Mzdy dále porostou, lidé nebudou a na krizi si asi ještě chvíli počkáme
Stav české ekonomiky v uplynulém roce lze heslovitě vyjádřit třeba takto: málo lidí, hodně práce, slušný růst hrubého domácího produktu, nízká inflace, růst mezd a platů, ale i mandatorních výdajů, slabší investice vlády, změny v radě ČNB a vzkaz vlády – euro nechceme.
Dalo by se samozřejmě pokračovat. Ovšem s jistotou největším tématem tohoto roku byla rekordně nízká nezaměstnanost. Nejhlasitěji si na to letos stěžovali zaměstnavatelé – na to, že historicky nejnižší počet lidí bez práce a tedy nedostatek lidí především do výroby brzdí jejich rozmach.
Důsledkem toho je ale i růst mezd (a také platů státních zaměstnanců), který letos dosahoval devíti procent a i v roce 2019 bude nejspíš pokračovat. Podle odhadů jen o něco mírněji, zhruba o sedm procent.
Podobné navýšení mimochodem doporučují svým členům požadovat při kolektivním vyjednávání také odboráři.
Nebojme se sestupu
„Měli bychom se přiblížit k Německu a Rakousku mnohem dříve než za nějakých 50 let. Je to o odvaze politiků, o chování firem a o uznání toho, že českým zaměstnanec má právo na lepší život nejen v tom, že má vyrábět špičkové výrobky, ale i v tom, že má nárok na špičkové mzdy,“ říká předseda Českomoravská konfederace odborových svazů Josef Středula.
„Těch letošních až devět procent byl trochu extrém, firmy nebudou mít v roce 2019 tolik peněz, aby znovu takto přidávaly. Očekáváme, že to bude něco mezi šesti a sedmi procenty, což je stále velmi silný růst,“ citoval Viktora Zeisela z Komerční banky Český rozhlas.
Pro příští rok očekává Česká národní banka, ministerstvo financí i řada ekonomů i nadále růst HDP, až okolo velmi optimistických tří procent. Tahounem má být domácí spotřeba, v níž se odráží právě vysoká zaměstnanost a optimismu spojený s růstem mezd.
„Ekonomika je na tom velmi dobře, nic nenasvědčuje tomu, že bychom se měli brát sestupu. Od půlky roku sice slyšíme, že bychom se měli bát nějaké krize, ale to jsou neodůvodněné obavy, které s netýkají rozhodně roku 2019,“ říká Středula. Pochvaluje si především nízkou nezaměstnanost a růst mezd a platů a tím i kupní síly.
Makroekonomicky vzato se lidé v Česku v posledních letech mají dobře: nezaměstnanost je nízká, není důvod bát se o práci, rostou mzdy, inflace je nízká. Přesto je tu stále významná část obyvatel, kteří se z roků hojnosti netěší – zhruba milion lidí v exekuci.
„U lidí v exekuci růst mezd vůbec nefunguje. Protože cokoli dostane zaměstnanec vyplaceno navíc, odevzdá na splátkách svého dluhu. Jistě, dluhy se musí platit, ale je třeba se zamyslet nad tím, zda ty statisíce lidí, kteří jsou zatíženi exekucemi, není příliš velká masa lidí, která si vůbec neužívá ekonomického boomu a v žádném případě pro ni neplatí růst mezd,“ komentuje to hlavní analytička Raiffeisenbank Helena Horská.
Jisté pokusy v tomto směru vláda činí, zůstává ale na půl cesty. Poslaneckou sněmovnou sice prošla novela insolvenčního zákona, jejímž původním cílem bylo pomoc především lidem v dluhové pasti, odborníci z praxe ji ale strhali jako ne příliš povedenou a funkční. Koncem prosince novelu poslancům s pozměňujícími návrhy vrátili senátoři.
Jinak ale platí, že kdo chce, či kdo může pracovat, práci má. Velká mezera na českém trhu práce je však mezi ženami s malými dětmi (do šesti let věku), kterých v Česku (zejména kvůli malé nabídce flexibilní práce a částečných úvazků) pracuje jen 44 %. Možnost „brát“ je také mezi staršími lidmi, kteří mohou odložit svůj odchod do starobního důchodu.
