Firemní mikiny a boty jsou pro lidi v exekuci víc než prémie, říká ekonomka
Česká ekonomika se postupně proměňuje. Podle Heleny Horské, hlavní analytičky Raiffeisenbank, se firmy, které stojí hlavně na levné práci, postupně uzavřou. V rozhovoru pro HlídacíPes.org se vrací i k problému lidí v exekucích, kteří si současného ekonomického boomu vůbec neužívají.
Česko zažívá rekordní roky, projevuje se to i v míře zaměstnanosti. Odráží se to v růstu platů, což ale zase zvyšuje náklady firem. Dá se přesto říct, že růst platů sám o sobě je pro českou ekonomiku jako celek dobrá zpráva?
Sám o sobě ano. Když hodnotíme ukazatel růstu mezd izolovaně, tak je to dobrá zpráva. Každý růst je pozitivní, pokud nemluvíme o dluzích. Právě růst mezd v české ekonomice dlouhá léta chyběl – měli jsme tu docela dlouhou recesi, pak pozvolné oživení, které ale nebylo s růstem mezd propojeno, ale nyní mzdy rostou. To je dobrá zpráva pro zaměstnance, pro spotřebitele, pro maloobchod a služby.
Má to ale svoje ale. Druhá strana mince je, že firmy čelí opravdu rychlému skokovému nárůstu mezd, který může vést k tomu, že některé firmy mohou ztrácet konkurenceschopnost. Souvisí to s problémem české ekonomiky, kterým je nízká přidaná hodnota a v některých oborech závislost na levné práci.
Není tedy ten tlak na zvyšování mezd zároveň přirozenou výzvou pro firmy, aby modernizovaly, zavedly více automatizace, robotizace…?
Otázka je, co je přirozené. Zda ten osmiprocentní růst mzdových nákladů, v případě nejnižších mezd je ten nárůst i dvouciferný, není moc skokový a moc prudký. Protože firmy svoje výrobní kapacity a svoje výrobní programy nejsou schopny změnit ze dne na den. Narážíme tu i na nabídkovou stranu ekonomiky, protože když chce firma v současné době investovat do automatizace a robotizace, tak zjistí, že čekací lhůty jsou delší než tři roky. Takže kdo nezainvestoval v době kurzového závazku a před několika lety, tak nyní musí přežít tyto tři roky. A je otázka, zda firmy při každoročním nárůstu mezd ty tři roky přežijí.
Z toho by se dalo dovodit, že důsledkem toho, jak se nám daří a jak rostou mzdy, budou nakonec problémy firem a růst nezaměstnanosti…
Ne všech. Celá naše ekonomika není jen o minimálních mzdách a minimálních maržích, ale jsou tu takové firmy. Proto osobně očekávám, že se začne oddělovat zrno od plev. Firmy, nebo jen části produkce, které jsou silně závislé na levné práci, se uzavřou, uvolněná pracovní síla se přesune do těch efektivnějších částí výroby a ekonomika projde zdravým očistným procesem a strukturální změnou. Zpomalení sice přijde, to je přirozené, ale bude to znamenat, že firmy budou přesouvat své zaměstnance do efektivnějších výrob s vyšší přidanou hodnotou. Ty firmy, které ten přechod nezvládnou, uvolní pracovní sílu, a ta velmi snadno najde uplatnění.
Znamená růst platů automaticky to, že roste lidem životní úroveň, že doháníme bohatší západní země?
Je třeba se podívat na to, kde nám rostou mzdy – je to především v oblastech, kde byly velmi nízké. Minimální mzdy rostou nejrychleji, naopak ty vysoké rostou pomaleji. Takže spíše dochází k narovnávání mzdových rozdílů. Osobně ale narážím na jiný problém, to je problém exekucí. U lidí v exekuci růst mezd vůbec nefunguje. Protože cokoli dostane zaměstnanec vyplaceno navíc, odevzdá na splátkách svého dluhu. Jistě, dluhy se musí platit, ale je třeba se zamyslet nad tím, zda těch víc než 800 tisíc lidí, kteří jsou zatíženi exekucemi, není příliš velká masa lidí, která si vůbec neužívá ekonomického boomu a v žádném případě pro ni neplatí růst mezd.
Mohou s problémem lidí v exekuci něco dělat firmy, zaměstnavatelé?
Určitě nevyřeší příčinu problému, ta je v legislativě a nastavení osobního bankrotu. Co ale firmy řeší, je realita – máme firmy, které musely najít extra účetní jen na problém zaměstnanců v exekuci, protože každý třetí nový zaměstnanec byl zatížen exekucí. Další věc je, že tito zaměstnanci musí být motivováni jinak. To, že dostanou prémie, je vlastně vůbec nezajímá a nemotivuje, nechtějí chodit na směny navíc, protože oni fakticky ty peníze navíc nevidí. Pro lidi v těchto problémech je nakonec zajímavější to, že dostanou firemní mikinu a firemní boty.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
4 komentáře
Bohatší západní země dohoníme až nebude propastný rozdíl mezi důchody pro seniory a průměrným platem. Například dnešní zdravotní sestra v důchodu už má o 20 000 Kč méně než její kolegyně co pracuje. Takže jedněm se životní úroveň zvyšuje a důchodcům rapidně snižuje. Řešit by se měli důchodci a né rozdávat trička.
Absolutní výše rozdílu nemá smysl, vždy se dělá relativní porovnání. Náš současný poměr necelých 60% čistého (státního!) důchodu ke mzdě není úplně mimo v mezinárodním porovnání. Navíc to ještě musíme rozdělit podle výše předchozích mezd a vyjde nám to ještě lépe: pro nízkopříjmové se čistý náhradový poměr blíží 80% procentům, u lepších příjmů je to číslo nižší, ale zase možné předpokládat úspory (např. v penzijním připojištění).
Takže já se naopak domnívám, že by se mělo šetřit hlavně na důchodech.
Jen tedy asi není moc domyšlené, zda je pozitiivní, když zavřou některé subjekty které platí nízké mzdy , a zvyšovat nemohou protože nemají z čeho.
Když se na to podíváme třeba nízké platy vyplácí Česká pošta, ta už dneska nemá pro řadu míst doručovatele, takže tam každý den poštu neroznáší. Navíc se snaží přévádět své pobočky na místní subjekty – ovšem za těch nabízených 16 000 Kč /měs. jim to asi nikdo provozovat nebude 🙂
Potom třeba místní obchůdky, opravny a služby, zvláště na venkově.. Taky zdravotní střediska, domovy důchodců, hospice, atd.?
Promiňte, ale tohle je snad PR paní z RB. Rozhovor moc do hloubky nejde a především moc nejede obsah a titulek. Exekucím se věnuje minimum textu. Poslední dvě věty. Text je víc o ekonomice a zaměstnanosti.