prohledat dva byty v dolnosaském okrese Harburg.

Podle soudu hrozí obžalovaným až deset let vězení, pokud budou uznáni vinnými v jednom bodě obžaloby. V případě několika uznání viny a souhrnného trestu jim může hrozit až 15 let vězení.