„Zaměstnavatelé hledají kde se dá. Zaměstnávají mnohem více než dříve seniory, ženy na mateřské dovolené, handicapované nebo vězně,“ komentuje to viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar.
Zakázkové knihy podnikatelů jsou plné, firmy ale stále straší opakovaně zmíněný nedostatek lidí, plus některé nápady politiků, například na zavedení sektorových daní. Firmám také v letošním roce klesla ziskovost.
Mimochodem nejziskovější odvětví v české ekonomice je díky evropským dotacím zemědělství. Až poté následuje energetika, finance a stavebnictví.
Jak projíst rozpočet
Za očekáváními zaostávaly v roce 2018 investice vlády, ty se probudily až s koncem roku.
Rekonstrukce dálnice D 1 zdá se býti nekonečnou, stále chybí další klíčové stavby jako je dálnice na Rakousko, obchvat Prahy, o stavbě nových vysokorychlostních železničních tratí ani nemluvě.
V návrhu rozpočtu na rok 2019 se počítá s navýšením výdajů Státního fondu dopravní infrastruktury meziročně o 14,8 mld. Kč. Za to by se při současných cenách postavit zhruba devadesát kilometrů nové dálnice. S velkou mírou pravděpodobnosti se dá říct, že tolik kilometrů dálnic se v Česku příští rok rozhodně nepostaví.
Co je naopak zcela jisté, je nárůst povinných (mandatorních) výdajů státu. Například zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2019 znamená meziročně vyšší výdaje o 38,1 mld. Korun. Jen na důchody půjde ze státního rozpočtu příští rok bezmála 472,5 miliardy korun.
Porostou i výdaje na platy státních zaměstnanců, stát znovu přidá například učitelům.
Pro rok 2019 vláda navrhla a prosadila (díky hlasům ANO, ČSSD a KSČM) rozpočet se schodkem 40 miliard. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je to v pořádku, protože „veřejné finance jako celek jsou přebytkové“.
„Státní rozpočet je pouze jedna ze součástí veřejných financí. Tam patří rozpočty krajů, měst a obcí, státní rozpočet, veřejné fondy, veřejné instituce a ty jsou v přebytku 1,4 % HDP, třetí nejvyšší přebytek v rámci Evropské unie,“ vysvětlovala ministryně. „Pokud sestavuji státní rozpočet, tak musím mít na jedné straně konzervativně nastavené příjmy, na druhé straně maximalistické výdaje a zohlednit priority vlády. Proto jsem předložila tento schodkový rozpočet,“ dodala ministryně.
Už ale nevysvětlila, jaký vliv má vláda třeba na rozpočty obcí. Vedle parametrů daného zákonem o rozpočtovém určení daní žádný…
A ještě jedna poznámka k „projídacímu rozpočtu“: vláda, která deklaruje, že by ráda přešla od výroby s nízkou přidanou hodnotou (tedy od montoven) k sofistikované hi-tech produkci by měla také více investovat do vědy, výzkumu a inovací. Výdaje na tuto kapitolu se však mají meziročně zvýšit jen o 1,5 miliardy (na 42,1 mld. Kč). Čtyřikrát víc dá vláda jen na dárek v podobě jízdného zdarma pro studenty a seniory.
Rozpočet počítá s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a průměrnou mírou inflace 2,3 procenta. Nezaměstnanost by měla stejně jako letos zůstat na 2,3 procenta.
Když nákaza, tak z Číny
I když někteří ekonomové předpovídají příchod nové ekonomické krize takřka každoročně, panuje spíše shoda na tom, že rok 2019 by měl setrvat celkově na růstové trajektorii.
„Dobré časy už trvají dlouho. Máme skoro deset let bez recese. Pomalu se ale mění podmínky na finančních trzích, kde zdražují peníze. Indikuje to větší obavy směrem k roku 2019. Přirozenou recesi ale odhadujeme až na roky 2020 – 2021,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Pokud nějaká krize může přijít, tak ze zahraničí, kde významným adeptem je Čína.
„Problémy Číny nejsou triviální. Čínské zadlužení od roku 2008 strmě roste, za deset let je to ze 110 % HDP na 210 % čínského HDP. Problém je zejména rychlost poskytování úvěrů,“ upozorňuje Bureš.
