Koupit si čínské auto může být sice lákavé díky designu, ceně a už i kvalitě, v pozadí ale zůstává veřejností stále spíše opomíjené riziko: možnost ovládání na dálku i přeměna automobilů na nástroje špionáže. Varují před tím mnohé evropské země či Izrael, nedávno vjezd aut čínské provenience do svých areálů zakázala i polská a česká armáda.

Varování před špionážními i sabotážními možnostmi čínských technologií stále přibývá.

Podobně, jako je díky specifickým komponentům možné na dálku vypnout mnohé fotovoltaické elektrárny „jedoucí“ na čínských technologiích, je možné dálkově ovlivňovat i chování automobilů.

To, že to složky státu berou stále vážněji, dokazuje nedávné rozhodnutí české armády, která zakázala vjezd i jen přiblížení do míst kolem objektů armády a ministerstva obrany. Jak popsal HlídacíPes.org ZDE, opatření se týká vedle ryze čínských značek i některých vozů Tesla a Volvo.

Seznam značek aut, jichž se opatření týká:

Printscreen z „Vysvětlení k Nařízení Digitálního zmocněnce Ministerstva obrany
k zajištění technické a digitální bezpečnosti a omezení vjezdu a
provozu vybraných vozidel v objektech rezortu Ministerstva
obrany“. Zdroj: HlídacíPes.org

A prodeje utěšeně rostou

Čínské vozy podle NÚKIB „sbírají nadměrné množství dat“ – mimo jiné o poloze a trase vozidla či osobní informace o cestujících. Data se pak uchovávají na serverech, kde k nim má podle čínských zákonů přístup čínská vláda, respektive její zpravodajské složky.

„Vzhledem k předchozím špionážním aktivitám, jednání proti národním zájmům států EU a NATO, ke specifikům čínské legislativy, státního vlivu v čínských společnostech a jejich povinnosti s čínskými státními orgány spolupracovat je velmi pravděpodobné (75–85 %), že ČLR využije možnosti čínských připojených vozidel ke zpravodajské činnosti,“ konstatuje NÚKIB.

V rámci celé EU ovšem prodeje čínských automobilek rychle rostou: v první polovině roku 2025 dosáhly 347 tisíc registrací a rekordního podílu 5,1 %, za celý rok 2025 už šlo o více než 810 tisíc prodaných aut a tržní podíl 6,1%.

A letos v květnu se čínským automobilkám podařilo – podle dat společnosti Dataforce – poprvé překonat hranici deseti procent tržního podílu mezi registracemi nových aut v Evropě. Podíl čínských výrobců v květnu dosáhl už 11 %, v segmentu hybridů a plug-in hybridů mají už dokonce 25% podíl.

Prodej čínských automobilů – elektrických, i se spalovacím motorem – stoupá i v Česku.  Vloni se zde prodalo 10 160 nových osobních vozů vyrobených v Číně. Jde o meziroční nárůst o dvacet osm procent. Čínské vozy tak tvořily čtyři procenta všech osobních aut prodaných v Česku.

Na tuzemském trhu se aktuálně oficiálně prodává téměř dvacet čínských značek. Oficiálním prodejcem italské značky DR Automobiles, která vyrábí vozy založené na čínských technologiích a platformách, a postupně rozšiřuje portfolio levnějších čínských vozů na českém i slovenském trhu, je například i firma Agrotec Group z Babišova holdingu Agrofert.

Klíčové prvky, které umožňují špionáž:

Vozidla shromažďují informace o řidiči, cestujících a okolí.

GPS polohu (kde jezdíte, kde parkujete, trasy k citlivým místům jako vládní budovy).

Kamery a senzory (snímky okolí, interiéru, rozpoznávání tváří nebo hlasu).

Mikrofony (hlasové příkazy, konverzace v autě).

Data z připojených zařízení (telefony, aplikace – např. kontakty, volání přes Bluetooth).

Data se posílají přes vestavěné moduly, které mohou data odesílat do Číny bez vědomí uživatele.

Over-the-air (OTA) aktualizace softwaru umožňují vzdálené změny, včetně instalace malware.

Když se brání Číňani

Před Číňany v tomto oboru nevaruje zdaleka jen Česko. Už letos v únoru zakázala polská armáda automobilům vyrobeným v Číně vjezd do vojenských areálů. Právě kvůli obavám, že palubní senzory a komunikační systémy mohou sbírat a přenášet citlivá data.

V USA ještě administrativa Joea Bidena v letech 2024–2025 přijala pravidla, která mají postupně zablokovat dovoz a prodej připojených vozidel s vybraným čínským softwarem a hardwarem, protože představují riziko sběru citlivých dat i možného vzdáleného zásahu do provozu vozu.

Nejde jen o „čínské značky“; zákaz míří i na technologie zabudované do aut jiných výrobců. Jádrem obav jsou data, vzdálený přístup a možnost zásahu do vozidla přes software, telematiku a aktualizace.

V Izraeli vloni ministerstvo obrany zastavilo plánované dodávky elektromobilů BYD pro armádní důstojníky kvůli obavám z přenosu dat přes palubní systémy a senzory.

Nejde přitom jen o sběr dat, ale i o možnost vzdáleného zásahu. Norsko například vloni v listopadu při testu kyberbezpečnosti zjistilo, že tam používané čínské autobusy může výrobce na dálku vypnout.

Právě proto státy stále častěji neřeší jen to, kde bylo auto vyrobeno, ale hlavně kdo ovládá jeho software, telematiku, datové toky a vzdálené aktualizace.

Ostatně sama Čína už v roce 2021 zakázala vozy Tesla v některých vojenských komplexech a v pro Peking citlivých areálech.