Problém je převážně v tom, že skoro 50 % čínského HDP tvoří investice závislé právě na poskytování úvěrů, z nichž řada z nich směřuje do nerentabilních projektů. Pro srovnání – investice
v USA nebo v Německu odpovídají zhruba 25 % HDP.
„Další krize je nevyhnutelná, a pokud to budete tvrdit dostatečně dlouho, tak se jednou vaše tvrzení splní. Ale myslím si, že takové škarohlídství není seriózní ekonomická prognóza. Krize se nijak dlouhodobě očekávat, plánovat nedají. Vědět to třeba půl roku dopředu je nemožné,“ komentoval možný příchod krize pro Český rozhlas hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
Kritéria pro legraci
Česká ekonomika je malá, otevřená a proexportně orientovaná, proto je dění v Evropě a dále ve světě pro Česko zásadní. Zjednodušeně ale platí, že dokud se bude dařit Německu, kam směřuje třetina tuzemského vývozu, bude se dařit i Česku.
Evropská centrální banka zhoršila ve své poslední prognóze odhad růstu HDP eurozóny na rok 2019 o dvě desetiny procentního bodu na 1,9 procenta. Což však není nic dramatického.
Hlavním strašákem je odchod velké Británie z EU, zejména ten divoký, bez dohody s EU. Odhaduje se, že by to mělo přímý dopad i na českou ekonomiku, kde by mohlo přijít o práci až 40 tisíc lidí. Ty by ovšem současný hladový trh práce na straně nabídky hravě absorboval.
Ve světě též narůstá trend ochranářských opatření, roste riziko obchodních válek, ve hře jsou nadále například americká dovozní cla na automobily z Evropy.
To by mohlo pocítit i Česko, kde automobilový průmysl spolu s jeho subdodavateli představuje deset procent celého tuzemského HDP.
Stranou českého zájmu je dění ve třetí největší ekonomice eurozóny, v Itálii. Zemi se dlouhodobě ekonomicky nedaří, dluží přes 130 procent HDP, má vysokou nezaměstnaností… I odtud může potenciálně přijít pro eurozónu problém.
Ke konci roku se pozornost obrátila k Francii, k hnutí žlutých vest. Důsledkem násilných protestů jsou mimo jiné finanční přísliby vlády, které ve svém důsledku povedou k tomu, že Francie příští rok poruší rozpočtová pravidla EU. Rozpočtový schodek Francie se bude příští rok pohybovat kolem 3,2 procenta hrubého domácího produktu. Limit Maastrichtských kritérií je na třech procentech. Ty však Francie dodržela v posledních deseti letech jen jednou.
Naproti tomu Česká republika Maastrichtská kritéria pro potenciální přistoupení k euru plní. Žádné přípravy v tomto směru se ale ani pro příští rok nechystají. Naopak. Ministerstvo financí a ČNB opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Sto dnů do eurovoleb: čeští europoslanci mezi nejvlivnějšími i nejlínějšími
Cesta z pasti vzdělávacího neúspěchu existuje i v Česku. Navzdory systému
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
23 komentářů
A to si jako pan Středula myslí , že Německo bude přešlapovat na místě abychom je dohnali ?? Díky našemu komunistickému hospodářství bude mít Německo stále velký náskok , který Babišův kočkopes nikdy nemůže dohnat ani s EET. Almužna pro důchodce nikdy nevyrovná drastické zdražování prakticky všeho. Mohlo by nám pomoci investování do vzdělání a vědy plus přijetí eura. To by se ale nesměly nesmyslně zvyšovat platy státním úředníkům a lhát.
Tento rozdíl byl i za vychvalované 1. republiky !! Sice se tu různě píše jak jsme byli mezi 10 nejlepšími zeměmi světa , ale to bylo jenom v těžbě hnědého uhlí ! Ve 30. letech emigrovalo z ČR z ekonomických důvodů několik set tisíc lidí , většinou Slováci !!
nene… do začátku třicátých let, kdy i na Československo udeřila hospodářská krize jsme se drželi . Ano někteří slováci i utíkali… hrálo v tom roli i to že až 90% průmyslové výroby bylo z česka (). Pak vyspělá Evropa na čas Čechoslovákům pomalu utíkala. Zhruba ve 35 sme zase začli dohánět elitu, kdy už v roce 37 sme byli ekonomicky stejně silný jako rakušani, pak mnichovská dohoda a Áda si z nás udělal zbrojírnu. Ale pořád sme i po válce byly relativně vysoko… stejně jako válkou zdecimované německo, který spadlo na úroveň rakouska, itálie a přesně tam jsme byli i my. A teď se podívejte kde jsou němci a rakušani dnes! A kam to dotáhl komouš u nás… Místo špičky evropy, rozvojová země. A věř že to jsou země který válka zasáhla citelněji…
1948 bylo československý HDP na obyvatele vyšší než italský, v roce 1989 byl mírně nad 50 procenty italského. A to se pořád říká jakej maj italové ve všem bordel… pořád to vedli líp o moc líp než komouši.
Doporučuji navštívit italský jih a vesnice !!
a byl jste na ceskem venkove? 😀
ano jih je o hodně chudší, ještě větší rozdíl byl mezi čechem z města a venkovanem ze slovenska… itálii táhne sever, stejně jako československo z větší části táhly čechy.
a kam jsme to dotáhli za 30 let já ti řeknu do pr…….https://legacy.blisty.cz/art/48053.html#sthash.08GINzZr.dpuf
no od 89 jeste malej propad a pak ekonomika stoupala, obcas propad ale jsme na tom lepe nez pred triceti rokama. Skoda, Praga, Tatra… to byly znacky zname po celem svete a mely svuj zvuk. V 89 uz davno nemohly konkurovat a na zapade byly jen pro smich krome tatry, ktera uz umela jen nakladni auta a i s tou to slo z kopce. Nebejt favorita, tak ani nemec by po skode neskocil (a jeste renault myslim premejslel o koupi, diky bohu za nemce), tak spatne na tom byla skoda. Infrastruktura v bidnem stavu, podniky byly ale sotva fungovali, technologicky zastarale vyrobni linky, pracovni moralka hruza (odstojim si osmicku a papa, navic co je doma to se pocita, kdyz se u nas stavelo sidliste, tak spousta lidi mela najednou materialu na svy baraky 😀 ). To ze privatizace nedopadla dobre vime vsichni, to ale neznamena ze demokracie je z principu spatna… a s hospodarstvim je to taky trochu slozitejsi… ano produkce od roku 89 klesla o tretinu… velkej podil ma mene hospodarskych zvirat az o 20 procent (castecne srovnava narust dojivosti jedne kravy az o 80%) a za zbytek zmena skladby pestovanych plodin… nojo, za repku ma Andrejko vic dotaci (a te tu roste 3x vice nez v letech 89). V tom clanku se hazi milionama a miliardama, ale fakt zustava ten ze komunistickej rezim padnul hlavne ekonomicky… u nás i v tom rusku! Čína si to taky uvědomovala tak otevřela trh po vzoru toho ošklivého západu, zainvestovala do nových technologií a dnes je z ní ekonomická supervelmoc, závislá na odběru evropanů a američanů.
Není správné, že tu ekonomickou pozici První ČSR redukujete jen na těžbu hnědého uhlí, protože ČSR přece samozřejmě patřila mezi přední státy i v řadě odvětví výrobního průmyslu (strojírenství, i třeba textilní průmysl atd. atd.)…
Ale je tedy zajímavé, že připomínáte tu ekonomickou migraci z ČSR, protože třeba konkrétně do USA přišlo podle amerických statistik ve 20.letech (už ani ne v letech 30.) daleko více přistěhovalců z Československa jako řekněme ekonomických migrantů než třeba v pozdějších desetiletích za komunismu, kdy se dali asi zpravidla klasifikovat jako političtí emigranti…
No jo, jenže tahle migrace Čechů a Slováků (a ještě bychom mohli připočítat podkarpatské Rusíny) jednak tedy odrážela nějakou tehdejší sociální realitu a jednak tedy už od desetiletí před první světovou válkou USA (ale i jiné americké státy) tuhle evropskou imigraci podporovaly. Pravda, v USA se projevil jasný obrat v tomhle směru právě po první světové válce, což se zřejmě odrazilo i na tom, že ve 30.letech už bylo těch imigrantů z ČSR méně, a jsou taky známy případy, že řada československých migrantů, kteří chtěli do USA, pak namísto toho skončila třeba v Argentině (která nakonec tu imigraci také v podstatě zarazila, ale až později – a u které zrovna je teda mimochodem zajímavé, že ta v pozdějších desetiletích zažila také takový hospodářský pád v tom světovém srovnání, a také nejspíš hodně podmíněný politickými důvody, možná docela podobně jako právě Československo, ale to už by bylo o něčem jiném…)
Ano, ale to vystěhovalectví (a mířené do té Ameriky) od nás tady za První republiky bylo (jako bylo už předtím – tak kde se vzalo tolik Čechů, Slováků a taky Rusínů v USA, kteří podpořili Masaryka, že…?) – a byla tady i kampaň proti němu… Tuším, že to tehdy, už od 20.let, řídil Státní pozemkový úřad…
Nepsal to Marek Prchal? Totalni blabol. Pripada mi to spis jako nejaky odlehceny silvestrovsky clanek. 1) Proc se ptate na rust platu odborare Streduly? Proc se nezeptate v nejake (nestatni) firme? 2) Rust opreny o spotrebu domacnosti? Tak to aby Babis nejlepe v novorocnim projevu lidi vyzval k nesmyslnemu utraceni. Jedine tak zachrani ekonomiku, kterou dusi (mimo jine) dotace korporacim, napr. AGF. 3) Schodkovy rozpocet v dobe rustu? Kdo tem ANO-lzim jeste veri? Tak se ridi stat jako firma? 4) Investice? Kde je neco videt? Vsechno to jsou jen sliby-chyby. Hlavne zachovat stavajici stav – co nejvic vydojit do AGF, dokud to jde. 5) Krize v nedohlednu? Jo? Brexit znamena ztratu 40 tis. mist? A jak to vite? Kdyz vypukla hypotecni krize (2008), tak ji vubec nikdo nepredpokladal a nasledky nedokazal odhadnout vubec nikdo. Prectete si Talebovu Cernou labut, at jste trochu v obraze.
Chybí mi v článku také jedna veledůležitá věc. Zdanění zisků velkých společností v takové míře, aby to státní kase přineslo více peněz, než doposud. Ty stovky miliard ročně, které odchází pryč od nás, jsou za naši práci, naše peníze. Odrbávat jen ty nejchudší je svinstvo.
To říkal Karel Marx a Bedřich Engels aměli pravdu.
Článek reálně shrnuje situaci a očekávání pro rok 2019 v ekonomice. V diskuzích s obchodními partnery ( zaměstnavateli ) se celkem často shodneme na dvou věcech. Tou první je, že krize bude vyvolaná tím, až se v mezi manažery a podnikateli objeví informace, že je krize tady. Třeba, že výrazně klesá příliv nových zakázek apod. To se totiž projevuje dříve než čísla o HDP za měsíc zpětně. Důsledkem této šeptandy bude omezení investic apod. Jak se tohle začne rozebírat v médiích , tak bude pokles investic akcelerovat a spirála recese bude úspěšně nastartována . Vzpomeňme na roky 2009 až 2011 a Kalouskovo strašení a brzdění ekonomiky podvázáním státních investic. No a to druhé, na čem se často jako podnikatelé shodneme, je, že se na tu krizi snad už i těšíme. Protože to, co se nyní v ekonomice děje není normální. Ekonomika je na steroidech . Trh práce je naprosto deformován. Dnes se zaměstnavatel bojí zaměstnanci cokoliv vytknout, protože zítra by mu už nepřišel. Ze strany zaměstnanců jsou vznášeny nové požadavky na zvyšování mzdy a benefity. Roste fluktuace zaměstnanců. Dnes už nejen klíčoví zaměstnanci jsou přetahování konkurencí za pomocí predátorských praktik a zaučování nových ( pokud je za draho seženete ) stojí čas a peníze a výsledek je nejistý. Tak trochu jako zaměstnavatelé doufáme, že krize tohle vrátí zpět do normálních kolejí. Ještě podotknu, že u mne ve firmě je průměrná mzda 41 tisíc hrubého a dávali jsme 13. i 14. plat, protože výsledky byly fakt dobré. Ale stejně je to asi pořád málo. Na druhou stranu se může trh pročistit a špatně vedené a neefektivní firmy skončí. Chápu, že zaměstnance zajímá v první řadě jejich výdělek, ale stupňování jejich mzdových požadavků nakonec odnesou právě oni, zejména ti co více mluví než pracují…
Mám své poznatky odevšad. Od velkoměsta, krajského města, až po venkov. Ale s jistotou tvrdím, že na venkově, nebo v příhraničních oblastech (mimo Německo a Rakousko) jsou lidé placeni stále jako za sociku. Mít dvacet čistého, je velmi solidní příjem, o kterém se mnohým ani nezdá. Takže nechápu těch vašich 41 hrubého a nějaké chmury. Tisíce lidí takový plat nemají a nikdy mít ani nebudou. Stěhovat se za prací nikdo z nich nebude, protože by musel utrácet zbytečně za bydlení , stravování a ubytování více, než doma a jen s obtížemi by vůbec nějaké ubytování sehnal. K dojíždění kamkoliv není dobrá dopravní obslužnost a provozovat auto je pro normálního smrtelníka velký přepych a drahý špás. „Odpisy“ jako u firmy nejsou pro každého možné. A zas tak velká republika nejsme, aby naši lidé museli někam za prací dojíždět. Protože „všude žijí lidé“. Jen je složité nabídnout jim odpovídající podmínky. Možná jste jako světlá výjimka, ale systémově to nefunguje. Zemědělství je zplundrované, a sehnat solidního řemeslníka je neskutečný problém. Letos jsem například nesehnal kominíka a nemám tak „papír“ o kontrole spalinových cest.
Řezník a pekař to zabalili a místní malou textilní továrnu zavřeli…aby ji koupil Číňan a vyráběl tam nudle. Zaměstnanci jsou pouze jako brigádníci, za pár šušňů. Něco je špatně. Velmi špatně. Takže ty lži a kecy o tom, jak se nám daří úplně ze všeho nejvíc nejlépe, jsou na facku. Je to na delší povídání, nedá se vše popsat, ale snad to málo postačí k diskusi.
To co píšete Frenki, tak nepopírám. Taky občas strčím hlavu pod hladinu ( viz jeden z minulých článků tady na HP ). Ale to co popisuji je realita v Brně a v mém oboru , což je strojařina a průmysl obecně. To, že je u nás hodně věcí špatně, to je nad slunce jasnější. Když 30 let po revoluci postavíme 3,8 km dálnice za rok, tak to o něčem vypovídá. Tady v Brně se 20 let řeší stavba nového nádraží. 2 referenda, X usnesení a výsledek ? …. Dopadlo to jako vždycky…. Jedna velká nula. Mezitím nám málem spadlo to stávající nádraží, tak je na rok zavřené a mezinárodní expresy staví v poli … Ve 400 tisícovém městě, 30 let po revoluci. Směsné. Kocourkovští by se mohli u nás učit. Za tohle komunisti nemůžou. Ale třeba předpisy a dotační pravidla EU v kombinaci s českou samosprávou částečně ano. Taky vidím jak se žije třeba v severních Čechách, Sudetech , na vesnicích . Republiku mám projetou a všude se setkávám s těmi, kdo tam žijí. Někde jsou lidé opravdu rádi, že mají v okolí nějaké „montovny“ a tím práci. Jsou oblasti, kde nic jiného ani moc není. Moc rád bych tam někdy poslal ty mé lidi na měsíc na zkušenou. Je toho mnohem víc k diskuzi, ale na to tady není prostor. Článek byl o situaci v ekonomice v ČR. To co se v něm píše je vcelku pravda, ale …. Někdo má dvě kuřata k obědu a někdo žádné. Ale v globálu se máme skvěle…
Platí to, co Frenki Hunter napsal 31.12.2018 v 10:25 : „Odrbávat jen ty nejchudší je svinstvo“. A co dávno před ním napsali Karel Marx a Bedřich Engels. pokud vy platíte v průměru 41 tisíc hrubého měsíčně ve své firmě, kolik zbývá Vám pane podnikateli? Pětinásobek?
Mně jen trojnásobek.
Plat mám menší než průměrný zaměstnanec. Jasně, nahradí to občasné podíly na zisku. Ovšem ten zisk musí někdo vytvořit. A k tomu musím zase já vytvořit správné podmínky, dát do toho své know-how, zodpovědnost a úsilí. První roky v garáži a pomoc manželky bez nároku na mzdu, aby nepřišla o mateřskou. Raději jsem si dal malý plat, abych mohl zaplatit skladníka a nemusel po večerech balit zboží. Můžu pokračovat….Ale , jasně, jsem vykořisťovatel. Pryč se mnou. Již vzhůru psanci této země !
By mě zajímalo co je to za firmu kde mají lidé 41tisic.
A další věc, sice brečite nad tím že zaměstnanci nejsou loajální, ale proč by měli být? Zaměstnavatelé i toho nejlepšího zaměstnance odkopnou okamžitě když jim to „finančně“ vyjde lépe a bude jim jedno jestli má co jíst nebo jestli půjde bydlet pod most.
Hmmm… tak nejenže „sytý hladovému nevěří“. On ani “ hladový nevěří sytému“. Zaznamenání hodný poznatek z této diskuze pane Břešťane. Pak se nedivme, že je společnost tak rozdělená. Ono by možná bylo dobré, kdyby byla možnost aby i ti pod hladinou občas nakouknuli nad hladinu. Abychom se všichni lépe chápali…
A proč by vám měli zaměstnavatelé věřit, když vy sám něvěříte (bojíte se cokoliv vytknout)? To vás překvapuje??
Nad hladinu občas nakouknu (kromě toho že sem zaměstnanec snažím se i podnikat jako OSVČ… ale ty nad hladinou to maj horší s potápěnim. V tomhle si zaměstnanec x zaměstnavatel co vyčítat nemá.
máte pravdu 41tk hrubého dnes opravdu neni nic extra, to si říkejte co chete ale moc lidem s tim dnes neokouzlíte, před pěti lety snad… pokud je pro vás zaměstnanec nezbytný (a to asi je když se bojíte že by utekl) asi by bylo fajn popřemejšlet o tom jak kvalitní lidi udržet, trošku investovat do těch lidí a to včetně jednání… pokud něco vytýkáte oprávněně, tak to normální člověk vezme, pokud ne ani bych takovýho zaměstnávat nechtěl a je to jen vaše věc že vy takové zaměstnáte. Ale tady si to zaměstnavatelé neuvědomujou, že o svý lidi by se taky měly starat, přecejen je živý jejich práce ne? Ale ne tady se radši těší na krizi aby měl svý otroky zase pevně v hrsti až budou mít strach o práci protože jí bude méně. No aby ta krize neznamenala méně zakázek a práce pro něj… to by teprv byla sranda 😀
Jeden by nevěřil,jak mají lži u nás živnou půdu – když tedy je tzv. pracovní trh „vyčerpán“ a není kde brát zaměstnance,jak je možné,že máme více než 250-300 000 lidí na Úřadech práce?To jsou všechno lemplové,kterým se nechce pracovat?Omyl,dnes jsou na pracovních úřadech především kvalifikovaní lidé,pro které není v naší primitivní subdodavatelské ekonomice místo a uplatnění.Nemluvě o tom,že jeu nás neuvěřitelná diskriminace při přístupu k zaměstnání – za mlčenlivého přihlížení úředníků.A dále – firmy svěřily nábor zaměstnanců tzv. Personálním agenturám – kde jsou většinou arogantní mladíčci a dívenky,bez jakýchkoliv profesionálních a životních zkušeností – co potom kapitalisté čekají?Ano,a můžeme křičet – nejsou lidi a přvezeme lenější otroky do montoven místo našich tak ze zahraničí…Světlé zítřky novodobého kapitalismu stojícího na dotacích,dluhopisech,hypotékách a spotřebitelských úvěrech…Máme se na co těšit…
Vaše prognoza na příští rok je, bohužel, velmi, velmi pravděpodobně, reálná.
Bezvadný rozbor.
Proč ekonomové pořád přivolávají zase nějakou recesi.Jistě že ekonomie má své cykly,ale už 4 roky takyekonomové předvídají,že příští rok snad už konečně………jako by se snad těšili a mohli národu sdělit,že měli pravdu.Naštěstí zatím neměli tu možnost.